2 VSOL 412/2015-A-57
KSBR 44 INS 17300/2014 2 VSOL 412/2015-A-57

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka FI Holding, a.s., se sídlem Modřice, Brněnská 404, PSČ: 664 42, identifikační číslo osoby: 27088707, zastoupeného JUDr. Vlastimilem Vlkem, advokátem se sídlem Brno, Cejl 101, PSČ: 602 00, o insolvenčním návrhu věřitelů a) TECH SPOL spol. s r.o., se sídlem Kobylnice, Sokolnická 275, PSČ: 664 51, identifikační číslo osoby: 41604482, a b) Jiřího Veverky, anonymizovano , anonymizovano , bytem Znojmo, Chvalovice 93, PSČ: 669 02, o odvolání věřitelů a) a b) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6.3.2015, č. j. KSBR 44 INS 17300/2014-A-33, takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl insolvenční návrhy navrhovatelů-věřitelů a) TECH SPOL spol. s r.o. a b) Jiřího Veverky, anonymizovano (výrok I.), uložil navrhovatelům a) a b) povinnost nahradit společně a nerozdílně dlužníku náklady řízení ve výši 6.800 Kč (výrok II.) a uložil navrhovatelům a) a b) povinnost zaplatit společně a nerozdílně soudní poplatek za podaný insolvenční návrh ve výši 2.000 Kč (výrok III.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že věřitel a) TECH SPOL spol. s r.o. podal dne 24.6.2014 insolvenční návrh, kterým se domáhá rozhodnutí o úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek. Podáním ze dne 9.7.2014 do insolvenčního řízení přistoupil věřitel b) Jiří Veverka, anonymizovano Mezi účastníky není sporu o tom, že mezi věřitelem a) a dlužníkem byla dne 23.6.2013 uzavřena smlouva o dílo a že věřitel b) byl v pracovním poměru u dlužníka. Ze samotných skutkových tvrzení účastníků je však zřejmé, že pohledávky navrhujících věřitelů za dlužníkem jsou sporné, o čemž svědčí zcela opačná stanoviska účastníků a skutečnost, že dlužník požadované nároky navrhujících věřitelů neuznává, zpochybňuje je a popírá. Složitost jejich objektivního posouzení vyplývá i z množství účastníky navržených důkazů k prokázání jejich tvrzení (konkrétně v odůvodnění označených). Za situace, že by k prokázání existence splatných pohledávek navrhujících věřitelů bylo potřeba provést značně obsáhlé dokazování, soud dospěl k závěru, že je dán důvod pro zamítnutí insolvenčního návrhu věřitelů, a proto k dokazování vůbec nepřistoupil. Povaha insolvenčního řízení sice nevylučuje, aby soud o skutečnostech, které jsou mezi účastníky sporné, prováděl dokazování, není však povinností insolvenčního soudu provádět dokazování o tom, zda pohledávka insolvenčního navrhovatele skutečně existuje. K takto rozsáhlému dokazování účastníky navrženými věcně opodstatněnými důkazy není insolvenční soud povolán. Takové dokazování odporuje účelu insolvenčního řízení, které nemá nahrazovat řízení nalézací, když jeho účelem je řešení úpadku dlužníka. Soud dospěl k závěru, že navrhující věřitelé nedoložili svou splatnou pohledávku za dlužníkem, tedy neprokázali svou aktivní věcnou legitimaci k podání insolvenčního návrhu. Není proto dán důvod pro zkoumání dlužníkova úpadku. Z tohoto důvodu soud insolvenční návrh věřitelů zamítl.

Proti tomuto usnesení podali navrhující věřitelé a) a b) odvolání.

Věřitel a) v odvolání namítá, že dlužník v řízení uvedl nepravdivé a zavádějící informace. Poukázal na to, že pro dlužníka skutečně práce provedl a pohledávky doložil soupisy prací, které dlužník uznal a potvrdil podpisem. Dlužník vystavené faktury přijal a do doby jejich splatnosti je pro případné nesrovnalosti nevrátil. Nadto dlužník neměl v průběhu výstavby žádné připomínky k termínům a kvalitě prováděných prací, práce byly zastaveny pro stavební nepřipravenost, o čemž svědčí zápis ve stavebním deníku. Domnívá se, že jeho pohledávky za dlužníkem jsou nesporné. Namítl dále, že dlužníkem předložený seznam závazků a věřitelů není úplný, neboť do insolvenčního řízení se přihlásili věřitelé, kteří v něm nebyli uvedeni. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil.

Věřitel b) v odvolání uvedl, že insolvenčnímu soudu prokázal, že mu dlužník dluží nevyplacenou mzdu, když dlužník písemně doložil, že před jednáním soudu uhradil část nevyplacené mzdy za měsíce srpen a září 2013. Podle jeho názoru insolvenční soud má v insolvenčním řízení rozhodovací pravomoc a může suplovat řízení nalézací , a proto měl blíže zkoumat důkazy k insolvenci dlužníka, které byly předloženy navrhujícími věřiteli. Shodně s věřitelem a) poukázal na to, že dlužník nepředložil úplný seznam svých závazků. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil.

Dlužník se k odvolání věřitelů vyjádřil tak, že rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné. Poukázal na to, že soudní řízení vedená mezi ním a věřitelem b) dosud pravomocně skončena nejsou, když o jedné žalobě bylo nepravomocně rozhodnuto, avšak probíhá odvolací řízení, řízení o druhé žalobě bylo přerušeno z důvodu, že výsledek řízení závisí na rozhodnutí o předchozí žalobě.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání byla podána včas a osobami oprávněnými, že obsahují způsobilé odvolací důvody podle ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) a písm. g) o.s.ř., přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.), a po provedení dokazování dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně je třeba zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

Z obsahu spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 24.6.2014 insolvenčním návrhem věřitele a) TECH SPOL spol. s r.o., který v návrhu tvrdil splatné pohledávky za dlužníkem z titulu smlouvy o dílo ze dne 23.6.2013, a to za dodávku a montáž Vestavby podlaží do prostoru sportovní haly v areálu Cihelny Modřice . K tomu uvedl, že na základě provedení díla byly vystaveny popis oceněných prací a dodávek a jejich náklady (zjišťovací protokol o provedených pracích) ze dne 28.8.2013 a faktura ze dne 30.8.2013 na částku 784.840 Kč, splatná dne 30.10.2013, dále popis oceněných prací a dodávek a jejich náklady ze dne 28.1.2014 a faktura ze dne 3.2.2014 na částku 23.530 Kč, splatná dne 5.3.2014. Tyto faktury dosud nebyly dlužníkem uhrazeny, přestože byl dlužník několikrát ústně i písemně k jejich úhradě vyzýván a svým podpisem v uvedených protokolech potvrdil a odsouhlasil provedené práce a jejich cenu. Dlužná částka činí celkem 808.370 Kč, tento dluh dlužník dopisem ze dne 7.2.2014 uznal a zavázal se jej uhradit do 14.3.2014. Věřitel v návrhu označil dalšího věřitele dlužníka (SPEDOS Vrata a.s.), včetně právního důvodu, výše a splatnosti jeho pohledávky. Usnesením č. j. KSBR 44 INS 17300/2014-A-4, ze dne 2.7.2014 byl dlužník vyzván, aby se vyjádřil k insolvenčnímu návrhu věřitele a předložil seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců (s poučením o jejich obsahových náležitostech). Podáním ze dne 9.7.2014 (doručeným soud prvního stupně dne 11.7.2014) do insolvenčního řízení přistoupil věřitel b) Jiří Veverka, anonymizovano , který uplatnil za dlužníkem splatnou pohledávku, k jejíž bližší specifikaci odkázal na svou přihlášku pohledávky. Věřitel b) v přihlášce pohledávky (podané dne 11.7.2014 a doplněné dne 20.1.2015) uplatnil za dlužníkem pohledávky z titulu pracovní smlouvy ze dne 30.4.2013 celkem ve výši 74.816 Kč, představující neuhrazenou část mzdy za srpen 2013 ve výši 1.945 Kč, splatnou dne 27.8.2013, neuhrazenou část mzdy za září 2013 ve výši 1.681 Kč, splatnou dne 27.9.2013, neuhrazené odchodné ve výši 50.000 Kč, splatné dne 27.4.2014, neuhrazenou mzdu za březen 2013 ve výši 5.001 Kč, splatnou dne 27.4.2014, a neuhrazenou náhradu za dovolenou ve výši 16.189 Kč, splatnou dne 27.4.2014, dále úroky z prodlení ve výši 1.139 Kč, s tím, že ve vztahu k dlužníku jako zaměstnavateli okamžitě zrušil pracovní poměr podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce a ohledně jeho pohledávek dne 7.5.2014 podal žalobu u Okresního soudu Brno-venkov. Podáním ze dne 8.7.2014 se dlužník vyjádřil k insolvenčnímu návrhu věřitele a) tak, že mezi ním jako objednatelem a věřitelem a) jako zhotovitelem byly uzavřeny dvě smlouvy o dílo, a to smlouva o dílo ze dne 23.6.2013, jejímž předmětem bylo komplexní zhotovení stavby Vestavba podlaží prostoru sportovní haly v areálu Cihelny Modřice v rozsahu stanoveném v projektové dokumentaci této stavby- Zařízení pro vytápění staveb , a dále smlouva o dílo ze dne 24.6.2013, jejímž předmětem bylo zhotovení stavby: Vestavba podlaží prostoru sportovní haly v areálu Cihelny Modřice v rozsahu stanoveném v projektové dokumentaci této stavby- ZTI-vnitřní vodovod a kanalizace , od kterých dopisem ze dne 30.4.2014 odstoupil v souladu se smlouvou z důvodu zastavení či přerušení prací zhotovitelem na zhotovovaném díle bez odůvodnění na více než 5 dnů. Vystavené faktury zhotoviteli opakovaně vrátil z důvodu zjištěných rozporů mezi skutečně provedenými a vyfakturovanými pracemi, s tím, že dílo nikdy nebylo řádně předáno. Pokud jde o uznání dluhu v dopise ze dne 7.2.2014, namítl, že tento dopis byl zasílán paušálně všem subdodavatelům, a že tedy nesplňuje zákonné náležitosti podle ustanovení § 2053 občanského zákoníku. Jedná se tak o neochotu zaplatit pohledávku navrhujícího věřitele, nikoli objektivní neschopnost věřiteli plnit. Z tohoto důvodu nejsou splněny požadavky pro rozhodnutí o úpadku. Podáním ze dne 11.7.2014 se dlužník vyjádřil k pohledávce věřitele b) tak, že tento věřitel neplatně ukončil pracovní poměr jeho okamžitým zrušením pro hrubé porušení povinností na straně zaměstnavatele, a proto byla podána žaloba na neplatnost zrušení pracovního poměru. Podáním ze dne 20.1.2015 se dlužník následně vyjádřil k pohledávce věřitele a) tak, že věřitel na základě smlouvy o dílo ze dne 23.6.2013 prováděl stavební práce, které mu vyfakturoval, avšak rozsah vyfakturovaných prací neodpovídá skutečně provedeným pracím, což bylo hlavní příčinou toho, proč byla spolupráce mezi ním a navrhujícím věřitelem ukončena. Nesoulad skutečně provedených a fakturovaných prací byl vyjádřen znaleckým posudkem (který blíže označil), dle kterého v rámci faktur č. 78/2013, 65/2013, 2014025, 2014031, PEN01 byla přefakturována částka ve výši 925.525,13 Kč. Nelze popřít, že část prací byla skutečně věřitelem provedena, důvodem odstoupení od smlouvy se stalo jeho odmítnutí v pokračování prací. Vzhledem k tomu, že věřitel odmítl část provedeného díla předat, tudíž dílo dokončit, má dlužník za to, že se na toto vztahuje smluvní pokuta, která byla věřiteli vyčíslena a započtena s fakturami, které jsou předmětem insolvenčního návrhu. Dne 18.12.2014 zaslal věřiteli jednostranný zápočet, ze kterého vyplývá, že veškeré nároky věřitele vůči němu byly započteny.

Odvolací soud provedl dokazování následujícími listinami, z nichž zjistil tyto skutečnosti:

Ze smlouvy o dílo ze dne 23.6.2013, že tuto smlouvu uzavřeli dlužník jako objednatel a věřitel a) jako zhotovitel. Předmětem smlouvy je provedení díla- Vestavba podlaží do prostoru sportovní haly v areálu Cihelny Modřice-Zařízení pro vytápění staveb . V rámci ujednání o ceně díla je sjednáno, že cena díla bude účtována podle skutečného zaměření na stavbě a odsouhlaseného položkového rozpočtu, který je její nedílnou součástí. Zhotovitel bude vystavovat a objednatel bude hradit faktury za práce, dodávky provedené v uplynulém kalendářním měsíci. Podkladem k vystavení faktury-daňového dokladu-je soupis skutečně provedených prací v uplynulém kalendářním měsíci vystavovaný zhotovitelem a potvrzený technickým dozorem investora, který připojí své stanovisko k soupisu provedených prací a dodávek a vrátí jej zpět zhotoviteli. Objednatel bude proplácet provedené práce na základě dílčích faktur-daňových dokladů zhotovitele vystavovaných jedenkrát měsíčně, které musí být doloženy soupisem provedených prací (zjišťovací protokol). V rámci ujednání o odstoupení od smlouvy je sjednáno, že podstatným porušením této smlouvy se rozumí mimo jiné zastavení či přerušení prací zhotovitelem na zhotovovaném díle bez odůvodnění na více než 5 dnů, od smlouvy může odstoupit kterákoliv smluvní strana z důvodu porušení této smlouvy druhou smluvní stranou, právní účinky odstoupení od této smlouvy nastávají dnem doručení oznámení o odstoupení druhé smluvní straně. V rámci ujednání o smluvní pokutě je sjednáno, že v případě prodlení zhotovitele se splněním jeho povinnosti připravit, ukončit a předat dílo dle sjednaného harmonogramu plnění je zhotovitel povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z ceny díla za každý i započatý kalendářní den prodlení.

Z popisu oceněných prací a dodávek a jejich nákladů ze dne 28.8.2013 a faktury č. 78/2013 ze dne 30.8.2013, že v tomto popisu prací a dodávek dlužník odsouhlasil provedené práce v celkové hodnotě 784.840 Kč (popis prací a dodávek je opatřen za dlužníka podpisem a otiskem razítka), které mu byly vyúčtovány věřitelem a) fakturou č. 78/2013 ze dne 30.8.2013, splatnou dne 30.10.2013 jako dodávka a montáž rozvodu ÚT na akci Vestavba podlaží do prostoru sportovní haly v areálu Cihelna Modřice dle smlouvy o dílo ze dne 23.6. 2013, dle přiloženého soupisu prací.

Z popisu oceněných prací a dodávek a jejich nákladů ze dne 30.1.2014 a faktury č. 2014010 ze dne 3.2.2014, že dlužník v tomto popisu prací a dodávek odsouhlasil provedené práce v hodnotě 23.530 Kč (popis prací a dodávek je opatřen za dlužníka podpisem), které mu byly vyúčtovány věřitelem a) fakturou č. 2014010 ze dne 3.2.2013, splatnou dne 5.3.2013, jako předělání ÚT, ZTI, areál Modřice, dle přiloženého soupisu prací. Z odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 30.4.2014, včetně dodejky, že tímto dlužník jako objednatel ve vztahu k věřiteli a) jako zhotoviteli odstupuje od smlouvy o dílo, jejichž předmětem plnění bylo komplexní zhotovení stavby: Vestavba podlaží prostoru sportovní haly v areálu Cihelny Modřice-Zařízení pro vytápění staveb z důvodu zastavení či přerušení prací zhotovitelem na zhotovovaném díle bez odůvodnění na více než 5 dnů s tím, že ani po opakovaných výzvách zhotovitel v práci nepokračoval a dílo řádně nedokončil. Toto odstoupení bylo doručeno zhotoviteli dne 6.5.2014.

Z přípisu označeného jako Oznámení o provedení zápočtu závazků a pohledávek ze dne 18.12.2014, včetně dodejky, faktur č. 20140230, č. 201488, č. 20140143 a Oznámení zápočtu závazků a pohledávek ze dne 15.12.2014, že dlužník učinil v oznámení vůči věřiteli a) předmětem zápočtu závazky a pohledávky, a to pohledávky dlužníka za věřitelem a) z titulu smluvních pokut (za prodlení) ze smlouvy o dílo ze dne 23.6.2013, vyúčtované fakturou č. 20140230 ze dne 15.12.2014 ve výši 257.904 Kč (splatnou dne 18.12.2014), z toho k zápočtu v rozsahu 100.104 Kč, a fakturou č. 20140143 ze dne 24.9.2014 ve výši 617.696 Kč (splatnou dne 27.9.2014), z toho k zápočtu v rozsahu 258.876,84 Kč, a dále náklady (přefakturace) znaleckého posudku vyúčtované fakturou č. 201488 ze dne 30.6.2014 ve výši 30.250 Kč (splatnou dne 14.7.2014), k zápočtu v plné výši 30.250 Kč, celkem pohledávky ve výši 389.230,84 Kč, a závazky dlužníka vůči věřiteli a) v téže výši, mimo jiné vyúčtované fakturou č. 78/2013 Kč ve výši 784.840 Kč (splatnou dne 30.10.2013), z toho k zápočtu v rozsahu 13.780 Kč, a fakturou č. 2014010 ve výši 23.530 Kč, k zápočtu v plné výši 23.530 Kč. Oznámení o provedení zápočtu závazků a pohledávek bylo dlužníkem podáno na poště dne 19.12.2014.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 105 IZ, podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku; jde-li o pohledávku, která se do insolvenčního řízení jinak nepřihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za uplatněnou podle § 203.

Doložením splatné pohledávky insolvenční navrhovatel prokazuje ve smyslu ustanovení § 97 odst. 2 IZ své oprávnění podat insolvenční návrh (aktivní legitimaci) a současně zčásti naplňuje základní předpoklad podmiňující vydání rozhodnutí o úpadku, neboť zjištění existence splatné pohledávky má význam jakožto jedno ze zjištění, potřebných k osvědčení úpadku dlužníka.

V přezkoumávané věci odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, dospěl k závěru, že věřitel a) jako insolvenční navrhovatel prokázal svou aktivní věcnou legitimaci, tedy doložil, že je věřitelem splatné pohledávky za dlužníkem.

Z dokazování provedeného v odvolacím řízení má odvolací soud za prokázáno, že do odstoupení dlužníka od smlouvy o dílo ze dne 23.6.2013, tedy do 6.5.2014, věřiteli a) vznikly za dlužníkem splatné pohledávky z titulu smlouvy o dílo, a to za poskytnuté a dlužníkem odsouhlasené plnění (dle soupisu provedených prací a dodávek a jejich nákladů-zjišťovacích protokolů), vyúčtované dlužníku v souladu s platebními podmínkami sjednanými ve smlouvě ve výši 784.840 Kč se splatností dne 30.10.2013 a ve výši 23.530 Kč se splatností dne 5.3.2014. Pokud dlužník v rámci své procesní obrany proti těmto pohledávkám věřitele a) namítal, že od předmětné smlouvy o dílo odstoupil, pak je nutno poukázat na právní úpravu odstoupení od smlouvy dle ustanovení § 344 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (účinného do 31.12.2013), jejímuž režimu smlouva o dílo podléhá a podle které odstoupením od smlouvy v obchodních závazkových vztazích smlouva zaniká ex nunc, tedy ke dni účinnosti odstoupení, nikoliv od počátku. Jinými slovy teprve účinným odstoupením smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti ze smlouvy, odstoupení od smlouvy nemá vliv na nároky, které vznikly před odstoupením od smlouvy. K tomu viz například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 23 Cdo 2833/2011 ze dne 27.11.2013 (přístupný na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Dlužník ve vztahu k těmto pohledávkám založil svou procesní obranu dále na tom, že pohledávky navrhovatele ze smlouvy o dílo sice vznikly (byť v jiné výši), avšak zanikly jednostranným započtením na jeho pohledávky za věřitelem a). Podle odvolacího soudu z listin dlužníkem doložených k tomuto zápočtu není zánik pohledávek věřitele a) započtením doložený. K tomu odvolací soud poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu České republiky sen. zn. 29 NSČR 42/2011 ze dne 26.6.2012 (uveřejněné v časopise Soudní judikatura, svazek 8, roč. 2013, pod č. 114/2013), ve kterém Nejvyšší soud vyslovil názor, že jestliže dlužník založil procesní obranu proti věřitelskému insolvenčnímu návrhu na tvrzení, že pohledávka insolvenčního navrhovatele sice vznikla (a on ji neuhradil), že však následně zanikla tím, že dlužník proti ní uplatnil k započtení vlastní pohledávku vůči insolvenčnímu navrhovateli, pak k tomu, aby insolvenční soud mohl insolvenčnímu navrhovateli upřít aktivní legitimaci k podání insolvenčního návrhu (a jen z tohoto důvodu takový návrh zamítnout), je nezbytné prokázat opodstatněnost dlužníkovy obrany (mít zánik pohledávky započtením za doložený).

V přezkoumávané věci podle odvolacího soudu z dokazování provedeného v odvolacím řízení není postaveno najisto, že dlužník má vůči navrhujícímu věřiteli pohledávky způsobilé k započtení, neboť dlužník uplatnil vůči věřiteli k započtení pohledávky z titulu smluvních pokut (za porušení smlouvy) a nákladů za znalecký posudek, ke kterým by však muselo být provedeno další dokazování. Lze proto uzavřít, že dlužník s procesní obranou, že řádně doložená pohledávka zanikla, v řízení neuspěl, a pro nedostatek aktivní věcné legitimace věřitele a) jeho insolvenční návrh zamítnout nelze. Přitom ze samotných tvrzení dlužníka a listin doložených dlužníkem k zániku jeho závazků vůči věřiteli a) vyplývá, že část prací byla skutečně věřitelem a) provedena a že proto má vůči němu splatné pohledávky nejméně ve výši 13.780 Kč (faktura č. 78/2013) a ve výši 23.530 Kč (faktura č. 2014010), když pohledávky věřitele a) v této výši dlužník do zápočtu zahrnul. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že věřitel a) jako insolvenční navrhovatel uvedené splatné pohledávky za dlužníkem doložil, přičemž jejich výše není pro osvědčení aktivní věcné legitimace věřitele a) rozhodná.

Pokud jde o pohledávku věřitele b), pak odvolací soud přisvědčuje správnému závěru soudu prvního stupně, že s ohledem na soudní řízení probíhající ohledně jeho tvrzených pohledávek za dlužníkem jsou jeho pohledávky sporné, neboť by bylo k těmto pohledávkám třeba provádět dokazování přesahující rámec insolvenčního řízení. K tomu odvolací soud poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu České republiky sen. zn. 29 NSČR 30/2009 ze dne 29.4.2010 (uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 14/2011), ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že důvodem zamítnutí insolvenčního návrhu věřitele v řízení před soudem prvního stupně je i to, že v insolvenčním řízení vyjde najevo, že sporné skutečnosti týkající se pohledávky, kterou je insolvenční navrhovatel povinen doložit, nebude možné osvědčit pouze listinami a že provedením věcně (okruhem sporných skutečností) opodstatněných důkazů (výslechem účastníků, výslechem svědků, znaleckými posudky, ohledáním apod.) by insolvenční soud nahrazoval sporné řízení o takové pohledávce. Insolvenční řízení není a nemůže být nástrojem nahrazujícím (ve sporu o pohledávku mezi věřitelem a dlužníkem) cestu nalézání práva před orgány k tomu povolanými, povinností insolvenčního soudu není provádět v insolvenčním řízení dokazování o tom, zda pohledávka věřitele (insolvenčního navrhovatele) v právu skutečně existuje.

Vzhledem k tomu, že věřitel b) přistoupil do řízení (§ 107 IZ) o původním insolvenčním návrhu věřitele a), nelze s jeho podáním zacházet jako se samostatným insolvenčním návrhem a aktivní věcnou legitimaci navrhujících věřitelů, jakož i tvrzený úpadek dlužníka, je nutno zjišťovat na podkladě obou dosud podaných návrhů. Neosvědčení aktivní legitimace jednoho z navrhujících věřitelů v případě, že tato legitimace svědčí druhému insolvenčnímu navrhovateli, nemůže proto bez dalšího vést k zamítnutí insolvenčního návrhu.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle ustanovení § 219a odst. 2 o.s.ř. zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V dalším řízení se soud prvního stupně, vázán právním názorem odvolacího soudu (§ 226 odst. 1 o.s.ř.), bude zabývat hodnocením toho, zda dlužník se nachází v úpadku ve smyslu ustanovení § 3 IZ.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužníkovi a insolvenčním navrhovatelům se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení tohoto usnesení.

Olomouc 24. listopadu 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu