2 VSOL 41/2011-A-11
KSBR 24 INS 12478/2010 2 VSOL 41/2011-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Poláška a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Radky Panáčkové v insolvenční věci dlužníka FIGHT 4 s.r.o., se sídlem Gruzínská 5, 625 00 Brno, IČ 49 97 17 27, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29.11.2010, č.j. KSBR 24 INS 12478/2010-A-6,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V důvodech usnesení uvedl, že dlužník dne 25.10.2010 podal u soudu prvního stupně insolvenční návrh, kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku. Z obsahu spisu vyplynulo, že záloha na náklady insolvenčního řízení je nutná ke krytí budoucích nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Výši zálohy soud prvního stupně určil v maximální výši, a to s ohledem na ust. § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., kde je stanovena minimální odměna insolvenčního správce ve výši 45.000,-Kč. Soud prvního stupně dále vysvětlil smysl uložení zálohy, neboť jen ta umožní působení insolvenčního správce bezprostředně po vydání rozhodnutí o úpadku, tedy v době, kdy výdaje na činnost insolvenčního správce nelze dosud krýt z výtěžku zpeněžení podstaty. Nad rámec soud prvního stupně uvedl, že povinností dlužníka bylo podat insolvenční návrh v dostatečném časovém předstihu předtím, než se ocitne v situaci, kdy již nemá finanční prostředky ani na zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Jak soud prvního stupně zdůraznil, smyslem a cílem insolvenčního řízení není odstraňování nefunkčních společností z obchodního rejstříku , ale uspořádání vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli. Proti tomuto rozhodnutí podal věřitel odvolání. V něm uvedl, že již nevykazuje žádnou činnost a nemá žádné výnosy a jakékoliv zlepšení situace je zcela nereálné. Podle dlužníka je zřejmé, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení ani k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil, příp. aby rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Pokud není možné prohlásit konkurs, pak navrhl zamítnutí návrhu dlužníka na prohlášení konkursu z důvodu nedostatku majetku dlužníka.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ust. § 108 odst. 1 a 2 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka, a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužník se insolvenčním návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 25.10.2010 domáhal zjištění úpadku. V návrhu popsal okolnosti, za jakých se dostal do stavu předlužení. V návrhu tvrdil, že souhrn jeho závazků ve výši 1.222.000,-Kč převyšuje hodnotu jeho majetku, která činí 2.000,-Kč.

K výzvě soudu dlužník doplnil insolvenční návrh o seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců, z nichž vyplynulo, že dlužník vlastní drobný hmotný majetek (kopírovací stroj na klíče, notebook), má pohledávku za dlužníkem SUPEROKNO, se sídlem v Polsku, která dle něho nedobytná, neboť tento dlužník se momentálně nachází v likvidaci. V seznamu závazků označil celkem 4 věřitele (Statutární město Brno, VABEX CZ s.r.o., Jaroslava Crhu a jednatele dlužníka Ing. Martina Karaivanova a Georgi Karaivanova) a uvedl jednoho zaměstnance.

Dle skutečností uvedených v návrhu a seznamu majetku dlužník nemá pohotové finanční prostředky. Již z toho vyplývá nezbytnost složení zálohy, která po případném zjištění úpadku dlužníka může jedině zajistit krytí nákladů, nezbytných pro řádný výkon funkce insolvenčního správce. Úvahu o výši potřebné zálohy je třeba učinit dle rozsahu a struktury majetku dlužníka a předpokládané výši prostředků, které by bylo po zjištění úpadku dlužníka třeba k pokrytí nezbytných výdajů insolvenčního správce, s ohledem na předpokládaný rozsah jeho činnosti. Dlužník vlastní tří movité věci minimální hodnoty a pohledávku v nominální výši cca 10.000-Kč, která je podle něj nedobytná. Proto lze důvodně předpokládat, že mimo hotových nákladů správce se zjištěním majetku dlužníka, případně jiných osob, který by podléhal soupisu, a prověřením úkonů z hlediska platnosti a účinnosti, bude ze složené zálohy třeba alespoň částečně pokrýt i odměnu insolvenčního správce, jejíž výše činí v případě řešení úpadku konkursem 45.000,-Kč (dle úpravy § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb.). Proto i podle odvolacího soudu činí částka potřebná na krytí nákladů insolvenčního řízení 50.000,-Kč tak, jak její výši určil soud prvního stupně.

Pokud se dlužník domáhal rozhodnutí podle § 144, již ze skutečnosti že se nejedná o soudem zrušenou společnost vyplývá, že u něj postup podle tohoto ustanovení nepřipadá v úvahu.

Napadené usnesení je věcně správné a proto je odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 21. března 2011

Za správnost vyhotovení: Mgr. Milan Polášek v.r. Jana Fuksíková předseda senátu