2 VSOL 506/2013-A-14
KSOS 38 INS 4131/2013 2 VSOL 506/2013-A-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Venduly anonymizovano , anonymizovano , bytem Ostrava-Poruba, Řecká 1473/1, PSČ 708 00, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 38 INS 4131/2013-A-6 ze dne 12.4.2013

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že povinnost zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč se dlužnici n e u k l á d á.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na účet soudu specifikovaný ve výroku. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužnice podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení a navrhla způsob oddlužení plněním splátkového kalendáře. Ze seznamu závazků vyplývá, že výše závazků dlužnice vůči nezajištěným věřitelům činí 397.069,35 Kč, dlužnice má měsíční příjem v průměrné výši 8.283 Kč a uzavřela darovací smlouvu, na základě které jí bude poskytován příjem ve výši 2.828 Kč měsíčně. Ze seznamu majetku vyplývá, že dlužnice vlastní pouze věci tvořící běžné vybavení domácnosti. Dlužnice není schopna ze své mzdy (po odečtení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce) měsíčně splácet ničeho, pohledávky nezajištěných věřitelů v rámci splátkového kalendáře by tak byly hrazeny pouze z finanční částky, která je dlužnici poskytována třetí osobou na základě darovací smlouvy. Plnění oddlužení formou splátkového kalendáře výhradně z příspěvků třetí osoby by tak bylo v rozporu s účelem oddlužení, neboť podle ustanovení § 398 odst. 3 zák. č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon, dále jen IZ ) vyplývá, že při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti pokračování-2-let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, přitom je nutno přihlédnout k tomu, co tvoří majetkovou podstatu dlužníka podle ustanovení § 206 odst. 1 písm. i) IZ. Poskytování daru dlužníkovi je upraveno v ustanovení § 412 odst. 1 písm. b) IZ, v ustanovení § 412 odst. 1 písm. a) IZ je upravena povinnost dlužníka vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je bez zaměstnání, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat. Z toho vyplývá, že u dlužnice nelze očekávat splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře a vzhledem k hodnotě majetku dlužnice není možné očekávat ani splnění oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Soud proto podle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ návrh dlužnice na povolení oddlužení zamítne a podle ustanovení § 396 odst. 1 IZ současně rozhodne o způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem. Dlužnice nedisponuje majetkem, který by po prohlášení konkursu umožnil výkon činnosti insolvenčního správce, soud proto postupoval podle ustanovení § 108 IZ a uložil dlužnici povinnost zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla, že její průměrný měsíční plat činí 8.283 Kč a k tomu má na základě darovací smlouvy k dispozici částku 2.828 Kč, celkem tedy její příjmy dosahují částku 11.111 Kč měsíčně, a proto je schopna splácet 30 % svých závazků včetně odměny insolvenčního správce. Poukázala na to, že manžel již je v insolvenční řízení s tím, že mají společný dluh vůči Raiffeisenbank, a.s. ve výši 297.500 Kč, který tento věřitel v insolvenčním řízení manžela uplatnil v plné výši.

Podle § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou a včas, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 108 odst. 1, odst. 2 věty prvé IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. pokračování-3-

Podle § 395 odst. 1 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice podala u soudu prvního stupně dne 14.2.2012 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhala rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že má celkem 9 věřitelů a 11 dluhů v celkové výši 397.069,35 Kč, většina závazků je po splatnosti více jak 30 dnů s tím, že vůči věřiteli Ferratum Czech s.r.o. má závazek ve výši 1.750 Kč splatný v dubnu 2010, vůči věřiteli BRE Bank S.A. má závazek ve výši 22.157,35 Kč a naposledy na něj plnila v září 2011. Dále v návrhu uvedla, že její měsíční příjem dosahuje průměru 8.283 Kč, její manžel Roman Pelc je již v osobním bankrotu, spolu mají společný dluh u Raiffeisenbank, a.s. ve výši 279.019 Kč, který tento věřitel do insolvenčního řízení manžela vedeném pod sp. zn. KSOS 38 INS 20851/2012 již přihlásil. K návrhu dlužnice doložila seznam závazků, ve kterém označila jednotlivé věřitele, uvedla výši a datum splatnosti nezajištěných vykonatelných a nevykonatelných závazků (v březnu 2010, srpnu 2011, září 2011, prosinci 2011 a březnu 2012). Dále dlužnice doložila seznam majetku, ze kterého vyplývá, že vlastní toliko movité věci (televizor, notebook a věci osobní potřeby). Ohledně svého příjmu dlužnice doložila pracovní smlouvu (uzavřenou na dobu určitou do 11.8.2013) a potvrzení o výši mzdy za poslední tři roky, dále darovací smlouvu ze dne 10.9.2012 uzavřenou mezi ní jako obdarovanou a Peterem anonymizovano , anonymizovano , bytem Ostrava, Plzeňská 1123/5 jako dárcem. Ve smlouvě se dárce zavázal poskytovat obdarované částku 2.828 Kč měsíčně vždy k 15. dni v měsíci počínaje říjnem 2012 za účelem vstupu obdarované do insolvenčního řízení.

S ohledem na skutečnost, že dlužnice nevlastní žádný hodnotný majetek, lze v přezkoumávané věci vyloučit oddlužení ve formě zpeněžení majetkové podstaty (§ 398 odst. 2 IZ). Při oddlužení plněním splátkového kalendáře by podle předpisů upravujících srážky ze mzdy (zejména občanský soudní řád a nařízení č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách) ze mzdy dlužnice, která činí 8.291 Kč měsíčně, činila nesrazitelná částka 7.581 Kč (6.064,67 Kč na dlužnici a 1.516,17 Kč na manžela dlužnice), z postižitelných 710 Kč lze použít 2/3, tedy 472 Kč. S přihlédnutím k příjmu dlužnice na základě darovací smlouvy ve výši 2.828 Kč měsíčně by po přičtení daru měsíční splátky činily 3.300 Kč, což za pět let představuje 198.000 Kč, po odečtení nároku správce (54.000 Kč, případně 65.340 Kč, byl-li by správcem plátcem DPH) by dlužnice zaplatila 144.000 Kč, případně 132.660 Kč (byl-li by správce plátcem DPH), což představuje 36,27 %, případně 33,41 % (byl-li by správce plátcem DPH) nezajištěných závazků dlužnice. Je tedy zřejmé, že nezajištění věřitelé by při oddlužení plněním splátkového kalendáře obdrželi plnění v hodnotě vyšší než je 30 % jejich pohledávek. pokračování-4-

Odvolací soud nepřisvědčuje soudu prvního stupně v tom, že při úvaze, zda je dlužnice schopna splnit požadavek stanovený v ustanovení § 398 odst. 3 IZ je nutno vycházet toliko z příjmu dlužnice získaného z pracovního poměru s tím, že z tohoto příjmu dlužnice není schopna splácet na splátkový kalendář ničeho. V dané věci je dlužnice schopna ze svého příjmu z pracovního poměru plnit na splátkový kalendář byť minimální částkou ve výši 472 Kč měsíčně. Nelze proto bez dalšího dospět k závěru, že dlužnice by si neplnila povinnost podle ustanovení § 412 odst. 1 písm. a) IZ. Za tohoto stavu je nutno přihlédnout i k příjmu dlužnice z darovací smlouvy ve výši 2.828 Kč měsíčně s tím, že ze všech svých příjmů by dlužnice byla schopna zaplatit po dobu trvání oddlužení splátkovým kalendářem svým nezajištěným věřitelům více než 30 % jejich pohledávek.

Na základě shora uvedeného je rozhodnutí soudu prvního stupně o uložení povinnosti dlužnice zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč podle ustanovení § 108 IZ předčasné, a proto je odvolací soud změnil podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

V dalším řízení bude na soudu prvního stupně, aby si znovu vyhodnotil, zda jsou dány (případně nastaly) jiné důvody, které by vylučovaly řešení úpadku dlužnice oddlužením a s ohledem na předpokládaný způsob řešení úpadku dlužnice, zda je nutno požadovat zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, případně v jaké výši, když uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení podle ustanovení § 108 IZ není vyloučeno ani při způsobu řešení úpadku oddlužením.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 18. července 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu