2 VSOL 56/2017-P19-33
č. j. KSOS 39 INS 3971/2009 2 VSOL 56/2017-P19-33

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Wontrobové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci

dlužníka: STŘEDOMORAVSKÁ METALURGICKÁ A STROJÍRENSKÁ, a.s., zkratka: SMS, a.s. v likvidaci , IČO 48909491 sídlem Řepčínská 35/86, 779 00 Olomouc zastoupený advokátem JUDr. Jiřím Černoškem sídlem Komenského 1586/23, 796 01 Prostějov

navrhovatele: Ing. Tomáš anonymizovano , anonymizovano bytem Na Stráni 453/23, 779 00 Olomouc-Slavonín, zastoupený advokátem JUDr. Michalem Filoušem sídlem Ostravská 16, 779 00 Olomouc

o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 39 INS 3971/2009-P19-14 ze dne 22. listopadu 2016

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že návrh, aby soud připustil, aby na místo věřitele-společnosti DAHANAX, s.r.o., IČO 28568842, vstoupil do řízení jako věřitel pro zajištěnou pohledávku majetkem dlužníka co do částky ve výši 5.000.000 Kč Ing. Tomáš En anonymizovano , se zamítá.

II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně (dále jen soud ) připustil, aby na místo věřitele č. 19 (P19) DAHANAX, s.r.o., IČO 28568842, vstoupil do řízení jako věřitel pro nezajištěnou pohledávku majetkem dlužníka co do částky 5.000.000 Kč Ing. Tomáš En anonymizovano (výrok I.), a zamítl návrh, aby soud připustil, aby na místo isir.justi ce.cz -2-KSOS 39 INS 3971/2009

nově přistoupivšího věřitele Ing. Tomáše anonymizovano vstoupil bezprostředně po vstupu přistoupivšího věřitele do řízení jako věřitel pro zajištěnou pohledávku majetkem dlužníka co do částky 5.000.000 Kč nabyvatel pohledávky Tomáš anonymizovano , anonymizovano (výrok II.).

2. V důvodech rozhodnutí soud uvedl, že věřitel č. 19 DAHANAX, s.r.o. (dále jen věřitel ) přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka tři dílčí pohledávky v celkové výši 19.371.511,08 Kč, z toho pohledávku č. 1 ve výši 3.465.526,32 Kč jako pohledávku zajištěnou, pohledávku č. 2 ve výši 11.105.984,75 Kč jako pohledávku zajištěnou a pohledávku č. 3 ve výši 4.800.000 Kč jako pohledávku nezajištěnou, které mu byly postoupeny. Dne 20. 8. 2017 dlužník vystavil ve prospěch věřitele směnku na částku 12.260.421,60 Kč, splatnou bez protestu, kterou avaloval Ing. Tomáš anonymizovano (dále jen navrhovatel ) a kterému byla pravomocným rozhodnutím soudu uložena povinnost zaplatit věřiteli z titulu směnečnému rukojemství částku 5.000.000 Kč. Dne 19. 1. 2009 byly ve formě notářského zápisu uzavřeny mezi navrhovatelem, jeho manželkou JUDr. Věrou anonymizovano a Tomášem anonymizovano darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, jejichž předmětem byl převod nemovitostí zapsaných na LV č. 1730 pro k. ú. Olomouc, obec Slavonín, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc. Pravomocným rozhodnutím bylo rozhodnuto o neúčinnosti těchto smluv vůči věřiteli, který se domáhal uspokojení své pohledávky z titulu směnečného rukojemství na tomto majetku, zpeněžením nemovitých věcí v exekuci došlo k zaplacení směnečného peníze ve výši 5.000.000 Kč. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci č. j. 39 ICm 2331/2012-91 ze dne 9. 10. 2014 bylo pravomocně určeno, že věřitel má za dlužníkem dílčí pohledávku č. 1 ve výši 3.465.526,32 Kč po právu jako pohledávku zajištěnou a dílčí pohledávku č. 2 ve výši 11.105.984,76 Kč po právu jako pohledávku zajištěnou. V průběhu insolvenčního řízení došlo k částečnému uspokojení pohledávky věřitele z titulu směnečného navrhovatelem v rozsahu 5.000.000 Kč, tedy osobou, která zajišťovala závazky dlužníka, a proto navrhovatel je jako ručitel aktivně legitimován k podání návrhu podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ). S odkazem na ustanovení § 1938 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z. ) soud uzavřel, že navrhovateli svědčí právo nezajištěné pohledávky v rozsahu plnění za dlužníka. Návrh na vstup nabyvatele pohledávky Tomáše anonymizovano do řízení na místo navrhovatele soud zamítl z důvodu, že nebyl tvrzen ani prokázán přechod práva na nového nabyvatele pohledávky.

3. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání. Namítl, že v předmětném právním vztahu byl ručitelem ze směnky, za dlužníka plnil vůči věřiteli co do částky ve výši 5.000.000 Kč, čímž mezi ním a dlužníkem vznikl regresivní vztah (subrogační postih). Plnění za jiného-plnění věřiteli za dlužníka třetí osobou, pak upravují ustanovení § 1935 a 1938 o. z., co do částky 5.000.000 Kč tak došlo ke změně věřitele, když tato část pohledávky původního věřitele přešla na navrhovatele. Navrhovatel na základě svého částečného plnění vůči věřiteli za dlužníka vstoupil v rozsahu částky 5.000.000 Kč do práv věřitele včetně práv uvedených v ustanovení § 1937 odst. 2 o. z., tedy jeho pohledávka vůči dlužníku je pohledávkou zajištěnou. Namítl dále, že soud byl povinen o jeho návrhu učiněném podle ustanovení § 18 odst. 1 IZ rozhodnout ve lhůtě podle ustanovení § 18 odst. 2 IZ, což však neučinil, a proto se má za to, že soud vydal rozhodnutí, jímž návrhu vyhověl. K tomu poukázal na to, že soud o jeho návrhu rozhodl až po devíti měsících, takový postup soudu zcela zřetelně zasahuje do jeho práva na spravedlivý proces. Navrhl, aby odvolací

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -3-KSOS 39 INS 3971/2009

soud napadené rozhodnutí změnil tak, že jeho návrhu vyhoví, případně toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.

4. S účinností od 1. 7. 2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), novelizován zákonem č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

5. Návrh na vstup navrhovatele do řízení na místo věřitele byl podán dne 23. 2. 2016, a proto na odvolací řízení odvolací soud aplikoval ustanovení insolvenčního zákona ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále jen IZ ).

6. Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení insolvenčního soudu jako soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c\ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že věřitel přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka (přihláškou podanou dne 15. 7. 2009, doplněnou dne 15. 2. 2010 a dne 21. 4. 2010) tři pohledávky v celkové výši 19.371.511,08 Kč, z toho zajištěné pohledávky ve výši 14.571.511,80 Kč, tj. pohledávku č. 1 ve výši 3.465.526,32 Kč z titulu úvěrové smlouvy č. 550/08/012 ze dne 24. 6. 2008 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 6. 2009, zajištěnou majetkem dlužníka na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. 550/08/012/ZN1 a zástavních smluv č. NZ 218/2008 a č. NZ 287/2008, a pohledávku č. 2 ve výši 11.105.984,76 Kč z titulu úvěrové smlouvy č. 550/07/013 ze dne 20. 8. 2007 a jejích dodatků č. 1 ze dne 16. 11. 2007 a č. 2 ze dne 24. 6. 2008 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 6. 2009, zajištěnou majetkem dlužníka na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. 550/08/012/ZN1 ze dne 24. 6. 2008. Podle příloh této přihlášky předmětem zajištění dle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. 550/08/012/ZN1 ze dne 24. 6. 2008 jsou nemovitosti (v příloze blíže označené) v k. ú. Řepčín, obci Olomouc, zapsané u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, předmětem zajištění jsou dle zástavních smluv č. N 247/2008, NZ 218/2008 ze dne 2. 10. 2008 a č. N 332/2008, NZ 287/2008 ze dne 11. 12. 2008 movité věci (v příloze blíže označené). U pohledávky č. 2 věřitel dále uvedl, že tato je zajištěna na základě dohody o uplatnění vyplňovacího práva směnečného č. 550/07/012/VP1 blankosměnkou vystavenou dlužníkem dne Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -4-KSOS 39 INS 3971/2009

20. 8. 2007. U přezkumného jednání dne 10. 7. 2017 insolvenční správce JUDr. Maxmilián Jaška popřel pravost přihlášených pohledávek věřitele v celkové výši 19.371.511,08 Kč. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci č. j. 39 ICm 2331/2012-91 (KSOS 39 INS 3971/20109) ze dne 9. 10. 2014 bylo pravomocně určeno, že věřitel má za dlužníkem pohledávku č. 1 ve výši 3.465.526,32 Kč po právu, a to jako pohledávku zajištěnou, a pohledávku č. 2 ve výši 11.105.984,76 Kč po právu, a to jako pohledávku zajištěnou. Podáním ze dne 22. 2. 2016 navrhovatel podal návrh na vstup do insolvenčního řízení na místo věřitele s odůvodněním, že avaloval směnku vystavenou dlužníkem na částku 12.260.421,60 Kč na základě dohody o uplatnění vyplňovacího směnečného práva č. 550/07/013/VP1, která zajišťuje pohledávku věřitele ve výši 11.105.984,76 Kč. Na základě pravomocného rozhodnutí mu byla uložena povinnost zaplatit věřiteli částku 5.000.000 Kč s 6 % úrokem z prodlení ročně od 15. 8. 2009 do zaplacení, dále směnečnou odměnu ve výši 16.666 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 366.558 Kč. Darovacími smlouvami sepsanými notářskými zápisy ze dne 19. 1. 2009 a ze dne 3. 2. 2009 notářkou JUDr. Vlastou Hrnčířovou, sídlem v Olomouci, daroval Tomáši anonymizovano , na anonymizovano nemovitosti v k. ú. Slavonín, obci Olomouc, zapsané u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc (v návrhu blíže označené). Věřitel se domáhal odporovatelnosti těchto právních úkonů, pravomocným rozhodnutím soudu bylo rozhodnuto, že tyto právní úkony jsou vůči věřiteli neúčinné. V rámci exekuce věřitel předmětné nemovitosti zpeněžil za částku 8.501.670 Kč, z této částky soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána, Exekutorský úřad Přerov, vydal do majetkové podstaty dlužníka (na základě usnesení o rozdělení podstaty č. j. 103 EX 33571-189 ze dne 20. 1. 2016) částku 7.398.910,98 Kč, z toho na jistinu částku 5.000.000 Kč, na směnečnou odměnu částku 16.666,60 Kč, na náklady nalézacího řízení částku 536.291,34 Kč, na 6% úrok z částky 5.000.000 Kč od 15. 8. 2009 do 13. 5. 2015 (dne dražby) částku 1.723.561,64 Kč, a na náklady oprávněného v exekučním řízení částku 122.392 Kč. Navrhovatel jako ručitel ze směnky tak plnil v důsledku dražby nemovitých věcí částku 5.000.000 Kč přímo věřiteli, a proto podle ustanovení § 183 odst. 3 IZ žádá o vstup do insolvenčního řízení na místo věřitele co do pohledávky v rozsahu částky 5.000.000 Kč, zajištěné majetkem dlužníka dle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. 550/08/012/ZN. Současně navrhl a dal souhlas k tomu, aby jako nabyvatel pohledávky vstoupil bezprostředně po jeho vstupu do insolvenčního řízení na jeho místo co do zajištěné pohledávky v rozsahu částky 5.000.000 Kč, Tomáš anonymizovano , anonymizovano .

9. Podle § 183 IZ, přihláškou pohledávky, kterou zajišťují věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty třetích osob, není dotčeno právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky z tohoto zajištění (odstavec 1). Přihláškou pohledávky není dotčeno ani právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně a nerozdílně s dlužníkem; o právu věřitele požadovat plnění od dlužníkova ručitele, včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení, to platí obdobně (odstavec 2). Osoby, od kterých může věřitel požadovat plnění podle odstavců 1 a 2, mohou pohledávku, která by jim proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou. Jestliže však věřitel takovou pohledávku přihlásí, mohou se jí tyto osoby v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, v insolvenčním řízení domáhat místo něj bez zřetele k tomu, zda ji přihlásily, s tím, že pro jejich vstup do řízení platí přiměřeně § 18; návrh podle tohoto ustanovení mohou podat samy (odstavec 3).

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -5-KSOS 39 INS 3971/2009

10. Odvolací soud předně považuje za nutné uvést, že z ustanovení § 183 odst. 3 IZ vyplývá, že plní-li spoludlužník nebo ručitel za dlužníka, ohledně kterého probíhá insolvenční řízení, vstoupí spoludlužník nebo ručitel do tohoto řízení ohledně pohledávky věřitele, který do insolvenčního řízení přihlásil svou pohledávku za dlužníkem, v rozsahu, ve kterém plnil za dlužníka. Přitom spoludlužník nebo ručitel je sám aktivně legitimován k podání návrhu na vstup do řízení a pro jeho vstup do řízení platí přiměřeně ustanovení § 18 IZ. Nárok na plnění vůči dlužníku proto musí takový navrhovatel insolvenčnímu soudu doložit veřejnou listinou (§ 134 o. s. ř.) nebo listinou s úředně ověřenými podpisy (§ 18 odst. 1 IZ).

11. V dané věci odvolací soud považuje za rozhodné, že věřitel přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku z titulu úvěrových smluv (věřiteli následně postoupených) jako pohledávku zajištěnou nemovitým majetkem dlužníka (na základě zástavní smlouvy) a zajišťovací směnkou vystavenou dlužníkem, kterou navrhovatel avaloval, že pravomocným rozhodnutím soudu navrhovateli byla uložena povinnost věřiteli plnit na tuto směnku z titulu směnečného rukojemství a že k částečnému uspokojení pohledávky věřitele došlo zpeněžením předmětu zajištění dle zástavní smlouvy v exekuci (poté, co pravomocným rozhodnutím soudu bylo rozhodnuto o neúčinnosti právních úkonů navrhovatele vůči věřiteli, kterými převedl předmětné nemovitosti na jiného).

12. Předně je nutno uvést, že práva ze směnky mohou být v zásadě zajištěna každým zajišťovacím prostředkem obecně právní povahy. V rámci směnečného rukojemství rukojmí dává na směnce jistotu, že majitel směnky (vlastník listinného dlužnického cenného papíru) obdrží plnění ve směnce ztělesněné. Rukojmí zajišťuje zaplacení směnky , nikoli to, že směnka bude tím či oním směnečným dlužníkem zaplacena, pro jeho povinnost plnit proto není významné, který ze směnečných dlužníků byl k plnění vyzván a který předloženou směnku nezaplatil. Rukojmí nestojí, jak je tomu u obecného ručení, jen za konkrétním dlužníkem, nýbrž zajišťuje, že směnka bude zaplacena vůbec. Při výkonu práv ze směnky pak má postavení jednoho ze samostatně solidárně zavázaných směnečných dlužníků, nemá žádný vztah k pohledávce, ke které se směnka kauzálně váže, zajišťuje zaplacení směnky, byť jde o závazkový vztah akcesorický (není-li platné směnky, není ani jeho závazku), jde o samostatný nárok. Oproti tomu je-li zajištěna směnečná pohledávka ručením obecným, má věřitel (majitel směnky) vůči ručiteli shodná práva jako jsou práva ze směnky, nejde ovšem o nárok z listiny, jen obsah práv je stejný. Následný nárok ručitele, který majiteli směnku vyplatil, povahu nároku ze směnky již nemá, neboť dlužník je právě jen svým podpisem na směnce zavázán nejen původnímu věřiteli, ale i rukojmímu, který tohoto věřitele uspokojil. Směnečný rukojmí takový vztah k dlužníku nemá, není oproti obecnému ručiteli zavázán za určitého dlužníka, nezajišťuje povinnost jen některého ze směnečných dlužníků, tedy vůči věřiteli se zavazuje pro případ, že směnka nebude proplacena kterýmkoliv dlužníkem a dokonce zajišťuje, že dojde k zaplacení směnky popřípadě i těmi dlužníky, kteří vůbec zatím ani na směnce podepsáni nejsou.

13. Z ustanovení § 47 zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSS ) vyplývá, že toto ustanovení řeší vztah mezi majitelem směnky a všemi dlužníky ze směnky. V případě, kdy některý z dlužníků majiteli směnku vyplatí, stane se sám majitelem směnky, tedy věřitelem, a ti, kdo mu odpovídají podle ustanovení § 49 ZSS, jsou vůči němu obdobně v postavení dlužníků solidárních. Nedochází zde tedy nikdy k vypořádání dlužníků mezi sebou. Z toho vyplývá, že majitel směnky může požadovat veškeré nároky ze směnky po jednom Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -6-KSOS 39 INS 3971/2009

dlužníku, po několika nebo po všech najednou bez ohledu na to, zda jde o dlužníky přímé nebo postižní, zda se podepsali na směnku dříve nebo později, nesejde ani na žádných jiných okolnostech. Přitom vykonat postih nebo vykonat přímá práva ze směnky lze na solidárně zavázaných dlužnících, mezi které patří i aval výstavce směnky vlastní (výkon přímých práv). Je-li v postavení vedle sebe více osob (více výstavců, příjemců, avalistů, indosantů), potom každý z nich je sám za sebe vůči majiteli směnky solidárním dlužníkem, pokud jeden z vedle sebe stojících dlužníků směnku vyplatí majiteli, získá práva ze směnky. Z ustanovení § 49 ZSS pak vyplývá, že aval, který směnku zaplatil, se může obrátit na dlužníka ze směnky (a na jeho předchůdce) a také vykonat přímá práva ze směnky. Směnečné rukojemství je tak speciální povahy a zásadně se liší od obecné úpravy ručení (§ 2018 a násl. o. z., dříve § 546 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 a § 303 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, účinný do 31. 12. 2013).

14. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že částečná úhrada pohledávky věřitele plněním navrhovatele z titulu směnečného rukojemství (zaplacení na směnku dlužníka) navrhovatel pouze nabyl originárním způsobem práva ze směnky. Nebyla-li věřitelem do insolvenčního řízení přihlášena pohledávka z titulu směnky, ale z titulu jiného právního vztahu (úvěrové smlouvy), který je pouze směnkou zajištěn, pak navrhovatel, který směnku avaloval a který plnil věřiteli na tuto směnku, není osobou (ručitelem) ve smyslu ustanovení § 183 odst. 3 IZ, tedy osobou, která z titulu plnění věřiteli za dlužníka může vstoupit do řízení na místo věřitele, který přihlásil pohledávku.

15. Pokud navrhovatel poukazoval na ustanovení § 1935 až § 1938 o. z., pak tato ustanovení na danou věc nedopadají, neboť upravují plnění třetí osoby za dlužníka, takovou osobou však směnečný rukojmí není.

16. Odvolací soud neshledal důvodnou ani odvolací námitku věřitele, že soud o jeho návrhu nerozhodl ve lhůtě stanovené ustanovením § 18 odst. 2 IZ, a proto se po uplynutí lhůty má za to, že soud jeho návrhu vyhověl. Z ustanovení § 183 odst. 3 IZ totiž vyplývá pouze přiměřené použití ustanovení § 18 IZ, a to pro doložení plnění veřejnou listinou (§ 134 o. s. ř.) nebo listinou s úředně ověřenými podpisy, neboť spoludlužník nebo ručitel (§ 183 odst. 2 IZ) je sám aktivně legitimován k podání návrhu a souhlas věřitele, na jehož místo bude vstupovat, insolvenční soud nemusí vyžadovat. Rozhodnutím podle ustanovení § 18 IZ (proti kterému není odvolání přípustné) insolvenční soud ani není vázán (§ 18 odst. 4 IZ).

17. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí ve výroku I. podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že návrh na vstup navrhovatele na místo věřitele do řízení zamítl, a ve výroku II. toto rozhodnutí jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -7-KSOS 39 INS 3971/2009 rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, věřiteli, navrhovateli a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

Olomouc 31. ledna 2018

JUDr. Ivana Wontrobová v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá