2 VSOL 587/2016-P11-22
KSBR 27 INS 10128/2015 2 VSOL 587/2016-P11-22

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudkyň JUDr. Pavly Tomalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , IČ: 64411311, bytem Zálešná I 3399, 760 01 Zlín, zastoupeného Mgr. Miloslavem Jančíkem, advokátem Advokátní kanceláře Jančík & Jančík Vallová, se sídlem Růžová 307, 763 01 Zlín, o přihlášce pohledávky věřitele č. 9 P.Š. reality, s.r.o., se sídlem Borinka 398, Borinka pri Bratislave 932, IČ: 35780151 o odvolání tohoto věřitele, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25.2.2016, č.j. KSBR 27 INS 10128/2015-P11-4

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25.2.2016, č.j. KSBR 27 INS 10128/2015-P11-4 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně odmítl přihlášku věřitele č. 9 P.Š. reality, s.r.o. a rozhodl, že právní mocí tohoto usnesení účast věřitele v insolvenčním řízení končí.

Na odůvodnění tohoto usnesení uvedl, že usnesením ze dne 4.5.2015, č.j. KSBR 27 INS 10128/2015-A-8 rozhodl o úpadku dlužníka, povolil oddlužení a vyzval věřitele k přihlášení pohledávek ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění isir.justi ce.cz rozhodnutí o úpadku. V tomto usnesení byli zároveň věřitelé řádně poučeni o tom, že k opožděně přihlášeným pohledávkám se nepřihlíží a takto opožděně uplatněné se v insolvenčním řízení neuspokojují. Uvedl, že předmětné usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 4.5.2015 v 10.30 hodin a podáním doručeným dne 3.12.2015, doplněným dne 15.1.2016, přihlásil výše označený věřitel do probíhajícího insolvenčního řízení svoji pohledávku ve výši 2.900.000 Kč. Na odůvodnění dále uvedl, že posledním dnem lhůty k přihlášení pohledávek byl den 3.6.2015, a pohledávka tohoto věřitele byla tudíž podána po této lhůtě. Z obsahu odůvodnění dále vyplývá, že pohledávku nabyl výše označený věřitel od původní věřitelky Bc. Lenky Staškové, avšak výše označený věřitel nijak neprokázal insolvenčnímu správci, že by ve lhůtě určené v rozhodnutí o úpadku k podání přihlášek do insolvenčního řízení vyrozuměl dlužníka o postoupení předmětné pohledávky. Z usnesení dále vyplývá, že o postoupení pohledávky nebyl dlužník vyrozuměn ani ze strany původní věřitelky Bc. Lenky Staškové. V usnesení je dále argumentováno usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22.12.2014, sen. zn. 29 NSČR 126/2014.

Proti tomuto usnesení podal odvolání shora označený věřitel (dále jen odvolatel ). Odvolatel v odvolání uvedl, že je právnickou osobou se sídlem ve Slovenské republice, pohledávku nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené ve formě tiché cese ještě před započetím řízení o oddlužení a přihlášku pohledávky podal bez zbytečného odkladu, a to do 5 dnů poté, co ho původní věřitel, BC. Lenka Stašková, informovala o tom, že byla upozorněna svým právníkem, že již není držitelkou pohledávky, neboť došlo ke změně v osobě věřitele na základě citované smlouvy o postoupení pohledávek. Odvolatel uvedl, že paní Stašková za vymahatelnost převedené pohledávky ručí a byla pověřena zastupovat postupníka při vymáhání pohledávky. V odvolání dále uvedl, že postoupení pohledávky na odvolatele bylo dle tvrzení paní Staškové oznámeno dlužníkovi ústně, při osobním jednání, za přítomnosti svědků, s tím, že právník JUDr. anonymizovano může dosvědčit, že dlužník a jeho manželka byli informováni o tom, že pohledávka bude předmětem postoupení na Slovensko a po postoupení byl dlužník telefonicky informován o postoupení pohledávky, tj. změně v osobě věřitele, i o její výšce. Navrhl, aby odvolací soud k tomuto tvrzení provedl důkazy, které v odvolání označil, a to čestné prohlášení svědka, výpověď svědka a smlouvu o postoupení pohledávky. Z obsahu odvolání vyplývá, že odvolatel se domáhal toho, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil, s tím, že pohledávka byla přihlášena v zákonné lhůtě.

K podanému odvolání se nikdo z účastníků řízení nevyjádřil.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 3 a 6 o.s.ř.), a po jednání dospěl k následujícím závěrům.

Z obsahu spisu vyplývá správnost závěrů soudu prvního stupně, pokud jde o zjištění, že poslední den lhůty k přihlášení pohledávek byl den 3.6.2015 a pokud jde o zjištění, že odvolatel přihlásil svoji pohledávku do tohoto řízení podáním doručeným soudu dne 3.12.2015.

Jednání odvolacího soudu bylo nařízeno na den 9.11.2016. Odvolatel podáními ze dne 2.11.2016 a ze dne 8.11.2016 navrhl odročení jednání z důvodu, že jediná jednatelka odvolatele se v den jednání musí podrobit neodkladnému zdravotnickému úkonu ve specializovaném zařízení, tuto skutečnost však nijak nedoložil. Z tohoto důvodu neshledal odvolací soud tuto omluvu důvodnou, a proto jednal v nepřítomnosti odvolatele. Z jednání odvolacího soudu se omluvil zástupce věřitelů, který ponechal na zvážení odvolacího soudu, zda bude jednat v jeho nepřítomnosti.

U jednání odvolací soud doplnil dokazování o níže uvedené důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti:

Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávky-tichá cese, že byla uzavřena dne 5.1.2015 mezi postupitelem Bc. Lenkou Staškovou (předtím Červenákovou) a postupníkem P.Š. reality, s.r.o. Předmětem postoupení byla dle čl. 2 této smlouvy pohledávka vůči dlužníkovi Jiřímu Jermakovi ve výši 2.900.000 Kč dle smlouvy o zápůjčce ze dne 4.4.2014. Pohledávka byla postoupena postupníkovi včetně zajištění na nemovitostech ve vlastnictví dlužníka. Z čl. 4 bodu 1 této listiny vyplývá, že účastníci smlouvy se dohodli na tom, že předmětem smlouvy je tichá cese pohledávky, z jejíhož charakteru vyplývá skutečnost, že dlužník není o změně v osobě věřitele informován. Účastníci smlouvy se dále dohodli na tom, že postupitel bude vymáhat nárok svým jménem na účet postupníka.

Z listiny označené jako notářský zápis ze dne 29.2.2016, NZ 75/2016, N 57/2016, že dne 29.2.2016 JUDr. Oldřich anonymizovano , anonymizovano , bytem Zlechov 163, PSČ 687 10 před notářem prohlásil, že mu byla předložena k právnímu posouzení Bc. Lenkou Staškovou (dříve Červenákovou) smlouva o zápůjčce uzavřená mezi Bc. Lenkou Staškovou a Jiřím Jermakovem, když zápůjčka dle této smlouvy činila 2.900.000 Kč a smlouva byla uzavřena v měsíci dubnu 2014. JUDr. Oldřich anonymizovano před notářkou prohlásil, že o možnosti postoupení této pohledávky byl Jiří Jermakov i jeho manželka informováni, a dále prohlásil, že v lednu 2015 byl přítomen telefonickému rozhovoru mezi Bc. Lenkou Staškovou a Jiřím Jermakovem, ve kterém ho Bc. Lenka Stašková informovala, že pohledávka byla postoupena včetně konkrétní a kompletní informace o subjektu (společnosti), kterému byla pohledávka postoupena s tím, že mu tato informace byla několikrát opakována tak, aby mohla být Jiřím Jermakovem zaznamenána.

Z listiny označené jako návrh na povolení oddlužení ze dne 16.4.2015, že dlužník Jiří Jermakov označil v bodě 07, kterým popisoval rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka, a to konkrétně pod číslem 4 půjčku Bc. Lenky Červenákové, Na Vyhlídce 1698, Uherské Hradiště-Mařatice, PSČ 686 05 ze smlouvy ze dne 4.4.2014 ve výši 2.900.000 Kč. V bodě 18, který obsahuje závazky, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné, pod číslem 4, dlužník uvedl závazek z titulu půjčky ze dne 4.4.2014, přičemž jako věřitele uvedl Bc. Lenku Červenákovou, nar. 2.11.1984, bytem Uherské Hradiště-Mařatice, Na Vyhlídce 1698, PSČ 686 05 a jako výši závazku uvedl částku 2.900.000 Kč.

Z listiny označené jako vyjádření zástavní věřitelky dlužníků ze dne 2.11.2015 odvolací soud zjistil, že tato listina byla doručena poštou na Krajský soud v Brně dne 3.11.2015 a je založena ve spise na č.l. B-6 a B-7. Z obsahu této listiny se podává, že Bc. Lenka Stašková v ní výslovně uvedla, že nepodala přihlášku pohledávky k oddlužení úpadce Jiřího anonymizovano . Bc. Lenka Stašková (dříve Červenáková) a v záhlaví se výslovně označila za zástavní věřitelku dlužníků.

Z listiny označené jako sdělení soudu ze dne 3.12.2015, které došlo Krajskému soudu v Brně dne 7.12.2015 a je založeno ve spise na č.l. B-17 a B-18, že Bc. Lenka Stašková sděluje soudu, že vyčerpala všechny možné prostředky jako postupitel, ke kterým se zavázala ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne 5.1.2015, za postupníka a v jeho zájmu. Uvedla, že aktivní legitimaci v současné době má postupník P.Š. reality, s.r.o.-obchodní korporace Slovenské republiky.

Z výslechu svědka JUDr. Oldřicha anonymizovano , anonymizovano , bytem Zlechov č.p. 163, okres Uherské Hradiště, že Bc. Lenka Stašková je známou svědka, se kterou ho seznámil její bývalý druh. Pro Bc. Lenku Staškovou prováděl svědek posouzení smluvního dokumentu týkajícího se půjčky v částce 2.900.000 Kč, kterou půjčila dlužníkovi Jiřímu Jermakovi. Pokud jde o dlužníka, uvedl, že ho zná z jednání, kdy se jednalo o změně výše citované smlouvy o zápůjčce, když tohoto jednání se také zúčastnila Bc. Lenka Stašková, její matka a manželka dlužníka. Pokud jde o osobu, která je přítomna v jednací síni jako veřejnost, uvedl, že jde o manžela matky Bc. Lenky Staškové, který ho sem přivezl. Uvedl, že se s ním stýká velice málo a od doby, kdy ukončil posuzování smlouvy o zápůjčce, se s ním setkal maximálně 2x nebo 3x. K výše uvedenému důkazu notářským zápisem svědek uvedl, že o sepis prohlášení ho požádala Bc. Lenka Stašková, která chtěla tento sepis pro účely insolvenčního řízení jako doklad o tom, že pan Jermakov byl v lednu 2015 informován o tom, že došlo k postoupení pohledávky. Svědek uvedl, že telefonní rozhovor, který je popsán v notářském zápisu, proběhl doma u Bc. Lenky Staškové, když tam přišel na zdvořilostní návštěvu s tím, že mu není známo, zda Bc. Lenka Stašková volala dlužníkovi či naopak. Uvedl, že slyšel v tomto telefonickém rozhovoru, že pohledávka je konečně prodaná, postoupená, s tím, že pohledávku Bc. Lenka Stašková postoupila slovenské firmě P.Š. reality. Dále uvedl, že při telefonickém rozhovoru byla uvedena i nějaká adresa, kterou si nepamatuje, jen ví, že to bylo na Slovensku. Pokud jde o částku, tak o té v telefonickém rozhovoru Bc. Lenka Stašková nemluvila. Pokud jde o tuto návštěvu u Bc. Lenky Staškové, uskutečnila se někdy po práci počátkem ledna, kolem 16. hodiny, a rozhodně to nebyl víkend. Svědek uvedl, že tato návštěva u Bc. Staškové byla zdvořilostní, kdy se ještě dalo přát do nového roku. Nemohl říci, zda si telefony s dlužníkem vyřizoval ještě někdo jiný, kdo byl na této návštěvě přítomen, pamatuje si jen na tento jediný telefonát, šlo o posezení u kávy a telefony tam zvonily. Na to, že hovoří Bc. Stašková s dlužníkem usoudil z toho, že do telefonu tykala a říkala Jiří . Dále uvedl, že se žádného jednání o postoupení pohledávky nezúčastnil, text smlouvy o postoupení viděl u kávy na této výše popsané návštěvě, ale neví, zda to byl návrh nebo již podepsaná smlouva, neboť tuto smlouvu blíže nerozebírali. Na textu smlouvy se žádným způsobem nepodílel a neví, zda z této smlouvy bylo plněno. Dále uvedl, že smlouvu dostal do rukou až po tom výše popsaném telefonickém rozhovoru a jen ji prolistoval.

U jednání před odvolacím soudem dlužník uvedl, že během jediné schůzky, kdy se setkal s panem anonymizovano , nebylo zmíněno, že by mělo dojít k postoupení pohledávky a o postoupení pohledávky nebyl informován. O postoupení se dozvěděl až u druhého jednání u insolvenčního soudu v Brně, kde teprve viděl jednatelku P.Š. reality, která se vítala s JUDr. Ing. Bernátkem, a z toho usoudil, že tato jednatelka se bude účastnit jeho insolvenčního řízení, když JUDr. Ing. Bernátek doprovázel svého syna Bc. Lukáše Bernátka, který je jednatelem společnosti JANISO s.r.o., který je věřitelem v insolvenčním řízení dlužníka.

Advokát dlužníka poukázal na rozpor notářského zápisu se smlouvou o postoupení pohledávky, ve které byla dohodnuta tichá cese a bylo v ní uvedeno, že postoupení pohledávky nemá být dlužníkovi oznámeno. Dále uvedl, že ačkoliv smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena v lednu 2015, do dnešního dne nedošlo k záměně zástavního věřitele v katastru nemovitostí, katastr nemovitostí o změně osoby dosud neví, z čehož usuzuje, že smlouva o postoupení pohledávky byla antidatována. Poukázal rovněž na to, že muž přítomný v jednací síni jako veřejnost je nevlastním otcem postupitelky pohledávky Bc. Lenky Staškové a přišel do jednací síně spolu s předvolaným svědkem JUDr. anonymizovano .

Dle § 430 odst. 1 IZ, známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, vyrozumí insolvenční soud neprodleně o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku.

Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen OZ), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Dle § 1882 odst. 1 OZ, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

Dle § 1886 OZ, na žádost postupníka může postupitel vymáhat postoupenou pohledávku svým jménem na účet postupníka; bylo-li postoupení pohledávky dlužníkovi již oznámeno nebo prokázáno, může postupitel pohledávku vymáhat, pokud prokáže souhlas postupníka a pokud postupník pohledávku sám nevymáhá.

Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.1.2009, sen. zn. 25 Cdo 2193/2006, který byl publikován ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 100/2009, (a které je, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, veřejně dostupné na internetové adrese www.nsoud.cz), Vymáhat pohledávku sám svým jménem na účet někoho jiného znamená sice, že jde o vymáhání ve prospěch této jiné osoby, avšak do rukou vymáhajícího, který také plnění od dlužníka sám přijímá, a tímto plněním zaniká pohledávka a dluh . Dle odůvodnění tohoto rozsudku, které lze aplikovat i na postoupení pohledávky dle občanského zákoníku ve znění účinném od 1.1.2014, při nepřímém zastoupení je zástupce oprávněn přijmout plnění od dlužníka, je oprávněn žádat soud, aby pohledávka byla přiznána přímo jemu, a plnění pak je povinen převést na zastoupeného. Znamená to, že oprávnění k výkonu práva náleží osobě odlišné od toho, kdo je z hmotněprávního hlediska nositelem vymáhaného práva.

Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 126/2014 ze dne 22.12.2014, věřitel dlužníka, který nabyl pohledávku vůči dlužníku postoupením a má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, o kterém však do uplynutí propadné lhůtě určené v rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek do insolvenčního řízení, nevyjde v insolvenčním řízení ničeho najevo ani z dlužníkem řádně vedeného účetnictví nebo jiných záznamů o majetku a závazcích dlužníka, s nimiž se insolvenční správce však seznámil, ani jinak, jelikož dlužník se o postoupení nedozvěděl (nebyl o něm nikým vyrozuměn) a jako majitele pohledávky dále označoval postupitele, není pro tuto dobu pokládán za známého věřitele dlužníka.

Z usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 13/2010 publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 138/2012 vyplývá, že věřitel dlužníka, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, o kterém však do uplynutí propadné lhůty určené v rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek do insolvenčního řízení nevyjde v insolvenčním řízení ničeho najevo ani z dlužníkem řádně vedeného účetnictví nebo jiných záznamů o majetku a závazcích dlužníka, s nimiž se insolvenční správce včas seznámil, ani jinak, není pro tuto dobu pokládán za známého věřitele dlužníka. Tím, že okolnosti rozhodné pro závěr, že jde o známého věřitele dlužníka, vyjdou při obvyklém (řádném) chodu věcí najevo později (po uplynutí propadné přihlašovací lhůty), není insolvenční správce ani insolvenční soud zbaven povinnosti postupovat ohledně takového věřitele ve smyslu ustanovení § 430 insolvenčního zákona, respektive ustanovení článku 40 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 (plnit vůči němu informační povinnost), zmeškaná lhůta k podání přihlášky se však takovému věřiteli nevrací.

Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že pohledávku do insolvenčního řízení měla i v případě, že byla skutečně postoupena na P.Š. reality, s.r.o., vymáhat Bc. Lenka Stašková, svým jménem, na účet P.Š. reality, s.r.o, neboť se k takovému jednání zavázala v čl. 4 bodu 1 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5.1.2015, přičemž odvolací konstatuje, že takové ujednání je zákonem dovoleno, neboť občanský zákoník s takovým jednáním počítá v ustanovení § 1886 odst. 1. Skutečnost, že Bc. Lenka Stašková měla pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení, vyplývá také z výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27.1.2009, sp. zn. 25 Cdo 2193/2006, jehož závěry lze použít i pro účely občanského zákoníku účinného od 1.1.2014. Z citovaného rozsudku je zřejmé, že pokud je tak ujednáno ve smlouvě, je postupitel i osobou oprávněnou podat žalobu, v přezkoumávané věci tedy i osobou aktivně legitimovanou k podání přihlášky pohledávky.

Z výše uvedených listinných důkazů, a to z listiny označené jako vyjádření zástavní věřitelky dlužníků Bc. Lenky Staškové ze dne 2.11.2015 a z listiny označené jako sdělení soudu ze dne 3.12.2015, je pak zřejmé, že Bc. Lenka Stašková si byla vědoma toho, že nepodala přihlášku pohledávky a v řízení ještě dne 2.11.2015 (viz listinný důkaz označený jako vyjádření zástavní věřitelky dlužníků Bc. Lenky Staškové ze dne 2.11.2015), tedy po uplynutí lhůty k podání přihlášek pohledávek v insolvenčním řízení dlužníka, vystupovala jako zástavní věřitelka dlužníka Jiřího anonymizovano . Teprve v listině výše uvedené označené jako sdělení soudu ze dne 3.12.2015 uvedla, že vyčerpala všechny možné prostředky jako postupitel, ke kterým se zavázala ve smlouvě o postoupení pohledávky, s tím, že aktivní legitimaci má již postupník P.Š. reality, s.r.o.

Pokud jde o výslech svědka JUDr. Oldřicha anonymizovano , posoudil odvolací soud jeho výpověď jako nedůvěryhodnou. Z výpovědi svědka je zřejmé, že se přátelsky stýká jak s Bc. Lenkou Staškovou, tak s její matkou i nevlastním otcem, se kterým přijel společně k jednání odvolacího soudu. O užším kontaktu s těmito osobami svědčí i svědkem popisované okolnosti návštěvy, na níž měl slyšet rozhodný telefonický rozhovor. Přitom když telefony zvonily nepamatoval si žádný z hovorů, jen právě tento, který měla vést Bc. Stašková právě s dlužníkem. Svědek ani nemohl s jistotou vědět s kým o předmětné pohledávce Bc. Stašková hovoří, neboť na to nelze usuzovat z tykání a oslovení Jiří . Navíc by Bc. Stašková tvrzeným oznámením o postoupení pohledávky porušila nejen svou povinnost z písemně uzavřené smlouvy s odvolatelem, ale její tvrzené oznámení by bylo i v rozporu s podáním, které učinila u insolvenčního soudu ještě dne 2.11.2015 (viz výše zjištění z provedeného dokazování). Odvolací soud proto uzavírá, že touto svědeckou výpovědí nebylo prokázáno, že by bylo postoupení pohledávky dlužníkovi oznámeno.

Tuto skutečnost není způsobilý prokázat ani předložený notářský zápis, v němž je pouze uvedeno to, co svědek JUDr. Oldřich anonymizovano prohlásil před notářem.

S ohledem na tyto závěry odvolacího soudu a skutková tvrzení odvolatele již bylo zcela nadbytečné provádět další důkazy, které navrhl dlužník na jednání před odvolacím soudem a které navrhl odvolatel v omluvě z jednání ze dne 8.11.2016. Jelikož dlužník o postoupení pohledávky nevěděl, v návrhu na povolení oddlužení uvedl původní věřitelku Bc. Lenku Staškovou (dříve Červenákovou) a do skončení propadné lhůty k podávání přihlášek pohledávek v tomto insolvenčním řízení nevyšlo o existenci odvolatele jako věřitele dlužníka ničeho najevo, pak přestože není insolvenční správce a insolvenční soud zbaven ve vztahu k tomuto věřiteli informační povinnosti ve smyslu § 430 IZ, zmeškaná lhůta k podání přihlášky pohledávky se tomuto věřiteli, tj. odvolateli, nevrací (viz shora citované usnesení Nejvyššího soudu ČR R 138/2012).

Odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně je proto věcně správné a odvolací soud ho podle ustanovení § 219 o.s.ř. (§ 7 IZ) potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené

rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, odvolateli a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 15. listopadu 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Ivana Waltrová, v.r. Bc. Markéta Alková předsedkyně senátu