2 VSOL 459/2013-A-35
KSBR 40 INS 21566/2012 2 VSOL 459/2013-A-35

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka FERROCOM a.s., se sídlem Sokolská č. 1272/12, 669 02 Znojmo, identifikační číslo 262 43 982, o insolvenčním návrhu věřitele PF banka a.s., se sídlem Evropská 2690/17, 160 41 Praha 6, identifikační číslo 471 16 129, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 06.05.2013, č. j. KSBR 40 INS 21566/2012-A-30

takto:

I. Odvolací řízení o odvolání dlužníka ze dne 16.5.2012, podepsané akcionářem Ing. Davidem Slezákem, se z a s t a v u j e.

II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku IV. p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka FERROCOM a.s. (výrok I.), odmítl návrh dlužníka na povolení oddlužení (výrok II.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok III.), insolvenčním správcem ustanovil Burian & Penka, insolvence, v.o.s., Nový Šaldorf 29, 671 81 Znojmo, identifikační číslo 293 52 037 (výrok IV.) a ve výrocích V.-XIV. rozhodl dle ust. § 136 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ).

Ve vztahu k výroku IV. soud prvního stupně v odůvodnění svého usnesení uvedl, že tohoto insolvenčního správce určil předseda Krajského soudu v Brně dne 29.04.2013.

Výslovně proti výroku IV. tohoto usnesení podal dlužník odvolání (podání ze dne 16.05.2012). Uvedl v něm, že se odvolává proti výroku o ustanovení insolvenčního správce, když je názoru, že insolvenční správce má být průkaznou a důvěryhodnou osobou. Finančním úřad ve Znojmě totiž sdělil dlužníkovi, že jmenovaný insolvenční správce jim není znám, pobočka v Novém Šaldorfě pokračování-2-neexistuje a na uvedené adrese se nachází rodinný dům bez označení a jakýchkoli vývěsních označení povinných dle živnostenského zákona. Dle informací z okolí nikdo tuto obchodní společnost nezná a osoby v ní podnikající jsou na místě samém neznámé. Dále dlužník uvedl, že kontaktovat akcionáře před nabytím právní moci je proti dobrým mravům a svědčí o neprofesionalitě insolvenčního správce.

Obsahově zcela totožné odvolání proti výroku IV. usnesení soudu prvního stupně podal také dlužník v dalším podání ze dne 16.5.2012, které však již není učiněno na hlavičkovém (firemním) papíře a je opatřeno vlastnoručním podpisem Ing. Davida Slezáka, který se označil jako akcionář. Jmenovaný následně v podání ze dne 16.05.2013 soudu sdělil, že o konkursu se dozvěděl z internetu, na funkci předsedy představenstva rezignoval dne 02.01.2013, od 20.01.2013 je veden na Úřadu práce ve Znojmě. Dále uvedl, že není ani statutární orgán ani zaměstnanec dlužníka a nemá žádné oprávnění k jednání s insolvenčním správcem.

Z úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně oddíl B, vložka 3985, odvolací soud zjistil, že v obchodní firmě FERROCOM a.s. je Ing. David Slezák zapsán jako předseda představenstva, den vzniku funkce 19.09.2011. Ing. David Slezák však připojil ke svému sdělení ze dne 16.05.2013 Oznámení o odstoupení z funkce předsedy představenstva ze dne 02.01.2013.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud podrobil svému přezkumu nejprve odvolání dlužníka, jehož jménem jednal akcionář Ing. David Slezák.

Podle ust. § 21 odst. 1 o.s.ř. za právnickou osobu jedná a) její statutární orgán; tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, popř. jeho člen, který tím byl pověřen nebo b) její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen nebo c) vedoucí jejího odštěpného závodu nebo vedoucí jiné její organizační složky, o níž zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku, jde-li o věci týkající se tohoto závodu (složky), nebo d) její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně. Podle odstavce 5 věta první, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat.

Podle ust. § 103 o.s.ř., soud přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle ust. § 104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. pokračování-3-

V přezkoumávané věci podal odvolání dlužník, který je právnickou osobou, avšak za dlužníka toto odvolání podepsala osoba, která se označila jako akcionář. Současně sdělila, že není ani statutární orgán, zaměstnanec dlužníka a nemá žádné oprávnění jednat za dlužníka. Lze tedy uzavřít, že odvolání proti usnesení soudu prvního stupně podala za právnickou osobu osoba, která není oprávněna za ni jednat (§ 21 odst. 1 o.s.ř.). Proto postupoval odvolací soud podle ust. § 211 a § 104 odst. 2 o.s.ř. a řízení o odvolání dlužníka, za něhož jednal akcionář Ing. David Slezák, zastavil (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR uveřejněné pod č. 64/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Pokud jde o druhé odvolání dlužníka ze dne 16.05.2012, považuje odvolací soud za nutné uvést, že ačkoli samotné podání není opatřeno podpisem osoby jednající za dlužníka, je třeba zohlednit, že bylo odesláno z datové schránky dlužníka osobou uvedenou v ust. § 8 odst. 1 až 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, a z hlediska úpravy obsažené v ust. § 18 odst. 2 tohoto zákona má stejné účinky jako procesní úkon učiněný písemně a podepsaný (srovnej rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 VSPH 605/2010, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 135/2011). Odvolací soud má za to, že podmínky fikce elektronického podpisu na odvolání byly splněny, když podání pochází od dlužníka (dle záznamu o ověření elektronického podání), z údajů o ověření obálky vyplývá, že podpis i elektronický podpis je platný. Za dané situace lze použít fikci, neboť se jedná o první přenos dat, kdy úkon osoby jednající jménem držitele datové schránky (dlužníka) z jeho datové schránky směřoval k orgánu veřejné moci (Krajskému soudu v Brně).

Lze tedy uzavřít, že odvolání dlužníka bylo podáno včas a osobou oprávněnou. Proto odvolací soud přezkoumal napadené usnesení v rozsahu, ve kterém bylo odvoláním dotčeno, tj. ve výroku o ustanovení insolvenčního správce, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 205, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ) dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ust. § 26 IZ, proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce je odvolání přípustné. V odvolání lze však namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží.

V posuzované věci dlužník založil své odvolání na námitce, že insolvenční správce není důvěryhodnou osobou, neboť neexistuje jeho pobočka v Novém Šaldorfě. Ze znění ust. § 26 IZ však zcela jednoznačně plyne, že jako důvod odvolání proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce může dlužník uplatnit pouze dvě skutečnosti. Předně může namítat, že insolvenční správce nesplňuje pokračování-4-podmínky pro ustanovení do funkce. Dále může tvrdit skutečnosti, které zakládají důvod pochybovat o nepodjatosti insolvenčního správce. Jelikož dlužník žádný z těchto zákonem vymezených důvodů ve svém odvolání netvrdí, nemohl odvolací soud dospět k jinému závěru, že námitky dlužníka jsou nevýznamné.

Pouze pro úplnost odvolací soud uvádí, že v usnesení o úpadku je jako sídlo správce uvedeno Nový Šaldorf 29, 671 81 Znojmo. V obchodním rejstříku a seznamu insolvenčních správců je sídlo správce zapsáno na adrese Brno, Zahradnická 223/6. V seznamu insolvenčních správců však není zobrazena historie, proto nelze vyloučit, že v minulosti zde byly zapsány jiné údaje, např. že správce měl zapsánu pobočku v Novém Šaldorfě, kterou zrušil. Konečně sám insolvenční správce uvádí na svých podáních (č. dokumentu B-1) adresu v Brně.

Dlužník dále uvedl, že kontaktovat akcionáře před nabytím právní moci je proti dobrým mravům a svědčí o neprofesionalitě insolvenčního správce . Z toho zřejmě vyplývá, že insolvenční správce se obrátil na akcionáře dlužníka, ovšem s ohledem na předběžnou vykonatelnost usnesení úpadku nelze v tomto postupu správce spatřovat žádné pochybení, ani důvody zakládající pochybnosti o nepodjatosti správce. Podle přesvědčení odvolacího soudu neplynou z obsahu spisu ani žádné další skutečnosti, které by vedly k pochybnostem o nepodjatosti ustanoveného insolvenčního správce pro jeho poměr k věci nebo osobám účastníků.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku IV. jako věcně správné potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat je dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 18. července 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu