2 VSOL 50/2011-A-12
KSBR 37 INS 151/2011 2 VSOL 50/2011-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Ivany Waltrové v insolvenční věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem 763 25 Vysoké Pole 75, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10.1.2011, č. j. KSBR 37 INS 151/2001-A-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech usnesení uvedl, že dlužnice se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 2.12.2010 domáhala rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení. V návrhu tvrdila, že má celkem 7 věřitelů, 9 dluhů, celková dlužná částka činí 473.159,-Kč, většina závazků je po splatnosti více jak 30 dnů a závazky přesahují hodnotu jejího majetku. Dále uvedla, že není schopna plnit své závazky a v současné době je výše splátek 14.110,-Kč. Podle soudu prvního stupně lze sice z tvrzení dlužnice dovodit mnohost věřitelů, nicméně alespoň dva by měli být označeni určitým způsobem, což však dlužnice neučinila. Navíc v části insolvenčního návrhu týkající se závazků dlužnice pouze odkázala na přílohu. Dále soud prvního stupně uzavřel, že dlužnice neuvedla žádná data splatnosti jednotlivých závazků, neboť tvrzení, že většina jejích závazků je více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti, je velmi obecné. Vzhledem k tomu, že dlužnice neuvedla rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek, postupoval soud prvního stupně dle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání. V něm uvedla, že všechny pohledávky předali paní Korzárové ze společnosti NO.Stress Invest s.r.o. s tím, že 2 VSOL 50/20011-A-12 vše vyřídí. Vyjádřila přesvědčení, že její návrh je v pořádku. Dále uvedla, že věřitelé jsou uvedeni v příloze č. 1. Jedná se kompletní seznam věřitelů, včetně posledních plateb a termínů splatnosti.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

Podle ust. § 103 odst. 1 IZ, musí insolvenční návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Podává-li insolvenční návrh dlužník, musí v něm podle § 103 odst. 2 IZ uvést k rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo hrozící jeho úpadek a označit důkazy, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku (z důvodu insolvence), jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po době splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu insolvenční soud uložil.

Z ust. § 128 odst. 1 IZ vyplývá, že insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti, nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení. Učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Dlužník, který tvrdí svůj úpadek, popřípadě hrozící úpadek, a který navrhuje, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem. Návrh na povolení oddlužení lze podle § 391 odst. 2 IZ podat pouze na formuláři, který umožňuje, aby jej dlužník využil i k podání insolvenčního návrhu. Dlužník může podat insolvenční návrh na tomto příslušném formuláři (pokud hodlá současně navrhnout i povolení oddlužení) anebo samostatným podáním.

V přezkoumávané věci podala dlužnice insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, kterým se domáhala zjištění úpadku a jako způsob oddlužení 2 VSOL 50/20011-A-12 navrhla plnění splátkového kalendáře. V návrhu tvrdila, že má 7 věřitelů a 9 dluhů, celková výše jejích závazků činí 473.159,-Kč a většina závazků je po splatnosti více jak 30 dnů. Dále uvedla, že její závazky přesahují hodnotu jejího majetku. V kolonkách č. 14 až 17 formulářového návrhu dlužnice odkázala na seznam závazků. V seznamu závazků dlužnice označila věřitele, uvedla výši jednotlivých závazků a období, kdy došlo k poslední splátce (10/2010). Seznam závazků, byť výslovně prohlásila, že se jedná o seznam úplný a správný, nepodepsala.

Na základě výše uvedených zjištění dospěl odvolací soud shodně se soudem prvního stupně k závěru, že dlužnicí vylíčená skutková tvrzení nejsou způsobilá naplnit znaky úpadku, vymezené v ust. § 3 odst. 1 IZ. Dlužnice sice v bodu č. 21 návrhu tvrdila existenci více věřitelů (7 věřitelů), avšak tyto věřitele neoznačila. Také její tvrzení, že většina závazků je více jak 30 dnů po splatnosti a své závazky není schopna plnit, je obecné a nekonkrétní. Přestože dlužnice v seznamu závazků své věřitele specifikovala a uvedla výši závazků i dobu poslední splátky (tedy období, kdy došlo k zastavení plateb jednotlivých závazků /10/2010/), nemohl odvolací soud k obsahu tohoto seznamu přihlédnout, neboť dlužnice nestvrdila údaje uvedené v seznamu svým podpisem zaručujícím jejich správnost a úplnost (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.5.2010, sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, NSČR 22/2009, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 26 v roce 2011). Lze proto uzavřít, že dlužnice náležitě nevylíčila rozhodující skutečnosti ve vztahu ke znakům úpadku ve smyslu § 3 odst. 1, písm. a), b) a c) IZ. Návrh tedy neobsahuje všechna potřebná skutková tvrzení pro osvědčení úpadku dlužnice a je návrhem vadným. Proto postupoval soud prvního stupně správně, když tento insolvenční návrh dlužnice dle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Napadené usnesení soudu prvního stupně je věcně správné, proto je odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání, které lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení zvláštním způsobem prostřednictvím Krajského soudu v Brně k Nejvyššímu soudu ČR v Brně (§ 7 IZ, § 239 odst. 3, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Olomouci dne 21. dubna 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu