2 VSOL 432/2013-B-31
KSOS 34 INS 1759/2012 2 VSOL 432/2013-B-31

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka VELY-TREND s. r. o., se sídlem Ostrava-Zábřeh, Rudná 930/31, PSČ 700 30, IČ: 27783987, rozhodl o odvolání insolvenčního správce Mgr. Ing. Ladislava Tetera, Poštovní 2, Ostrava-Moravská Ostrava, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 34 INS 1759/2012-B-23 ze dne 29.4.2013

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. m ě n í takto:

Soud u d ě l u j e insolvenčnímu správci Mgr. Ing. Ladislavu Teterovi souhlas k vydání výtěžku zpeněžení předmětu zajištění věřiteli č. 29 MonaPlast s.r.o., se sídlem Lučina 6, PSČ 739 39, IČ: 27778711, ve výši 437.613,12 Kč.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně udělil insolvenčnímu správci Mgr. Ing. Ladislavu Teterovi souhlas k vydání výtěžku zpeněžení předmětu zajištění věřiteli č. 29 MonaPlast s.r.o. ve výši 439.672,55 Kč (výrok I.) a uložil insolvenčnímu správci, aby výtěžek dle výroku I. vyplatil zajištěnému věřiteli do 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení, a poté podal soudu písemnou zprávu o provedeném vydání výtěžku (výrok II.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že insolvenční správce požádal o souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení předmětu zajištění zajištěnému věřiteli č. 29 MonaPlast s.r.o., jehož pohledávka s právem na uspokojení ze zajištění do výše 2.909.570 Kč byla zjištěna u přezkumného jednání dne 24.7.2012. Částka pokračování-2-připadající zajištěnému věřiteli je dle zprávy insolvenčního správce ze dne 1.11.2012 ve výši 437.702,82 Kč. Čistý výtěžek zpeněžení činí 448.466 Kč (rozdíl mezi zpeněžením ve výši 452.000 Kč a náklady ve výši 3.534 Kč), tuto částku je třeba rozdělit tak, aby část připadající na odměnu insolvenčního správce činila 2% z toho, co bude připadat na zajištěné věřitele, přičemž navýšení o daň z přidané hodnoty se v tomto výpočtu nezohledňuje. Odměna insolvenčního správce činí částku 8.793,45 Kč, která se nezvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty, neboť insolvenční správce není jejím plátcem. Výtěžek zpeněžení podle ustanovení § 298 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon, dále jen IZ ), po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce, vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli, tj. ve výši 439.672,55 Kč.

Proti tomuto usnesení podal odvolání insolvenční správce Mgr. Ing. Ladislav Tetera. Uvedl, že návrhem ze dne 18.10.2012 se domáhal, aby mu insolvenční soud udělil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení ve výši 437.702,82 Kč zajištěnému věřiteli č. 29 a dále, aby mu povolil zálohu na odměnu ve výši 8.969,32 Kč, o povolení zálohy na odměnu však soud prvního stupně vůbec nerozhodl. Podle jeho názoru není správný matematický výpočet odměny tak, že se čistý výtěžek vydělí číslem 51, a to proto, že čistý výtěžek zpeněžení si lze pro představu rozdělit na 102 dílů, z nichž správce obdrží 2 díly a zajištění věřitelé 100. Správně jeho odměna činí 8.969,32 Kč (2% z hrubého výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele podle ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb.), s tím, že příjmy zpeněžení činí 452.000 Kč, výdaje spojené se zpeněžením a správou činí 3.534 Kč, hrubý výtěžek zpeněžení je ve výši 448.466 Kč, z odměny insolvenčního správce 21% daň z přidané hodnoty je ve výši 1.883,56 Kč. Navrhuje proto změnu napadeného rozhodnutí tak, aby mu soud udělil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli č. 29 ve výši 437.613,12 Kč, uložil mu, aby částku 1.883,56 Kč odpovídající 21% DPH z odměny insolvenčního správce do doby vyúčtování zálohy na odměnu insolvenčního správce deponoval na bankovním účtu a uložil mu, aby výtěžek dle výroku I. vyplatil zajištěnému věřiteli do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení, a poté podal soudu prvního stupně písemnou zprávu o provedeném vydání výtěžku.

Podle § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k následujícím závěrům. pokračování-3-

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že v insolvenční věci dlužníka u přezkumného jednání dne 24.7.2012 byla mimo jiné zjištěna pohledávka věřitele č. 29, č. přihlášky P29 ve výši 2.909.570 Kč jako pohledávka do této výše zajištěná majetkem dlužníka. Podáním ze dne 18.10.2012 insolvenční správce sdělil, že předmět zajištění pohledávky věřitele č. 29 byl zpeněžen za částku 452.000 Kč (včetně DPH), výdaje spojené se zpeněžením a správou činí 3.534 Kč, hrubý výtěžek zpeněžení tak představuje částku 448.466 Kč, z toho odměna insolvenčního správce je ve výši 8.962,32 Kč a 20% DPH z odměny insolvenčního správce je ve výši 1.793,86 Kč. Na základě toho čistý výtěžek zpeněžení k vydání zajištěnému věřiteli činí 437.702,82 Kč. Navrhl, aby mu insolvenční soud udělil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení věřiteli č. 29 ve výši 437.702,82 Kč a povolil mu zálohu na odměnu ve výši 8.969,32 Kč.

Podle § 38 odst. 1, odst. 5 IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. Způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis.

Podle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen vyhlášky ), odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činí 2 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli.

Podle § 1 odst. 4 vyhlášky, pro účely této vyhlášky se výtěžkem zpeněžení určeným k rozdělení mezi nezajištěné věřitele rozumí výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele zahrnuté do rozvrhu a výtěžek zpeněžení určený k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů postavených na roveň pohledávkám za podstatou.

Podle § 298 odst. 1 a odst. 2 IZ, zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna. Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli.

V přezkoumávané věci insolvenční správce v odvolání nesouhlasí s tím, jakým způsobem soud prvního stupně určil podle shora citovaných ustanovení pokračování-4-insolvenčního zákona a jeho prováděcího předpisu výši jeho odměny, která mu náleží za výkon funkce v souvislosti se zpeněžením zajištěného majetku, a proto napadá výši výtěžku, s jehož vydáním zajištěnému věřiteli soud prvního stupně vyslovil souhlas. Konkrétně insolvenční správce nesouhlasí s matematickým výpočtem odměny insolvenčního správce.

Lze proto uzavřít, že zásadní pro rozhodnutí odvolacího soudu je posouzení toho, z jakého základu má být vypočtena výše odměny insolvenčního správce podle ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky. Podle insolvenčního správce má být odměna vypočtena sazbou 2% z hodnoty výtěžku zpeněžení po odečtení částky nákladů spojených se správou a zpeněžením, základem pro výpočet odměny je tak hrubý výtěžek zpeněžení, od kterého však soud prvního stupně odečetl i odměnu insolvenčního správce, přičemž při jejím výpočtu vyšel z hodnoty, která je skutečně zajištěnému věřiteli vydávána, tedy z částky čistého výtěžku zpeněžení. Zatímco podle insolvenčního správce je základ pro výpočet odměny vyšší právě o částku soudem vypočtené odměny z čistého výtěžku vydávaného zajištěnému věřiteli (a odměna je proto vyšší), v případě výpočtu podle insolvenčního soudu je tento základ nižší právě o tuto vypočtenou odměnu (a odměna je proto nižší). V prvním případě je výpočet odměny ve prospěch insolvenčního správce, jehož odměna je určena z vyššího základu (zahrnující i soudem vypočtenou odměnu), a ve druhém případě ve prospěch zajištěného věřitele, který je povinen zaplatit insolvenčnímu správci odměnu z nižšího základu ( očištěného o soudem vypočtenou odměnu).

Z ustanovení § 298 odst. 2 IZ přitom vyplývá, že výtěžek zpeněžení se zajištěnému věřiteli vydává po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce. Dikce tohoto zákonného ustanovení podle odvolacího soudu svědčí spíše pro výklad, podle něhož se výše odměny určuje z hrubého výtěžku zpeněžení, tedy částky zbylé po odpočtu nákladů spojených se správou a zpeněžením předmětu zajištění. Podle vyhlášky je odměnu správce ve výši 2% proto třeba určit ze základu, kterým je částka určená k vydání zajištěnému věřiteli.

V přezkoumávané věci činí částka hrubého výtěžku zpeněžení 448.466 Kč, odměna insolvenčního správce ve výši 2% činí 8.963,32 Kč, případná daň z přidané hodnoty v sazbě 21% by činila 1.883,56 Kč, po odpočtu takto vyčíslené odměny a případné DPH by částka určená k vydání zajištěnému věřiteli č. 29 činila 437.613,12 Kč. Vzhledem k tomu, že o odměně insolvenčního správce včetně daně z přidané hodnoty (je-li insolvenční správce jejím plátcem) se rozhoduje na základě jejího vyúčtování insolvenčního správce v usnesení o schválení konečné zprávy (§ 303 IZ), přičemž v rámci konečné zprávy lze zohlednit i případnou zbývající část dosud nevydaného výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, odvolací soud dospěl k závěru, že v přezkoumávané věci lze zajištěnému věřiteli vydat částku ve výši 437.613,12 Kč s tím, že odměna insolvenčního správce včetně daně z přidané hodnoty (bude-li správce jejím plátcem) bude vyúčtována v rámci konečné zprávy, ve které bude případně zohledněna i zbývající část výtěžku zpeněžení určeného pokračování-5-k vydání zajištěnému věřiteli (nebude-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty).

Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

S ohledem na návrh insolvenčního správce soud prvního stupně v dalším řízení zváží (v rámci dohlédací činnosti) rozhodnutí podle ustanovení § 38 odst. 4 IZ, tedy zda rozhodne o vyplacení zálohy odměny insolvenčnímu správci a v jaké výši.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci a zajištěnému věřiteli se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 29. srpna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu