2 VSOL 456/2015-A-15
KSOS 38 INS 34218/2014 2 VSOL 456/2015-A-15

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice: Jana anonymizovano , anonymizovano , IČO 66143136, bytem 790 51 Supíkovice 130, korespondenční adresa: 790 51 Supíkovice 222, o insolvenčním návrhu dlužnice s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. března 2015, č.j. KSOS 38 INS 34218/2014-A-9

tak to:

I. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23.března 2015, č.j. KSOS 38 INS 34218/2014-A-9 se p o t v r z u j e .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odův odně ní:

Krajský soud označeným usnesením insolvenční návrh dlužnice pro vady příloh podle § 128 odst. 2 IZ odmítl, neboť s ohledem na neúplnost insolvenčního návrhu soud vyzval dlužníka usnesením ze dne 6. 2. 2015, aby mimo jiné sdělil, zda má závazky vůči věřitelům JUSTRINON MANAGEMENT s.r.o., IČO 29216842, O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, OSA-Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, z.s., IČO 63839997 a I&I Estates s.r.o., IČO 29050871. Dlužník tyto věřitele neuvedl v seznamu závazků, ačkoliv jsou uvedeni ve výpisu z katastru nemovitostí (LV 342, k.ú. a obec Supíkovice) v části Omezení vlastnického práva . Nemovitost uvedená v tomto výpisu je majetkem dlužníka. Usnesení bylo dlužníku doručeno dne 12.2.2015. Dlužník sice reagoval na výzvu soudu podáním ze dne 13.2.2015 doplněným dále dne 25.2.2015, v němž pouze odstranil vady návrhu na povolení oddlužení, neuvedl však žádné informace ve vztahu k závazkům vůči výše uvedeným věřitelům. Soud tak nemá k dispozici úplné informace o závazcích dlužníka, což činí návrh vadným.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, v němž uvedla: Nesouhlasím s tvrzením Krajského soud Ostrava, a proto žádám Vrchní soud Olomouc, zda v nějaké věci rozhodne a popřípadě zruší usnesení Krajského soudu Ostrava. Já jako fyzická osoba Jana anonymizovano uvádím, že byly doloženy všechny potřebné dokumenty k insolvenčnímu návrhu a už nevím co vlastně dodat dále. Byly dodány seznamy závazků, seznamy zda jsem podnikala či měla nějaké zaměstnance, seznamy movitého a nemovitého majetku. Vše bylo dodáno a popsáno, zda se mnou nějaké osoby tvoří společný koncern, zda mám nějaké společné blízké osoby. Údaje o výši závazků byly uvedeny a poslední splátky vůči věřitelům, kdy byly provedeny naposledy vůči věřitelům, skutečné splatnosti jednotlivých závazků neznám, protože díky mé špatné platební morálce jsem nemohla splácet a určitě splatnosti mých společných či samostatných závazků se prodlužovali, skutečné splatnosti závazků vůči věřitelům neznám a nevím. Zda nějaké pohledávky popírám či ne, bylo uvedeno v souhrnném seznamu, kdy vše bylo stvrzeno podpisem jako správný, úplný a pravdivý seznam. V seznamu majetku bylo uvedeno, jak to je s mým seznamem majetku, žádné movité věci se nenacházejí v držení třetí osoby a u všech věřitelů bylo uvedeno v seznamu adresa věřitele, či jejich IČO, DIČ a popřípadě sídlo věřitele čí podnikatele. Myslím si, že insolvenční návrh je srozumitelný a úplný a že byly zákonem všechny požadované přílohy k insolvenčnímu návrhu doloženy, zejména seznamy závazků, seznamy příjmů a seznamy majetku. Dále uvádím, že jako dlužník Jana anonymizovano jsem zastavila potřebnou část plateb vůči věřitelům, protože mne platby-peníze věřitelům nevycházely. Splatnosti jednotlivých závazků bohužel už neznám, dále se domnívám, že insolvenční návrh nevykazuje žádné nedostatky a nechápu, proč Krajský soud Ostrava brání k dalšímu jednání. Podle obsahu se dlužnice domáhala, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že se její insolvenční návrh neodmítá.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Insolvenční návrh dlužnice podala soudu dne 18. prosince 2014, proto s ohledem na přechodná ustanovení tohoto zákona je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekucí se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 103 odst. 1 věty první a odst. 2 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 3 odst. 3 IZ, dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Podle § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Krajský soud insolvenční návrh dlužnice odmítl pro vady příloh podle § 128 odst. 2 IZ, přičemž neodstraněnou vadou byly neúplné informace o závazcích dlužníka, neboť údaje v seznamu závazků nekorespondovaly ohledně subjektů JUSTRINON MANAGEMENT s.r.o., IČO 29216842, O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, OSA-Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, z.s., IČO 63839997 a I&I Estates s.r.o., IČO 29050871 s údaji v dlužnicí dodaném výpisu z katastru nemovitostí, v němž tyto subjekty mají vyznačena zástavní práva exekutorská k uspokojení svých pohledávek. Lze sice souhlasit s krajským soudem, že takové údaje jsou silnou indicií existence závazků těchto subjektů, ovšem nikoli jistotou; nelze totiž spolehlivě uzavřít, že v době podání insolvenčního návrhu takové závazky skutečně existovaly a trvají nadále. Krajský soud si však právem zjišťoval skutečný stav závazků a okruh věřitelů a dlužnice byla povinna nejasnosti řádně objasnit, což neučinila.

Odvolací soud ovšem reflektuje zásadní vadu insolvenčního návrhu, kterou je nedostatek konkrétních tvrzení k tomu, aby bylo zřejmé, že dlužnice je v úpadku. Dlužnice totiž neuvedla žádné údaje o splatnosti závazků; uváděné údaje jak v návrhu, tak v seznamu závazků o splatnosti posledních splátek závazků o splatnosti závazku samotného nic nevypovídají, sama dlužnice pak připouští, že o splatnosti nemá informace.

Jak správně zdůraznil již krajský soud náležitosti insolvenčního návrhu stanoví zejména § 103 odst. 1 a 2 IZ, přičemž insolvenční zákon zpřísnil požadavky na formální a obsahové náležitosti insolvenčních návrhů, zejména z hlediska jejich určitosti, srozumitelnosti a úplnosti. Tvrzení dlužníka osvědčující jeho úpadek či hrozící úpadek musí být konkrétní (aby umožnila jednoznačnou individualizaci skutkového děje v takovém rozsahu a kvalitě, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným skutkem) a musí být uvedena přímo v insolvenčním návrhu, jelikož přílohy a listiny nejsou součástí insolvenčního návrhu (srov. ustanovení § 103 odst. 3 IZ), k listinám připojeným k insolvenčnímu návrhu tak nelze přihlédnout, ledaže by se jednalo o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu, na který dlužník v insolvenčním návrhu odkázal (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.1.2010 čj. 29 NSČR 1/2008-A-15 v insolvenční věci KSBR 37 INS 294/2008, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11.5.2010 čj. 1 VSPH 342/2010-A-56 v insolvenční věci MSPH 93 INS 3469/2008).

Lze proto uzavřít, že dlužnice se naprosto mýlí, pokud považuje svůj návrh za bezvadný. Soud prvního stupně sice správně dospěl k závěru, že insolvenční návrh dlužnice trpí vadami týkajícími se rozpory mezi údaji v seznamu závazků a údaji v katastru nemovitostí, ovšem přehlédl další a zcela zásadní vady, které brání pokračování v insolvenčním řízení spočívající v tom, že v návrhu chybí konkrétní údaje o splatnosti jednotlivých závazků, popř. neuhrazených splátek závazků. Pro tyto vady byl odůvodněn postup k odmítnutí návrhu podle ustanovení

§ 128 odst. 1 IZ, tyto vady odstranit nelze (§ 128 odst. 1 věta druhá IZ), a snaha o odstraňování nejasností v okruhu věřitelů a závazků byla proto nadbytečná.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučen í: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 28. srpna 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu