2 VSOL 550/2013-B-68
KSOL 16 INS 4535/2008 2 VSOL 550/2013-B-68

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Romana Slouky, rodné číslo 700606/5759, bytem Zámecká 27, 789 73 Úsov, o odměně a náhradě hotových výdajů insolvenčního správce, rozhodl o odvolání RNDr. Milana Pastirčáka, J. Jabůrkové 6, 779 00 Olomouc, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 17.5.2013, č. j. KSOL 16 INS 4535/2008-B-63

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se v bodu I. výroku z r u š u j e .

II. V bodu II. výroku se toto usnesení m ě n í tak, že dosud neuhrazenou odměnu a dosud neuhrazené výdaje insolvenčního správce v celkové výši 41.940 Kč je insolvenčnímu správci RNDr. Milanu Pastirčákovi povinna zaplatit Česká republika -Krajský soud v Ostravě, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně přiznal insolvenčnímu správci RNDr. Milanu Pastirčákovi odměnu ve výši 20.000 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 540 Kč (výrok I.) a rozhodl, že část odměny a hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 16.940 Kč uhradí insolvenčnímu správci stát z účtu Krajského soudu v Ostravě (výrok II.).

V důvodech tohoto usnesení soud prvního stupně popsal průběh dosavadního insolvenčního řízení s důrazem na skutečnost, že v rámci schváleného oddlužení pokračování-2-bylo insolvenčnímu správci zálohově odvedeno 3.600 Kč na odměnu a náhradu hotových výdajů. Konkurs na majetek dlužníka byl usnesením ze dne 13.9.2012 zrušen, když majetek dlužníka byl pro uspokojení věřitelů zcela nedostačující. Podáním doručeným soudu 25.3.2013 požádal insolvenční správce o přiznání odměny ve výši 45.000 Kč a hotových výdajů ve výši 540 Kč. Dále soud prvního stupně s odkazem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.9.2010, sp. zn. MSPH 59 INS 3/2010, 29 NSČR 27/2010-B uvedl, že v konkursu nebyl zpeněžen žádný majetek dlužníka, a proto nelze odměnu insolvenčního správce určit podle § 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb. a je na místě postupovat podle § 5 téže vyhlášky. Insolvenční správce v daném řízení činil přípravu na přezkumné jednání, provedl přezkum přihlášených pohledávek, účastnil se přezkumného jednání a dalších dvou jednání ve věci, podával zprávy o plnění oddlužení, podal zprávu o majetkové situaci dlužníka po prohlášení konkursu a konečnou zprávu. Soud mu tedy přiznal odměnu 20.000 Kč dle ust. § 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., když tuto výši odměny považuje za odpovídající délce doby, rozsahu a náročnosti činnosti insolvenčního správce v řízení. Náhradu hotových výdajů přiznal podle ust. § 7 téže vyhlášky v prokázané výši 540 Kč. Celkovou částku ve výši 20.540 Kč ponížil o částku 3.600 Kč, která byla správci odvedena jako záloha na odměnu a náhradu jeho výdajů.

Proti tomuto usnesení podal odvolání insolvenční správce RNDr. Milan Pastirčák. Tvrdil, že rozhodnutí soudu prvního stupně je paaktem a řízení musí být zastaveno podle ust. § 159a odst. 5 občanského soudního řádku (dále jen o.s.ř.). Tímto rozhodnutím je totiž rozhodováno o odměně a náhradě hotových výdajů insolvenčního správce, přestože již bylo ve věci pravomocně rozhodnuto usnesením o schválení konečné zprávy, které nabylo právní moci dne 21.6.2012. Dále namítal, že byl zproštěn funkce insolvenčního správce, a proto mu již nelze ukládat povinnosti a rozhodovat o jeho právech. Rovněž v insolvenčním rejstříku je věc vedena jako pravomocně skončená. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně a přiznal insolvenčnímu správci odměnu 45.000 Kč s ohledem na délku insolvenčního řízení a správcem činěné úkony.

Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ), se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Zjištění, která soud prvního stupně učinil ve vztahu k dosavadnímu průběhu insolvenčního řízení s důrazem na vydaná rozhodnutí, jsou správná. V rovině skutkového stavu věci však soud prvního stupně zcela pominul skutečnost, která má pokračování-3-zásadní význam pro přezkum závěru soudu prvního stupně o přiznání odměny a hotových výdajů insolvenčního správce. Ponechal totiž stranou svých úvah to, že insolvenční správce RNDr. Milan Pastirčák správně učinil součástí konečné zprávy také vyúčtování jeho odměny a výdajů (§ 303 IZ). V konečné zprávě ze dne 28.10.2010 určitým a nezaměnitelným způsobem uvedl, že jeho hotové výdaje sestávající se z poštovného, telefonních poplatků a rezervy na dokončení řízení představují částku 540 Kč a odměna správce činí 45.000 Kč. Celkem tedy vyúčtoval na odměně a výdajích částku 45.540 Kč jako pohledávku za majetkovou podstatou. Konečná zpráva byla zveřejněna vyhláškou ze dne 2.12.2011 a účastníci insolvenčního řízení v ní byli poučeni o jejich právu podat proti konečné zprávě námitky do 15 dnů od jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Námitky podány nebyly a soud prvního stupně konečnou zprávu a vyúčtování správce schválil usnesením ze dne 18.6.2012, č. j. KSOL 16 INS 4535/2008-B-54. Učinil tak bez jednání, což je v nepatrném konkursu přípustné ve smyslu § 315 odst. 1 písm. d) IZ. Výrok usnesení o schválení konečné zprávy sice není z hlediska jeho určitosti správný (jeho obsahem by měly být konkrétní údaje o příjmové a výdajové stránce majetkové podstaty i konkrétní určení odměny a výdajů insolvenčního správce), avšak usnesení o schválení konečné zprávy nebylo napadeno odvoláním a je pravomocné. Dále ze spisu plyne, že konkurs byl zrušen pro nedostatek majetku usnesením ze dne 13.9.2012, správci bylo uloženo uzavřít účetní knihy a splnit povinnosti související se zrušením konkursu. Skutečnost, že si správce uložené povinnosti splnil, sdělil insolvenční správce soudu ve svém podání ze dne 5.2.2013. Proto byl také usnesením ze dne 22.2.2013 zproštěn funkce dle ust. § 313 odst. 3 IZ.

Za dané situace je zcela opodstatněná námitka insolvenčního správce, že soud prvního stupně napadeným usnesením rozhodl opakovaně o stejné věci, neboť mu odměna a hotové výdaje byly schváleny již v usnesení o schválení konečné zprávy. Pokud soud prvního stupně hodlal správcem vyúčtovanou odměnu snížit na částku 20.000 Kč (jak to učinil napadeným usnesením), neměl v předchozím řízení schválit insolvenčnímu správci konečnou zprávu v celé jím předložené podobě, ale měl o odměně a výdajích insolvenčního správce rozhodnout sám a tyto určit v jiné výši. Soud prvního stupně se tedy dopustil zcela zásadního pochybení, když o odměně a výdajích insolvenčního správce rozhodl poté, co již o věci dříve rozhodl usnesením o schválení konečné zprávy a vyúčtování správce. Zatížil tak řízení vadou, která činí napadené usnesení v bodu I. výroku rozhodnutím zmatečným, a proto postupoval odvolací soud podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. a v tomto rozsahu usnesení soudu prvního stupně zrušil bez dalšího.

Rozhodnutí soudu prvního stupně o úhradě části odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci (výrok II.) odvolací soud změnil podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř., neboť soud prvního stupně rozhodl nesprávně, pokud jde o výši částky, která má být insolvenčnímu správci uhrazena z prostředků státu. Z obsahu spisu vyplývá, že insolvenčnímu správci byla během oddlužení vyplacena částka 3.600 Kč na záloze na odměně a náhradě jeho výdajů. Tuto skutečnost potvrdil ve svém sdělení sám insolvenční správce. Po odečtení této částky z částky určené soudem pokračování-4-prvního stupně na odměně a výdajích insolvenčního správce (45.540 Kč) činí částka určená k výplatě insolvenčnímu správci 41.940 Kč a správci ji uhradí Česká republika -Krajský soud v Ostravě. Toto rozhodnutí je v souladu se závěry obsaženými v nálezu Pléna Ústavního soudu uveřejněném pod číslem 403/2002 Sb., podle kterých není-li možné pokrýt určenou, leč dosud neuspokojenou, odměnu a hotové výdaje správce konkursní podstaty ze zálohy na náklady konkursu, pak je k jejich úhradě správci povinen stát.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 17. července 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu