2 VSOL 577/2016-A-11
KSBR 33 INS 6482/2016 2 VSOL 577/2016-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Ivety anonymizovano , anonymizovano , bytem v Brně, U Velké ceny 409/10, PSČ 623 00, identifikační číslo 64293394, zastoupené Jitkou Stanoevovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Chládkova 3, PSČ 616 00, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22.3.2016, č. j. KSBR 33 INS 6482/2016-A-6,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22.3.2016, č. j. KSBR 33 INS 6482/2016-A-6, se p o t v r z u j e .

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) uložil navrhovateli-dlužníku, aby do 5 dnů ode dne právní moci daného usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. Insolvenční soud zjistil, že z insolvenčního návrhu podaného dlužníkem a z příloh k němu přiložených vyplývá, že dlužník vlastní movité věci v celkové hodnotě dle dlužníka 500 Kč a 1/6 podíl na nemovitosti v hodnotě 21.144,67 Kč. Ze seznamu závazků vyplývá, že má dlužník 9 věřitelů s 9 závazky ve výši 492.584 Kč. Všechny závazky jsou déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Dlužník má tedy více věřitelů, má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto peněžité závazky není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Pokud jde o movité věci, které dlužník vlastní, tyto bývají obvykle obtížně zpeněžitelné a výtěžek zpeněžení nebývá vysoký. Nemovité věci dlužníka slouží k zajištění pohledávek věřitelů a výtěžek z jejich zpeněžení bude sloužit k uspokojení pohledávek zajištěných isir.justi ce.cz věřitelů a nákladů spojených s jejich správou a zpeněžením. Dlužník nevlastní žádné peněžní prostředky v hotovosti. Insolvenční soud s ohledem na majetek dlužníka a na předpokládané náklady řízení stanovil zálohu na jejich krytí, protože prostředky k tomu nelze zajistit jinak.

Proti tomuto usnesení podal navrhovatel-dlužník odvolání, ve kterém uvedl, že finanční prostředky v hotovosti nemá, protože jsou vedeny na jeho mzdu exekuce a jsou mu vypláceny příjmy pouze v rozsahu, který nelze postihnout srážkami ze mzdy dle o.s.ř. Jak již uvedl i v insolvenčním návrhu, pobírá pravidelnou měsíční mzdu ve výši 11.000 Kč a invalidní důchod. Z těchto příjmů může být postupně na splátkách odměna správce a náklady insolvenčního řízení uhrazeny. Není tedy nezbytné ukládat zálohu v maximální možné výši, pokud má příjem, ze kterého lze potřebnou částku uhradit. Odvolatel navrhl, aby bylo napadené usnesení odvolacím soudem zrušeno.

S účinností od 1. 1. 2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Insolvenční návrh dlužník podal soudu dne 20.5.2015, proto s ohledem na přechodná ustanovení tohoto zákona je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen IZ ).

Podle § 7 věty první IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o. s. ř. ).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 108 odst. 1 a odst. 2 věty prvé IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Předně považuje odvolací soud za nutné uvést, že insolvenční soud učinil ve věci správná zjištění, na základě kterých dospěl ke správným skutkovým závěrům. Proto lze na tato zjištění a závěry insolvenčního soudu zcela odkázat.

Insolvenční soud posoudil věc správně i po právní stránce. Dlužníku vysvětlil, proč považuje za nezbytné uložit mu povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení a uvedl, jaký je účel a smysl této zálohy. Odvolací soud se v posuzované věci zcela ztotožňuje s úvahami a závěry insolvenčního soudu, že v této věci je třeba navrhovateli-dlužníkovi uložit povinnost k úhradě zálohy z důvodu pokrytí počátečních nákladů insolvenčního řízení. Je sice skutečností, že dlužník má majetek (movité věci, podíl na nemovitostech, pobírá mzdu spolu s invalidním důchodem), není tedy nemajetný a lze předpokládat, že v insolvenčním řízení získá insolvenční správce prostředky zpeněžením tohoto majetku dlužníka. To však neznamená, že pouhá existence uvedeného majetku zbavuje insolvenčního navrhovatele povinnosti uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Nelze ani pominout tu skutečnost, že se jedná o podíly dlužníka na nemovitostech, které slouží k zajištění závazků dlužníka. Proto by byl výtěžek z jejich zpeněžení použit nejprve na úhradu nákladů spojených se správou a zpeněžením nemovitostí a na úhradu zajištěných závazků a teprve poté případně na úhradu dalších nákladů řízení. Přitom není zřejmé, zda by na jejich úhradu něco zbylo. Účelem zálohy je zejména umožnit výkon činnosti insolvenčního správce od zjištění úpadku a překlenout nedostatek pohotových finančních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení do doby, než bude možné zpeněžit majetkovou podstatu. Za náklady insolvenčního řízení lze přitom považovat hotové výdaje vynaložené na pořízení soupisu majetkové podstaty, její správu a náklady zpeněžování, mezi něž patří především cestovné, náklady na ocenění majetkové podstaty, správní poplatky, inzerce, účetní služby.

Správně stanovil insolvenční soud i výši zálohy na náklady insolvenčního řízení v částce 50.000 Kč, když je nutno vzít v úvahu minimální výši odměny insolvenčního správce při způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem v částce 45.000 Kč bez DPH (vyhláška č. 313/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a další náklady s konkursem spojené, zejména hotové výdaje insolvenčního správce.

Odvolací námitky dlužníka nepovažuje odvolací soud za důvodné. Insolvenční soud vysvětlil účel a smysl stanovené zálohy na náklady insolvenčního řízení, kterým je zejména umožnit výkon činností insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a tím překlenout prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení s tím, že bez pohotových finančních prostředků, zajištěných právě složením zálohy na náklady řízení, nemůže správce svoji funkci řádně vykonávat. Dlužník v současné době nemá k dispozici dostatečné pohotové finanční prostředky ani okamžitě zpeněžitelný majetek, proto soud správně v souladu s ustanovením § 108 odst. 2 IZ uložil dlužnici zaplacení zálohy ve výši 50.000 Kč, která se jeví očekávaným nákladům přiměřená, přičemž prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Na tom nemění nic ani skutečnost, že by bylo možné později během insolvenčního řízení provádět srážky z příjmu dlužníka, neboť nyní je příjem obstaven exekucemi.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí insolvenčního soudu podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dlužníku se doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 20. září 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu