2 VSOL 52/2013-A-25
KSOS 33 INS 23284/2012 2 VSOL 52/2013-A-25

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Romana Mikšaníka, rodné číslo 731013/5514, Revoluční 591, 735 32 Rychvald, identifikační číslo 740 75 055, o insolvenčním návrhu věřitele Hypoteční banky, a.s., se sídlem Radlická 333/150, 150 57 Praha 5, identifikační číslo 135 84 324, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17.12.2012, č. j. KSOS 33 INS 23284/2012-A-14,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl návrh na povolení oddlužení dlužníka Romana Mikšaníka. V důvodech tohoto usnesení uvedl, že věřitel se domáhal insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 24.9.2012 rozhodnutí o úpadku dlužníka. Soud prvního stupně usnesením ze dne 4.10.2012 v souladu s ust. § 390 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ) poučil dlužníka o možnosti podat návrh na povolení oddlužení, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu byl doručen insolvenční návrh věřitele. Usnesení bylo doručeno spolu s insolvenčním návrhem dlužníkovi fikcí dne 22.10.2012. Lhůta k podání návrhu na povolení oddlužení uplynula dne 21.11.2012. Návrh na povolení oddlužení dlužník doručil osobně Krajskému soudu v Ostravě dne 27.11.2012. Jedná se návrh opožděný, proto jej soud odmítl podle ust. § 390 odst. 3 IZ.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl, že usnesení ze dne 4.10.2012 si vyzvedl osobně na Krajském soudu v Ostravě dne 12.11.2012, neboť mu z důvodu dočasně chybějící schránky nebyla doručena výzva k vyzvednutí zásilky na poště a zásilka byla ihned vrácena zpět odesilateli. Vyjádření k insolvenčnímu návrhu podával dne 27.11.2012 na podatelně Krajského soudu v Ostravě. Proto splnil stanovenou lhůtu pro podání vyjádření. Požádal o přezkoumání rozhodnutí a přihlédnutí k uvedeným okolnostem.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení, i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Předně je nutno uvést, že soud prvního stupně učinil ve věci správná zjištění o datu zahájení insolvenčního řízení dlužníka Romana Mikšaníka, o době podání dlužníkova návrhu na povolení oddlužení a o obsahu výzvy soudu ze dne 4.10.2012. Proto je možno na tato zjištění uvedená v odůvodnění napadeného usnesení zcela odkázat. Ostatně dlužník je ani nezpochybňoval. Své odvolací výhrady soustředil do námitky, že usnesení soudu prvního stupně ze dne 4.10.2012 mu bylo doručeno až dne 12.11.2012 (tedy nikoliv dne 22.10.2012).

V prvé řadě podrobil odvolací soud svému přezkumu postup soudu prvního stupně ve vztahu k jeho poučovací povinnosti poskytnout dlužníku, který není insolvenčním navrhovatelem, poučení o možnosti podat v zákonem stanovené lhůtě návrh na povolení oddlužení. Ze spisu vyplývá, že tuto povinnost si soud prvního stupně splnil, a to konkrétně v usnesení ze dne 4.10.2012, č. j. KSOS 33 INS 23284/2012-A-3, ve kterém (kromě jiného) v bodě III. výroku poučil dlužníka o tom, že pokud má za to, že splňuje podmínky pro podání návrhu na povolení oddlužení dle § 389 a násl. IZ, může takový návrh podat. Návrh na povolení oddlužení však musí u soudu podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu, který je dlužníkovi zasílán spolu s tímto usnesením. Opožděně podaný návrh na oddlužení soud odmítne. Toto poučení soudu prvního stupně bylo zcela vyčerpávající a z obsahu připojené doručenky určené do vlastních rukou dlužníka plyne, že kromě označeného usnesení obsahovala zásilka také insolvenční návrh věřitele.

V návaznosti na výše uvedená zjištění se dále stalo určujícím zodpovědět otázku, kdy bylo dlužníkovi doručeno usnesení soudu prvního stupně ze dne 4.10.2012. V tomto směru z obsahu spisu plyne, že s doručením návrhu a usnesení soudu dlužníkovi byly problémy. Dle vrácené obálky byla dlužníkovi zanechána výzva k vyzvednutí zásilky dne 11.10.2012 a dne 23.10.2012 byla vrácena zásilka soudu z důvodu, že ji nebylo možné po uplynutí 10 dnů vložit do schránky adresáta. Soud zveřejnil sdělení o vrácení písemnosti soudu dle § 49 odst. 4 o.s.ř. v insolvenčním rejstříku jako vedlejší dokument k A-3 dne 7.11.2012. Na sdělení je též uvedeno, že bylo vyvěšeno 7.11.2012. Úložní lhůta uplynula dne 22.10.2012 (desátý den byla neděle 21.10.2012). Třicátý den od uplynutí úložní lhůty skončil 21.11.2012, jak správně uvedl soud prvního stupně.

Námitka dlužníka, že dočasně neměl k dispozici poštovní schránku, není způsobilá zvrátit závěr soudu prvního stupně o doručení zásilky fikcí dne 22.10.2012. Neexistence poštovní schránky dlužníka nebrání doručení dle § 49 o.s.ř. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení se výzva zanechá na místě a zákon nepřikazuje její vložení do schránky. Teprve v odstavci 4 je uveden postup v případě, že adresát nemá schránku, to ovšem až poté, co uplyne desetidenní lhůta. Podle názoru odvolacího soudu byl v posuzované věci postup při doručování stanovený občanským soudním řádem (§ 49 o.s.ř.) dodržen.

Lze tedy uzavřít, že jestliže dlužník podal návrh na povolení oddlužení u soudu prvního stupně dne 27.11.2012, stalo se tak po uplynutí zákonem stanovené třicetidenní lhůty (§ 390 odst. 1 IZ). Proto postupoval soud prvního stupně správně, pokud návrh na povolení oddlužení pro opožděnost odmítl podle § 390 odst. 3 IZ.

Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správné.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

V Olomouci dne 19. března 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Miroslava Kupková předsedkyně senátu