2 VSOL 529/2013-A-49
KSBR 37 INS 29832/2012 2 VSOL 529/2013-A-49

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Václava anonymizovano , anonymizovano , bytem Lipnická 1117, Bystřice pod Hostýnem, PSČ 768 61, zastoupeného JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem se sídlem Údolní 5, Brno, PSČ 602 00, o insolvenčním návrhu věřitele Hypoteční banka, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, IČ: 13584324, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 37 INS 29832/2012-A-24 ze dne 24.5.2013

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I., II. a III. p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka (výrok I.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok II.), insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Davida Gregora, advokáta se sídlem Rašínova 2, Brno (výrok III.), deklaroval, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávající okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok IV.), dále pod výroky V. až X. učinil nezbytné výzvy podle ustanovení § 136 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon, pokračování-2-dále jen IZ") a ve výroku XI. deklaroval, že rozhodnutí insolvenčního soudu budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku.

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že po provedeném dokazování dospěl k závěru, že byl osvědčen úpadek dlužníka ve formě platební neschopnosti podle ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 2 IZ, neboť dlužník má vice věřitelů a peněžité závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti; dlužník rovněž nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v ustanovení § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud. Insolvenční navrhovatel doložil svou splatnou pohledávku za dlužníkem z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 29.8.2008 v celkové výši 149.962,80 Kč, nejstarší dlužná částka se stala splatnou dne 15.10.2011, poslední úhradu dlužník provedl dne 7.2.2012. Dále byla doložena splatná pohledávka Komerční banky, a.s. pravomocně přiznaná směnečným platebním rozkazem Městského soudu v Praze ze dne 2.3.2011, č.j. 7 Cm 54/2011-8 ve výši 262.770,25 Kč, a splatná pohledávka Finančního úřadu pro Zlínský kraj, Územního pracoviště v Bystřici pod Hostýnem ve výši 3.825 Kč doložená výkazy nedoplatků a exekučním příkazem. Dlužník sám jako své závazky uvedl jak závazek vůči insolvenčnímu navrhovateli, tak závazky vůči Komerční bance, a.s. a Finančnímu úřadu v Bystřici pod Hostýnem. Tím, že dlužník odkázal na svůj majetek (nemovitosti a obchodní podíl ve společnost HV-INTERIER s.r.o.), schopnost bez obtíží uhradit své splatné závazky neprokázal. Vzhledem k tomu, že dlužník není podnikatelem, jeho úpadek nelze podle ustanovení § 316 odst. 2 IZ řešit reorganizací, přičemž návrh na povolení oddlužení do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu podle ustanovení § 390 odst. 1 IZ dlužníkem podán nebyl. Soud proto na majetek dlužníka prohlásil konkurs.

Proti tomuto usnesení, výslovně proti výrokům I., II. a III., podal dlužník odvolání. Uvedl, že v řízení bylo prokázáno, že má více věřitelů, vůči kterým je v prodlení s plněním svých splatných závazků po dobu delší 30 dnů, a to v celkové výši 1.534.126,27 Kč. Současně však poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 NSČR 38/2010 ze dne 1.3.2012 a sp.zn. 29 Cdo 4462/2011 ze dne 26.1.2012 s tím, že dlužník vyvrátí domněnku své platební neschopnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 IZ, jakmile v insolvenčním řízení osvědčí nebo prokáže schopnost uhradit všechny splatné závazky těch věřitelů, které má insolvenční soud pro účely rozhodnutí o věřitelském insolvenčním návrhu za osvědčené, přičemž to, zda je dlužník schopen k úhradě svých splatných pohledávek, je závislé nejen na výši částek, které má k dispozici v hotovosti nebo na účtech, nýbrž i na posouzení, zda je schopen k takové úhradě využít i jiných aktiv (věcí, pohledávek nebo jiných majetkových hodnot). Zdůraznil, že dlužník v řízení tvrdil, že je vlastníkem nemovitého majetku zapsaného na LV č. 3396 pro k.ú. a obec Bystřice pod Hostýnem, dále pohledávky za společností HV-INTERIER s.r.o. z titulu práva na výplatu likvidačního zůstatku, přičemž hodnota tohoto majetku překračuje celkovou výši pohledávek věřitelů, a že k prokázání těchto tvrzení nabídl soudu důkazy. Podle jeho názoru přestože soud prvního stupně bez dalšího zamítl důkaz účetní závěrkou společnosti HV-INTERIER s.r.o., dlužník prokázal, že je schopen pokračování-3-všechny závazky svým věřitelům uhradit, na což však soud prvního stupně bez bližšího odůvodnění nebral žádný zřetel, neboť pouze bez dalšího konstatoval, že schopnost uhradit své závazky dlužník v řízení neprokázal. Namítl, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí proto není zřejmé, jak soud prvního stupně hodnotil důkazy předložené dlužníkem a jaké skutečnosti z nich vzal za prokázané a jaké nikoliv. Poukázal na to, že v řízení dále namítl, že věřitel podal insolvenční návrh přesto, že svůj nárok vůči dlužníkovi mohl bez problémů vymoci prostřednictvím exekuce, neboť svou pohledávku za dlužníkem má zajištěnu zástavním právem k nemovitému majetku dlužníka. K tomu opětovně poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 NSČR 38/2010 s tím, že pokud věřitel, jenž svou pohledávku vůči dlužníku může vzhledem k majetkovým poměrům dlužníka bez obtíží vydobýt výkonem rozhodnutí (exekucí), nemůže úspěšně uplatnit vůči dlužníku insolvenční návrh. Podle jeho názoru se ani s touto námitkou dlužníka soud prvního stupně žádným způsobem nevypořádal. Navrhuje proto změnu napadeného rozhodnutí tak, insolvenční návrh věřitele bude zamítnut.

Podle § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou a že obsahuje způsobilý odvolací důvod, který lze z hlediska vylíčení skutkového stavu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. d) a g) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 3, odst. 5 o.s.ř.), doplnil dokazování a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že věřitel Hypoteční banka, a.s. podal u soudu prvního stupně dne 28.11.2012 insolvenční návrh, kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek. V návrhu tvrdil splatnou pohledávku za dlužníkem z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 29.8.2008 (zajištěnou zástavním právem k nemovitostem dlužníka zapsaným v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Holešov, na LV č. 3396 pro k.ú. a obec Bystřice pod Hostýnem na základě zástavní smlouvy ze dne 29.8.2008) s tím, že současně byla uzavřena smlouva o zřízení a vedení běžného čerpacího účtu ze dne 29.8.2008 a dlužník čerpal úvěr ve výši 1.200.000 Kč a v souladu s oznámením banky ze dne 24.9.2008 byl povinen provádět měsíční anuitní splátky vždy k 15. dni kalendářního měsíce, což však nečinil. Dlužník byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužných částek, poslední úhradu provedl dne 7.2.2012, nejstarší dlužná částka se stala splatnou dne 15.10.2011 a následující anuitní splátky až dosud nebyly hrazeny. Ke dni 16.11.2012 tak věřitel má za dlužníkem splatnou pohledávku v celkové výši 149.962,80 Kč. Dále věřitel v návrhu označil další věřitele dlužníka, a to Komerční banku, a.s. s pohledávkou ve výši 233.271,48 Kč splatnou nejméně od 29.7.2011, ohledně které pokračování-4-je vedeno exekuční řízení, a Finanční úřad v Bystřici pod Hostýnem s pohledávkou ve výši 2.342 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené daně z nemovitosti splatnou nejméně od 2.5.2012. Usnesením č.j. KSBR 37 INS 29832/2012-A-5 ze dne 8.1.2013 byl dlužník soudem prvního stupně vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřil k insolvenčnímu návrhu a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, dále aby v téže lhůtě předložil seznamy majetku, závazků a zaměstnanců, ke kterým byl poučen, že je musí podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné, dále s poučením o náležitostech těchto seznamů podle ustanovení § 104 odst. 2, odst. 3 a odst. 4 IZ. Dlužník byl tímto usnesením s odkazem na ustanovení § 389 odst. 1, § 399 odst. 1 a § 391 IZ poučen i o tom, že dlužník, který není podnikatelem, může návrh na povolení oddlužení podat na předepsaném formuláři nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu. Dlužník se k insolvenčnímu návrhu vyjádřil podáním ze dne 20.2.2013 (doručeným soudu prvního stupně dne 21.2.2013), ve kterém uvedl, že v současné době jedná s několika subjekty, které jsou ochotné mu půjčit peníze na zaplacení závazků vůči Hypoteční bance, a.s. ve výši 149.962,80 Kč ke dni 15.11.2012, Komerční bance, a.s. ve výši 262.770,25 Kč ke dni 14.1.2013 a nákladů nalézacího řízení ve výši 60.468 Kč a náklady právního zastoupení v exekučním řízení ve výši 26.640 Kč, Finančnímu úřadu v Bystřici pod Hostýnem ve výši 2.342 Kč. Podáním ze dne 14.1.2013 (doručeným soudu prvního stupně dne 15.1.2013) Komerční banka, a.s. sdělila, že eviduje za dlužníkem pohledávku pravomocně přiznanou směnečným platebním rozkazem Městského soudu v Praze ze dne 2.3.2011, č.j. 7 Cm 54/2011-8, která ke dni 14.1.2013 činí 262.770,25 Kč, dále náklady nalézacího řízení ve výši 60.468 Kč a náklady právního zastoupení v exekučním řízení ve výši 26.640 Kč, tento věřitel současně připojil směnečný platební rozkaz opatřený doložkou právní moci (dnem 13.4.2011). Podáním ze dne 23.1.2013 (doručeným soudu prvního stupně téhož dne) věřitel Finanční úřad pro Zlínský kraj, Územní pracoviště v Bystřici pod Hostýnem doložil soudu prvního stupně, že má za dlužníkem splatné neuhrazené pohledávky v celkové výši 3.825 Kč představující neuhrazenou daň z nemovitostí splatnou od 31.5.2010 a neuhrazené exekuční náklady ve výši 500 Kč splatné dne 18.10.2012, a to vykonatelnými výkazy nedoplatků ze dne 23.9.2010 a ze dne 16.10.2010, dále exekučním příkazem ze dne 17.10.2012. U jednání dne 12.4.2013 dlužník navrhl zamítnutí insolvenčního návrhu s odůvodněním, že s ohledem na stav jeho majetku není osvědčena jeho platební neschopnost vůči splatným závazkům věřitelů, když jeho majetek spočívající ve vlastnictví nemovitostí zapsaných na LV č. 3369 pro k.ú. a obec Bystřice pod Hostýnem a obchodní podíl ve společnosti HV-INTERIER s.r.o. převyšuje jeho dosud splatné neuhrazené závazky. Dále namítl, že insolvenční navrhovatel vzhledem k majetkovým poměrům dlužníka měl možnost bez obtíží vydobýt si úhradu své pohledávky exekucí.

Podle § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost). pokračování-5-

Podle § 3 odst. 2 IZ, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby v podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 136 odst. 1 IZ, insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

S ohledem na procesní obranu dlužníka odvolací soud u jednání dne 15.8.2013 poučil dlužníka podle ustanovení § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. a vyzval jej k doplnění skutkových tvrzení k tomu, že dlužník je schopen uspokojit pohledávky svých věřitelů ze svého majetku, případně jeho věřitelé mohou být uspokojeni výkonem rozhodnutí (exekucí) a k označení důkazů k těmto tvrzením. Na tuto výzvu soudu reagoval dlužník podáním ze dne 9.9.2013, ve kterém uvedl, že je vlastníkem majetku (nemovitostí zapsaných na LV č. 3396 pro k.ú. a obec Bystřice pod Hostýnem specifikovaných dlužníkem), z něhož mohli věřitelé dosáhnout plného uspokojení svých pohledávek prostřednictvím exekuce, tedy majetku, který postačuje k uspokojení pohledávek věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení. Hodnota těchto nemovitostí činí přibližně 4.000.000 Kč, na nemovitostech vázne zástavní právo k zajištění pohledávky insolvenčního navrhovatele Hypoteční banky a.s. dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 29.8.2008. Dále ve vztahu k těmto nemovitostem je nařízena exekuce, respektive vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitostí pro pohledávku za povinnými HV-INTERIER s.r.o. a dlužníkem, včetně exekutorského zástavního práva pro pohledávku dalšího věřitele Komerční banku a.s. ve výši 233.271,48 Kč. Dále dlužník uvedl, že jako jediný společník je vlastníkem obchodního podílu ve společnosti HV-INTERIER s.r.o., tato společnost je vlastníkem poměrně rozsáhlého průmyslového areálu zapsaného na LV č. 133 pro k.ú. a obec Bystřice pod Hostýnem (nemovitostí specifikovaných dlužníkem), jehož hodnota dle dlužníka činí přibližně 10.000.000 Kč. Od výše majetku společnosti se pak odvíjí výše obchodního, respektive likvidačního podílu společníka na společnosti, který by po uspokojení závazků společnosti vůči třetím osobám zajištěných či vymáhaných formou prodeje předmětných nemovitostí činil nejméně 5.000.000 Kč, přičemž výše pohledávek věřitelů domáhajících se úhrady svých pohledávek prodejem předmětných nemovitostí nepřesahuje 2.000.000 Kč. K tomu dlužník označil důkazy, a to výpisy z LV č. 3396 a č. 133 pro k.ú. a obec Bystřice pod Hostýnem, výpis z obchodního rejstříku společnosti HV-INTERIER s.r.o. a příslušné exekuční spisy.

Věřitel se k podání dlužníka ze dne 9.9.2013 vyjádřil tak, že dlužník má závazky vůči věřitelům Finanční úřad pro Zlínský kraj v celkové výši 4.850 Kč, Komerční bance, a.s. ve výši 328.184,85 Kč, které jsou splatné a vykonatelné, dále má závazek vůči věřiteli Telefónica Czech Republic, a.s. ve výši 9.769 Kč, který je pokračování-6-splatný a který dlužník ve svém vyjádření ze dne 20.2.2013 neuvedl. Závěr, že není-li dlužník schopen využít pohledávky, které má svými dlužníky k úhradě, k úhradě svých závazků, nepřihlíží se při úvaze o tom, zda dlužník je ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 2 IZ v úpadku ve formě platební neschopnosti, ani k výši těchto pohledávek, je podle navrhujícího věřitele obecně platný i ve vazbě na jiný majetek dlužníka, jenž by měl či mohl být použit k uhrazení pohledávek dlužníkových věřitelů. V dané dlužník není schopen využít ani své pohledávky a ani svého nemovitého majetku k uspokojení svých závazků, a proto se k nim nepřihlíží. Ačkoliv dlužník měl a má splatné, vykonatelné a neuhrazené závazky, neučinil prozatím žádné kroky k jejich uspokojení. Vlastní iniciativa věřitelů v tomto směru se také míjí účinkem, když minimálně věřitelé Komerční banka, a.s. a Finanční úřad pro Zlínský kraj se pokoušeli uspokojit své pohledávky výkonem rozhodnutí, avšak bezúspěšně.

Odvolací soud doplnil dokazování listinami, ze kterých zjistil následující skutečnosti:

Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 56161 (pořízeného prostřednictvím internetu), že dne 28.9.2007 byla zapsána společnost HV-INTERIER s.r.o., se sídlem Zlín-Malenovice, Zahradní 1215, PSČ 76302, IČ: 27746933, jejíž statutárním orgánem je jednatel Václav Horák, anonymizovano s datem vzniku funkce 28.9.2007 a tento je i jediným společníkem společnosti s obchodním podílem ve výši 100 %, základní kapitál společnosti činí 200.000 Kč.

Z výpisu z katastru nemovitostí, LV č. 133 pro k.ú. a obec Bystřice pod Hostýnem, vedeného u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Holešov, že společnost HV-INTERIER s.r.o., IČ: 27746933 je vlastníkem rozestavěné stavby na pozemku parcela č. 63/1 zastavěná plocha a nádvoří, stavby na pozemku parcela č. 2039 zastavěná plocha a nádvoří a stavby na pozemku číslo 2094/1 zastavěná plocha a nádvoří (pozemek zapsaný na LV č. 5684), dále pozemků parc. č. 2039 zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. 2094/1 zastavěná plocha a nádvoří a parc. č. 394/1 zahrada. K uvedeným nemovitostem je zřízeno zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu ve výši 80.933,64 Kč s příslušenstvím ve prospěch Finančního úřadu v Bystřici pod Hostýnem, zástavní právo exekutorské pro pohledávku ve výši 233.271,48 Kč s příslušenstvím ve prospěch Komerční banky, a.s., zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu ve výši 352.476,32 Kč s příslušenstvím ve prospěch Finančního úřadu ve Zlíně, zástavní právo exekutorské pro pohledávku ve výši 52.359 Kč s příslušenstvím ve prospěch JANUŠKA KOMPRESORY s.r.o., zástavní právo exekutorské pro pohledávku ve výši 22.515 Kč s příslušenstvím ve prospěch Dřevozpracující družstvo, č.p. 9, zástavní právo exekutorské pro pohledávku ve výši 4.528 Kč s příslušenstvím ve prospěch Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, zástavní právo exekutorské ve výši 17.412 Kč s příslušenstvím ve prospěch Centrum Holdings s.r.o., zástavní právo soudcovské pro pohledávku ve výši 22.466 Kč s příslušenstvím ve prospěch pokračování-7-

Okresní správy sociálního zabezpečení Zlín, zástavní právo exekutorské pro pohledávku ve výši 53.758,24 Kč s příslušenstvím ve prospěch Komerční banky, a.s., zástavní právo exekutorské ve výši 36.435,84 Kč s příslušenstvím ve prospěch Komerční banky, a.s., zástavní právo exekutorské pro pohledávku ve výši 8.668 Kč s příslušenstvím ve prospěch České pojišťovny a.s., zástavní právo exekutorské pro pohledávku ve výši 61.772,30 Kč s příslušenstvím ve prospěch VIPAX, a.s., zástavní právo exekutorské pro pohledávku ve výši 3.094 Kč s příslušenstvím ve prospěch C O R H A Jihlava, v.o.s., zástavní právo exekutorské pro pohledávku ve výši 40.535 Kč s příslušenstvím ve prospěch DŘEVO TRUST, a.s., zástavní právo exekutorské pro pohledávku ve výši 4.370 Kč s příslušenstvím ve prospěch Generali Pojišťovna a.s. a zástavní právo exekutorské pro pohledávku ve výši 1.495 Kč s příslušenstvím ve prospěch D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s. Současně ve vztahu k těmto nemovitostem jsou vydána usnesení o nařízení exekuce, případně exekuční příkazy k jejich prodeji ve prospěch uvedených věřitelů.

Z výpisu z katastru nemovitostí, LV č. 3396 pro k.ú. a obec Bystřice pod Hostýnem, vedeného u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Holešov, že dlužník je výlučným vlastníkem objektu bydlení č.p. 1117 na pozemku parcela č. 64/1 zastavěná plocha a nádvoří a pozemků parcela č. 64/1 zastavěná plocha a nádvoří. Na těchto nemovitostech je zřízeno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky Hypoteční banky, a.s. ve výši 1.200.000 Kč s příslušenstvím dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 29.8.2008 s právními účinky vkladu práva ke dni 7.9.2008. Dále na těchto nemovitostech vázne zástavní právo exekutorské pro pohledávku Komerční banky, a.s. ve výši 233.271,48 Kč s příslušenstvím, a to na základě exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti vydaného soudním exekutorem Mgr. Janem Peroutkou, Chomutov, pod č.j. 135 EX-2723/2011-8 ze dne 29.7.2011 pravomocného dne 12.8.2011. Současně tento soudní exekutor ve vztahu k nemovitostem vydal exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí pod č.j. 135EX-2723/2011-9 ze dne 29.7.2011 (na základě usnesení Okresního soudu ve Zlíně o nařízení exekuce pod č.j. 16EXE-1483/ 2011-11 ze dne 11.7.2011).

Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 19.7.2013, včetně seznamu přihlášených pohledávek (spis Krajského soudu v Brně sp.zn. KSBR 37 INS 29832/2012), že dne 19.7.2013 v insolvenční věci dlužníka byly přezkoumány a zjištěny pohledávky evidované pod pořadovým č.1 až č. 4 (které insolvenční správce a dlužník uznal), a to pohledávka Hypoteční banky, a.s. v celkové výši 1.191.321,79 Kč jako pohledávka zajištěná zástavním právem smluvním s právními účinky vkladu práva ke dni 1.9.2008 na nemovitostech dlužníka zapsaných na LV číslo 3396 pro k.ú. a obec Bystřice pod Hostýnem (č. přihlášky P1), věřitele Finanční úřad pro Zlínský kraj ve výši 4.850 Kč (č. přihlášky P2), věřitele Komerční banka, a.s. ve výši 328.184,85 Kč (č. přihlášky P3) a věřitele Telefónica Czech Republic, a.s. ve výši 9.769,63 Kč (č. přihlášky P4). pokračování-8-

Odvolací soud považuje za nutné především uvést, že Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp.zn. 29 Cdo 4462/2011 ze dne 26.1.2012 (přístupným na webových stránkách Nejvyššího soudu) uzavřel, že věřitel, jenž svou pohledávku vůči dlužníku může vzhledem k majetkovým poměrům dlužníka bez obtíží vydobýt výkonem rozhodnutí (exekucí), nemůže uspět s návrhem na prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Obrana dlužníka s poukazem na zpeněžitelný (exekuci nebo výkonem rozhodnutí dosažitelný) majetek, z nějž lze uspokojit pohledávky, jimiž má být osvědčen jeho úpadek, je přitom možná, když to, zda je dlužník k úhradě svých splatných pohledávek schopen , je nepochybně závislé nejen na výši částek, jež má k dispozici v hotovosti nebo na účtech, nýbrž i na posouzení, zda je schopen k takové úhradě využít i jiných aktiv (věcí, pohledávek nebo jiných majetkových hodnot). K tomu poukázal na závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Odo 534/2001 ze dne 24.9.2003 uveřejněném pod číslem 83/2004 Sbírky soudních a stanovisek, dle kterého jinak řečeno, u dlužníka, jenž má movitých či nemovitý majetek přesahující výši (všech) splatných pohledávek, jež mají osvědčovat jeho platební neschopnost, nestačí k závěru, že dlužník není k úhradě těchto pohledávek schopen , pouhé zjištění, že dlužník nemá k dispozici dostatek peněžních prostředků. Vyjde-li v konkursním řízení najevo, že pohledávky, jež mají osvědčovat platební neschopnost dlužníka, lze bez obtíží uspokojit výkonem rozhodnutí (exekucí), postihující movitý či nemovitý majetek dlužníka, má (musí) to být naopak důvodem pro zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu proto, že dlužník k úhradě těchto závazků schopen je. Věřitel, jenž svou pohledávku vůči dlužníku může vzhledem k majetkovým poměrům dlužníka bez obtíží vydobýt výkonem rozhodnutí (exekucí), nemůže uspět s návrhem na prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Je-li takový návrh přesto podán, musí být zamítnut. Dále v rozhodnutí sp. zn. 29 NSČR 38/2010 ze dne 1.3.2012 (uveřejněném pod číslem 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) Nejvyšší soud uzavřel, že pro insolvenčním řízení je plně uplatnitelná i teze, kterou Nejvyšší soud zformuloval pro konkursní poměry podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání v usnesení sp. zn. 29 Cdo 4462/2011 ze dne 26.1.2012, dle které věřitel, jenž svou pohledávku vůči dlužníku může vzhledem k majetkovým poměrům dlužníka bez obtíží vydobýt výkonem rozhodnutí (exekucí), nemůže uspět s insolvenčním návrhem. Insolvenčním řízení není dalším (vedle vykonávacího či exekučního řízení), řízením určeným primárně k prosazení individuálního nároku věřitele nebo věřitelů dlužníka, nýbrž v intencích ustanovení § 1 písm. a) IZ slouží k řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Je-li dána některá ze skutkových podstat popsaných v ustanovení § 3 odst. 2 IZ zakládající vyvratitelnou domněnku dlužníkovy neschopnosti platit své splatné závazky, vede jen k tomu, že na dlužníka (po dobu, po kterou domněnka trvá) přechází povinnost tvrzení a důkazní povinnost ohledně skutečnosti, že k úhradě svých splatných závazků schopen je. Dlužník vyvrátí domněnku platební neschopnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 IZ, jakmile pokračování-9-v insolvenčním řízení osvědčí nebo prokáže schopnost uhradit všechny splatné závazky těch věřitelů, jež má insolvenční soud pro účely rozhodnutí o věřitelském insolvenčním návrhu za osvědčené (doložené). K tomu poukázal na své rozhodnutí sp. zn. 25 NSČR 10/2009 ze dne 2.12.2010 (uveřejněném pod číslem 80/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), ve kterém uzavřel, že není-li dlužník schopen využít pohledávky, které má za svými dlužníky k úhradě svých závazků, nepřihlíží se při úvaze o tom, zda dlužník je ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 2 IZ v úpadku ve formě platební neschopnosti, ani k výši těchto pohledávek. V usnesení sp. zn. 29 NSČR 36/2009 ze dne 27.10.2011 (přístupném na webových stránkách Nejvyššího soudu) Nejvyšší soud dále doplnil, je takto formulovaný závěr má zcela zjevně obecnou platnost i ve vazbě na jiný majetek dlužníka, jenž by měl či mohl být použit k uhrazení pohledávek dlužníkových věřitelů.

Na základě shora uvedená zjištění a s poukazem na právní závěry Nejvyššího soudu zformulované v jeho shora uvedených rozhodnutích odvolací soud dospěl k závěru, že dlužník se svojí procesní obranou neuspěl, tedy nevyvrátil domněnku své platební neschopnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b) IZ. Podle odvolacího soudu dlužník ke svému tvrzení, že z majetku představující nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí na LV č. 3396 pro k.ú. a obec Bystřice pod Hostýnem v hodnotě přibližně 4.000.000 Kč mohou věřitelé, jejichž pohledávky mají osvědčovat jeho platební neschopnost, dosáhnout bez obtíží uspokojení svých pohledávek výkonem rozhodnutí (exekucí), neunesl ani přes procesní poučení soudu podle ustanovení § 118 odst. 3 o.s.ř. ve věci důkazní břemeno, když neoznačil žádný relevantní důkaz k tomuto tvrzení. Z výpisu z listu vlastnictví sice bylo v řízení prokázáno, že dlužník je vlastníkem předmětných nemovitostí a že na nemovitosti vázne zástavní právo toliko pro pohledávku navrhujícího věřitele a je vedeno exekuční řízení ve prospěch dalšího věřitele dlužníka Komerční banka, a.s., avšak současně tímto důkazem bylo prokázáno, že výkon rozhodnutí další věřitel Komerční banka, a.s. vede již od července 2011, aniž by bylo dosaženo zpeněžení tohoto majetku dlužníka. Za této situace nelze dospět k závěru, že pohledávky věřitelů, kterými á být osvědčen úpadek dlužníka, by bylo možno bez obtíží uspokojit výkonem rozhodnutí (exekucí). Pokud dlužník k prokázání tohoto svého tvrzení navrhoval jako další důkazy návrh na nařízení exekuce a doklady o zjištění majetku povinných a jejich hodnoty, případně přihlášku navrhujícího věřitele do příslušného exekučního řízení, dále znalecký posudek na ocenění těchto nemovitostí z roku 2008, takové důkazní návrhy podle odvolacího soudu neobstojí. Návrh na nařízení exekuce sám o sobě není způsobilý prokázat uvedené dlužníkovo tvrzení a ostatní důkazy z exekučního spisu dlužník konkrétně neoznačil, přičemž sám připustil, že mu není znám obsah exekučního spisu a že mu není známo, zda přihlášku pohledávky navrhující věřitel v exekučním řízení uplatnil. Znalecký posudek na ocenění nemovitostí z roku 2008 vzhledem k jeho datu zpracování a tvrzení dlužníka, že nemovitosti zhodnotil, rovněž neobstojí. Pokud dlužník navrhoval, aby v odvolacím řízení byl ustanoven znalec za účelem ocenění předmětných pokračování-10-nemovitostí, takový rozsah dokazování přesahuje rámce insolvenčního řízení. Ze všech těchto důvodů odvolací soud dlužníkem takto označené důkazy neprovedl.

Pokud jde o tvrzení dlužníka, že pohledávky věřitelů, jež mají osvědčovat jeho platební neschopnost, lze uspokojit z jeho obchodního, respektive likvidačního podílu ve společnosti HV-INTERIER s.r.o., k tomu odvolací soud v přezkoumávané věci dospěl k závěru, že dlužník ani přes procesní poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o.s.ř. ve věci neunesl břemeno tvrzení. Ustanovení § 61 obchodního zákoníku definuje podíl jako jinou majetkovou hodnotu, která v sobě ztělesňuje práva a povinnosti společníka ve vztahu k obchodní společnosti, dále toto ustanovení upravuje způsob výpočtu základu stanovení vypořádacího podílu a podílu na likvidačním zůstatku jako způsobu majetkového vyrovnání mezi společností a společníkem při zániku jeho účasti na společnosti nebo naopak při zániku společnosti. Podíl má svou stránku kvalitativní, do které patří práva a povinnosti společníků. Druhou stránkou, která charakterizuje pojem podíl, je stránka kvantitativní, která je v zákoně výslovně vyjádřena jako míra účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, a to jeho výší, z níž vyplývá, v jakém rozsahu se společník na společnosti podílí, jak velká jsou jeho práva (pokud jsou tato práva kvantifikovatelná), jak silné je tedy jeho postavení a vliv, který může na řízení společnosti vykonávat, a v jakém rozsahu se podílí na hospodářských výsledcích, kterých společnost dosáhla. Obecně jedna z forem práva na vypořádání je vypořádací podíl, přičemž pravidlo pro výpočet základu vypořádacího podílu dává společnosti na výběr ze dvou možností: a) rozsah hodnoty majetku, který bude základem pro určení výše vypořádacího podílu pro konkrétního společníka, může vycházet z účetnictví, v tomto případě se používá ocenění majetku na základě účetních předpisů a výchozí hodnota je dána rozsahem vlastního kapitálu společnosti zjištěným účetní závěrkou, b) pokud společnost nechce vázat vypořádání na účetní hodnotu majetku, nabízí zákon druhé řešení, kdy společenská smlouva může určit, že základ pro stanovení vypořádacího podílu se vypočte z hodnoty čistého obchodního majetku společnosti, přičemž výpočet musí provést nezávislý znalec stanovený soudem obdobně jako znalec pro oceňování nepeněžitého vkladu do základního kapitálu. Tento způsob výpočtu umožňuje využít pro určení výchozí hodnoty majetku i jiné postupy než účetní evidenci a přihlédnout i k takovým faktorům, jako je kvalita podnikatelského záměru společnosti, její budoucí perspektiva, kvalita sítě zákazníků, vyspělost technologií, které společnost používá a podobně. Ze základu, který je vypočten prvním nebo druhým možným způsobem se potom určí vypořádací podíl konkrétního společníka podle výše a podílu na společnosti, popřípadě speciálním postupem, který je upraven v rámci jednotlivých právních forem obchodních společností. Tyto závěry se plně uplatní i ve vztahu k obchodnímu podílu ve společnosti s ručením omezením, kdy kvantitativní stránka obchodního podílu se zobrazuje v jeho výši, kterou určuje dispozitivní pravidlo dle ustanovení § 114 odst. 1 věty druhé obchodního zákoníku, dle kterého se jeho výše určuje podle poměru vkladu daného společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak. pokračování-11-

Výsledkem je proto vždy určitá poměrná hodnota vyjádřená procentem nebo zlomkem. Pro výpočet vypořádacího podílu ve společnosti s ručením omezeným pak rovněž platí, že nejprve je nutno stanovit majetkový základ, z něhož se vypočte konkrétní částka pro společníka, jehož účast zanikla, a tento majetkový základ se stanoví podle obecného ustanovení § 61 odst. 2 obchodního zákoníku shora uvedenými dvěma způsoby, tj. z vlastního kapitálu, jehož výše byla zjištěna účetní závěrkou (mezitímní, řádnou nebo mimořádnou), sestavenou ke dni zániku účasti společníka na společnosti, b) odchylně od výše uvedeného zákonného řešení dle společenské smlouvy, která určí, že základem pro výpočet velikosti vypořádacího podílu bude čistý obchodní majetek společnosti, jehož rozsah určí posudek nezávislého znalce ustanoveného soudem.

V přezkoumávané věci však dlužník ve vztahu k obchodnímu, respektive vypořádacímu podílu ve společnosti HV-INTERIER s.r.o. toliko tvrdil, že tato společnost vlastní nemovitý majetek zapsaný na LV č. 133 pro k.ú. a obec Bystřice pod Hostýnem, který má hodnotu přibližně 10.000.000 Kč, a že jeho podíl proto činí nejméně 5.000.000 Kč. K tomu bylo v řízení prokázáno, že skutečně společnost HV-INTERIER s.r.o. je vlastníkem těchto nemovitostí, avšak současně z příslušného listu vlastnictví bylo prokázáno, že na nemovitostech váznou zástavní práva vzniklá na základě rozhodnutí vydaných ve správním, soudním nebo exekutorském řízení, tedy že společnost HV-INTERIER s.r.o. má závazky vůči jiným věřitelům (pasiva). Další tvrzení definující výši jeho obchodního (vypořádacího) podílu ve smyslu závěrů shora uvedených však dlužník v řízení neuvedl. Dlužník proto ani přes procesní poučení soudu v dostatečném rozsahu netvrdil skutečnosti k hodnotě jeho obchodního (vypořádacího) podílu ve společnosti HV-INTERIER s.r.o., pouhý odkaz na hodnotu nemovitostí ve vlastnictví této společnosti je zcela nedostatečný. Neunesl-li dlužník ve vztahu k tomuto tvrzení ani břemeno tvrzení, nemusel již odvolací soud se zabývat důkazními návrhy označenými dlužníkem k tomuto tvrzení.

Na základě shora uvedeného odvolací soud uzavírá, že je správný závěr soudu prvního stupně o tom, že dlužník je v úpadku, neboť má více věřitelů (nejméně Hypoteční banku, a.s., Komerční banku, a.s. a Finanční úřad pro Zlínský kraj) s peněžitými závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b/ IZ). Soud prvního stupně proto postupoval správně podle ustanovení § 136 IZ, když rozhodl o úpadku dlužníka.

Na základě shora uvedeného odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle ustanovení§ 219 o.s.ř. ve výrocích I., II. a III. potvrdil, když současně shledal správnými výrok II., kterým byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs, a výrok III., kterým byl ustanoven insolvenční správce. pokračování-12-

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a navrhujícímu věřiteli se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 26. září 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu