2 VSOL 418/2015-A-19
KSBR 40 INS 4524/2015 2 VSOL 418/2015-A-19

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Ivany Waltrové a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci dlužníka CTs-Clever Tools s.r.o., identifikační číslo 29244439, se sídlem Kaštanová 489/34, 602 00 Brno, zastoupeného JUDr. Ludvíkem Ševčíkem, ml., advokátem, se sídlem Kobližná 19, 602 00 Brno, o insolvenčním návrhu věřitele Mojmíra anonymizovano , anonymizovano , bytem Zlatý kopeček 260, 696 15 Čejkovice, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 40 INS 4524/2015-A-10 ze dne 23. 3. 2015,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že se záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč dlužníkovi n e u k l á d á.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) uložil dlužníkovi s odkazem na ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), povinnost zaplatit ve lhůtě pěti dnů od právní moci usnesení zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, a to na účet insolvenčního soudu specifikovaný ve výroku nebo v hotovosti na pokladně insolvenčního soudu.

V důvodech rozhodnutí insolvenční soud uvedl, že zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení v uložené výši je nezbytné, neboť z obsahu insolvenčního spisu nevyplývá, že by dlužník disponoval pohotovými peněžními prostředky, které je třeba zajistit na úhradu nákladů insolvenčního řízení a jsou u něj dány podmínky pro zjištění úpadku a prohlášení konkursu na jeho majetek.

Pokud jde o výši zálohy, připomněl insolvenční soud, že minimální výše odměny insolvenčního správce činí v případě řešení úpadku dlužníka konkursem částku 45.000 Kč, přičemž je třeba počítat s jejím navýšením o hotové výdaje insolvenčního správce a případně i daň z přidané hodnoty. Insolvenční soud současně dlužníka poučil o tom, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, ve kterém navrhoval, aby odvolací soud napadené rozhodnutí insolvenčního soud změnil tak, že se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč dlužníkovi neukládá. Dlužník sice přisvědčil, že v jeho případě jsou splněny podmínky pro zjištění jeho úpadku a z tohoto důvodu také jako další insolvenční navrhovatel k insolvenčnímu návrhu věřitele přistoupil, avšak současně namítal, že není v jeho možnostech zálohu v předepsané výši uhradit. Dále dlužník namítal, že v jeho případě, kdy mu povinnost podat insolvenční návrh ukládá přímo insolvenční zákon, je další trvání na splnění povinnost uhradit zálohu nadbytečné a jsou zde okolnosti, pro které je řešení úpadku dlužníka nezbytné nebo obecně žádoucí.

S přihlédnutím k datu zahájení insolvenčního řízení je v projednávané věci třeba aplikovat insolvenční zákon ve znění novely provedené zákonem č. 294/2013 Sb., účinné od 1. 1. 2014. Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se přiměřeně použije občanský soudní řád ve znění novely provedené zákonem č. 293/2013 Sb., nabývající účinnosti dne 1. 1. 2014

Odvolací soud po zjištění, že odvolání podala oprávněná osoba včas, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Z ustanovení § 97 odst. 5 IZ vyplývá, že insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Podle § 97 odst. 2 IZ insolvenční návrh musí být v listinné podobě opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo v elektronické podobě jejím uznávaným elektronickým podpisem, nebo zaslán prostřednictvím její datové schránky; jinak se k němu nepřihlíží.

Dle § 97 odst. 3 IZ platí, že je-li insolvenční návrh podepsán způsobem uvedeným v odstavci 2 pouze zástupcem insolvenčního navrhovatele na základě procesní plné moci, je podmínka uvedená v odstavci 2 splněna jen tehdy, je-li úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem insolvenčního navrhovatele opatřena k insolvenčnímu návrhu připojená procesní plná moc. To platí obdobně, jedná-li za insolvenčního navrhovatele, jímž je právnická osoba, jeho zaměstnanec (člen), který tím byl pověřen statutárním orgánem.

Z ustanovení § 107 odst. 1 IZ vyplývá, že další insolvenční návrh podaný na majetek téhož dlužníka dříve, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, se považuje za přistoupení k řízení. Od okamžiku, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, se osoba, která jej podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele.

Podle § 108 odst. 1 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Dle § 108 odst. 2 IZ výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že insolvenční řízení dlužníka bylo zahájeno insolvenčním návrhem věřitele Mojmíra anonymizovano , který byl insolvenčnímu soudu doručen dne 23. 2. 2015 (č. d. A-1). Dříve než insolvenční soud o tomto insolvenčním návrhu rozhodl, bylo na jeho podatelnu dne 18. 3. 2015 doručeno podání dlužníka označené jako insolvenční návrh s vyjádřením dlužníka (č. d. A-7), ke kterému byla připojena plná moc pro zástupce dlužníka označeného v záhlaví tohoto usnesení (č. d. A-8). Toto podání v listinné podobě však není opatřeno úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, tedy dlužníka (resp. osoby oprávněné za něj dle § 21 o. s. ř. jednat) nebo v něm označeného zástupce dlužníka. Současně na předložené procesní plné moci úředně ověřený podpis dlužníka absentuje.

Odvolací soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že k podání dlužníka označenému jako insolvenční návrh nelze z důvodu absence ověřeného podpisu osoby, která jej podala, přihlížet (§ 97 odst. 2 IZ) a dlužníka považovat za dalšího insolvenčního navrhovatele ve smyslu § 107 odst. 1 IZ.

Zde odvolací soud odkazuje na závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2011, sen. zn. 29 NSČR 51/2011, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 33/2012. Není-li dlužník insolvenčním navrhovatelem, pak mu s ohledem na ustanovení § 108 odst. 1 IZ není možné povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení uložit a insolvenční soud proto pochybil, pokud tak v odvoláním napadeném rozhodnutí učinil.

Za této situace považuje odvolací soud odvolací námitky uplatněné dlužníkem za právně bezvýznamné, a proto se jimi dále nezabýval.

Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí insolvenčního soudu změnil dle § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, že se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení dlužníkovi neukládá.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužníkovi se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 24. září 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu