2 VSOL 523/2016-A-15
KSOS 25 INS 7343/2016 2 VSOL 523/2016-A-15

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Ivany Waltrové v insolvenční věci dlužníka: Milan Plaček, nar. 17. ledna 1954, bytem Pavlouskova 4434/14, 708 00 Ostrava-Poruba, zastoupeného Mgr. Jiřím Klegou, advokátem se sídlem Bohumínská 1553, 735 32 Rychvald, o návrhu Mgr. Tomáše Pospíchala, soudního exekutora, Exekutorský úřad Nymburk, se sídlem 28. října 1474/20, 288 02 Nymburk, na vydání předběžného opatření dle ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. dubna 2016, č.j. KSOS 25 INS 7343/2016-A-7

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. dubna 2016, č.j. KSOS 25 INS 7343/2016-A-7 s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud označeným usnesením rozhodl, že nařizuje předběžné opatření, kterým se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platném znění (dále jen IZ ) tak, že soudnímu exekutorovi Mgr. Tomáši Pospíchalovi se umožňuje provést již nařízenou exekuci vedenou s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 25 INS 7343/2016 k dispozici v tomto řízení. Soud při rozhodování o předběžném opatření vycházel z důvodové zprávy zákona č. 334/2012 Sb. o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, podle které je rozšíření pravomocí insolvenčního soudu při vydávání předběžných isir.justi ce.cz opatření jedním z opatření, které mají přispět k efektivnímu zásahu soudu proti pokusům zneužít transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením, s tím, že přitom může jít i o záměr sledovaný dlužníkem (blokace exekučních řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně). Podle důvodové zprávy se přiznává insolvenčnímu soudu možnost z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením a způsobem stanoveným v předběžném opatření, např. povolit provést exekuci s omezením nastaveným tak, např. aby výtěžek dosaženého zpeněžení majetku byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení. Důvody hodné zvláštního zřetele tak mohou spočívat v takovém chování dlužníka, jež svědčí i o tom, že insolvenční návrh byl dlužníkem zjevně podán jen proto, aby probíhající exekuci zabránil a dalo by se očekávat, např. vzhledem k předchozím krokům dlužníka, že návrh bude v krátké době vzat zpět, případně, že nedojde k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, či že opět dojde k odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady. Z databáze krajského soudu bylo zjištěno, že tvrzení navrhovatele o předchozím insolvenčním řízení dlužníka jsou pravdivá. Na základě tvrzení uvedených v návrhu na vydání předběžného opatření dospěl soud k závěru, že mezi jednotlivými insolvenčními návrhy dlužníka je časová prodleva, ze které je zcela zřejmé, že dlužník podává insolvenční návrhy vždy a jen v souvislosti s nařízenou dražbou, konkrétně před zahájením dražby. Dlužník cíleně směřuje k tomu, aby insolvenční řízení nevedlo směrem k prohlášení úpadku a ochraně před věřiteli v zájmu spravedlivého uspořádání mezi věřiteli a dlužníkem, naopak dlužník se snaží mařit práva věřitelů na uspokojení vykonatelných či nevykonatelných pohledávek. Opakovaným podáváním insolvenčních návrhů bezprostředně před konáním dražby se dovolává právní ochrany dané v § 109 odst. 1 písm. c) IZ. Nařízení předběžného opatření rovněž neodporuje společnému zájmu věřitelů, neboť výtěžek dosažený zpeněžením bude po celou dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSOS 25 INS 7343/2016 k dispozici v tomto řízení.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, které odůvodnil následovně: 1) Návrh exekutora, jak je zveřejněn v insolvenčním rejstříku, je na stránkách 3 a 4 zcela nečitelný, tudíž je nepřezkoumatelný, neurčitý a soud neměl o takovém návrhu rozhodovat bez opravy návrhu či doplnění. Navíc dlužník byl tímto krácen na svých právech, kdy nemá možnost se k návrhu plně vyjádřit a napadat jeho odůvodnění, protože je návrh nečitelný. 2) Soud se při rozhodování ani nevypořádal s vyjádřením a námitkami dlužníka, které ani nečetl, když dlužník společně s podáním svého vyjádření kontaktoval soud prostřednictvím svého advokáta a soudem bylo sděleno, že již bylo ve věci rozhodnuto. Soud tedy rozhodl bez vyčkání stanoviska dlužníka, zejména však za situace, kdy dlužníkovi bylo znemožněno seznámit se s úplným zněním návrhu exekutora, o kterém soud následně rozhodl. 3) Takový postup je nezákonný pro svou nepřezkoumatelnost, netransparentnost, porušení práv dlužníka a práva na spravedlivý proces. Dále odkazuje dlužník ve svém odůvodnění na již soudu dříve sdělené důvodu: 1) Změnou některých okolností a skutečností, jak vyplývá z návrhu

2) Povinný jednak nepodává jeden návrh za druhým , nicméně toliko druhý insolvenční návrh, který odůvodnil dostatečně a doložil 3) Ze strany dlužníka se v žádném případě nejedná o účelový postup. Z doložené dokumentace a z přihlášek věřitelů v tomto i předchozím insolvenčním řízení je patrné, že dlužník je v úpadku, nyní doložil přílohy k návrhu prokazující jeho schopnost splnit podmínky pro oddlužení. 4) Navrhovaným postupem exekutora by byly kráceny pohledávky ostatních věřitelů, tedy věřitel, jehož zájmy hájí exekutor, by byl upřednostněn na úkor ostatních věřitelů pana Milana Plačka, což by odporovalo principu a účelu insolventního řízení a řešení úpadku dlužníka 5) Dlužník má skrze insolvenční řízení jedinou možnost, jak uspokojit poměrně své věřitele, aniž by byl některý neoprávněně zvýhodněn 6) Věřitelů je pouze v tuto chvíli více než 10, což dokazuje, že úpadek dlužníka není smyšlený a insolvenční návrhy nepodává dlužník účelově s cílem řešit takto pouze jediný dluh u jediného věřitele 7) Na rozdíl od exekutora se dlužník snaží řešit svou situaci ve vztahu ke všem věřitelům, v souladu se smyslem a principy řešení úpadku tak, jak jej předpokládají právní předpisy České republiky 8) Je to naopak exekutor, jehož postup je účelový, cílený pouze ku prospěchu provedení jedné dražby bytu a tím získat prospěch pro své zájmy, nikoliv ve vztahu ke všem známým věřitelům dlužníka, což umožňuje pouze insolvenční řízení 9) Dlužník je v dluhové pasti déle než 10 let, ta byla zapříčiněna nejen jeho zaviněním, ale jak vyplývá z dokumentace, také nezákonným jednáním osob, které dlužníka podvedly a tím jej přivedly do tíživé životní situace, která zapříčinila další problémy s tím spojené 10) Zastavení insolventního řízení a provedení dražby znemožní navždy řešení dluhové pasti dlužníka. Pokud by soud zkoumal proporcionálně vztah těchto řízení (exekučního v podobě provedení dražby bytu a insolvenční řízení), musí upřednostnit řízení insolvenční, které má svou povahou přednost před řízením exekučním, což vyplývá také ze zákona a jeho smyslu a účelu. 11) Dlužník je nemocný, psychicky narušený, má snížený intelekt, je retardovaný, což mu komplikuje dodávat vždy všechny podklady včas, což zapříčinilo také zastavení prvního řízení a nutnost podat nový návrh. Nikoliv tedy účelovost postupu. 12) Dlužník nyní řádně doložil přílohy k návrhu. Prokázal, že je schopen uspokojit více než 30 % pohledávek všech věřitelů. Naopak exekutor chce upřednostnit pouze svého oprávněného na úkor ostatních věřitelů. 13) Dlužník navíc popírá pohledávku, která má být v rámci exekučního řízení uspokojována. Odvolatel proto navrhl, aby odvolací soud zrušil odvoláním napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě a zamítl návrh exekutora na předběžné opatření či vrátil věc zpět Krajskému soudu v Ostravě k novému projednání a rozhodnutí.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení dlužník podal soudu dne 30.03.2016, proto s ohledem na přechodná ustanovení tohoto zákona je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř. ).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou a včas, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c) IZ) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) IZ platí, že se zahájením insolvenčního řízení se spojuje ten účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést.

Podle ustanovení § 82 odst. 2, písm. b) IZ, předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1, písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Novelou insolvenčního zákona č. 334/2012 Sb., byly do ustanovení § 82 IZ doplněny další důvody pro vydání předběžného opatření tak, že insolvenční soud má možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením způsobem stanoveným v předběžném opatření omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, uvedených v ustanovení § 109 odst. 1 IZ.

Se závěrem soudu prvního stupně, že v přezkoumávané věci jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro které je možno prostřednictvím předběžného opatření omezit účinek uvedený v ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) IZ, se odvolací soud ztotožňuje. V tomto směru je nutno vycházet, jak krajský soud správně poukázal, z důvodové zprávy k zákonu č. 334/2012 Sb., o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu (té části, týkající se změny insolvenčního zákona-§ 82), podle níž je rozšíření pravomocí insolvenčního soudu při vydávání předběžných opatření jedním z opatření, jež mají přispět k efektivnímu zásahu soudu proti pokusům zneužít transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením, s tím, že přitom může jít i o záměr blokace exekučních

řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně, sledovaný dlužníkem. Podle důvodové zprávy se přiznává insolvenčnímu soudu (v § 82, písm. b/ IZ) možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením, způsobem stanoveným v předběžném opatření, např. povolit v exekuci dokončení exekuce (s omezením nastaveným tak, aby např. výtěžek dosaženého zpeněžení majetku byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení).

Z dosud uvedeného lze dovodit, že důvody hodné zvláštního zřetele, způsobilé k tomu, aby soud mohl omezit prostřednictvím předběžného opatření účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, uvedené v ustanovení § 109, odst. 1, písm. c) IZ, mohou spočívat v takovém chování dlužníka, jež svědčí o tom, že insolvenční návrh byl dlužníkem zjevně podán je proto, aby probíhající exekuci zabránil, a dalo by se očekávat, např. vzhledem k předchozím krokům dlužníka, že návrh bude v krátké době vzat zpět. Podle názoru odvolacího soudu se v projednávané věci právě o takový případ jedná, neboť dlužník podal svůj první insolvenční návrh dne 4.9.2015 poté, co byla dražební vyhláškou ze dne 20.7.2015 nařízena na den 10.9.2015 dražba. Insolvenční řízení dlužníka bylo ukončeno usnesením o zastavení řízení dne 29.2.2016. Usnesením ze dne 23.3.2016 poté navrhovatel rozhodl, že dražební jednání odročené na neurčito se odročuje na 7.4.2016 v 13.00 hod. Poté podal dlužník dne 30.3.2016 opětovný insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení.

Dlužník zcela zjevně zneužívá insolvenčních návrhů k negaci probíhající exekuce, což je právě onen důvod zvláštního zřetele hodný předběžným opatřením způsobem stanoveným v předběžném opatření omezit některé z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jak jsou uvedeny v § 109 odst. 1 IZ a povolit v průběhu insolvenčního řízení dokončení exekuce s omezením nastaveným tak, aby výtěžek dosaženého zpeněžení byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení (srovnej obdobně např. usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 VSOL 355/2013-A-19 ze dne 19.07.2013). Odvolací námitky nemohou obstát, zejména je při existenci titulu k exekuci bezpředmětné popírat závazek, liché jsou též obavy ze zvýhodnění věřitele oprávněného z exekuce, neboť výtěžek dosažený zpeněžením majetku bude po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení. Procesní pochybení odvolací soud rovněž neshledává, neboť předběžné opatření lze vydat bez slyšení či vyjádření stran, návrh na předběžné opatření je řádný a svá procesní práva dlužník dostatečně uplatnil v odvolacím řízení.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 2 písm. f/ o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a navrhovateli se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 30. května 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu