2 VSOL 526/2010-B-64
KSBR 28 INS 5249/2009 2 VSOL 526/2010-B-64

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Poláška a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Ladislava Bednaříka, bytem Okružní 4730, Zlín, IČ: 49 47 57 46, zastoupeného opatrovníkem JUDr. Zdeňkem Navrátilem, advokátem se sídlem Bašty 416/8, Brno, o návrhu dlužníka na povolení oddlužení, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30.7.2010, č.j. KSBR 28 INS 5249/2009-B-34,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl návrh dlužníka na povolení oddlužení jako pozdě podaný. Na odůvodnění uvedl, že insolvenční návrh byl podán věřiteli dlužníka, pročež by dlužník mohl dle ust. § 390 odst. 1 IZ podat návrh na povolení oddlužení nejpozději do 30 dnů poté, kdy mu byl doručen insolvenční návrh. Insolvenční návrh spolu s usnesením, obsahujícím poučení o tom, kdy nejpozději je možno návrh na povolení oddlužení podat, byl dlužníkovi doručen do vlastních rukou dne 26.8.2009 a lhůta k podání návrhu marně uplynula dne 29.9.2009. Dlužník podal návrh na povolení oddlužení k doručení poště až 6.5.2010. Proto jej soud prvního stupně jako opožděný dle ust. § 390 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Vyjádřil podiv nad postupem soudu prvního stupně, který návrh na povolení oddlužení odmítl jako opožděný, přestože usnesením ze dne 1.7.2010 dlužníka nejprve vyzval k odstranění vad návrhu, jeho doplnění a k předložení důkazů. Rovněž zpochybnil, že by dne 26.8.2009 osobně převzal usnesení a výzvu soudu. Dlužník měl za to, že nebyl soudem prvního stupně řádně poučen o svých právech, byl uveden v omyl, pročež se domáhá zrušení napadeného usnesení s tím, že o návrhu na povolení oddlužení by měl soud prvního stupně rozhodnout věcně na základě předložených listinných důkazů. V průběhu odvolacího řízení byl dlužníkovi usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 2.11.2010, č.j. KSBR 28 INS 5249/2009-B-58 ustanoven opatrníkem advokát JUDr. Zdeněk Navrátil. Usnesení nabylo právní moci dne 26.11.2010.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 2 a 5 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Shodně se soudem prvního stupně považuje odvolací soud za podstatná zjištění z obsahu spisu, podle nichž:

-bylo insolvenční řízení zahájeno návrhy věřitelek Andrey Ciežalové, Eleny Kamienské a Ingrid Tokarčíkové. Usnesením ze dne 17.8.2009, KSBR 28 INS 5249/2009-A-5 soud prvního stupně dlužníka vyzval, aby se ve věci písemně vyjádřil a současně jej poučil o tom, že nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu může dlužník, který není podnikatelem, podat návrh na povolení oddlužení. Usnesení bylo dlužníkovi spolu s podanými insolvenčními návrhy doručeno dne 26.8.2009, kdy si dlužník zásilku, zaslanou na adresu Okružní 4730, 760 05 Zlín a dne 20.8.2009 uloženou u doručujícího orgánu (České pošty, s.p.), osobně vyzvedl, což stvrdil svým podpisem (viz. doručenka připojená k č.l. A-5). -usnesením ze dne 19.2.2010, č.j. KSBR 28 INS 5249/2009-A-40 soud prvního stupně vyhověl insolvenčním návrhům věřitelek a rozhodl o zjištění úpadku dlužníka, usnesení nabylo právní moci dne 11.3.2010, -usnesením ze dne 15.4.2010, č.j. KSBR 28 INS 5249/2009-B-14 soud prvního stupně rozhodl o způsobu řešení úpadku tak, že se na majetek dlužníka prohlašuje konkurs. Dlužník proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, která vzal následně podáním ze dne 19.5.2010 zpět a odvolací řízení bylo Vrchním soudem v Olomouci usnesením ze dne 29.6.2010, č.j. KSBR 28 INS 5249/2009, 2 VSOL 254/2010-B-27 zastaveno. -podáním ze dne 6.5.2010, doplněným v podání z 19.5.2010, dlužník navrhl řešit jeho úpadek oddlužením.

Podle ust. § 389 odst. 1 IZ může dlužník, který není podnikatelem, insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením.

Podle ust. § 390 odst. 1 IZ dlužník musí návrh na povolení oddlužení podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen. Podle odstavce 2, nárok na povolení oddlužení podaný opožděné nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový nárok podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala.

Odvolací soud se shoduje se soudem prvního stupně i v právním posouzení věci. Jak vyplývá z doručenky, která má všechny náležitosti dle ust. § 50g odst. 1 až 3 o.s.ř. a je veřejnou listinou (§ 50f odst. 3), dne 26.10.2009 byly dlužníkovi doručeny insolvenční návrhy a usnesení, jež mimo jiné obsahovalo i poučení o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu návrh na povolení oddlužení (§ 390 odst. 1 věta druhá IZ). Lhůta k podání návrhu na povolení oddlužení dlužníkovi počala běžet dne 27.8.2009 a skončila v úterý 29.9.2009, neboť třicátým dnem lhůty byla sobota 26.9.2009 (§ 57 odst. 2 o.s.ř.). Návrh podaný k poštovní přepravě dne 6.5.2010 je tedy opožděný. Soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud dlužníkův návrh dle ust. § 390 odst. 3 IZ odmítl. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani to, že soud prvního stupně dlužníka v situaci, kdy jeho návrh byl zjevně opožděný, což bylo samostatným důvodem pro jeho odmítnutí, vyzval k odstranění vad návrhu. Tento postup se jeví jako nehospodárný a pro dlužníka matoucí, není však důvodem pro změnu v posuzování včasnosti návrhu.

Nad rámec uvedeného pokládá odvolací soud za nutné zopakovat svou argumentaci, obsaženou v usnesení ze dne 29.6.2010. V přezkoumávané věci nemůže být návrh na povolení oddlužení úspěšný již s ohledem na to, v jaké fázi se insolvenční řízení nachází. Bylo-li pravomocně rozhodnuto o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, nelze následně vyhovět dlužníkově návrhu na povolení oddlužení. Insolvenční zákon stojí na tom, že pro nepodnikatele přichází do úvahy řešení jejich úpadku nebo hrozícího úpadku konkursem či oddlužením (§ 4 odst. 1 písm. a/ a c/ IZ). Podstatou oddlužení je, že poté, kdy dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti vyplývající pro něj pro tuto formu řešení úpadku ze zákona, bude osvobozen od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny (§ 414 IZ). Tento způsob řešení úpadku je však určen pouze pro určité typy dlužníků (§ 389 odst. 1 IZ, k čemuž srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.4.2009, sp. zn. KSOS 34 INS 625/2008, 29 NSČR 3/2009-A, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 79 v roce 2009) a je podmíněn celou řadou předpokladů. V případě, pokud bylo rozhodnuto o způsobu řešení dlužníkova úpadku oddlužením, a v průběhu řízení vyjde najevo, že podmínky pro povolení oddlužení dlužník ve skutečnosti nesplňuje, příp. není schopen dostát svým povinnostem vyplývajícím z procesu oddlužení, rozhodne insolvenční soud o neschválení oddlužení či o zrušení již schváleného oddlužení a současně určí jako způsob řešení dlužníkova úpadku konkurs (§ 405, § 418 IZ). Insolvenční zákon tak vychází z koncepce, že jednou přijatý způsob řešení dlužníkova úpadku se v průběhu řízení nemění, leda by bylo rozhodnuto tak, že namísto oddlužení jako sanačního způsobu řešení úpadku bude způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs. Přeměna konkursu v oddlužení však přípustná není.

Veden těmito úvahami dospívá odvolací soud k závěru, že napadené usnesení o odmítnutí dlužníkova návrhu na povolení oddlužení je věcně správné. Proto bylo podle ust. § 219 o.s.ř. potvrzeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 27. ledna 2011 Za správnost vyhotovení: Mgr. Milan Polášek v.r. Jana Fuksíková předseda senátu