2 VSOL 46/2018-A-11
č. j. KSBR 44 INS 21957/2017 2 VSOL 46/2018-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Ivany Wontrobové a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci

dlužníka: Hynek anonymizovano , anonymizovano , IČO 74423070 bytem 763 11 Lípa 118 zastoupený advokátem Mgr. Janem Nedomou sídlem 788 03 Nový Malín 426

o insolvenčním návrhu dlužníka

o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. prosince 2017, č.j. KSBR 44 INS 21957/2017-A-6

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. prosince 2017, č.j. KSBR 44 INS 21957/2017-A-6 se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) označeným usnesením insolvenční návrh dlužníka odmítl, neboť, přestože se jedná o povinnou náležitost každého seznamu, v insolvenčním návrhu chybí konkrétní údaje o pohledávkách věřitelů a o jejich splatnosti osvědčující úpadek dlužníka, úpadek soud nemohl zjistit ani ze zákonných příloh, protože seznam závazků nebyl dlužníkem podepsán. Jelikož chybí základní náležitosti insolvenčního návrhu, bez jejichž uvedení nelze pokračovat v řízení, postupoval soud podle ustanovení § 128 IZ.

2. Proti usnesení insolvenčního soudu podal dlužník včasné odvolání, v němž namítal, že návrh na povolení bankrotu, který podal společně se všemi přílohami ke zdejšímu soudu dne 4. 12. 2017, považuje za zcela srozumitelný, současně prokazující veškeré skutečnosti a okolnosti vedoucí k prokázání úpadku, řádně doložil veškeré listiny potřebné pro posouzení návrhu na povolení bankrotu. Důvody uvedené v zamítavém napadeném usnesení insolvenčního soudu považuje odvolatel za malicherné, nikterak nekonkretizující isir.justi ce.cz -2-KSBR 44 INS 21957/2017

pochybení ze strany dlužníka při podávání předmětného návrhu na povolení bankrotu. Insolvenční soud v napadeném usnesení uvádí pouze obecné důvody, z nich nelze zcela jednoznačně a srozumitelně odvodit, v čem spatřuje nesprávnost návrhu na povolení bankrotu, který byl ze strany dlužníka ke zdejšímu insolvenčnímu soudu podán. Namísto toho, aby zdejší insolvenční soud dlužníka řádně vyzval k opravě či doložení potřebných listin, ihned (bez zjevných a opodstatněných důvodů) návrh dlužníka na povolení bankrotu zamítl. Dlužník též poukázal na zcela viditelný a nejednotný postup insolvenčních soudů při posuzování návrhů na povolení bankrotu a návrhů na povolení oddlužení, např. rozhodování insolvenčních soudů v těchto obdobných případech: řízení vedené před Krajským soudem v Ostravě pod č.j. KSOS 37 INS 12287/2017 (povoleno oddlužení), řízení vedené před Krajským soudem v Praze pod č.j. KSPH 70 INS 11693/2017 (povoleno oddlužení), řízení vedené před Krajským soudem v Ostravě-pobočka v Olomouci pod č.j. KSOL 10 INS 9877/2017 (povoleno oddlužení), řízení vedené před Krajským soudem v Brně pod č.j. KSBR 29 INS 17983/2017 (povoleno oddlužení). Dlužník dále avizoval, že na den 31. 1. 2018 byla nařízena opětovná dražba nemovitostí v jeho vlastnictví-viz přiložené usnesení Exekutorského úřadu Brno-venkov, soudního exekutora JUDr. Petra Kociána, č.j. 137Ex 15881/09-179 ze dne 15. 12. 2017. S ohledem na shora uvedené skutečnosti dlužníka čím dál více nabývá dojmu, že postupy zúčastněných institucí jsou provázané, směřující proti osobě dlužníka a konající jen a pouze za účelem vydražení nemovitostí v jeho vlastnictví. Na základě výše uvedeného dlužník navrhl, aby usnesení insolvenčního soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu projednání.

3. Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platném znění (dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád v platném znění (dále jen o. s. ř. ).

4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení insolvenčního soudu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ, dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční soud odmítne insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -3-KSBR 44 INS 21957/2017

6. Skutková zjištění insolvenčního soudu, pokud jde o obsah insolvenčního návrhu a zákonných příloh, jsou správná a odvolací soud na ně pro stručnost odkazuje.

7. Formu a náležitosti návrhu na zahájení insolvenčního řízení upravuje insolvenční zákon v ustanoveních § 97, § 103 a § 104. Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ musí být v insolvenčním návrhu dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Podle ustanovení § 104 odst. 1 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

8. Jak správně uzavřel insolvenční soud, insolvenční návrh neobsahuje konkrétní údaje o pohledávkách věřitelů a o jejich splatnosti, chybí alespoň stručný popis důvodů, které vedly k úpadku dlužníka, nejsou tak uvedeny rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka, a je proto návrhem neprojednatelným. Insolvenční soud nemohl chybějící údaje převzít ani ze seznamu závazků, neboť ten nebyl dlužníkem podepsán, a není tedy řádnou zákonnou přílohou.

9. Dlužník se mýlí, pokud důvody pro postup insolvenčního soudu považuje za malicherné, nikterak nekonkretizující pochybení ze strany dlužníka při podávání návrhu. Na náležitosti insolvenčního návrhu nelze rezignovat přes nedostatky předepsaného formuláře, liknavost správního orgánu s odstraněním vad či benevolentní, případně nesprávný postup jiných soudů. Nic též nesvědčí pro domněnku dlužníka o koordinované snaze směřující k dražbě nemovitosti. Je jen věcí dlužníka (zástupce nebo akreditované osoby-§ 390a IZ), aby podal insolvenční návrh vyhovující zákonným kritériím a tím zpeněžování majetku podřadil insolvenčnímu řízení. Jelikož insolvenční návrh nemá základní náležitosti, bez jejich uvedení nelze v řízení pokračovat, insolvenční soud správně postupoval podle ustanovení § 128 IZ a insolvenční návrh dlužníka odmítl; poučovací povinnost podle ustanovení § 43 o.s.ř. se v takovém případě nepoužije.

10. Z těchto důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí insolvenčního soudu podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -4-KSBR 44 INS 21957/2017 rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

Olomouc 26. února 2018

JUDr. Vojtěch Brhel v.r. předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá