2 VSOL 591/2012-A-15
KSBR 47 INS 8485/2012 2 VSOL 591/2012-A-15

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka TISKÁRNA ČSCH, spol. s r.o. v likvidaci, se sídlem Plotní 69, 602 00 Brno, identifikační číslo osoby 40 76 40 87, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26.6.2012, č.j. KSBR 47 INS 8485/2012-A-10,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zastavil insolvenční řízení. V důvodech usnesení uvedl, že dne 8.4.2012 bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka. Usnesením č.j. KSBR 46 INS 8485/2012-A-7 ze dne 30.4.2012 byl dlužník vyzván , aby ve lhůtě 5 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení. Současně byl dlužník poučen o následcích spojených s nezaplacením zálohy ve stanovené lhůtě. Usnesení bylo dlužníkovi doručeno dne 10.5.2012 a nabylo právní moci dne 26.5.2012. Dle sdělení účtárny soudu prvního stupně nebyla záloha na náklady insolvenčního řízení ke dni 21.6.2012 zaplacena. Soud prvního stupně proto postupoval dle ust. § 108 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení podal dlužník, za něhož v řízení jedná likvidátor, odvolání. V něm uvedl, že likvidátor nemůže suplovat roli statutárního orgánu a hradit zálohu za statutární orgán. Navíc majetek dlužníka byl exekuován správcem daně a po doručení exekučního příkazu nemohl dlužník s postiženým majetkem nakládat. Proto je dle dlužníka požadavek soudu k úhradě zálohy nesmyslný a naprosto míjí účel zákona. Dále namítl, že likvidátor není ani zákonným zástupce, ani statutárním orgánem či členem dlužníka, nesmí uhradit zálohu a taková povinnost by byla nad logiku věci . Dlužník sdělil, že bude neustále dokola podávat insolvenční návrhy a soudu nezbude, než návrhy odmítat či řízení zastavovat . Proto v odvolacím řízení žádá, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ust. § 108 odst. 1 a 2 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě stanovil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Podle odstavce 3, nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

V přezkoumávané věci se dlužník insolvenčním návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 6.4.2012 domáhal rozhodnutí o úpadku a jeho řešení prohlášením konkursu. V návrhu tvrdil, že stav úpadku ve formě předlužení je zřejmý, neuhrazené ztráty z minulých let činí 2.072.536,-Kč proti základnímu kapitálu ve výši 470.000,-Kč, přičemž vlastní kapitál je ve výši 1,675 tis. Kč. Dále sdělil, že nemá žádný reálný majetek, který by se dal zpeněžit a peněžní prostředky zachycené v účetnictví po 5.9.2011 byly nutně a důvodně použity na úhradu nákladů spojených s rekonstrukci účetnictví a poplatky za zápis likvidace.

Dále z obsahu spisu plyne, že soud prvního stupně usnesením č. j. KSBR 47 INS 8485/2012-A-7 ze dne 30.4.2012 dlužníkovi uložil povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč, a to ve lhůtě 5 dnů od právní moci usnesení. Současně dlužníka poučil, že nezaplatí-li zálohu ve stanovené lhůtě, může soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit. Usnesení bylo dlužníkovi doručeno dne 10.5.2012 a právní moci nabylo dne 26.5.2012. Lhůta pro zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení tak uplynula dnem 31.5.2012.

Za situace, kdy dlužník nesplnil soudem pravomocně uloženou povinnost a zálohu na náklady insolvenčního řízení v určené lhůtě nezaplatil, soud prvního stupně nepochybil, když v souladu s obsahem poučení, kterého se dlužníkovi dostalo v usnesení ze dne 30.4.2012, řízení podle ust. § 108 odst. 3 IZ zastavil.

Odvolací námitky dlužníka považuje odvolací soud za nedůvodné, neboť představují výhrady proti tomu, že mu byla uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Tyto námitky však dlužník mohl (a měl) uplatnit proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 30.4.2012. Proti rozhodnutí o uložení povinnosti k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení však dlužník odvolání nepodal. Za tohoto stavu se pro posouzení věcné správnosti usnesení o zastavení řízení stalo rozhodným pouze to, zda dlužník jako insolvenční navrhovatel zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení.

Z výše uvedených důvodů je napadené usnesení soudu prvního stupně věcné správné, proto je odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 31. srpna 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu