2 VSOL 589/2016-B-8
KSOS 37 INS 27684/2015 2 VSOL 589/2016-B-8

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužnice: Edita Siváková, nar. 1. října 1974, IČO 732 04 765, bytem ul. Holvekova 531/39, 718 00 Ostrava-Kunčičky, o insolvenčním návrhu dlužnice s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. března 2016, č.j. KSOS 37 INS 27684/2015-B-3

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. března 2016, č.j. KSOS 37 INS 27684/2015-B-3 se v odstavcích I. a II. výroku p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud označeným usnesením neschválil oddlužení dlužnice (odstavec I. výroku), prohlásil na majetek dlužnice konkurs, který bude řešen jako nepatrný (odstavec II. výroku) a vyslovil, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (odstavec III. výroku). V důvodech rozhodnutí soud konstatoval, že podle zprávy insolvenčního správce ze dne 15.3.2016 (č.l. B1 spisu) dlužnice uhradila zálohu na odměnu a hotové výdaje pouze za období prosinec 2015, za období leden 2016 až březen 2016 vznikl dlužnici dluh ve výši 3.267 Kč, na přezkumné jednání a schůzi věřitelů se dlužnice nedostavila, ani se řádně neomluvila. Soud má za to, že nehrazením záloh na odměnu a hotové výdaje správce, a nedostavením se na jednání bez řádné omluvy, ať už z jakéhokoliv důvodu, projevila dlužnice přinejmenším lehkomyslný, potažmo nedbalý přístup k plnění svých povinností v insolvenčním řízení isir.justi ce.cz

Proti usnesení o neschválení oddlužení podala dlužnice odvolání a namítala, že od zahájení insolvenčního řízení s ní přidělený insolvenční správce Ing. Ivo Kotaba nekomunikuje, dlužnice nebyla dostatečně informována ve věci hrazení záloh na odměnu insolvenčnímu správci a hotové výdaje , se správcem se doposud nesetkala. Až poté, kdy se sama telefonicky spojila se sekretářkou Ing. Kotaby, jí byly sděleny informace o platbě a variabilním symbolu a že ve věci bude vždy písemně obeznámena, ovšem ze strany insolvenčního správce jí nebyl fakticky doručen žádný dokument; údajně byl zaslán dopis, který se vrátil zpět nedoručen. Dlužnice má za to, že insolvenční správce má k dispozici špatnou adresu, neboť místo trvalého pobytu dlužnice je ul. Holvekova 531/39 a na doručeném usnesení od soudu je uvedena adresa Holvekova 531/19. Dlužnice si je vědoma dlužné částky ve výši 3.267 Kč za období leden 2016-březen 2016, přičemž částku 2178 Kč již zaslala dne 13.04.2016 poštovní poukázkou na účet insolvenčního správce, a zbytek uhradí do konce měsíce dubna 2016. Rovněž si je vědoma svého pochybení, že se dne 24.03.2016 nedostavila na schůzi věřitelů bez omluvy; dlužnice přehlédla čas schůzky, sekretářka insolvenčního správce ji telefonicky kontaktovala, ale na sdělení, že na místo schůzky se dostaví pouze s nepatrným zpožděním, již nebyl brán ze strany Ing. Kotaby zřetel. Dlužnice dodala, že o oddlužení má zájem již tři roky, oddlužení však fakticky nemohla zrealizovat vzhledem k pracovní smlouvě pouze na dobu určitou, nyní má zaměstnání s pracovní smlouvou sice na dobu určitou, zaměstnavatel ale pracovní smlouvu prodlužuje. Dlužnice má rovněž zájem uhradit stávající dlužnou částku insolvenčnímu správci a intenzivněji spolupracovat s Ing. Kotabou. Proto žádala, aby bylo soudem oddlužení schváleno a aby konkurs na její majetek nebyl prohlášen.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Insolvenční návrh dlužnice podala soudu dne 4.11.2015, proto s ohledem na přechodná ustanovení tohoto zákona je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř.).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, že obsahuje způsobilé odvolací důvody, které lze podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2, písm. e) a písm. g) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ustanovení § 405 odst. 1 až 3 IZ insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Rozhodnutí, jímž oddlužení neschválí, doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze dlužník.

Podle ustanovení § 395 odst. 2 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice podala u krajského soudu dne 4.11.2015 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením ze dne 22.12.2015, č.j. KSOS 37 INS 27684/2015-A-4 insolvenční soud rozhodl o úpadku dlužnice, ustanovil správce a povolil řešení úpadku oddlužením, současně uložil dlužnici, aby počínaje měsícem prosincem 2015 platila insolvenčnímu správci zálohu na odměnu a hotové výdaje ve výši 900 Kč měsíčně, zvýšenou v případě, že insolvenční správce je plátce DPH, o aktuální sazbu DPH, a to vždy nejpozději do konce daného kalendářního měsíce a uložil jí, aby neprodleně kontaktovala insolvenčního správce a dohodla s ním způsob provádění plateb. Usnesením soud rovněž nařídil přezkumné jednání na den 24.3.2016 v 10:10 hod. a svolal schůzi věřitelů, která se bude konat bezprostředně po skončení přezkumného jednání na stejném místě, přičemž usnesení bylo zároveň předvoláním k přezkumnému jednání a schůzi věřitelů, konané dne 24.3.2016 s tím, že při přezkumném jednání a schůzi věřitelů je nezbytná účast insolvenčního správce a dlužnice (§ 190 odst. 2 IZ). Insolvenční správce ve zprávě z 15.3.2016 informoval, že dlužnice má stanoveno platit zálohy na odměnu a hotové výdaje od měsíce prosince 2015, ale uhradila částku ve výši toliko 1.089 Kč (včetně DPH), a dluh je za období od 1/2016-3/2016 ve výši 3.267 Kč. Při přezkumném jednání a 1. schůzi věřitelů, k nimž se dlužnice bez omluvy nedostavila, navrhl, aby soud řešil konkurs jako nepatrný. Nato soud rozhodl napadeným rozhodnutím.

Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že je povinností soudu zkoumat poctivost záměrů dlužnice a její případný lehkomyslný nebo nedbalý přístup k plnění povinností v insolvenčním řízení při povolení oddlužení a při jeho schválení [§ 395 odst. 1 písm. a), odst. 2, § 405 odst. 1 insolvenčního zákona], přičemž dlužnice je povinna chovat se poctivě a vyhnout se lehkomyslnému a nedbalému plnění svých povinností po celou dobu trvání insolvenčního řízení. Povolení způsobu řešení úpadku oddlužením je tak postaveno na požadavku aktivní spolupráce dlužnice na řešení jeho úpadku, a povolení řešení úpadku proto má být přístupné pouze osobám, které k řešení své nepříznivé majetkové situace přistupují odpovědně. Zákonodárce v ustanovení § 395 odst. 2 IZ neupravil kogentně, co se rozumí lehkomyslným nebo nedbalým přístupem dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení, toto ustanovení tak patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, to jest k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Vyhodnocení naplnění této podmínky bude tak do značné míry záviset na úsudku soudu a na zvážení, zda je z dosavadních výsledků řízení patrná nedbalost či lehkomyslnost dlužníka ve vztahu k plnění povinností v insolvenčním řízení. Odvolací soud se ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že neplnění povinnosti platit insolvenčnímu správci zálohu na odměnu a hotové výdaje, která byla dlužnici uložena pravomocným usnesením soudu, představují zpravidla nedbalý přístup k plnění povinností v insolvenčním řízení a podle rozsahu porušování této povinnosti, případně motivu může vést i k zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, případně ke zrušení již schváleného oddlužení. Krajský soud okolnosti neplnění zmíněné povinnosti zjistil řádně a úplně, přičemž i z odvolání je patrno, že dlužnice má na zálohách na odměnu a na hotové výdaje dluh. Nelze souhlasit s dlužnicí, že stav byl způsoben správcem, neboť povinností dlužnice bylo aktivně plnit povinnosti stanovené v usnesení soudu, což nečiní. Stejné platí i o neúčasti dlužnice na přezkumném jednání a schůzi věřitelů dne 24.3.2016, ač její přítomnost soud nařídil. Počínání dlužnice je tedy natolik nezodpovědné, nedbalé a lehkomyslné, aby to vedlo k neschválení oddlužení podle ustanovení § 395 odst. 2 IZ.

Z těchto důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadené části v odstavcích I. a II. výroku podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání

dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 31. května 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu