2 VSOL 48/2016-A-13
KSOS 36 INS 25025/2015 2 VSOL 48/2016-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužnice: Dagmar anonymizovano , anonymizovano , IČO: 73176338, Studentská 1154/6, 736 01 Havířov-Podlesí, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. listopadu 2015, č. j. KSOS 36 INS 25025/2015-A-7

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. listopadu 2015, č. j. KSOS 36 INS 25025/2015-A-7 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud označeným usnesením uložil dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na účet soudu, neboť pro povolení oddlužení je dle rozhodovací praxe Vrchního soudu v Olomouci nutná absence nesouhlasu všech věřitelů majících za dlužníkem pohledávky z podnikání, přičemž přípisem doručeným soudu dne 26.10.2015 sdělil věřitel dlužníka GE Money Bank, a.s., že nesouhlasí s řešením úpadku dlužníka oddlužením, neboť pohledávka věřitele pochází z podnikatelské činnosti dlužníka a věřitel požaduje její plné uhrazení. Proto nelze v tomto případě oddlužení povolit (§ 393 odst. 1, 2, 3 IZ). Jako způsob řešení úpadku zbývá pouze konkurs. Záloha slouží od počátku řízení insolvenčnímu správci k hrazení hotových nákladů, které vznikají bezprostředně, např. poštovné, zjišťování obsahu majetkové podstaty, archivaci apod., ale i jeho odměny, na kterou má nárok. Bez hotových finančních prostředků tak nelze úpadek a konkurz vůbec fakticky projednat. Výši zálohy soud stanovil na částku 50.000 Kč s ohledem isir.justi ce.cz na skutečnost, že dlužník nevlastní žádné hotové finanční prostředky, které by insolvenční správce mohl před zpeněžením majetku pro svou činnost použít. V případě, že bude v konkursu dodatečně zjištěno, že majetek dlužníka k úhradě nákladů insolvenčního řízení nepostačuje, pomůže záloha na náklady řízení k tomu, aby nebyly náklady přenášeny na stát.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání a namítala, že se nechce vyhýbat úhradě svých dosavadních závazků, ale nemá v současné době finanční prostředky, aby své závazky v měsíčních splátkách včas a plně hradila. Jelikož nejde v insolvenčním řízení zvýhodnit věřitele úhradou svých závazků v plné výši, žádala odvolací soud o prověření případu s umožněním povolení oddlužení a úhrady závazku prostřednictvím insolventního řízení. Dlužnice se domnívala, že soud prvního stupně ji svým postupem uložením zálohy znevýhodnil oproti již soudně řešených dlužníků, kteří povolení oddlužení splátkovým kalendářem měli soudem určené i přesto, že měli závazky z podnikání a ani o povolení oddlužení své věřitele z podnikání nepožádali. Navíc dlužnice uvedla, že nemá finanční prostředky, aby zálohu ve výši 50.000 Kč uhradila, neboť pro insolvenční návrh spojený s oddlužením se rozhodla právě proto, že nebyla schopná své závazky řádně a včas plnit. Závazky se navyšovaly a jediným možným zákonným způsobem zamezit stále narůstajícím dluhům bylo podání insolventního návrhu. Při řešení mé situace konkurzem uvedla, že nevlastní žádný majetek, který by mohl být zpeněžený a pro věřitele určitě vhodnější a přijatelnější by bylo povolení splácení závazků splátkovým kalendářem. S ohledem na uvedené skutečnosti navrhla, aby usnesení bylo zrušeno v plném rozsahu a stanoven nový výpočet pro případné splácení mých závazků splátkovým kalendářem.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Insolvenční návrh dlužnice podala soudu dne 6.10.2015, proto s ohledem na přechodná ustanovení tohoto zákona je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř.).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle § 108 odst. 1 a odst. 2 věty první IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Z ustanovení § 389 IZ vyplývá, že dlužník-fyzická osoba může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením, pouze tehdy, pokud nemá dluhy z podnikání (odstavec 1, písm. b/), anebo pokud se jedná o dluh z podnikání, který nebrání řešení dlužníkova úpadku oddlužením, tedy jen souhlasí-li s tím věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo jde-li o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1, písm. c) nebo d), anebo jde o pohledávku zajištěného věřitele (odstavec 2).

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice podala u Krajského soudu v Ostravě insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení dne 6.10.2015. V návrhu uvedla, že má v současné době peněžité závazky vůči 35 věřitelům, u nichž má celkem 48 závazků, vůči dvěma zajištěným věřitelům v celkové výši závazků 807.435 Kč a celková výše nezajištěných závazků činí 1.984.218 Kč po splatnosti. Ze seznamu závazků a z žádostí o udělení souhlasu s oddlužením vyplývá, že má řadu peněžitých závazků z podnikání, resp. vzniklých v souvislosti s podnikatelskou činností (u věřitelů Česká správa sociálního zabezpečení Karviná, Finanční úřad Karviná, Svatební móda s.r.o. Hnojník, RBP Zdravotní pojišťovna 15 Ostrava, PPL CZ s.r.o., Praha 8, Komerční banka a.s. Praha 1, GE Money Bank a.s. Praha 4, GATE LOGISTICS s.r.o. Teplice, Adriána Michalkoví a dalších), přičemž věřitel dlužnice GE Money Bank, a.s. nesouhlasil s řešením úpadku dlužníka oddlužením, neboť pohledávka věřitele pochází z podnikatelské činnosti dlužníka a věřitel požaduje její plné uhrazení.

Podnikatelské závazky v zásadě brání v řešení úpadku oddlužením a daný dlužník není aktivně legitimován k podání daného návrhu. Z tohoto pravidla je poskytnuta výjimka v podobě souhlasu věřitele, aby jeho pohledávka byla uspokojena v režimu oddlužení. Následnému povolení oddlužení nevadí tři typy závazků z podnikání: -závazky odsouhlasené věřiteli-následnému povolení oddlužení nevadí závazky z podnikání, u nichž věřitel souhlasil s tím, aby tento závazek byl řešen v rámci dlužníkova oddlužení. Žadatel o oddlužení musí svého věřitele předem o souhlas požádat a takový souhlas doložit ke svému návrhu na povolení oddlužení.

-závazky, které prošly konkursem-následnému povolení oddlužení nevadí závazky, které dříve byly zahrnuty do konkursu prohlášeného na dlužníka a toto řízení bylo ukončeno pro nedostatek majetku na straně dlužníka, nebo po splnění rozvrhového usnesení soudu v konkursu. Jde tedy o situaci, kdy podnikatel před žádostí o oddlužení absolvoval konkurs, ve kterém nebyly jeho závazky uspokojeny. -tzv. zajištěné závazky-pokud je závazek zajištěný, nebrání povolení oddlužení a věřitel má v případě nesplnění závazku k dispozici náhradní řešení, jak svůj závazek uspokojit.

Zákon existencí souhlasu věřitelů, kteří mají za dlužníkem pohledávky z podnikání, podmiňuje věcnou legitimaci dlužníka k podání insolvenčního návrhu s návrhem na povolení oddlužení (§ 389 odst. 2 písm. a/ IZ), přičemž zde věřitel dlužníka vyslovil jasný nesouhlas s oddlužením. Z dosud uvedeného je zřejmé, že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti, neboť má peněžité závazky vůči více věřitelům (nejméně dvěma), které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a které není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 a odst. 2, písm. b/ IZ). Současně je zřejmé, že má nezajištěné závazky z podnikání, přičemž jeden z věřitelů těchto závazků nedal s oddlužením souhlas.

Správný je proto závěr soudu, že vzhledem k aktivnímu nesouhlasu věřitele GE Money Bank, a.s., ale i k nedostatku souhlasu dalších věřitelů s pohledávkami z podnikání dlužnice s řešením úpadku oddlužením lze očekávat, že podle ustanovení § 390 odst. 3 IZ bude návrh na povolení oddlužení odmítnut a jediným možným řešením úpadku dlužnice je konkurs (§ 396 IZ). Dlužnice přitom nemá žádné pohotové finanční prostředky ani jiný hodnotnější majetek, za této situace je podle ustanovení § 108 IZ zcela odůvodněna potřeba zálohy na náklady insolvenčního řízení. Soud prvního stupně stanovil správně i výši zálohy částkou 50.000 Kč, neboť bylo nutno vzít v úvahu minimální výši odměny insolvenčního správce při způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem v částce 45.000 Kč bez DPH (§ 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a další náklady, zejména hotové výdaje insolvenčního správce.

K výhradám dlužníka vůči uložení povinnosti složit zálohu nelze přihlížet. Účelem zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku a umožnit tak insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, a rovněž poskytnout záruku úhrady jeho odměny a hotových výdajů pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty. K namítanému znevýhodnění uložením zálohy oproti již soudně řešených dlužníků, kteří povolení oddlužení splátkovým kalendářem měli soudem určené i přesto, že měli závazky z podnikání a ani o povolení oddlužení své věřitelé z podnikání nepožádali dlužnice nic konkrétního pro identifikaci neuvedla; ostatně ani případné pochybení při zálohování v jiné kauze nemůže dlužnici přinést příznivější posouzení.

V daném případě tedy soud prvního stupně s přihlédnutím k majetkovým poměrům dlužníka, které podle obsahu spisu ani později nedoznaly rozhodné změny, shledal, že důvody pro složení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč jsou dány, a tento závěr je zcela správný.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 31. května 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu