2 VSOL 58/2018-A-13
č. j. KSOS 14 INS 18782/2017 2 VSOL 58/2018-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Wontrobové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci

dlužníka: Petr anonymizovano , anonymizovano bytem Emy Destinové 1117/3b, 736 01 Havířov

o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. listopadu 2017, č. j. KSOS 14 INS 18782/2017-A-8

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. listopadu 2017, č. j. KSOS 14 INS 18782/2017- A-8 se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Ostravě (dále jen soud ) odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužník v návrhu neuvedl rozhodující skutečnosti, na základě kterých by bylo možno osvědčit jeho úpadek, neboť v insolvenčním návrhu chybí konkrétně označení alespoň dvou věřitelů dlužníka, vůči nimž má peněžité závazky, jakož i údaje o jejich splatnosti tak, aby bylo zřejmé, že konkrétně označené závazky jsou po splatnosti po dobu delší 30 dnů a že tyto závazky dlužník není schopen plnit. Soud proto podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) jeho insolvenční návrh odmítl.

2. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítl, že odůvodnění napadeného rozhodnutí je pro něj zcela nepochopitelné, neboť ke svým dluhům vše doložil.

3. Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající isir.justi ce.cz -2-KSOS 14 INS 18782/2017

se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Z obsahu spisu vyplývá, že dlužník podal u soudu dne 10. 10. 2017 prostřednictvím insolvenčního správce Ing. Tomáše Poláčka, sídlem Na Hradbách 18, 702 00 Moravská Ostrava (na předepsaném formuláři) insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, kterým se domáhá rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V popisu rozhodujících skutečností osvědčujících jeho úpadek uvedl, že v současné době má 4 nezajištěné závazky vůči 4 věřitelům v celkové výši 780.949 Kč, všechny závazky nezajištěných věřitelů jsou po splatnosti více jak 30 dnů. Vzhledem ke svým příjmům a s ohledem na měsíční náklady, není schopen uhradit své závazky vůči všem svým věřitelům. Na základě těchto skutečností podává insolvenční návrh, neboť je v úpadku, protože má více věřitelů a peněžité závazky po lhůtě splatnosti delší 30 dnů. K návrhu dlužník připojil seznam závazků, ve kterém označil věřitele, uvedl právní důvod a výši závazků, výši a splatnost jejich splátek (k 15. dni v měsíci) a datum poslední splátky (červenec a srpen 2017), všechny závazky označil jako nezajištěné a nevykonatelné s tím, že žádný věřitel není vůči němu osobou blízkou a závazky nepopírá. Současně prohlásil, že seznam závazků je úplný a správný a podepsal jej.

6. Podle § 103 odst. 1 věty první a odst. 2 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

7. Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

8. Podle § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

9. Podle § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -3-KSOS 14 INS 18782/2017

10. Nutno zdůraznit, že Nejvyšší soud České republiky již v usnesení ze dne 27. 1. 2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010) formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (§ 3 odst. 1 IZ). V otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ) přitom může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2 písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2 písm. c/ IZ).

11. Insolvenční návrh tak musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku.

12. Odvolací soud přisvědčuje soudu v tom, že insolvenční návrh dlužníka není projednatelný, neboť z návrhu je sice zřejmé, že dlužník má více věřitelů, vůči nimž má peněžité závazky, které všechny jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, avšak není zřejmé, že dlužník tyto závazky není schopen plnit z důvodu, že zastavil platby podstatné části peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, anebo uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Dlužník v návrhu odkázal na připojený seznam závazků, ke kterému však odvolací soud pro účely uvedení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužníka nemohl přihlédnout, neboť tento seznam závazků neobsahuje údaje o splatnosti jednotlivých závazků, tedy nemá náležitosti vyžadované ustanovením § 104 odst. 3 IZ. Datum poslední úhrady závazku nelze považovat za údaj o jeho splatnosti.

13. Soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh dlužníka odmítl.

14. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadení usnesení jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -4-KSOS 14 INS 18782/2017 napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

Olomouc 20. února 2018

JUDr. Ivana Wontrobová v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá