2 VSOL 499/2013-A-16
KSBR 31 INS 481/2013 2 VSOL 499/2013-A-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Ing. Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem 696 65 Petrov 437, zastoupeného Mgr. Stanislav Králíkem, advokátem, se sídlem Masarykovo náměstí 22, 695 01 Hodonín, o insolvenčním návrhu dlužníka a věřitelky České spořitelny, a.s, se sídlem Olbrachtova 1929/62, Praha 4, identifikační číslo 452 44 782, korespondenční adresa Česká spořitelna, a.s, právní vymáhání retailových pohledávek, pracoviště v Brně, Jánská 10, 601 55 Brno, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13.3.2013, č. j. KSBR 31 INS 481/2013-A-7 takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně odmítl návrh dlužníka Ing. Jana anonymizovano na zahájení insolvenčního řízení, doručený insolvenčnímu soudu dne 8.1.2013. V důvodech usnesení uvedl, že usnesením ze dne 25.1.2013 vyzval dlužníka, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení doplnil insolvenční návrh ze dne 7.1.2013 v naznačených směrech. Dlužník nedoložil zákonem vyžadované přílohy a některé přílohy k insolvenčnímu návrhu neobsahovaly zákonem požadované náležitosti. Výzva byla zástupci dlužníka doručena dne 6.2.2013, dlužník však insolvenční návrh nedoplnil. Nedoložil listiny dokládající úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, seznam zaměstnanců, seznam závazků a seznam majetku, ani neodstranil rozpor ohledně zajištěných závazků. Proto postupoval soud podle ust. § 128 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl. pokračování-2-

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Vyhradil si jej doplnit ve lhůtě 10 dnů, což neučinil ani přes výzvu soudu ze dne 6.5.2013.

V průběhu odvolacího řízení přistoupila do řízení věřitelka Česká spořitelna, a.s., která se svým insolvenčním návrhem ze dne 15.3.2013 (doručeným soudu téhož dne) domáhala rozhodnutí o úpadku dlužníka s tvrzením, že má za dlužníkem splatnou pohledávku na jistině ve výši 654.812,22 Kč a na smluvním úroku z prodlení v částce 214.228,11 Kč z titulu poskytnutého úvěru. Dále v návrhu označila další tři věřitele dlužníka a vymezila jejich pohledávky výší, právním důvodem a datem splatnosti.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použití přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobu včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.) a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ust. § 104 odst. 1 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku, včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků), c) seznam svých zaměstnanců a d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle ust. § 104 odst. 2 IZ, dlužník v seznamu majetku je povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádři k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník toto řízení (rozhodnutí) označí.

Podle ust. § 104 odst. 3 IZ, v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele pokračování-3-nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle ust. § 104 odst. 4 IZ, nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

V posuzované věci učinil soud prvního stupně správná zjištění a skutkový stav také správně právně posoudil. Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání je rozhodné, že dlužník ke svému insolvenčnímu návrhu ze dne 7.1.2013 nepřipojil žádné přílohy. Proto soud prvního stupně postupoval správně, pokud dlužníka usnesením ze dne 25.1.2013, č. j. KSBR 31 INS 481/2013-A-6 vyzval v určené lhůtě 7 dnů od doručení usnesení k doplnění insolvenčního návrhu tak, že doloží soudu seznam svého majetku, seznam svých závazků, seznam svých zaměstnanců s popsanými náležitostmi, dále doloží právní důvod vzniku závazků a odstraní rozpor ohledně výše zajištěných závazků v požadovaném rozsahu. Usnesení bylo advokátu dlužníka doručeno dne 6.2.2013 a dlužník na něj žádným způsobem nereagoval.

Z uvedeného plyne, že dlužník v rozporu s ust. § 104 IZ nepřipojil ke svému insolvenčnímu návrhu řádný seznam majetku, seznam svých závazků a listiny, které dokládají jeho úpadek nebo hrozící úpadek. Insolvenční návrh o tyto požadované povinné přílohy nedoplnil ani poté, co byl k jejich předložení řádně vyzván soudem prvního stupně a dostalo se mu vyčerpávajícího poučení o náležitostech seznamů i o následcích nevyhovění výzvě soudu. Soud prvního stupně tedy postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužníka podle ust. § 128 odst. 2 IZ odmítl pro vady příloh.

Pokud jde o insolvenční návrh věřitelky České spořitelny, a.s., která přistoupila do insolvenčního řízení, avšak až poté, co soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka, k tomu odvolací soud poukazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPL 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008 ze dne 17.3.2008 (publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 11/2009), ve kterém soud uzavřel, že vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit, jen dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí insolvenčního návrhu podle ust. § 128 odst. 1 IZ, a že k odstranění vad insolvenčního návrhu provedeném až v odvolacím řízení se nepřihlíží. K těmto závěrům se přihlásil Nejvyšší soud ČR již v rozhodnutí R 26/2011 a posléze pokračování-4-v usnesení ze dne 28.3.2012, sen. zn. 29 NSČR 20/2012 (publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 98/2012) doplnil, že vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel zhojit kdykoli v době do rozhodnutí insolvenčního soudu o odmítnutí insolvenčního návrhu.

Ve vztahu k věřitelce České spořitelně, a.s. je v přezkoumávané věci podstatné, že její insolvenční návrh se považuje (ve smyslu ust. § 107 odst. 1 věty prvé IZ) za přistoupení k řízení a na věřitelku tedy nutno pohlížet jako na dalšího insolvenčního navrhovatele, pro kterého platí stav řízení v době jeho přistoupení k řízení. Dále je podstatné, že v době jejího přistoupení bylo již rozhodnuto o odmítnutí původního návrhu (dlužníka) pro vady. Pro úplnost odvolací soud poznamenává, že insolvenčním návrhem věřitelky České spořitelny, a.s. by nemohly být zhojeny vady insolvenčního návrhu dlužníka samotného ani tehdy, pokud by došlo k přistoupení této věřitelky ještě před vydáním napadeného usnesení. To proto, že insolvenční návrh dlužníka trpí vadami příloh, které je povinen, a z povahy věci schopen předložit (pouze) dlužník. Jinak řečeno, toto insolvenční řízení se pro věřitelku Českou spořitelnu, a.s. končí.

Lze tedy uzavřít, že z výše uvedených důvodů je napadené usnesení soudu prvního stupně věcně správné, proto jej odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a navrhujícímu věřiteli se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 18. července 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu