2 VSOL 450/2015-A-13
KSBR 30 INS 6064/2015 2 VSOL 450/2015-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice: Yvona anonymizovano , anonymizovano , IČ: 70466335, bytem Boněcko II 349, 760 01 Zlín-Příluky, o insolvenčním návrhu věřitele: MAJOR REAL s.r.o., IČ: 24288730, se sídlem Holečkova 619/59, 15000 Praha 5, o odmítnutí insolvenčního návrhu, o odvolání věřitele-navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. března 2015, č.j. KSBR 30 INS 6064/2015-A-5

tak to:

I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. března 2015, č.j. KSBR 30 INS 6064/2015-A-5 s e p o t v r z u j e .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odův odně ní:

Krajský soud označeným usnesením odmítl insolvenční návrh věřitele (dále jen navrhovatel ) podaný u insolvenčního soudu dne 9. 3. 2015 a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť navrhovatel řádně nesplnil svoji procesní povinnost tvrdit ve svém insolvenčním návrhu skutečnosti svědčící o úpadku dlužníka, a to konkrétně skutečnosti, ze kterých vyplývá existence minimálně druhého věřitele se splatnou peněžitou pohledávkou vůči dlužníku, od jejíž splatnosti uplynulo více než 30 dnů a neschopnosti dlužníka tyto pohledávky plnit. Za situace, kdy tyto elementární náležitosti, nezbytné pro naplnění skutkové podstaty úpadku ve formě platební neschopnosti v návrhu fakticky absentují, nelze v insolvenčním řízení pokračovat.

S tímto usnesením navrhovatel nesouhlasil, a podal proti němu odvolání, které odůvodnil takto: Dne 16.03.2015 vydal Krajský soud v Brně usnesení pod č.j.: KSBR 30 INS 6064/2015-A-5, kterým insolvenční návrh odmítá. Ve svém odůvodnění soud uvádí, že ze strany navrhovatele nedošlo k vylíčení rozhodujících skutečností, které usvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek. Soud ve svém odůvodnění následně dále uvádí, že navrhovatel řádně nesplnil svoji procesní povinnost tvrdit ve svém insolvenční návrhu skutečnosti svědčící o úpadku dlužníka, a to konkrétně skutečnosti, ze kterých vyplývá existence minimálně druhého věřitele se splatnou peněžitou pohledávkou vůči dlužníku, od jejíž splatnosti uplynulo více než 30 dnů a neschopnosti dlužníka tyto pohledávky plnit.

Navrhovatel se závěrem soudu nesouhlasí. Ve svém návrhu navrhovatel uvedl konkrétní subjekt a pohledávku, konkrétně v jaké výši a konkrétní titul této pohledávky. Dle navrhovatele došlo k vylíčení konkrétních, určitých a jasných skutečností, že existuje minimálně druhý věřitel. K této skutečnosti navrhovatel uvádí, že o insolvenčním řízení dlužníka: Yvona anonymizovano , nar., 26. černá 1959, Boněcko II 349, 760 01 Zlín-Příluky, IČ: 70466335, již Krajský soud v Brně rozhodoval pod č. j. KSBR 33 INS 4585/2014-A, kdy právě v tomto řízení byla navrhovatelem Hypoteční banka a.s., Radlická 333/150, 150 57 Praha, IČ: 13584324. Navrhovatel se domnívá, že existují další věřitelé, kterým dlouhodobé dlužník dluží. Navrhovatel se oprávněně domnívá, že jeho návrh splňuje všechny podmínky, které ukládá insolvenční zákon a domnívá se, že dlužník splňuje všechny podmínky na prohlášení úpadku. Navrhovatel navrhuje, aby odvolací soud usnesení Krajského soudu v Brně, pod č. j. KSBR 30 INS 6064/2015-A-5 ze dne 16,03.2015 zrušil a v insolvenčním řízení bylo pokračováno.

V doplnění odvolání navrhovatel uvedl, že podává odvolání do výroku l. napadeného usnesení. Jako odvolací důvod proti výroku č. l. žalovaný uplatňuje to, že ze strany soudu došlo k nesprávnému posouzení věci a to ve smyslu ust. § 205, odst. 2, písm. g) o.s.ř.

Uvedené právní posouzení věci pokládá věřitel za nesprávné. Podle věřitele je zřejmé, že existuje více věřitelů a u věřitele Hypoteční banka a.s., se sídlem Radlická 333/150, 150 57 Praha 5 z procesní opatrnosti doplňuje, že pohledávka ve výši nejméně 4.500,000 Kč byla u uvedené bankovní instituce splatná 25.06.2014. Pro úplnost svého vyjádření věřitel uvádí mj. další věřitele, kdy existuji pohledávky po lhůtě splatnosti, a to: Expobank CZ a.s., se sídlem Vítězná 126, 150 00 Praha 5 Ing. Petr Vaculík, bytem Dolní náměstí 308, 755 01 Vsetín

V příloze dále zasílá věřitel reakci-vyjádření JUDr. Ing. Zdeňka Jungera k dopisu dlužníka ze dne 08.04.2015,

S ohledem na výše uvedené věřitel navrhuje, aby Vrchní soud v Olomouci usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16.3.2015, č. j. KSBR 30 INS 6064/2015-A-5 změnil, a to tak, že se zjišťuje úpadek dlužníka Yvony anonymizovano , nar. 26.6.1959, Boněcko II 349, 760 01 Zlín-Příluky.

Dlužnice se k odvolání nevyjádřila, dva přípisy Ing. Jaroslava Kuňáka podané bez procesní plné moci nelze za vyjádření dlužnice považovat.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. změněn zákonem č. 294/2013 Sb., insolvenční řízení bylo zahájeno dne 9.3.2015, proto je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění po novele provedené zákonem č. 294/2013 Sb. (dále jen IZ).

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř.).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, a obsahuje způsobilý odvolací důvod, které lze podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2, písm. g) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ustanovení § 103 odst. 1 IZ insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 a 2 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Krajský soud správně konstatoval, že insolvenční zákon obsahuje v zájmu hospodárnosti a rychlosti řízení zejména v § 103 přísné požadavky na formální a obsahové náležitosti insolvenčních návrhů, zejména z hlediska jejich určitosti, srozumitelnosti a úplnosti. V souladu s citovaným ustanovením § 103 odst. 2 IZ tedy musí insolvenční návrh obsahovat zejména popis rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, označení důkazů, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a relevantní petit (tzn. vyjádření, čeho se insolvenční navrhovatel svým návrhem domáhá). Insolvenční návrh věřitele musí rovněž nezbytně obsahovat zřetelné a jasné tvrzení o jeho splatné pohledávce vůči dlužníku a obdobné údaje o dalších věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách vůči němu. Tato tvrzení musejí být uvedena přímo v insolvenčním návrhu a musí být natolik konkrétní, aby umožnila jednoznačnou individualizaci skutkového děje, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným skutkem. Následkem nesplnění povinnosti podat řádný návrh, pro jehož nedostatky nelze pokračovat v řízení, je bez postupu podle ustanovení § 43 o.s.ř. bezodkladné odmítnutí insolvenčního návrhu (§ 128 odst. 1 IZ). Proto soud prvního stupně správně a pečlivě zkoumal obsah návrhu a s jeho závěrem, že navrhovatel v insolvenčním návrhu řádně nespecifikoval výši a splatnost pohledávky dalšího známého věřitele a že jde o nedostatek, pro který nelze pokračovat v řízení, odvolací soud souhlasí.

Navrhovatel označil v insolvenčním návrhu dalšího věřitele Hypotéční banka, a.s., Radlická 333/150, 150 57 Praha 5, IČ: 135 843 24 a k jeho pohledávce za dlužníkem uvedl pouze to, že jde o pohledávku ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. číslo 5500/290243-02/10/01-001/00/R ze dne 30.8.2010 ve výši nejméně 4.500.000 Kč .

Je tedy skutečností, že navrhovatel v insolvenčním návrhu neuvedl řádně údaje o splatnosti pohledávky dalšího známého věřitele a nepochybně jde o nedostatek, pro který nelze pokračovat v řízení (srovnej též R 44/2012). S odkazem na zmíněný judikát lze zdůraznit, že povinností insolvenčního navrhovatele je náležitě popsat závazky dlužníka i případně dalšího věřitele: Nejvyšší soud tudíž uzavírá, že také věřitelský insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 insolvenčního zákona obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh, v němž jsou sice konkrétně označeni další věřitelé dlužníka, avšak konkrétní údaje o splatnosti pohledávky chybí. S odkazem na zmíněný judikát lze zdůraznit, že povinností insolvenčního navrhovatele je náležitě popsat závazky dlužníka i případně dalšího věřitele: Nejvyšší soud tudíž uzavírá, že také věřitelský insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 insolvenčního zákona obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh, v němž jsou sice konkrétně označeni další věřitelé dlužníka, avšak konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů a o jejich splatnosti jsou nahrazovány obecným tvrzením, že dlužník má peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, respektive neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. . Vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit, jen dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí insolvenčního návrhu podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona; k odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží (srovnej rozhodnutí uveřejněné pod číslem 11/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Navrhovatel údaje o splatnosti pohledávky dalšího známého věřitele neuvedl, doplnění tohoto údaje v odvolání, jakož i údaje o dalších věřitelích jsou opožděné, proto s odvoláním nemohl být úspěšný.

Z uvedených důvodů odvolací soud podle ustanovení § 219 o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil, neboť správné je i rozhodnutí o nákladech řízení.

Odvolací soud nepřiznal náhradu nákladů odvolacího řízení žádnému z účastníků, neboť odvolatel nebyl s odvoláním procesně úspěšný a dlužníku v odvolacím řízení náklady sporu podle obsahu spisu nevznikly (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).

Poučen í: Proti tomuto usnesení j e přípustné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Krajského soudu v Brně, k Nejvyššímu soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužníku a věřiteli se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání počíná běžet ode dne doručení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 31. srpna 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu