2 VSOL 517/2010-A-10
KSBR 38 INS 12399/2010 2 VSOL 517/2010-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Poláška a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka Romana anonymizovano , anonymizovano , bytem Božice 374, PSČ 671 64, o insolvenčním návrhu, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3.11.2010 č.j. KSBR 38 INS 12399/2010-A-4

takto :

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění :

Shora označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka ze dne 12.10.2010 postupem podle § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ). Na odůvodnění uvedl, že insolvenční návrh dlužníka, spojený s návrhem na povolení oddlužení, který byl insolvenčnímu soudu doručen dne 22.10.2010, neobsahuje tvrzení o rozhodujících skutečnostech, které osvědčují úpadek. V návrhu chybí tvrzení o výši závazků dlužníka, jejich splatnosti a možnosti tyto závazky z dlužníkova příjmu splácet a nelze z něj zjistit na základě čeho a kdy závazky dlužníka vznikly, od kdy je dlužník nehradí a jaká je jejich výše. Pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení. Navíc dlužník k insolvenčnímu návrhu nepřipojil přílohy dle § 104 IZ. Dále soud uvedl, že dlužník nepodal ani řádný návrh na povolení oddlužení (správně není vyplněn bod 7 formulářového návrhu) a podle předběžného výpočtu soudu by dlužník byl schopen po dobu pěti let trvání oddlužení uhradit pouze necelých 13% závazků svých nezajištěných věřitelů.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení vyplnil podle pokynů zveřejněných na Internetu na stránkách Ministerstva spravedlnosti, bod 21 formulářového návrhu vyplnil podle zveřejněného vzoru. V pokynech nejsou uvedeny požadavky podrobnějšího popisu okolností, které vedly k dlužníkovu úpadku. Údaje o výši závazků, jejich splatnosti a možnosti je z dlužníkova příjmu splácet vyplývají z připojených dokumentů k návrhu. Některé z potřebných dokumentů mu, s ohledem na jeho tíživou osobní situaci, doručeny nebyly, ale dlužník je přesvědčen, že věřitelé, které v návrhu označil, by po výzvě soudu potřebné informace upřesnili. Seznam majetku dlužník uvedl v bodě 12 formulářového návrhu, seznam závazků v jeho bodě 14, a při vyplňování bodu 7 rovněž postupoval podle dostupných pokynů. Nesouhlasil s názorem soudu, že by ze svého příjmu nebyl schopen splnit zákonný minimální limit pro nezajištěné věřitele, protože jeho příjem ovlivňují pohyblivé složky mzdy (např. příplatky za noční směny). V důsledku matematické chyby uvedl v návrhu nesprávně výši měsíční mzdy, která (včetně příplatků a přesčasových hodin) v měsících červenec, srpen a září činila 16.308,-Kč. Proto se v odvolacím řízení dlužník domáhal změny napadeného usnesení tak, aby jeho návrh nebyl odmítnut.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ust. § 103 odst. 1 IZ, musí insolvenční návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a insolvenčního dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení i jejich zástupců. Dle odstavce 2, musí být v insolvenčním návrhu dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označený důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá. Podle odstavce 3, věty druhé, je insolvenční navrhovatel povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu. Podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit i její přihlášku (§ 105 IZ).

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku (z důvodu insolvence), jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některého ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. Podle odstavce 3, dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

V přezkoumávané věci bylo řízení zahájeno insolvenčním návrhem dlužníka, spojeným s návrhem na povolení oddlužení, který byl podán na příslušném formuláři u insolvenčního soudu dne 22.10.2010. V bodě č. 14 návrhu dlužník uvedl osm nevykonatelných závazků vůči šesti věřitelům, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění, celkem ve výši cca 800.000,-Kč. Závazky označil právním důvodem, osobou věřitele a výší. O splatnosti závazků v tomto bodě dlužník netvrdí nic. V bodě 21 spojeného návrhu dlužník žádá o zjištění úpadku, rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek uvádí takto: V současné době mám osm peněžitých závazků, které nejsem schopen splácet již po dobu delší než 3 měsíce. Z tohoto vyplývá, že jsem v úpadku. K návrhu nejsou připojeny přílohy dle § 104 IZ, dlužník k němu připojil listiny, dokládající jeho úpadek.

Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka pro platební neschopnost, jsou taková tvrzení, ze kterých vyplývá, že dlužník má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (§ 3 odst. 1, písm. a,b,c IZ).

Dlužník v návrhu v bodu č. 4 označil svých šest věřitelů (jejich obchodními jmény), z návrhu proto vyplývá, že dlužník má více věřitelů (§ 3 odst. 1, písm. a/ IZ).

Z žádné části insolvenčního návrhu, spojeného s návrhem na povolení oddlužení, však nelze dovodit, že dlužník má závazky, které jsou již déle než 30 dnů po splatnosti. Dlužník o splatnosti svých závazků v návrhu netvrdí nic, uvedl v něm jen nevykonatelné závazky, u nichž nelze bez dalších údajů dovozovat nic o jejich splatnosti. Seznam svých závazků, ze kterého by vyplývala jejich splatnost, dlužník k návrhu nepřipojil. Tvrzení o tomto znaku úpadku insolvenční návrh neobsahuje (§ 3 odst. 1, písm. b/ IZ).

Splatnost dlužníkových závazků bez dalšího nevyplývá ani z tvrzení, že není schopen své závazky plnit po dobu déle než tří měsíců, uvedeného v bodu 21 spojeného návrhu.

Názor dlužníka, že údaj o splatnosti dlužníkových závazků může insolvenční soud dovodit z listin, dokládajících jeho úpadek, které připojil k návrhu (§ 104 odst. 1 písm. d/ IZ), správný není. Jak uvedl Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.02.20098/2009, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 8/2009 pod č. 91/2009, povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu. I v případě insolvenčního návrhu podaného dlužníkem nemůže insolvenční soud nedostatek rozhodujících tvrzení o okolnostech úpadku aktivně dovozovat z obsahu listin, které dlužník k návrhu připojil k osvědčení svého úpadku.

Protože z obsahu insolvenčního návrhu, ani ve spojení s návrhem na povolení oddlužení, nevyplývá, že dlužníkovy závazky jsou po dobu delší než 30 dnů po splatnosti, neobsahuje předmětný insolvenční návrh rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka (§ 103 odst. 2 IZ). Odvolací soud souhlasí s názorem soudu prvního stupně, že tento nedostatek brání dalšímu pokračování v řízení a je třeba podle ust. § 128 odst. 1 IZ předmětný insolvenční návrh odmítnout.

Dlužníkem vznášené námitky týkající se způsobu vyplňování formulářového návrhu důvodné nejsou, neboť základní náležitosti insolvenčního návrhu stanoví zákon (§ 103 IZ). Pokud insolvenční návrh tyto náležitosti nesplňuje, nelze postupovat jinak, než návrh odmítnout (§ 128 odst. 1 IZ).

Rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým podaný insolvenční návrh odmítl, je správné a odvolací soud je proto podle § 219 o.s.ř. potvrdil, aniž by se zabýval otázkou, zda dlužník k návrhu připojil přílohy dle zákona či tím, zda dlužník splňuje zákonná kriteria pro povolení oddlužení. Posuzování těchto otázek je v situaci, kdy dlužník podal vadný insolvenční návrh, nadbytečné.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dlužníku a insolvenčnímu navrhovateli se doručuje i zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ), přičemž lhůta k podání dovolání počíná běžet ode dne doručení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 27. ledna 2011

Za správnost vyhotovení: Mgr. Milan Polášek v.r. Jana Fuksíková předseda senátu