2 VSOL 585/2012-A-16
KSBR 45 INS 12708/2012 2 VSOL 585/2012-A-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem 687 42 Osvětimany 350, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29.4.2012, č. j. KSBR 45 INS 12708/2012-A-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužníka se n e o d m í t á.

Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech usnesení uvedl, že dlužník se insolvenčním návrhem domáhal zjištění úpadku a povolení oddlužení. Tvrdil, že má celkem 9 věřitelů a 10 peněžitých závazků v celkové výši 832.552,75 Kč, které jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen splácet. Dále uvedl, že pozastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, z nichž některé jsou vymáhány v exekučním řízení, z čehož 3 jsou zesplatněny v plné výši. Podle soudu prvního stupně v návrhu zcela chybí vylíčení rozhodujících skutečností, jež by osvědčovaly úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. Obecná tvrzení dlužníka, že má závazky po dobu delší než 30 dní po lhůtě splatnosti a některé závazky není schopen hradit po dobu delší jak tři měsíce a zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, jsou k osvědčení úpadku dlužníka nedostatečná. Dlužník pouze v kolonce č. 18 a č. 20 uvedl 10 závazků a 9 věřitelů bez jakékoli další specifikace-žádné konkrétní údaje o závazcích ani věřitelích nejsou uvedeny. Z obsahu insolvenčního návrhu tak vyplynula pouze skutečnost, že dlužník má zřejmě více věřitelů, není však vůbec jasné, zda a jak dlouho jsou jeho závazky po lhůtě splatnosti, z jakého důvodu tyto závazky není schopen hradit a zda tyto závazky nepocházejí z podnikatelské činnosti dlužníka. Jelikož v návrhu zcela absentují údaje a tvrzení o skutečnostech rozhodných pro posouzení práva navrhovatele podat insolvenční návrh, je návrh neprojednatelný. Proto postupoval soud dle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a insolvenční návrh dlužníka odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. V něm namítl, že formulář insolvenčního návrhu neumožňuje uvedení bližších skutečností týkající se popisu jeho závazků, proto k návrhu přiložil seznam všech věřitelů, včetně adres, identifikačních čísel, vyčíslení závazků, vznik závazků, číslo rozhodnutí, datum rozhodnutí, stav dluhu a poslední splátky. Podle dlužníka je jeho insolvenční návrh úplný a obsahuje rozhodné skutečnosti pro povolení oddlužení. Dále uvedl, že na napadeném usnesení je chybně uvedeno datum rozhodnutí 29.4.2012, neboť sám návrh podával 25.5.2012 a v insolvenčním rejstříku je uveden datum o odmítnutí 29.5.2012.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.

Podle ust. § 103 odst. 1 IZ, musí insolvenční návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Podává-li insolvenční návrh dlužník, musí v něm podle § 103 odst. 2 IZ uvést rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo hrozící úpadek a označit důkazy, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku (z důvodu insolvence), jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen své peněžité závazky plnit, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu insolvenční soud uložil.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

V přezkoumávané věci se dlužník insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu prvního stupně dne 25.5.2012 domáhal zjištění úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu tvrdil, že má 9 věřitelů a 10 peněžitých závazků, přičemž celková výše jeho závazků dosahuje částky 832.552,75,-Kč a 3 závazky byly zesplatněny v celé výši v roce 2011, 2009, 2008. Dlužník v návrhu označil své závazky (označením věřitele názvem nebo jménem, výši závazků). Dále v kolonce č. 20 návrhu uvedl spisové značky svých vykonatelných závazků, a to u věřitelů FAST FINANCE (17 Ex 5484/05-4), VODAFONE (003 Ex 751/10-R), PROFI CREDIT (120 Ex 7655/11-23, 120 Ex 37401/10-12), AVALON CONTINENTAL (024 Ex 1176/10-68), atd. V seznamu závazků dlužník u vykonatelných závazků uvedl, že např. u věřitele Vodafone, a.s. je aktuální výše závazku 21.623,-Kč, dále kdy byl zesplatněn závazek, tj. 25.8.2008, atd. Seznam závazků dlužník stvrdil svým podpisem a výslovně prohlásil, že je úplný a správný. Seznam závazků proto může být vzat do úvahy pro účely posouzení, zda dlužník splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.5.2010 sen. zn. 29 NSČR 22/2009, které bylo publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011).

Takto vylíčená skutková tvrzení jsou podle mínění odvolacího soudu způsobilá naplnit znaky úpadku, jak jsou vymezeny v ust. § 3 odst. 1 IZ. Předně dlužník v insolvenčním návrhu uvedl, že má více věřitelů (§ 3 odst. 1, písm. a/ IZ), své věřitele konkretizoval, vyčíslil výši svých závazků a v seznamu závazků u vykonatelných závazků uvedl nejen výši závazků, ale i měsíc, kdy byl závazek zesplatněn. Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud názoru, že z obsahu návrhu ve spojení se seznamem závazků lze dovodit skutková tvrzení způsobilá osvědčit i znaky úpadku dle ust. § 3 odst. 1 písm. b) a c) IZ, tj. splatnost závazků a neschopnost dlužníka hradit své splatné závazky (domněnka dle § 3 odst. 2 písm. b/ IZ). Navíc skutečnost, že dlužník má věřitele s pohledávkami po splatnosti déle než 30 dnů, lze u věřitelů s vykonatelnými pohledávkami dovodit z označení rozhodnutí spisovými značkami, které dlužník uvedl již v návrhu, a kdy se má za to, že tyto závazky musely být splatné. V této souvislosti možno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 2/2008 ze dne 27.1.2010, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 88/2010, v němž Nejvyšší soud vyslovil názor, že u vykonatelné pohledávky lze dovodit závěr o existenci pohledávky po lhůtě splatnosti, ovšem bez údaje o tom, jak dlouho je pohledávka po lhůtě splatnosti.

Ze seznamu závazků, které dlužník stvrdil svým podpisem o správnosti a úplnosti, také vyplývá, kdy nastala splatnost nevykonatelných závazků dlužníka. Je tedy zcela nepochybné, že peněžité závazky dlužníka jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. b/ IZ). Z uvedeného zároveň logicky vyplývá, že dlužník tyto závazky neplní déle než 3 měsíce po lhůtě splatnosti, čímž je založena domněnka neschopnosti dlužníka hradit splatné závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ a odst. 2 písm. b/ IZ). Lze tedy uzavřít, že insolvenční návrh dlužníka obsahuje vylíčení rozhodujících skutečností, které jsou způsobilé osvědčit jeho úpadek dle ust. § 3 odst. 1 IZ. Insolvenční návrh netrpí vadami, které by bránily dalšímu pokračování v řízení. Proto postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že insolvenční návrh dlužníka se neodmítá.

Závěrem odvolací soud poznamenává, že opodstatněná je i námitka dlužníka o uvedení chybného data vydání napadeného usnesení. Z okolností vylíčených dlužníkem je zřejmé, že rozhodnutí bylo vydáno dne 29. května 2012. Toto pochybení soudu prvního stupně je však z pohledu přezkumu odvolacím soudem nerozhodné.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 16. listopadu 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu