2 VSOL 447/2015-A-17
KSBR 30 INS 31977/2014 2 VSOL 447/2015-A-17

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Jindřicha anonymizovano , anonymizovano , bytem Sladová 471/6, Brno, PSČ 602 00, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 30 INS 31977/2014-A-12 ze dne 6.3.2015,

tak to:

Usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 30 INS 31977/2014-A-12 ze dne 6.3.2015 se p o t v r z u j e .

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužník podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, ke kterému nepřipojil zákonem požadované přílohy, a proto byl usnesením ze dne 2.12.2014 vyzván k předložení seznamu majetku, seznamu závazků a listin dokládajících jeho úpadek. Tato výzva byla dlužníku doručena dne 17.12.2014, na jeho žádost mu byla lhůta opakovaně prodloužena do 28.2.2015. Téhož dne však byla soudu doručena další žádost dlužníka o prodloužení lhůty, odůvodněná nečinností České správy sociálního zabezpečení, jakožto plátce důchodu, což však dlužníkovi nebránilo v doplnění insolvenčního návrhu o požadované listiny. Soud proto podle ustanovení § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), insolvenční návrh dlužníka odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl, že insolvenční návrh nebyl i přes prodlouženou lhůtu doplněn, neboť potřebné doklady o příjmech od České správy sociálního zabezpečení obdržel až po urgencích dne 31.3.2015. Seznam majetku, seznam závazků a listiny dokládající úpadek nepředložil, neboť v usnesení ze dne 4.2.2015 (o prodloužení lhůty) bylo striktně uvedeno, že nebude-li návrh ve stanovené lhůtě řádně doplněn, bude soudem odmítnut. Domníval se proto, že pokud jeho doplnění nebude úplné, tj. včetně dokladů od České správy sociálního zabezpečení, bude návrh stejně odmítnut. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a povolil projednání insolvenčního návrhu soudem prvního stupně.

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekucí se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 103 odst. 1 věty první a odst. 2 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. Podle § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že dlužník podal u soudu prvního stupně dne 26.11.2014 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, aniž navrhl způsob oddlužení. K rozhodujícím skutečnostem osvědčujícím jeho úpadek v návrhu uvedl, že v současné době jeho pohledávky včetně příslušenství přesahují částku 2.500.000 Kč, v roce 2011 se dostal z důvodu ztráty zaměstnání do platební neschopnosti a nebyl schopen splácet úvěr z kreditní karty společnosti CITIBANK EUROPE, tento úvěr mu byl zesplatněn a následně byl soudně a exekučně vymáhán. Ve stálém pracovním poměru je od začátku tohoto měsíce, nemá žádné úspory, věřitelé vymáhají pohledávky v plné výši, nemá žádné další prostředky, aby mohl všechny věřitele uspokojit. V návrhu (v bodě 19) specifikoval 4 závazky vůči 4 věřitelům jako závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné, tak, že označil věřitele ( Citibank , Telefonica O2 , Okresní soud Blansko a Richard Hrozek IČ: 62092065), uvedl výši jednotlivých závazků a uvedl spisovou značku exekučních rozhodnutí. Seznam závazků, seznam majetku a seznam zaměstnanců dlužník k návrhu nepřipojil. Usnesením č. j. KSBR 30 INS 31977/2014-A-6 ze dne 2.12.2014 (doručeným dlužníku dne 17.12.2014) byl dlužník vyzván, aby doplnil insolvenční návrh mimo jiné tak, že připojí seznam majetku, seznam závazků a listiny dokládající jeho úpadek, s tím, že tyto seznamy musí podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné, a dále byl vyzván k doplnění a opravě návrhu na povolení oddlužení. Současně byl dlužník poučen o tom, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, soud jej odmítne (§ 128 odst. 2 IZ).

Odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, dospěl k závěru, že nebyl řádný ani samotný insolvenční návrh dlužníka, neboť neobsahuje vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují úpadek dlužníka.

U dlužníka, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2 písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2 písm. c/ IZ). K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. 88/2010).

V přezkoumávané věci dlužník v insolvenčním návrhu pouze uvedl, že není schopen uspokojit všechny věřitele s pohledávkami včetně příslušenství přesahující částku 2.500.000 Kč, přičemž v návrhu specifikoval 4 závazky vůči 4-byť neúplně označeným-věřitelům, uvedl výši závazků a označil exekuční rozhodnutí. Z insolvenčního návrhu dlužníka je tak pouze zřejmé, že má více věřitelů (§ 3 odst. 1 písm. a/ IZ), návrh však postrádá takové údaje, z nichž by bylo zřejmé, že vůči těmto věřitelům má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a že tyto závazky není schopen plnit (§ 3 odst. 1 písm. b/ a c/, odst. 2 písm. a/ až c/ IZ). V insolvenčním návrhu dlužníka tak zcela absentují tvrzení, z nichž lze dovodit, že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti. Za tohoto stavu soud prvního stupně nadbytečně vyzval dlužníka k odstranění vad insolvenčního návrhu spočívající v nedostatku zákonem vyžadovaných příloh podle ustanovení § 104 IZ (tj. k doložení seznamu majetku a seznamu závazků), neboť byl dán důvod pro postup již podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, tj. důvod k odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady spočívající v nedostatku skutkových tvrzení dlužníka k jeho úpadku ve smyslu ustanovení § 103 IZ.

Na základě shora uvedeného odvolací soud, byť z jiných důvodů, napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučen í: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

Olomouc 25. září 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová , v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu