2 VSOL 428/2010-B-47
KSOS 39 INS 3971/2009 2 VSOL 428/2010-B-47

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Poláška a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka STŘEDOMORAVSKÁ METALURGICKÁ A STROJÍRENSKÁ, a.s. se sídlem Řepčínská 86, 779 00 Olomouc, IČ: 48 90 94 91, o návrhu na odvolání a zproštění insolvenčního správce funkce, rozhodl o odvolání věřitelů č. 54 Moravské železárny, a.s., se sídlem Řepčínská 35/86, 779 11 Olomouc, IČ: 47 67 48 65 a č. 109 UNEX a.s., se sídlem Brníčko 1032, 783 93 Uničov, IČ: 45 19 20 49, oba zastoupeni JUDr. Dušanem Dvořákem, advokátem se sídlem Hlinky 118, 603 00 Brno, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13.8.2010, č.j. KSOS 39 INS 3971/2009-B-33,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesení soud prvního stupně zamítl návrh věřitelů č. 54 Moravské železárny, a.s., č. 109 UNEX, a.s. a č. 19 DAHANAX, s.r.o. na zproštění JUDr. Ing. Maxmiliána Jašky funkce insolvenčního správce (výrok I.) a současně i návrh na jeho odvolání z funkce (výrok II.).

V důvodech usnesení uvedl, že usnesením ze dne 20.1.2010, č.j. KSOS 39 INS 3971/2009-A-36 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a insolvenčním správcem byl ustanoven JUDr. Ing. Maxmilián Jaška. Podle soudu prvního stupně z podání věřitelů ani vyjádření správce nevyplynul závěr přímého právního zájmu správce na tomto řízení s tím, že správcem popisovanou znalost poměrů a pracovních kontaktů správce s předsedou představenstva dlužníka nemá soud důvod zpochybňovat. Rétoriku správce (použití výrazů jako vyděračské praktiky , svrab a neštovice ) za daných okolností a v čase rovněž nehodnotil jako zjevně nepřátelský vztah k věřitelům při uplatňování zapodstatových pohledávek a při postupu přezkoumávání přihlášeného nároku věřitele č. 19. Uzavřel, že nemá důvod pochybovat o nepodjatosti správce, proto návrh na postup dle ust. § 31 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) zamítl.

Dále soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že stávající správce byl do funkce předběžného správce ustanoven rozhodnutím soudu dne 16.11.2009, kterým bylo v insolvenční věci dlužníka nařízeno předběžné opatření, na základě opatření předsedy soudu ze dne 10.11.2009 v souladu s ust. § 25 a § 27 IZ. Rozhodnutím o úpadku dlužníka se předběžný správce stal správcem s plnou působností. Námitky věřitelů, že správce nemá uděleno povolení vykonávat činnost insolvenčního správce, vyhodnotil jako nedůvodné s tím, že zákon u správců ustanovených do funkce do 31.12.2009 a zapsaných v seznamu insolvenčních správců (ust. § 21 IZ) nepředpokládá automatickou výměnu s odkazem na ust. § 40 odst. 2 zák. č. 312/2006 Sb.

Postup JUDr. Ing. Maxmiliána Jašky považuje soud prvního stupně za souladný s insolvenčním zákonem. Správce ve stanovené lhůtě k nařízenému přezkumnému jednání přezkoumal přihlášky 118 věřitelů v souladu s ust. § 188 a § 189 IZ, zpracoval průběžnou zprávu o své činnost, soupis majetkové podstaty a podával soudu průběžně zprávy o zasedání věřitelského výboru i své činnosti. Soud prvního stupně neshledal pochybení správce ani ve vztahu k věřitelskému orgánu, ztotožnil se s jeho názorem o funkci věřitelského orgánu i odpovědnosti správce samotného, jehož činnost je věřitelským orgánem v souladu s ust. § 58 IZ kontrolována. Za situace, kdy neshledal žádný z důvodů vyjmenovaných v ust. § 32 odst. 1 IZ, soud prvního stupně návrh na zproštění správce funkce zamítl.

Proti tomuto usnesení podali odvolání věřitelé č. 54 Moravské železárny, a.s. a č. 109 UNEX, a.s. (dále též jen odvolatelé ). Setrvali na své námitce, že JUDr. Ing. Maxmiliána Jaška nesplňuje zákonné podmínky pro výkon funkce insolvenčního správce, neboť nemá vykonané zkoušky insolvenčního správce. Dnem 1.1.2010 podle odvolatelů pozbyl oprávnění vykonávat funkci insolvenčního správce a stal se pro výkon této funkce nezpůsobilým. Soud prvního stupně proto pochybil, pokud jej v usnesení o úpadku dne 20.1.2010 ustanovil insolvenčním správcem. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí nevyplývá, že by snad došlo k uplatnění výjimky dle ust. § 22 odst. 2 IZ. Tím, že proti rozhodnutí o ustavení JUDr. Ing. Maxmiliána Jašky insolvenčním správcem nebylo podáno odvolání, nedošlo ke zhojení evidentně protiprávního stavu, kdy správcem je osoba pro výkon této funkce neoprávněná a nezpůsobilá.

Nesplnění odborné způsobilosti správce má podle odvolatelů přímý dopad na kvalitu jím plněných povinností a v tomto směru odkazovali na odůvodnění návrhu na odvolání správce. Podle jejich názoru ponechal soud prvního stupně tam uvedená závažná tvrzení bez povšimnutí. Zejména se má jednat o problematiku účetnictví dlužníka, kdy dle informací Ing. Tomáše Endela měl správce účetnictví k dispozici, přesto se s ním neseznámil a přezkum pohledávek prováděl bez jeho znalosti. Rovněž soudu prvního stupně vytkl, že neprovedl navržené důkazy, z nichž se výslovně dovolával návrhu insolvenčního správce na skončení provozu podniku ze dne 23.4.2010, zápisu z jednání věřitelského výboru ze dne 22.3.2010, e-mailovou komunikaci mezi správcem a právním zástupcem odvolatelů a písemné prohlášení Svatopluka Weisera. Soud prvního stupně podle odvolatelů dále zcela opomněl jejich tvrzení, jež mají doložit podjatost správce, která spočívala v popisu a prokázání jeho intenzivního a negativního vztahu k odvolateli Moravským železárnám, a.s. a naopak v blízkém vztahu insolvenčního správce nejen k JUDr. Vieře Endlové, ale i k Ing. Tomáši Endlovi jako předsedovi představenstva dlužníka. Odvolání bylo doplněno podáním došlým soudu dne 19.12.2010, v němž odkázali na usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. KSBR 26 INS 776/2009, 2 VSOL 272/2010-B-57, podle něhož může být po pravomocném ustanovení do správce do funkce důvodem pro jeho odvolání podle ust. § 31 odst. 1 IZ například i zjištění, že správce nesplňuje podmínky pro ustanovení do funkce. Podle odvolatelů je zjevné, že v dané věci jde právě o tento případ. Konečně v podání ze dne 1.2.2011 odvolatelé uvedli další důvody pro zproštění insolvenčního správce jeho funkce. S poukazem na připojený e-mail správce právnímu zástupci odvolatelů tvrdili, že již vůbec nelze pochybovat o podjatosti a zaujatosti správce, neboť v označeném přípisu napadá odvolatele i jejich právního zástupce. Navrhli, aby odvolací soud výrok I. napadeného usnesení změnil tak, že se insolvenční správce zprošťuje funkce insolvenčního správce, event. výrok II. změnil tak, že se odvolává z funkce insolvenčního správce.

K podanému odvolání se vyjádřil insolvenční správce. Podle jeho názoru je odvolání nedůvodné a ryze účelové, jde o pokračující snahu odvolatelů o zástupnou cestu řešení jejich představ o průběhu a výstupech insolvenčního řízení. Vyjádřil přesvědčení, že insolvenčním správcem byl ustaven zcela v souladu s ust. § 27 IZ, když pro předchozí ustavení do funkce předběžného správce měl plnou způsobilost a byl v té době zapsán v seznamu insolvenčních správců. Insolvenční zákon neobsahuje úpravu, na jejímž základě by insolvenční správci ustanovení do 31.12.2009 automaticky ztráceli počínaje 1.1.2010 způsobilost vykonávat nadále funkci insolvenčních správců. S poukazem na své vyjádření k návrhu odvolatelů popřel tvrzenou existenci nadstandardních a přátelských vztahů s předsedou představenstva dlužníka Ing. Tomášem Endlem a jeho manželkou JUDr. Vierou Endlovou. Zdůraznil, že přezkoumávání pohledávek prováděl podle stavu účetnictví, v jakém mu bylo předáno, což je odrazem toho, že od června 2009 dlužník z důvodu omezení mzdových nákladů (propuštění účetních) účetnictví řádně nevedl.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnými osobami a včas, přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k níže uvedeným závěrům.

Podáním ze dne 5.5.2010 navrhli odvolatelé Moravské železárny, a.s. a UNEX, a.s. odvolání a současně i zproštění JUDr. Ing. Maxmiliána Jašky funkce insolvenčního správce. Uvedli, že správce nesplňuje podmínku nepodjatosti vyslovenou v § 24 IZ ve vztahu k osobám účastníků . K tomuto závěru je vede způsob, jakým se správce vyjadřoval o věřiteli Moravských železárnách, a.s. ( používá vyděračské praktiky ), a to dokonce v podání určeném soudu, tj. v návrhu na skončení provozu podniku ze dne 23.4.2010, přestože věřitel po správci nepožadoval nic jiného, než zaplacení požadovaných služeb. Odvolatelé tvrdili, že správce má blízký vztah k předsedovi představenstva dlužníka Ing. Tomáši Endlovi, což plyne ze skutečnosti, otec správce byl několik desítek let v pracovněprávním poměru u právních předchůdců Moravských železáren, a.s. a velmi dobře se s Ing. Tomášem Endlem znal. Manželka předsedy představenstva JUDr. Viera Endlová je jednatelkou a společnicí společnosti MOLA spol. s r.o., která dlužníkovi pronajímá již od roku 2007 osobní automobil zn. Lexus, přičemž měsíční fakturace za pronájem se pohybovala ve výši 50.500,-Kč plus DPH, a to údajně i v době, kdy již byl ustaven předběžný správce. Rovněž společnost MOLA spol. s r.o. je účastníkem insolvenčního řízení, neboť si přihlásila pohledávku za dlužníkem. Tato skutečnost správci nebránila v tom, aby JUDr. Viera Endlová za dlužníka vyjednávala o placení zapodstatových pohledávek vůči Moravským železárnám, a.s. v situaci, kdy správce nehradil dle sjednané dohody cenu dodané el. energie (a plynu), což bylo důvodem pro přerušení dodávek elektrické energie, plynu a posléze i dodávek vody. Odvolatelé poukazovali na značné rozpory mezi vyjádřeními správce a Ing. Tomáše Endla v tom, do jaké míry a v jakém rozsahu bylo správci zpřístupněno účetnictví dlužníka. Pokládali za pochybení, pokud správce přes své tvrzení, že účetnictví je do značné míry neprůkazné, byl bez jakýchkoli pochybností a sebemenšího zaváhání schopen operativně rozhodnout o popření pohledávek společností DAHANAX, s.r.o. a Reiffeisenbank a.s. V neposlední řadě správci vytýkali, že neposkytuje kvalifikované podklady věřitelskému výboru, který má dohlížet nad činností správce, konkrétně se jednalo o písemné objednávky a vyhodnocení dalšího provozu podniku tak, aby bylo jasné, že provoz výroby nebude ztrátový. Konečně v podání ze dne 8.7.2010 odvolatelé uvedli, že JUDr. Ing. Maxmilián Jaška patrně nemá složeny zkoušky insolvenčního správce a tudíž není oprávněn vykonávat činnost insolvenčního správce.

Insolvenční správce ve svém podání ze dne 28.6.2010 námitky věřitelů odmítl. Připustil pouze použití slov o svého druhu vydírání věřitelem Moravskými železárnami, a.s., a to i na věřitelskému výboru konaném dne 22.3.2010, kde právní zástupce odvolatelů navrhoval ukončení provozu podniku dlužníka a upozorňoval na nutnost přednostního uspokojování pohledávek za energie, které právě tento věřitel dodává do celého areálu bývalého rozprivatizovaného s.p. Moravských železáren. Správce popřel jakékoliv osobní a přátelské vazby s Ing. Tomášem Endlem, kterého v době ustanovení do funkce vůbec neznal. Zdůraznil, že do doby prohlášení konkursu (15.3.2010) měl dispoziční práva dlužník a i poté správce pokládal za vhodné, aby Ing. Tomáš Endl pokračoval v (nyní bezúplatném) řízení provozu podniku. Vyslovil názor, že pokud jmenovanému jeho manželka JUDr. Viera Endlová čas od času vypomáhá jako administrativní síla bez jakýchkoli nároků v některých operativních činnostech při udržování toho nejnutnějšího chodu a hospodaření dlužníka, není to-podle poznatků správce-ke škodě dlužníka či věřitelů. Sám správce jedná pouze s Ing. Tomášem Endlem, zpochybňovaným nájmem a provozováním automobilu se dosud nezabýval. Podle správce nebyl dlužník schopen v dubnu vícekrát okamžitě uhradit zapodstatové pohledávky vztahující se k předchozímu období mezi zjištěním úpadku a prohlášením konkursu, přičemž největším problémem byly mzdy, překotná ukončování a odpojování dodávek energie atd. Návrhy považoval za nedůvodné a ryze účelové, opírající se o zástupce problémy s tím, že věřitelé jimi sledují cíl, který se jim nepodařilo dosáhnout v rámci první schůze věřitelů dne 12.3.2010. Poukazoval i na to, že vůči Moravským železárnám, a.s. vede spor o pohledávky 595.000,-Kč do podstaty, že naopak věřitel zahájil proti správci dva incidenční spory o vyloučení dvou důležitých pozemků dlužníka z majetkové podstaty a že správce zvažuje vymáhání podle všeho dosud neuhrazené ceny akcií věřitele Moravských železáren, a.s. ve výši 18 mil. Kč, které dlužník prodal společnosti ARCADA Capital, a.s., což je mateřská společnost obou odvolatelů.

Podle ust. § 21 odst. 1 IZ se insolvenční správce ustanovuje ze seznamu insolvenčních správců, který vede Ministerstvo spravedlnosti. Podle odstavce 2 náležitosti seznamu insolvenčních správců, údaje do něj zapisované, jeho členění, vedení a podmínky zápisu do něj a vznik práva vykonávat činnost insolvenčního správce a hostujícího insolvenčního správce upravuje zvláštní právní předpis.

Podle ust. § 31 odst. 1 IZ z důležitých důvodu které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně.

Podle ust. § 24 odst. 1 IZ je insolvenční správce z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v § 34. Jakmile se ustanovený insolvenční správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně insolvenčnímu soudu.

Podle ust. § 32 odst. IZ insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně. Ze shora citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že insolvenční zákon rozlišuje odvolání insolvenčního správce z funkce z důležitých důvodů (§ 31 IZ), jež nemají původ v pochybení správce a zproštění výkonu funkce insolvenčního správce (§ 32 IZ), kterým má být sankcionován správce, jež si řádně neplní své povinnosti. Kromě toho je insolvenční správce vyloučen z insolvenčního řízení, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci či k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.

Podle § 3 odst. 1, písm. a) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, vzniká právo vykonávat činnost insolvenčního správce dnem nabytí právní moci povolení vykonávat činnost insolvenčního správce.

Podle § 40 odst. 1 téhož zákona fyzická osoba nebo veřejná obchodní společnost, která je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů zapsána v seznamu správců podle § 1 vyhlášky č. 475/1991 Sb., se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona pokládá za osobu oprávněnou vykonávat činnost insolvenčního správce podle § 3 odst. 1 písm. a) a podle § 3 odst. 2. Podle odstavce 2 oprávnění vykonávat činnost insolvenčního správce podle odstavce 1 po uplynutí dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (to je od 1.1.2010) zaniká.

Z obsahu spisu vyplývá, že JUDr. Ing. Maxmilián Jaška byl do funkce předběžného insolvenčního správce ustanoven usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 16.11.2009, č.j. KSOS 39 INS 3971/2009-A-25 poté, kdy jej ze seznamu insolvenčních správců, který vede Ministerstvo spravedlnosti, určil v souladu s ust. § 25 IZ předseda insolvenčního soudu. Usnesením ze dne 20.1.2010, č.j. KSOS 39 INS 3971/2009-A-36 soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka a ustanovil insolvenčním správcem JUDr. Ing. Maxmiliána Jašku. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že v případě, kdy byl správce do své funkce řádně ustaven, nemůže být pouhé následné vyškrtnutí insolvenčního správce ze seznamu insolvenčních správců důvodem pro odvolání insolvenčního správce z funkce. Žádné zákonné ustanovení takovému insolvenčnímu správci nebrání, aby v této funkci dané řízení řádně dokončil. Tento závěr je v rozhodovací činnosti odvolacího soudu již ustálen a v zájmu stručnosti lze v dalším odkázat na důvody uvedené např. v usnesení ze dne 16.4.2009, sp. zn. KSBR 26 INS 292/2009, 2 VSOL 107/2009-B. Pokud se odvolatelé dovolávají usnesení sen. zn. 2 VSOL 272/2010, pak nelze než konstatovat, že jej chybně interpretují a že ani v tomto rozhodnutí se odvolací soud neodchýlil od závěru, že vyškrtnutí ze seznamu insolvenčních správců z důvodu dle ust. § 40 odst. 2 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, v platném znění, není důvodem k postupu dle § 31/1 IZ. Na celé věci ničeho nemění skutečnost, že v daném případě k rozhodnutí o úpadku a ustanovení JUDr. Ing. Maxmiliána Jašky do funkce insolvenčního správce došlo až v době po 1.1.2010, neboť se tak stalo v souladu s ust. § 27 odst. 2 poslední věty IZ a jmenovaný v té době již vykonával funkci předběžného správce, do níž byl řádně ustaven. Jako další důvod pro odvolání insolvenčního správce z funkce odvolatelé uváděli podjatost, kterou dovozují z tvrzení o blízkém vztahu správce k Ing. Tomáši Endlovi, předsedovi představenstva dlužníka, k jeho manželce JUDr. Vieře Endlové a naopak v nepřátelském postoji k odvolatelům, zejména k Moravským železárnám, a.s. JUDr. Ing. Maxmilián Jaška tvrzení o svém vztahu k dlužníkovi důrazně odmítl, když uvedl, že Ing. Tomáše Endla před svým ustavením do funkce vůbec neznal a s jeho rodinou ho nepojí žádná známost ani přátelské vztahy. Za této situace, kdy odvolatelé neuvedli žádné konkrétní tvrzení či důkazy, z nichž by mohl závěr o vztahu správce k dlužníkovi vyplývat, nelze založit důvod pro vyloučení správce z řízení pouze na tom, že v podniku dlužníka (a jeho právního předchůdce) byli dlouhá léta zaměstnáni otec a bratr správce a že sám správce pracoval v tehdejším státním podniku v letech 1970-1975 jako student na brigádě. Tento závěr nevyplývá ani ze skutečnosti, že po prohlášení konkursu správce pověřil Ing. Tomáše Endla vedením podniku dlužníka, což (pochopitelně) odůvodňoval konstatováním, že se jedná o osobu nejlépe obeznámenou s provozem podniku. Zároveň popřel, že by JUDr. Vieru Endlovou zmocnil k jednání s Moravskými železárnami, a.s. o zaplacení pohledávek za majetkovou podstatou. K tomu odvolací soud dodává, že při hodnocení postupu správce v průběhu měsíce dubna 2010 je nutno přihlédnout k tomu, že se nepochybně jednalo o mimořádně obtížnou situaci, kdy byl správce nucen ve spolupráci s dlužníkem řešit jak běžné záležitosti při provozu podniku, tak zejména nedostatek finančních prostředků k dokončení přijatých zakázek, k zajištění výplaty mezd a úhrady nutných provozních výdajů, zejm. pohledávek Moravských železáren, a.s., které se dožadovaly jejich okamžité úhrady, jak to odvolatelé sami potvrzují v návrhu na odvolání správce (viz. body 15.-20. návrhu). Jak vyplývá z obsahu spisu, situace byla dlouhodobě neudržitelná a vše nakonec vyústilo v ukončení provozování podniku (viz návrh správce č.l. B-20, usnesení č.l. B-24).

Za důvodnou nemá odvolací soud ani námitku založenou na tvrzení o intenzivním a negativním vztahu správce k odvolateli Moravským železárnám, a.s. Z obsahu spisu sice vyplývá, že mezi správcem a odvolatelem jsou spory, což však (samo o sobě) není důvodem pro odvolání správce z funkce. Správce je ze zákona povinen postupovat nejen svědomitě a s odbornou péčí, ale je zejména povinen dát při výkonu funkce přednost společnému zájmu věřitelů před zájmy vlastními i před zájmy jiných věřitelů (§ 36 odst. 1 IZ). Rozpory mezi správcem a odvolatelem o způsobu úhrady pohledávek za majetkovou podstatou, probíhající řízení o pohledávce dlužníka vůči tomuto odvolateli jakož ani odvolatelem vyvolané incidenční spory o vyloučení nemovitostí majetkové podstaty by neměly ovlivnit postup správce v řízení. Z obsahu spisu se také nepodává, že by k tomu došlo. Vytknout lze správci pouze to, že ve svých vyjádřeních používá přehnaně expresivní terminologii (viz zjištění shora a e-mailová zpráva správce ze dne 17.1.2011 pro právního zástupce odvolatelů a členy a náhradníky věřitelského výboru). S odvolatelem však nelze souhlasit, že by do data vydání tohoto usnesení popsaný způsob vyjadřování správce překročil únosnou mez, že by z něho bylo možno dovozovat zjevně nepřátelský vztah správce k odvolatelům, či že by se již dalo hovořit o dehonestaci odvolatelů či jejich právního zástupce. Za této situace nelze než uzavřít, že tvrzení odvolatelů nejsou způsobilá vyvolat pochybnosti o nepodjatosti insolvenčního správce ve smyslu ust. § 24 odst. 1 IZ. Z obsahu spisu odvolací soud nezjistil ani žádné jiné důvody, které by vedly k pochybnosti o nepodjatosti insolvenčního správce JUDr. Ing. Maxmiliána Jašky pro jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků.

Důvodem pro změnu v osobě insolvenčního správce by dále mohlo být neplnění povinností, postup nikoli s odbornou péči anebo závažné porušení důležitých povinností (§ 32 odst. 1 IZ). V návrhu ze dne 5.5.2010 však odvolatelé neuvedli žádné konkrétní skutečnosti, které by byly způsobilé naplnit některý ze zákonných důvodů pro zproštění insolvenčního správce funkce. Omezili se na obecné tvrzení o tom, že správce svou funkci nezvládá, že není zřejmé, v jakém stavu převzal účetnictví dlužníka a že nepostupoval řádně při přezkumu přihlášených pohledávek (nikoliv však ve vztahu k samotným odvolatelům). Rozhodně se nedá konstatovat, jak to uvedli odvolatelé v odvolání, že v návrhu na zproštění správce uvedli a prokázali celou plejádu situací, při nichž správce neplnil řádně své povinnosti . Naopak žádné konkrétní závažné pochybení správce v návrhu není tvrzeno, natož prokázáno. Soud prvního stupně naproti tomu v odůvodnění svého rozhodnutí shrnul dosavadní činnost správce, jeho jednotlivé úkony ve vztahu k přezkumu uplatňovaných pohledávek, ke zjišťování majetkové podstaty, předkládání zpráv soudu, spolupráci s věřitelským orgánem a dospěl k závěru, že k žádnému pochybení ze strany správce nedošlo. S tímto hodnocením se zcela ztotožňuje i odvolací soud. V postupu a činnosti insolvenčního správce, jak vyplývá z obsahu spisu, neshledal žádné pochybení, které by svědčilo o tom, že by v insolvenčním řízení nepostupoval při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem.

Z výše uvedených důvodů je usnesení soudu prvního věcně správné a jako takové bylo odvolacím soudem dle ust. § 219 o.s.ř. potvrzeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 23. února 2011

Za správnost vyhotovení: Mgr. Milan Polášek v.r. Jana Fuksíková předseda senátu