2 VSOL 466/2012-B-65
KSBR 40 INS 627/2010 2 VSOL 466/2012-B-65

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Ludmily anonymizovano , anonymizovano , bytem U Strže 889, 767 01 Kroměříž, zastoupené JUDr. Ladislavou Palatinovou, advokátkou, se sídlem Tovačovského 2784/24, 767 01 Kroměříž, o insolvenčním návrhu věřitele INTER ZLÍN GROUP, družstvo, se sídlem Kvítková 3642, 760 01 Zlín, identifikační číslo 283 26 393, zastoupeného Mgr. Martinem Zvoníčkem, advokátem, se sídlem Lešetín VI/671, 767 01 Zlín, rozhodl o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5.3.2012, č. j. KSBR 40 INS 627/2010-B-44,

t a k t o:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně zamítl insolvenční návrh ze dne 22.1.2010 (výrok I.) a věřiteli uložil povinnost zaplatit dlužnici na nákladech řízení částku 11.500,-Kč (výrok II.).

Po stránce skutkové soud prvního stupně zjistil, že dne 29.9.2005 mělo Zlínské peněžní družstvo na základě smlouvy o půjčce půjčit dlužnici a jejímu manželovi 340.000,-Kč. Jakou částku byla dlužnice povinna vrátit a jaké byly další podmínky smlouvy, nebylo zjištěno, neboť smlouvu žádný z účastníků nepředložil a současně věřitel netvrdil, že by pohledávka z této smlouvy či její část mu byla postoupena. Exekutorský zápis EZ 154/06 ze dne 22.5.2006 obsahuje smlouvu o půjčce s dohodou o uznání dluhu s přímou vykonatelností, podle kterého byla téhož dne dlužnici poskytnuta půjčka 400.000,-Kč na opravu a rekonstrukci nemovitostí dlužnice a jejího manžela, převzetí této částky v hotovosti dlužnice a její manžel potvrdili, oprávněnou osobou bylo Zlínské peněžní družstvo. Dne 23.5.2006 byl sepsán exekutorský zápis EZ 155/06, který obsahuje smlouvu o půjčce s dohodou o uznání dluhu s přímou vykonatelností, podle kterého byla téhož dne dlužnici poskytnuta půjčka 220.000,-Kč na opravu a rekonstrukci nemovitostí dlužnice a jejího manžela, převzetí této částky v hotovosti dlužnice a její manžel potvrdili, osobou oprávněnou bylo Zlínské peněžní družstvo. O půjčkách ze dne 22.5.2006 a 23.6.2006 dlužnice tvrdila, že peníze nikdy neobdržela. Pohledávky ze smluv ze dne 22.5.2006 a 23.6.2006 postoupilo Zlínské peněžní družstvo dne 23.5.2007 a 28.5.2007 na Zlínské investiční družstvo. Dne 10.3.2009 byly tyto pohledávky dále postoupeny navrhujícímu věřiteli. V průběhu řízení vyšlo najevo, že dlužnice, ačkoli v některých vyjádřeních uznávala pohledávku věřitele či se vyjadřovala tak, že by chtěla tuto pohledávku ve splátkách hradit, ve skutečnosti měla na mysli pohledávku z půjčky ze dne 29.9.2005 vůči Zlínskému peněžnímu družstvu ve výši 340.000,-Kč. Příjmový pokladní doklad ze dne 22.5.2006 potvrzuje přijetí částky 400.000,-Kč od dlužnice, přičemž dlužnice namítá, že se jedná o fiktivní doklad, když k vrácení částky 400.000,-Kč nedošlo. Den, kdy byl doklad vystaven, se shoduje se dnem sepisu zápisu EZ 154/2006. Podle soudu prvního stupně zůstalo mezi věřitelem a dlužnicí sporným, zda skutečnosti tvrzené v zápise ze dne 22.5.2006 a 23.5.2006 se zakládají na pravdě, zda skutečně byla dlužnici a jejímu manželovi předána v hotovosti částka 400.000,-Kč a následující den částka 220.000,-Kč za účelem opravy a rekonstrukce jejich nemovitostí. Poté, co dlužnice objasnila smysl svých vyjádření a doplnila svá tvrzení, že finanční prostředky, které měly být předmětem půjček od právního předchůdce věřitele, nikdy neobdržela, dospěl soud k závěru o neosvědčení pohledávek navrhujícího věřitele. K tomuto závěru jej vede skutečnost, že dlužnice, ačkoli si dne 22.5.2006 měla od právního předchůdce věřitele půjčit a obdržet 400.000,-Kč na opravu a rekonstrukci nemovitostí, měla ve stejný den uhradit témuž subjektu částku 400.000,-Kč na úhradu předešlé půjčky (ze dne 29.9.2005). Je nelogické, aby si dlužnice v jeden den půjčila prostředky na opravu a rekonstrukci nemovitostí a současně stejnou částkou uhradila své předešlé závazky. Skutečným důvodem dohod obsažených v exekutorských zápisech bylo užití prostředků či jejich větší části na úhradu předešlých závazků dlužnice. Zda takové závazky skutečně existovaly a v jaké výši, v řízení nevyšlo najevo. Dále svědčí o tom, že minimálně 400.000,-Kč nebylo dlužnici v hotovosti předáno. Vzhledem k námitkám dlužnice posoudil soud stejným způsobem vypovídací hodnotu exekutorského zápisu EZ 155/2006 o předání částky 220.000,-Kč dlužnici. Podle soudu prvního stupně by bylo nutno vést dokazování výslechem osob, které byly přítomny uzavření půjček dne 22.5.2006 a 23.5.2006 (soudního exekutora JUDr. Martina Růžičky, předsedy představenstva Zlínského peněžního družstva Roberta Fafílka, místopředsedy Romana Michaloviče a manžela dlužnice Pavla Šupčíka). Dále by bylo nutno řádně objasnit okolnosti půjčky ze dne 29.9.2005, aby bylo zřejmé, jaké závazky a jaké pohledávky mohli vůči sobě uplatňovat dlužnice a právní předchůdce věřitele. Poté bylo možno dovodit, jaké pohledávky za dlužnicí bylo oprávněno Zlínské peněžní družstvo postoupit na Zlínské investiční družstvo a dále na věřitele. V podrobnostech odkázal soud na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2009, sp. zn. 29 NSČR 30/2009 a uzavřel, že věřitel neosvědčil svou splatnou pohledávku za dlužnicí, tedy věcnou aktivní legitimaci k podání insolvenčního návrhu. Námitky, které dlužnice v řízení proti pohledávkám věřitele uplatnila, zpochybňují pohledávky věřitele do té míry, že je nelze mít za osvědčené z předložených listin a současně naznačené dokazování k pohledávkám věřitele je mimo rámec insolvenčního řízení. Pohledávkami věřitelů, kteří se přihlásili do insolvenčního řízení, se soud nezabýval pro nadbytečnost.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 věta první občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ). Plně úspěšné dlužnici přiznal odměnu za právní zastoupení podle ust. § 8 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (10.000,-Kč) a za 5 úkonů právní služby paušální náhradu po 300,-Kč podle ust.§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Navýšení nákladů o daň z přidané hodnoty soud dlužnici nepřiznal, neboť právní zástupkyně nepředložila osvědčení o registraci plátce této daně.

Proti tomuto usnesení podal odvolání věřitel INTER ZLÍN GROUP, družstvo. Tvrdil, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a vychází ze skutkových zjištění, které nemají v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Uvedl, že soud opřel svůj závěr o poslední verzi tvrzení dlužnice. Do té doby dlužnicí uplatněná skutková tvrzení věřitelův nárok nijak nezpochybňovala, opakovaně jej uznávala, a dokonce zastávala argumentaci, že své závazky vůči věřiteli plní, případně by dlužnici mělo být povoleno splácení dluhu ve splátkách. Věřitel doložil své nároky listinami o právních úkonech, které dlužnice podepsala. Jednalo se o veřejné listiny, exekutorské zápisy s dohodou o přímé vykonatelnosti, jejichž obsahem jsou jednak opakovaná potvrzení skutečností, že smlouvy o půjčkách byly uzavřeny a půjčky byly poskytnuty a také uznávací projevy dlužnice. Stejné prohlášení obsahovaly také smlouvy o zřízení zástavního práva. Soud tedy musel zvažovat konkurenci dvou skutkových verzí, jedné, kterou potvrzují veřejné listiny, a druhé, kterou potvrzují opakovaně měněná tvrzení dlužnice. Pokud soud napadeným usnesením popřel účinky veřejné listiny a pouze na podkladě tvrzení dlužnice uzavřel, že věřitel neosvědčil svou pohledávku, pochybil. Další dokazování nebylo potřeba vést, když samo tvrzení dlužnice není dostatečným podkladem pro závěr, že pohledávka věřitele nebyla osvědčena. V rozhodnutí absentuje argumentace soudu o vyvrácení účinků veřejných listin a také přesvědčivý závěr, že byl popsaným způsobem dokázán opak pravosti veřejných listin (exekutorských zápisů). Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se zjišťuje úpadek dlužnice a na její majetek se prohlašuje konkurs.

Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ), se pro insolvenční řízení a incidenční spory použití přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postu v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas a že obsahuje odvolací důvod dle ust. § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání věřitele je důvodné.

Insolvenční řízení ve věci dlužnice Ludmily anonymizovano bylo zahájeno insolvenčním návrhem věřitele INTER ZLÍN GROUP, družstvo, podaným u Krajského soudu v Brně dne 26.1.2010. Soud prvního stupně usnesením ze dne 11.8.2010, č. j. KSBR 40 INS 627/2010-A-22 rozhodl o zjištění úpadku dlužnice, na její majetek prohlásil konkurs a insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Jiřího Mazánka. K odvolání dlužnice Vrchní soud v Olomouci toto usnesení soudu prvního stupně usnesením ze dne 3.12.2010, č. j. KSBR 40 INS 627/2010, 2 VSOL 416/2010-B-23 zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Důvodem tohoto postupu odvolacího soudu byla především skutečnost, že soud prvního stupně v rozporu s ust. § 133 odst. 1 IZ rozhodl o insolvenčním návrhu bez jednání, čímž účastníkům řízení odňal možnost jednat před soudem. Jako důvodnou vyhodnotil odvolací soud i námitku dlužnice o částečné nepřezkoumatelnosti závěrů soudu prvního stupně ve vztahu k otázce úpadku.

Dále je podstatné, že v insolvenčním návrhu ze dne 22.1.2010 tvrdil věřitel svou pohledávku za dlužnicí v celkové výši 2.713.122,90 Kč, sestávající se z dílčích pohledávek ve výši 1.573.269,60 Kč a 1.139.853,30 Kč. K pohledávce ve výši 1.573.269,60 Kč uvedl, že ji nabyl smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10.3.2009 (z toho pohledávka ve výši 420.000,-Kč, smluvní pokuta 700,-Kč za každý den prodlení, jednorázová smluvní pokuta 100.000,-Kč a specifikované úroky z prodlení) a vznikla na základě smlouvy o půjčce a dohody o uznání dluhu s přímou vykonatelností ze dne 22.5.2006. O pohledávce ve výši 1.139.853,30 Kč tvrdil, že ji nabyl smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10.3.2009 (z toho pohledávka ve výši 231.000,-Kč, smluvní pokuta v částce 600,-Kč za každý den prodlení, jednorázová smluvní pokuta 55.000,-Kč a specifikované úroky z prodlení) a vznikla na základě smlouvy o půjčce a dohody o uznání dluhu s přímou vykonatelností ze dne 23.5.2006. U jednání soudu prvního stupně věřitel upřesnil, že uplatňuje za dlužnicí pohledávky z půjček ve výši 400.000,-Kč a 220.000,-Kč. Celková dlužná částka dlužnice představuje jistinu ve výši 220.000,-Kč (půjčku dle zápisu ze dne 23.5.2006), dále úroky a jednorázové poplatky ve výši 11.000,-Kč, dále jednorázovou smluvní pokutu ve výši 55.000,-Kč, dále úroky z prodlení 0,024% denně z částky 231.000,-Kč a z částky 55.000,-Kč a dále smluvní pokutu za každý den prodlení. Dále je celková částka tvořena jistinou 400.000,-Kč (dle půjčky ze dne 22.5.2006), dále úroky a jednorázové poplatky ve výši 20.000,-Kč, dále jednorázová smluvní pokuta ve výši 100.000,-Kč, dále úroky z prodlení ve výši 0,024% z částky 420.000,-Kč a z částky 100.000,-Kč a dále smluvní pokuta za každý den prodlení. Na úhradu těchto pohledávek neobdržel věřitel ani jeho právní předchůdce od dlužnice žádnou částku. Pokud vedl exekuci na majetek dlužnice, jsou před ním věřitelé s přednostním právem na uspokojení. Dlužnice se v průběhu insolvenčního řízení k návrhu věřitele a tvrzeným pohledávkám několikrát písemně vyjádřila (vyjádření ze dne 15.3.2010, 14.4.2010, 28.4.2010, 3.2.2011, 21.4.2011, 20.9.2011, 7.11.2011). U jednání soudu prvního stupně dne 24.8.2011 se ustálila na stanovisku, že fakticky obdržela od věřitele pouze částku 340.000,-Kč na základě smlouvy o půjčce uzavřené koncem roku 2005 a částky 400.000,-Kč a 220.000,-Kč právní předchůdce věřitele dlužnici fyzicky nepředal. Dále tvrdila, že oslovila právního předchůdce věřitele za účelem poskytnutí úvěru, který nemohla s manželem obdržet od bank, neboť jejich nemovitost nemá číslo popisné (pouze evidenční.) Doposud věřiteli neuhradila 340.000,-Kč a je schopna tuto částku hradit ve splátkách.

Po stránce skutkové je dále třeba uvést, že soud prvního stupně učinil ve věci správná zjištění z exekutorských zápisů EZ 154/06 ze dne 22.5.2006, EZ 155/06 ze dne 23.5.2006 a z příjmového pokladního dokladu ze dne 22.5.2006. Proto lze odkázat na tato zjištění soudu prvního stupně uvedená v odůvodnění napadeného rozsudku.

S ohledem na odvolací námitky věřitele a v rovině právního posouzení věci doplnil odvolací soud dokazování listinami, jak jsou specifikovány v protokole o jednání odvolacího soudu dne 15.11.2012. Ze smlouvy o zřízení zástavního a předkupního práva uzavřené mezi Zlínským peněžním družstvem a Pavlem Šupčíkem a Ludmilou anonymizovano dne 22.5.2006 zjistil, že byla uzavřena k zajištění závazku zástavců na základě smlouvy o půjčce a dohody o uznání dluhu s přímou vykonatelností, sepsanou dne 22.5.2006, kterou si zástavci půjčili od zástavního věřitele 400.000,-Kč a zavázali se, že poskytnutou půjčku použijí výhradně k účelu sjednanému ve smlouvě, zavázali se vrátit zástavnímu věřiteli finanční částku, včetně smluvních úroků, poplatků a příslušenství i vzniklých smluvních pokut v předem dohodnutých splátkách, nejpozději do 24.7.2006. Smlouva je zástavním věřitelem a zástavci podepsána.

Ze smlouvy o zřízení zástavního uzavřené mezi Zlínským peněžním družstvem jako zástavním věřitelem a Pavlem Šupčíkem a Ludmilou anonymizovano jako zástavci dne 23.5.2006 vyplývá, že byla uzavřena k zajištění závazku zástavců na základě smlouvy o půjčce a dohody o uznání dluhu s přímou vykonatelností, sepsanou dne 23.5.2006, kterou si zástavci půjčili od zástavního věřitele 220.000,-Kč a zavázali se, že poskytnutou půjčku použijí výhradně k účelu sjednanému ve smlouvě, zavázali se vrátit zástavnímu věřiteli finanční částku, včetně smluvních úroků, poplatků a příslušenství i vzniklých smluvních pokut v předem dohodnutých splátkách, nejpozději do 24.7.2006. Smlouva je zástavním věřitelem a zástavci podepsána.

Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi Zlínským investičním družstvem jako postupitelem a INTER ZLÍN GROUP, družstvem jako postupníkem dne 10.3.2009 vyplývá, že předmětem postoupení je pohledávka postupitele vzniklá na základě smlouvy o půjčce a dohody o uznání dluhu s přímou vykonatelností exekutorským zápisem EZ 154/06 ze dne 22.5.2006, kdy byla dlužníkům Pavlu anonymizovano a Ludmile anonymizovano nařízena exekuce na základě uvedené smlouvy o půjčce. Tato exekuce vůči povinným spočívá kromě jiného v zaplacení dluhu 420.000,-Kč a tato uvedená pohledávka včetně příslušenství a specifikovaných smluvních pokut je zajištěna zástavním právem k budově číslo evidenční 889 v katastru nemovitostí, vedená jako individuální rekreace na stavební parcele č. 5993 a dále stavební parcelou č. 5993, parcelou č. 2651/2 zahrada, vše zapsané na LV č. 5545 v obci a k. ú. Kroměříž na základě zástavní smlouvy ze dne 22.5.2006. Uvedené pohledávky nabyl postupitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.5.2007 od Zlínského peněžního družstva.

Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi Zlínským peněžním družstvem jako postupitelem a Zlínským investičním družstvem jako postupníkem dne 28.5.2007 vyplývá, že postupitel má pohledávku vzniklou na základě smlouvy o půjčce a dohody o uznání dluhu s přímou vykonatelností exekutorským zápisem EZ 154/06 ze dne 22.5.2006, kdy byla dlužníkům Pavlu anonymizovano a Ludmile anonymizovano nařízena exekuce na základě uvedené smlouvy o půjčce. Tato exekuce vůči povinným spočívá kromě jiného v zaplacení dluhu 420.000,-Kč a tato uvedená pohledávka včetně příslušenství a specifikovaných smluvních pokut je zajištěna zástavním právem k budově číslo evidenční 889 v katastru nemovitostí, vedená jako individuální rekreace na stavební parcele č. 5993 a dále stavební parcelou č. 5993, parcelou č. 2651/2 zahrada, vše zapsané na LV č. 5545 v obci a k. ú. Kroměříž na základě zástavní smlouvy ze dne 22.5.2006. Postupitel postoupil pohledávku včetně zajištění zástavním právem specifikovanou v článku I. pos anonymizovano .

Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi Zlínským investičním družstvem jako postupitelem a INTER ZLÍN GROUP, družstvem jako postupníkem dne 10.3.2009 vyplývá, že předmětem postoupení je pohledávka postupitele vzniklá na základě smlouvy o půjčce a dohody o uznání dluhu s přímou vykonatelností exekutorským zápisem EZ 155/06 ze dne 23.5.2006, kdy byla dlužníkům Pavlu anonymizovano a Ludmile anonymizovano nařízena exekuce na základě uvedené smlouvy o půjčce. Tato exekuce vůči povinným spočívá kromě jiného v zaplacení dluhu 231.000,-Kč a tato uvedená pohledávka včetně příslušenství a specifikovaných smluvních pokut je zajištěna zástavním právem k budově číslo evidenční 889 v katastru nemovitostí, vedená jako individuální rekreace na stavební parcele č. 5993 a dále stavební parcelou č. 5993, parcelou č. 2651/2 zahrada, vše zapsané na LV č. 5545 v obci a k. ú. Kroměříž na základě zástavní smlouvy ze dne 23.5.2006. Uvedené pohledávky nabyl postupitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23.5.2007 od Zlínského peněžního družstva.

Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi Zlínským peněžním družstvem jako postupitelem a Zlínským investičním družstvem jako postupníkem dne 23.5.2007 vyplývá, že postupitel má pohledávku vzniklou na základě smlouvy o půjčce a dohody o uznání dluhu s přímou vykonatelností exekutorským zápisem EZ 155/06 ze dne 23.5.2006, kdy byla dlužníkům Pavlu anonymizovano a Ludmile anonymizovano nařízena exekuce na základě uvedené smlouvy o půjčce. Tato exekuce vůči povinným spočívá kromě jiného v zaplacení dluhu 231.000,-Kč a tato uvedená pohledávka včetně příslušenství a specifikovaných smluvních pokut je zajištěna zástavním právem k budově číslo evidenční 889 v katastru nemovitostí, vedená jako individuální rekreace na stavební parcele č. 5993 a dále stavební parcelou č. 5993, parcelou č. 2651/2 zahrada, vše zapsané na LV č. 5545 v obci a k. ú. Kroměříž na základě zástavní smlouvy ze dne 22.5.2006. Postupitel postoupil pohledávku včetně zajištění zástavním právem specifikovanou v článku I. pos anonymizovano .

Po takto doplněném dokazování lze uzavřít, že soud prvního stupně nepochybil, pokud nejprve posuzoval aktivní věcnou legitimaci věřitele k podání insolvenčního návrhu. Rozhodnout o úpadku dlužníka k návrhu věřitele lze totiž pouze tehdy, pokud věřitel doloží, že má za dlužníkem splatnou pohledávku. Odvolací soud však nesdílí názor soudu prvního stupně, že v posuzované věci navrhující věřitel neosvědčil svou pohledávku za dlužnicí.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatností a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost). Podle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 105 IZ, podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku a k návrhu předložit i její přihlášku.

Podle ust. § 143 odst. 2 IZ, insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud zamítne, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku. Za další osobu se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době šesti měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení.

Z hlediska posouzení aktivní legitimace věřitele je v přezkoumávané věci podstatné, že věřitel je osobou, která tvrdila nabytí předmětných pohledávek z půjček na základě smluv o postoupení pohledávky (tedy postupníkem, nikoliv postupitelem) a tyto smlouvy o postoupení pohledávky věřitel předložil. Obě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 10.3.2009, jakož i smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 23.5.2007 a 28.5.2007 považuje odvolací soud za platné smlouvy (§ 524 občanského zákoníku). Obsahují totiž podstatné náležitosti smlouvy o postoupení pohledávky, kterými jsou kromě označení jejích účastníků (postupitele a postupníka), identifikace postupované pohledávky, která musí obsahovat uvedení postupitelova dlužníka a popis pohledávky co do její výše a skutečností, na nichž se zakládá (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. března 2006, sp. zn. 32 Cdo 523/2005, jenž je veřejnosti dostupný na webových stránkách tohoto soudu).

Ve vztahu k hodnotícímu úsudku soudu prvního stupně ohledně exekutorských zápisů považuje odvolací soud za správnou argumentaci věřitele uvedenou v jeho odvolání, že jím předložené exekutorské zápisy jsou veřejnými listinami ve smyslu § 134 o.s.ř. a není-li dokázán opak, potvrzují i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. Exekutorské zápisy EZ 154/06 ze dne 22.5.2006 a EZ 155/06 ze dne 23.5.2006 jsou veřejnými listinami, které mají charakter osvědčení, proto dlužnice mohla zpochybnit jejich pravost i pravdivost obsahu. V dané věci dlužnice u jednání soudu prvního stupně nezpochybnila pravost a správnost exekutorského zápisu EZ 154/06 ze dne 22.5.2006. Ve vztahu k exekutorskému zápisu EZ 155/06 ze dne 23.5.2006 nezpochybnila pravost listiny, avšak uvedla, že předmětná finanční částka jí nebyla nikdy předána. Proto odvolací soud poučil dlužnici ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že je třeba, aby označila důkazy, jimiž hodlá prokazovat nepravdivost této veřejné listiny, tedy prokazovat, že pohledávka tvrzená věřitelem ve výši 220.000,-Kč je fiktivní. Na toto poučení reagovala právní zástupkyně dlužnice tím, že navrhla provést důkaz spisem Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. 6 C 48/2007 k prokázání okolností původní půjčky ve výši 340.000,-Kč, dále výslechem svědků Martina Růžičky, soudního exekutora, Pavla Šupčíka, manžela dlužnice a Roberta Fafílka.

V návaznosti na výše uvedená zjištění a závěry je odvolací soud toho mínění, že v posuzované věci navrhující věřitel doložil svou pohledávku za dlužnicí ve výši 400.000,-Kč, splatnou dne 24.7.2006, exekutorským zápisem EZ 154/06 ze dne 22.5.2006, výdajovým pokladním dokladem ze dne 22.5.2006, smlouvami o postoupení pohledávky ze dne 28.5.2007 a 10.3.2009 a zástavní smlouvou ze dne 22.5.2006. Pravost a pravdivost exekutorského zápisu EZ 154/06 ze dne 22.5.2006 přitom dlužnice nezpochybnila. Dále věřitel doložil svou pohledávku za dlužnicí ve výši 220.000,-Kč, splatnou dne 24.7.2006, a to exekutorským zápisem EZ 155/06 ze dne 23.5.2006, výdajovým pokladním dokladem ze dne 23.5.2006, smlouvami o postoupení pohledávky ze dne 23.5.2007 a 10.3.2009 a zástavní smlouvou ze dne 23.5.2006. S ohledem na zcela srozumitelné údaje (včetně účelu poskytnuté půjčky) obsažené v těchto listinách nemůže obstát obrana dlužnice, že listiny podepsala (přestože nebyly pravdivé), protože si neuvědomila jejich důsledek. Tento závěr odvolacího soudu je podporován především skutečností, že dlužnice a její manžel uzavřeli (tedy i podepsali) za účelem zajištění závazků z předmětných smluv o půjčce smlouvy o zřízení zástavního práva. Předmětem obou zástavních smluv bylo zřízení zástavního práva k nemovitostem ve vlastnictví dlužnice a jejího manžela, přičemž z textu zástavních smluv je bez jakýchkoliv pochybností seznatelný význam a důsledek tohoto zajištění, včetně reparační funkce.

K prokázání nepravdivosti exekutorského zápisu EZ 155/06 dlužnice navrhla výše vyjmenované důkazy. Nelze vyloučit, že jejich provedení je opodstatněné, avšak nikoli v insolvenčním řízení. Provedení důkazů výslechem svědků nemá místo v řízení o insolvenčním návrhu věřitele, protože by jím bylo nahrazováno sporné řízení o pohledávce věřitele. K důkaznímu návrhu spisem Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. 6 C 48/2007 je třeba uvést, že jednak dlužnice neoznačila konkrétní listiny založené v tomto spise, jednak věřitel neuplatnil v insolvenčním řízení pohledávku z titulu půjčky ve výši 340.000,-Kč poskytnuté v září 2005. Nelze odhlédnout od toho, že v poměrech insolvenčního řízení platí ust. § 86 IZ, které je zvláštním ustanovením o zjišťování skutkového stavu. Především je zde výslovně zmíněno osvědčení úpadku dlužníka. Pro tuto formu zjišťování, která se uplatňuje v občanském soudním řízení v souvislosti s předběžnými opatřeními, je použitelná její charakteristika podle teorie civilního procesu, tj. že postačí pouze pravděpodobnost zjištění a že nemusí být zachován postup stanovený pro jednotlivé důkazní prostředky. Dále je třeba zdůraznit, že Nejvyšší soud sjednotil rozhodovací praxi soudů v insolvenčních věcech v otázce posuzování důvodů zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedoložení pohledávky věřitele usnesením ze dne 29.4.2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009, uveřejněným pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V něm formuloval i názory na dokazování v insolvenčním řízení, z nichž odvolací soud vychází i v přezkoumávané věci.

Za nastalé situace považuje odvolací soud pro potřeby rozhodnutí o insolvenčním návrhu věřitele za osvědčenou jeho splatnou pohledávku za dlužnicí ve výši nejméně 620.000,-Kč z titulu půjček poskytnutých právním předchůdcem věřitele. Na rozdíl od soudu prvního stupně tedy dospěl odvolací soud k závěru, že věřitel INTER ZLÍN GROUP, družstvo doložil svou aktivní věcnou legitimaci k podání insolvenčního návrhu.

Okolnostmi úpadku dlužnice se soud prvního stupně v důsledku svého závěru o neosvědčení pohledávky navrhujícího věřitele nezabýval. Ve zkoumání těchto pro věc rozhodných skutečností odvolacímu soudu brání ust. § 213 odst. 4 o.s.ř. Proto odvolací soud postupoval dle ust. § 219a odst. 2 o.s.ř., usnesení zrušil a věc vrátil dle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ten se bude zabývat tím, zda dlužnice je v úpadku či hrozícím úpadku.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 15. listopadu 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu