2 VSOL 49/2011-A-12
KSBR 37 INS 153/2011 2 VSOL 49/2011-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Ivany Waltrové v insolvenční věci dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem 763 25 Vysoké Pole 75, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10.1.2011, č. j. KSBR 37 INS 153/2001-A-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech usnesení uvedl, že dlužník se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu dne 6.1.2011 domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení. V návrhu tvrdil, že má celkem 12 věřitelů, 16 dluhů, celková dlužná částka činí 759.687,-Kč, většina závazků je po splatnosti více jak 30 dnů a závazky přesahují hodnotu jeho majetku, přičemž v současné době je výše splátek 27.122,-Kč. Podle soudu prvního stupně z tvrzení dlužníka lze sice dovodit mnohost věřitelů, nicméně alespoň dva by měli být označeni určitým způsobem, což však dlužník neuvedl. V části insolvenčního návrhu týkající se závazků sice dlužník odkázal na přílohu, avšak skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka musí být uvedeny v insolvenčním návrhu a přílohy součástí insolvenčního návrhu nejsou. Dále soud prvního stupně uzavřel, že dlužník neuvedl žádná data splatnosti jednotlivých závazků, neboť jeho tvrzení, že většina závazků je více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti, je velmi obecné. Vzhledem k tomu, že dlužník neuvedl rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek, postupoval soud prvního stupně dle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání. V něm uvedl, že všechny pohledávky předali paní Korzárové z NO.Stress Invest s.r.o., s tím, že vše vyřídí. Proto se domnívá, že insolvenční návrh je v pořádku. Dále uvedl, že věřitelé jsou uvedeni v příloze č. 1, přičemž se jedná o kompletní seznam věřitelů, včetně posledních plateb a termínů splatnosti.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ust. § 103 odst. 1 IZ, musí insolvenční návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Podává-li insolvenční návrh dlužník, musí v něm podle § 103 odst. 2 IZ uvést k rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo hrozící jeho úpadek a označit důkazy, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku (z důvodu insolvence), jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po době splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu insolvenční soud uložil.

Z ust. § 128 odst. 1 IZ vyplývá, že insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti, nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení. Učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Dlužník, který tvrdí svůj úpadek, popřípadě hrozící úpadek, a který navrhuje, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem. Návrh na povolení oddlužení lze podle § 391 odst. 2 IZ podat pouze na formuláři, který umožňuje, aby jej dlužník využil i k podání insolvenčního návrhu. Dlužník může podat insolvenční návrh na tomto příslušném formuláři (pokud hodlá současně navrhnout i povolení oddlužení) anebo samostatným podáním.

V přezkoumávané věci podal dlužník insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, kterým se domáhal zjištění úpadku a jako způsob oddlužení navrhl plnění splátkového kalendáře. V návrhu tvrdil, že má 12 věřitelů a 16 dluhů, celková dlužná částka činí 759.687,-Kč a většina závazků je po splatnosti více jak 30 dnů. Dále uvedl, že jeho závazky přesahují hodnotu jeho majetku. V kolonkách č. 14 až 17 formulářového návrhu dlužník odkázal na seznam závazků. V seznamu závazků dlužník označil věřitele, uvedl výši jednotlivých závazků a období, kdy došlo k poslední splátce (10/2010). Seznam závazků, byť výslovně prohlásil, že se jedná o seznam úplný a správný, nepodepsal.

Na základě výše uvedených zjištění dospěl odvolací soud shodně se soudem prvního stupně k závěru, že dlužníkem vylíčená skutková tvrzení nejsou způsobilá naplnit znaky úpadku, vymezené v ust. § 3 odst. 1 IZ. Dlužník sice v bodu č. 21 návrhu tvrdil existenci více věřitelů (12 věřitelů), avšak tyto věřitele neoznačil. Také jeho tvrzení, že většina závazků je více jak 30 dnů po splatnosti a své závazky není schopen plnit, je obecné a nekonkrétní. Přestože dlužník v seznamu závazků své věřitele specifikoval a uvedl výši závazků i dobu poslední splátky (tedy období, kdy došlo k zastavení plateb jednotlivých závazků /10/2010/), nemohl odvolací soud k obsahu tohoto seznamu přihlédnout, neboť dlužník nestvrdil údaje uvedené v seznamu svým podpisem zaručujícím jejich správnost a úplnost (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.5.2010, sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, NSČR 22/2009, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 26 v roce 2011). Lze proto uzavřít, že dlužník náležitě nevylíčil rozhodující skutečnosti ve vztahu ke znakům úpadku ve smyslu § 3 odst. 1, písm. a), b) a c) IZ. Návrh tedy neobsahuje všechna potřebná skutková tvrzení pro osvědčení úpadku dlužníka a je návrhem vadným. Proto postupoval soud prvního stupně správně, když tento insolvenční návrh dlužníka podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Napadené usnesení soudu prvního stupně je věcně správné, proto je odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání, které lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení zvláštním způsobem prostřednictvím Krajského soudu v Brně k Nejvyššímu soudu ČR v Brně (§ 7 IZ, § 239 odst. 3, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Olomouci dne 21. dubna 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu