2 VSOL 355/2012-A-13
KSBR 37 INS 3828/2012 2 VSOL 355/2012-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Aleny Brustmannové, nar. 20.8.1955, bytem Radniční 600/8, 671 72 Miroslav, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.4.2012, č. j. KSBR 37 INS 3828/2012-A-7,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně uložil dlužnici, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V důvodech usnesení uvedl, že dlužnice se insolvenčním návrhem ze dne 6.2.2012 domáhala rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu tvrdila, že celková výše jejích závazků činí 844.552,-Kč, z toho závazky ve výši 102.724,-Kč jsou zajištěné, nemá žádnou vyživovací povinnost, pobírá invalidní důchod ve výši 12.491,-Kč a je obdarovaná smlouvou ze dne 6.2.2012 s měsíčním plněním 1.500,-Kč. Zajištěný závazek ve výši 102.724,-Kč posuzoval soud pro účely oddlužení jako závazek nezajištěný, neboť dle sdělení dlužnice předmět zajištění již neexistuje. Hodnota plnění, kterou by při oddlužení plněním splátkového kalendáře obdrželi nezajištění věřitelé, činí méně než 30 % jejich pohledávek a souhlas věřitelů s nižším plněním nebyl předložen. K čestnému prohlášení ze dne 6.2.2012, v němž se Jarmila Honsová zavázala přispívat dlužnici na oddlužení částkou 1.500,-Kč po dobu insolvenčního řízení, soud nepřihlížel. Uvedl, že dle ust. § 628 odst. 2 a § 843 občanského zákoníku musí být písemná smlouva o důchodu a darovací smlouva, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování. Z uvedeného vyplynulo, že nebyla předložena účinná smlouva. Nadto prohlášení obsahuje sdělení, že se jedná o osobní závazek a nevztahuje se na dluhy dlužnice. Užití příjmu pro účely oddlužení je proto tímto vyloučeno. S ohledem na uvedené skutečnosti by nebylo možné schválit oddlužení plněním splátkového kalendáře, ani zpeněžením majetkové podstaty. Lze tedy očekávat, že způsobem řešení úpadku dlužnice bude konkurs, a proto soud prvního stupně uložil dlužnici dle ust. § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění, (dále jen IZ ) zálohu na náklady řízení v maximální výši, neboť minimální odměna insolvenčního správce dle ust. § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. při konkursu bez DPH činí 45.000,-Kč (bez hotových výdajů). Účelem zálohy na náklady insolvenčního řízení je umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho činnosti bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a po jeho ustanovení do funkce a tím překlenout prvotní nedostatek pohotových peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení do doby, než bude možno zpeněžit majetkovou podstatu.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. V něm uvedla, že se dostala do velmi tíživé situace, kterou není schopna zvládnout. Dále tvrdila, že pobírá invalidní důchod 12.491,-Kč měsíčně a je obdarovanou ze smlouvy v částce 1.500,-Kč měsíčně, přičemž tato částka nebyla soudem prvního stupně akceptována z důvodu, že nebyla dodána žádná účinná smlouva. Paní Jarmila Honsová však dlužnici hodně pomáhá a bude i nadále. Požádala o zvážení situace a o rozložení zálohy do splátek.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhala rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu tvrdila, že souhrn jejích závazků činí 844.552,-Kč, její příjem je tvořen invalidním důchodem ve výši 12.491,-Kč a je obdarovanou z darovací smlouvy uzavřenou s Jarmilou Honsovou (částkou 1.500,-Kč). Byť dlužnice uvedla, že závazek vůči Smart Capital a.s. v částce 102.724,-Kč je zajištěn, dále v prohlášení ze dne 6.2.2012 sdělila, že zajištění již neexistuje. Předložila čestné prohlášení Jarmily Honsové ze dne 6.2.2012, která se zavázala dlužnici přispívat na oddlužení částkou 1.500,-Kč po dobu insolvenčního řízení s tím, že se jedná o osobní závazek vůči dlužnici a nevztahuje se na její dluhy. Dlužnice nevlastní ani žádný majetek.

Podle ust. § 108 odst. 1 a 2 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovně právních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.

Podle ust. § 395 odst. 1 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že a) jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Při hodnocení schopnosti dlužníka vyhovět podmínkám pro povolení řešení jeho úpadku oddlužením je insolvenční soud vázán ust. § 398 odst. 3 věty první IZ a při úvaze, zda je dlužník schopen splnit požadavek stanovený v ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ, musí vycházet z výše splátek odpovídající částkám, které by mohly být v rámci výkonu rozhodnutí či exekuce sráženy z dlužníkova pracovního příjmu k uspokojení přednostních pohledávek (dle § 279 odst. 1 o.s.ř. se z čisté mzdy, která zbývá dlužníkovi po odečtení základní nepostižitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádří se v celých korunách, srážejí dvě třetiny, třetí třetina zůstává dlužníkovi k volné dispozici).

V přezkoumávané věci dlužnice doložila, že jejím příjmem je invalidní důchod ve výši 12.696,-Kč měsíčně. Z tohoto příjmu by mohlo být pro účely plnění splátkového kalendáře při oddlužení měsíčně sráženo 4.568,-Kč. V průběhu trvání oddlužení (po dobu pěti let) by dlužnice mohla uhradit celkem 209.280,-Kč. Dále je nutno zohlednit, že při oddlužení plněním splátkového kalendáře činí za každý započatý kalendářní měsíc odměna insolvenčního správce 750,-Kč a náhrada jeho hotových výdajů 150,-Kč. Celkem se jedná o částku 900,-Kč měsíčně (s daní z přidané hodnoty 1.080,-Kč), která současně představuje pohledávku za majetkovou podstatou dle ust. § 168 IZ. Z těchto zjištění nepochybně vyplývá, že dlužnici, jejíž nezajištěné závazky představují 844.552,-Kč, nemůže být povoleno oddlužení formou splátkového kalendáře, neboť ze svého příjmu nebude schopna v zákonem stanovené lhůtě pěti let a při zákonem určené výši splátek uhradit alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Proto je správný závěr soudu prvního stupně, že dlužnice nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení. Do úvahy nepřipadá ani oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty (či kombinace obou forem oddlužení), neboť dlužnice nemá žádný majetek.

Správnost závěru soudu prvního stupně, že dlužnice není schopna uhradit nezajištěným věřitelům alespoň zákonem požadovanou minimální výši jejich pohledávek, nemůže zpochybnit ani dlužnicí předložené čestné prohlášení Jarmily Honsové ze dne 6.2.2012. Je tomu tak především proto, že z této listiny nevyplývá žádný závazek jmenované poskytovat dlužnici jakékoli plnění, jako by tomu bylo v případě, pokud by s dlužnicí uzavřela řádnou darovací smlouvu či smlouvu o důchodu. Nadto dlužnice dosud ničeho neuvedla (natož doložila) o majetkových či příjmových poměrem Jarmily Honsové, pročež nelze posoudit, zda by byla jmenovaná vůbec schopna poskytovat dlužnici po dobu trvání oddlužení uvedenou částku.

Za tohoto stavu věci, kdy se jeví pravděpodobným zamítnutí návrhu na povolení oddlužení dle ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ a prohlášení konkursu na majetek dlužnice, je požadavek soudu prvního stupně na složení zálohy na náklady insolvenčního řízení důvodným. Smyslem zálohy je umožnit činnost insolvenčního správce již od počátku jeho ustavení do funkce, složená záloha správci umožní uhradit náklady vzniklé při zjišťování majetku dlužnice, případně jiných osob, který by též mohl náležet do majetkové podstaty dlužnice.

Soud prvního stupně správně stanovil i výši zálohy na náklady insolvenčního řízení. Kromě již výše uvedeného účelu slouží záloha i jako záruka úhrady odměny a hotových výdajů správce, není-li možno tyto nároky uspokojit z majetkové podstaty. Při způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem činí pouze odměna insolvenčního správce minimálně 45.000,-Kč dle § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. Dále insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti i náhrada hotových výdajů, tj. cestovních nákladů, poštovného, telekomunikačních poplatků a ostatních hotových výdajů (§ 7 téže vyhlášky).

Důvodem pro neuložení povinnosti k zaplacení zálohy nemůže být skutečnost, že dlužnice nemá dostatek finančních prostředků k její úhradě. Je zcela na dlužnici, jakým způsobem si prostředky k úhradě zálohy opatří.

Návrh dlužnice, aby zálohu na náklady insolvenčního řízení platila ve splátkách, nelze akceptovat. S ohledem na účel, pro který je zaplacení zálohy vyžadováno (především poskytnutí pohotových finančních prostředků ke krytí počátečních nákladů insolvenčního správce), je nezbytné, aby celá požadovaná záloha byla poskytnuta ještě před rozhodnutím o úpadku dlužnice.

Ze všech výše uvedených důvodů je napadené usnesení soudu prvního stupně věcně správné a odvolací soud jej proto podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 24. května 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu