2 VSOL 421/2015-A-20
KSBR 52 INS 4422/2015 2 VSOL 421/2015-A-20

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka-manželů: a) Petr anonymizovano , anonymizovano , bytem Antonínská 61, 664 64 Dolní Kounice, b) Kamila anonymizovano , nar. 14.1.1966, bytem Antonínská 235/61, 664 64 Dolní Kounice, zastoupených Mgr. Petrou Šilhavou, advokátkou se sídlem Střední 26, 602 00 Brno, o insolvenčním návrhu dlužníka s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. března 2015, č.j. KSBR 52 INS 4422/2015-A-12

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. března 2015, č.j. KSBR 52 INS 4422/2015-A-12 s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud označeným usnesením uložil dlužníku (pod pojmem dlužník se zde rozumí manželé a) Petr anonymizovano a b) Kamila anonymizovano , neboť podle § 394a odst. 3 IZ jsou manželé ve věci společného oddlužení manželů považováni za jediného dlužníka), aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení zaplatil na účet soudu nebo v hotovosti zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. V důvodech rozhodnutí soud uvedl, že z insolvenčního návrhu a listin ve spise založených vyplývá, že dlužník má nezajištěné závazky v celkové výši 438.510 Kč. Po zohlednění vyživovacích povinností je ovšem patrno, že nezajištěným věřitelům by nebylo možné zaplatit ničeho. Vzhledem k tomu by insolvenční soud musel návrh dlužníka na povolení oddlužení zamítnout (§ 395 IZ) a současně rozhodnout o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem (§ 396 IZ). Insolvenční soud proto rozhodl uložit dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení na úhradu prvotních nákladů insolvenčního řízení, přičemž přihlédl k minimálním nákladům správce.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání a namítal nesprávnost usnesení spočívající zejména v nesprávných skutkových zjištěních, ke kterým soud prvního stupně došel ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) o.s.ř. a dále v nesprávném právním posouzení věci, na kterém spočívá usnesení soudu prvního stupně ve smyslu § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. Dlužník zejména namítal, že soud prvního stupně při posouzení naplnění podmínek pro schválení oddlužení vycházel ze skutečnosti, že dlužník-manželé navrhli způsob oddlužení plněním splátkového kalendáře. Toto tvrzení je však liché, neboť dlužník ve svém návrhu na povolení oddlužení výslovně uvedl, že nenavrhuje způsob oddlužení. Tedy v daném případě lze rozhodnout i o způsobu řešení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. V této souvislosti dlužník poukazoval na spoluvlastnický podíl dlužníka-manžela o velikosti 1/2 na pozemku par. č. 3121 a 3122 a stavbě č.p. 235, rodinný dům, kat. území Dolní Kounice, obec Dolní Kounice, vše na LV 1072. Dále odkázal na podání pana Pavla Von anonymizovano , anonymizovano , bytem Svratecká 298, 664 61 Rajhradice, ze dne 27.3.2015, jehož obsahem je darovací smlouva pana anonymizovano , že poskytne dlužníkovi dar v celkové výši 144.000 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.400 Kč. Dlužník se proto domnívá, že zde jsou splněny podmínky pro povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře, neboť 30% z celkové výše nezajištěných závazků představuje 131.553 Kč. Tedy v rámci oddlužení bude díky daru pana anonymizovano uspokojeno více než 30% pohledávek nezajištěných věřitelů. S ohledem na shora uvedené dlužník navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Insolvenční návrh dlužník podal soudu dne 20. 2. 2015, proto s ohledem na přechodná ustanovení tohoto zákona je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř.).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle § 394a odst. 1 IZ manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu.

Podle § 394a odst. 3 IZ manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.

Podle § 108 odst. 1 a odst. 2 věty prvé IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal u krajského soudu dne 20. 2. 2015 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení aniž navrhl způsob oddlužení. V návrhu uvedl, že má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti u nezajištěných věřitelů v celkové výši 438.510 Kč a tyto závazky není schopen platit. Dále uvedl, že manžel Petr anonymizovano má příjem z pracovního poměru a důchodových dávek celkem ve výši 14.043 Kč měsíčně, má vyživovací povinnost vůči dvěma dětem, výživné stanoveno soudem v částce 2.000 Kč měsíčně na každé z nich. Manželka Kamila anonymizovano má příjem 11.140 Kč měsíčně a vyživovací povinnost vůči dvěma dětem ve své péči. V odvolacím řízení dlužník doložil darovací smlouvu ze dne 27.3.2015, kterou se dárce Pavel Von Klepáč zavázal darovat dlužníkovi dar v celkové výši 144.000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.400 Kč. Dlužník Petr anonymizovano má spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na pozemku par. č. 3121 a 3122 a stavbě č.p. 235, rodinný dům, kat. území Dolní Kounice, obec Dolní Kounice, vše na LV 1072, nemovitosti jsou zatíženy řadou zástavních exekutorských práv. Z movitých věcí vlastní dlužník předměty běžného vybavení domácnosti.

Jak správně uvedl soud prvního stupně, jedním ze základních předpokladů pro povolení oddlužení je, že dlužník bude schopen v průběhu řízení svým nezajištěným věřitelům uhradit alespoň 30 % jejich pohledávek (§ 395 odst. 1 písm. b/ IZ). Dlužník nemá žádný disponibilní hodnotnější majetek, k vlastnictví podílu na nemovitosti nelze vzhledem k zajištění přihlížet, proto je oddlužení zpeněžením majetkové podstaty zjevně vyloučeno. Při oddlužení plněním splátkového kalendáře by dlužník po dobu 5 let měsíčně splácel nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§ 398 odst. 3 IZ). Tento rozsah je upraven zejména v o.s.ř. a nařízení vlády č. 595/2006 Sb. o nezabavitelných částkách. Nezabavitelná částka na dlužníka a) a manželku činí 7.648 Kč, z příjmu 11.140 Kč lze pro splátky použít 288 Kč. Nezabavitelná částka na dlužníka b) a dvě děti (na které nemá soudem stanovené výživné) činí 10.707 Kč, z příjmu 14.043 Kč lze pro splátky použít 4.262 Kč, přičemž po odpočtu výživného a připočtení daru činí měsíční splátky 2.662 Kč. Za 5 let zaplatí dlužník společně 177.000 Kč a po odečtení nároků správce (54.000 Kč nebo 65.340 Kč, pokud by správce byl plátcem DPH), zůstane 96.000 Kč nebo 78.990 Kč, což je 21,89 % nebo 18,01 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Závěr soudu prvního stupně, že dlužník by nebyl schopen uhradit v oddlužení věřitelům alespoň 30 % jejich závazků je tedy správný a návrh na povolení oddlužení by byl zřejmě zamítnut dle § 395 odst. 1 písm. b) IZ a úpadek dlužníka by byl dle § 396 IZ řešen konkursem.

Dlužník přitom nemá žádné pohotové finanční prostředky ani jiný hodnotnější majetek, k obstavené nemovitosti nelze přihlížet. Za této situace je zcela odůvodněna potřeba zálohy na náklady insolvenčního řízení podle ustanovení § 108 IZ, neboť účelem zálohy na náklady insolvenčního řízení je umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho činnosti od počátku, a tím překlenout prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení, přičemž náklady insolvenčního řízení nelze přenášet na stát (§ 38 odst. 2 IZ), který by hradil odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce v případě, že by prověřování majetkové situace dlužníka insolvenčním správcem nevedlo ke zjištění a zpeněžení majetku v potřebném rozsahu. Soud prvního stupně stanovil správně i výši zálohy částkou 50.000 Kč, neboť bylo nutno vzít v úvahu minimální výši odměny insolvenčního správce při způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem v částce 45.000 Kč bez DPH (§ 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a další náklady, zejména hotové výdaje insolvenčního správce.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 28. srpna 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu