2 VSOL 348/2011-A-11
KSBR 24 INS 5742/2011 2 VSOL 348/2011-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka Ing. Jana Chalupy, nar. 9. června 1948, bytem Čížov 52, PSČ 586 01, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 4.5.2011 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. dubna 2011, č.j. KSBR 24 INS 5742/2011-A-4,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením uložil insolvenční soud dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení 50.000,-Kč. Na odůvodnění uvedl, že dlužník podal dne 6. dubna 2011 insolvenční návrh, kterým se domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a jeho řešení povolením oddlužení. Z insolvenčního návrhu zjistil, že dlužník má pouze dva závazky v celkové výši 5.097.236,-Kč (vůči společnosti ALTA a.s. splatný co do jistiny v září 2006 a vůči Československé obchodní bance a.s. splatný co do jistiny v roce 2007). Tyto závazky vznikly dlužníku z titulu směnečného rukojemství, když avaloval směnky za závazky společnosti KAR-POLL, s.r.o., IČ 60708441. Dlužník je jako jediný jednatel této společnosti zapsán od 26. listopadu 2003 dosud a jako její jediný společník od 26. dubna 2006 dosud. V roce 2008 měl dlužník příjmy z podnikání ve výši 10.000,-Kč a v roce 2009 ve výši 135.500,-Kč. Při posouzení otázky, zda je u dlužníka možné řešení jeho úpadku oddlužením, vyšel soud z výkladu ustanovení § 389 odst. 1 insolvenčního zákona tak, jak je podán v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. února 2011 sp.zn. 29 NSČR 9/2009, z něhož vyplývá, že pro účely posouzení, zda návrh na povolení oddlužení podala k tomu oprávněná osoba (ve smyslu § 389 odst. 1 a § 390 odst. 3 insolvenčního zákona) je podmínka, aby dlužník neměl dluhy z podnikání, splněna i tehdy, jestliže návrh na povolení oddlužení podal dlužník, který nebyl a není podnikatelem a který svým majetkem pouze zajistil (např. jako směnečný rukojmí) 2VSOL 348/2011-A-11 dluh jiné osoby z jejího podnikání a toliko poskytl majetkovou garanci za uspokojení pohledávek věřitele za třetí osobou-podnikatelem, aniž by svým jednáním projevil vůli osobně se na podnikání účastnit. Vzhledem k tomu, že: a) dlužníkovy závazky ve výši 5.097.236,-Kč vznikly tak, že se zaručil za závazky společnosti KAR-POLL, s.r.o., jejímž byl jednatelem a společníkem, a tyto vznikly v době 4 a 5 let před podáním insolvenčního návrhu, b) dlužník nemá jiné závazky a c) dlužník měl v roce 2009 příjmy z podnikání ve výši 135.500,-Kč, není dlužník osobou, která toliko poskytla majetkovou garanci za uspokojení pohledávek podnikatele, neboť se svým jednáním jako jediný jednatel právnické osoby osobně účastnil na podnikání a závazky, které jako fyzická osoba zajistil, vznikly jeho osobní činností. Soud přihlédl i k výši dlužníkových závazků a k tomu, že tyto závazky jsou jedinými závazky dlužníka, který měl ještě v roce 2009 nikoliv zanedbatelný příjem z podnikatelské činnosti a dospěl k závěru, že nelze spravedlivě uzavřít, že dlužník nemá závazky z podnikání. Proto řešení jeho úpadku oddlužením není možné. Při posuzování potřeby zálohy vyšel insolvenční soud z obsahu spisu a dospěl k tomu, že ke krytí nákladů insolvenčního řízení je nutné složení zálohy, neboť prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Proto, s odkazem na ustanovení § 108 insolvenčního zákona, vyzval dlužníka k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Výši zálohy určil v maximální možné částce 50.000,-Kč, a to s ohledem na její smysl, kterým je umožnit působení insolvenčního správce bezprostředně po vydání rozhodnutí o úpadku, tedy v době, kdy výdaje na činnost insolvenčního správce nelze dosud krýt z výtěžku zpeněžení podstaty, a jejichž úhradu nelze odkládat až do doby, kdy se podaří zpeněžením majetkové podstaty získat finanční prostředky.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že tím, že vykonával funkci jednatele a byl společníkem společnosti se nestal podnikatelem ve smyslu § 2 ObchZ. Závazky ze směnečného rukojemství přijal jako fyzická osoba a tyto nevzešly z jeho podnikatelské činnosti a nevylučují jej z režimu oddlužení. Příjmy z podnikání v roce 2009 ve výši 135.500,-Kč vznikly z podnikatelské činnosti dle smlouvy o dílo, z této činnosti, kterou provozoval cca 4 měsíce v průběhu období uplynulých tří let, nemá žádné dluhy. Omezený rozsah jeho podnikatelské činnosti a absence dluhů z této činnosti je rozumným důvodem, proč lze jeho oddlužení povolit. Starobní důchod dlužníka činí 18.300,-Kč měsíčně, oddlužení by proto přineslo nejen snížení části jeho dluhu ale i rychlejší a poměrné uspokojení jeho věřitelů. Právě z tohoto důvodu dlužník od 1.3.2011 uzavřel pracovní smlouvu se zahraničním subjektem, z níž má měsíční příjem 1.500 EUR. Tyto skutečnosti soud prvního stupně nevzal v úvahu. Dlužník proto v odvolacím řízení žádal zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. 2VSOL 348/2011-A-11

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ust. § 389 odst. 1 a 2 IZ, dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením. Jiná osoba než dlužník není oprávněna návrh na oddlužení podat.

Z ust. § 396 odst. 1 IZ vyplývá, že jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Podle ust. § 108 odst. 1, odst. 2 IZ, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě stanovil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.

Odvolací soud pro stručnost odkazuje na správná zjištění insolvenčního soudu o příjmech dlužníka z podnikání a ze závislé činnosti, o struktuře a výši jeho závazků a obsahu výpisu obchodního rejstříku společnosti KAR-POLL, s.r.o., uvedená v odůvodnění napadeného usnesení, která odpovídají obsahu spisu a při přezkumu napadeného usnesení z nich odvolací soud vychází. Dále z obsahu spisu vyplývá, že dlužník má příjem na důchodu 18.300,-Kč měsíčně, doložil pracovní smlouvu dle níž vznikl jeho pracovní poměr na dobu neurčitou s měsíční mzdou 1.500,-EUR, dlužník je zcela nemajetný.

V době po vydání rozhodnutí insolvenčního soudu bylo do spisu doručeno podání věřitele Československá obchodní banka a.s., který s ohledem na tvrzení dlužníka v návrhu o důvodech závazku vůči tomuto věřiteli, sdělil insolvenčnímu soudu, že závazky dlužníka vznikly z titulu avalu dvou směnek zajišťujících závazky společnosti KAR-POLL s.r.o. a rovněž z titulu přistoupení k závazkům této společnosti. Své tvrzení o přistoupení k závazkům doložil Notářským zápisem ze dne 16.8.2007, NZ 439/2007, N 473/2007, sepsaným JUDr. Ivanem Kočerem, notářem v Českých Budějovicích, z něhož vyplývá, že touto listinou uzavřeli účastníci Československá obchodní banka a.s., společnost KAR-POLL, s.r.o., Ing. Jan Chalupa, nar. 1948, a Jan Chalupa, nar. 1975, právní úkony uznání dluhu, dohodu o jeho splacení, dohodu o přistoupení závazku a dohodu o přímé vykonatelnosti notářského zápisu. Část B, článku za páté, bod I. notářského zápisu, obsahuje dohodu o přistoupení Ing. Jana Chalupy k závazku KAR-POLL, s.r.o. z titulu Smlouvy o úvěru ze dne 9.12.2005, č. 4664/05/5198, jehož výše ke ni sepisu zápisu 2VSOL 348/2011-A-11

činí 659.377,66 Kč a k dalším zde uvedeným nárokům, bod II. téže části notářského zápisu obsahuje dohodu o přistoupení Ing. Jana Chalupy a Jana Chalupy k závazku KAR-POLL, s.r.o. z titulu Smlouvy o úvěru ze dne 18.7.2006, č. 4374/06/5198, jehož výše ke ni sepisu zápisu činí 871.089,66 Kč a k dalším zde uvedeným nárokům.

Výkon funkce jednatele či status společníka společnosti s ručením omezeným není podnikatelskou činností (§ 2 ObchZ) a závazky, které na sebe dlužník převzal v době výkonu funkce jednatele společnosti KAR-POLL s.r.o., nejsou závazky vzešlými z jeho podnikatelské činnosti. Insolvenční soud ovšem k opačnému závěru ani nedospěl (to je k závěru, že dlužník je podnikatelem a jeho závazky souvisejí s podnikáním), proto se odvolací námitka dlužníka, že výkonem funkce jednatele a tím, že byl společníkem podnikatele, se podnikatelem nestal, není důvodná.

Insolvenční soud při posuzování subjektivní legitimace dlužníka k podání návrhu na povolení oddlužení vycházel ze závěrů Nejvyššího soudu ze dne 23.2.2011, sp. zn. KSUL 70 INS 3940/2008, 29 NSČR 9/2009-A-29, které aplikoval na skutkový stav věci, plynoucí ze spisu ke dni jeho rozhodnutí. Jeho závěr o nedostatku subjektivní legitimace dlužníka k podání návrhu na povolení oddlužení je postaven na hledisku spravedlivosti promítnutém do souvislostí osobní účasti dlužníka na vzniku zajišťovaných závazků podnikatele. Tím, že v době vzniku závazků dlužník vykonával funkci jednatele se osobně účastnil na podnikání a zajišťované závazky vznikly také jeho osobní činností . Proto není osobou, která jen poskytla garanci uspokojení pohledávek vůči podnikatelskému subjektu. Odvolací soud závěru insolvenčního soudu rozumí (také s ohledem na obsah konečné zprávy, která byla schválena insolvenčním soudem usnesením ze dne 17.8.2011 v řízení sp. zn. KSBR 32 INS 3250/2009-B-30 ve věci dlužníka KAR-POLL, s.r.o., a je dostupná prostřednictvím Insolvenčního rejstříku), přesto však s ním nemůže souhlasit. Insolvenčním soudem zmiňované usnesení Nejvyššího soudu, v němž byla obdobná skutková situace jako v této věci, bylo v mezidobí publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 112/2011 (dále R 112/2011) a závěr, že i v případě, kdy dlužník svým majetkem pouze zajistil jako směnečný rukojmí dluh jiné osoby z jejího podnikání, je splněna podmínka, že dlužník nemá dluhy z podnikání, z tohoto rozhodnutí vyplývá zcela jednoznačně.

Přesto však podle odvolacího soudu dlužník nesplňuje kriteria dle § 389 IZ k podání návrhu na povolení oddlužení, protože má dluhy, které jsou svou povahou dluhy z podnikání. V řízení bylo osvědčeno notářským zápisem, předloženým věřitelem Československá obchodní banka a.s., že dne 16.8.2007 dlužník ve smyslu § 533 OZ přistoupil k těmže podnikatelským závazkům společnosti KAR-POLL, s.r.o., za které převzal směnečné rukojemství. Tímto dobrovolným úkonem došlo ke změně kvality vztahu mezi dlužníkem a společností-podnikatelem. Ačkoli funkcí přistoupení k dluhu je také zajištění (utvrzení) závazku, je osoba, která k dluhu přistoupila, zavázána primárně (stejně jako dlužník). Přistoupením k dluhu dochází ke změně v subjektivních právech a povinnostech původního dlužníka (zde KAR-POLL, s.r.o.), protože ve vnitřním vztahu mezi ním a přejímatelem již původní dlužník není zavázán 2VSOL 348/2011-A-11 za celý dluh, ale jen za jeho polovinu (rovnost podílů, § 511 odst. 2 OZ, pokud se přistupující s původním dlužníkem nedohodne jinak nebo to neplyne ze zvláštního vztahu mezi nimi, což v této věci nebylo). Proto je podle odvolacího soudu kvalita závazku dlužníka (rozuměj Ing. Jana Chalupy) ze směnečného rukojemství za závazky společnosti KAR-POLL, s.r.o. odlišná od kvality jeho závazku z přistoupení k dluhům této společnosti a závěr Nejvyššího soudu v jeho rozhodnutí R 112/2011 se na vztah přistoupení k dluhu neuplatní.

Dlužník má jako přejímatel vůči věřiteli Československá obchodní banka a.s. vztah z převzetí podnikatelského závazku přesahující částku 1,5 milionu Kč. V případě jeho plnění v polovině a méně nemůže vůči původnímu dlužníku KAR-POLL, s.r.o. žádat jeho náhradu. Pokud k tomuto závazku původního dlužníka přistoupil dobrovolně, je třeba tento jeho závazek nejméně z jedné poloviny posuzovat jako závazek související s podnikatelskou činností. Proto dlužník není subjektivně legitimován k podání návrhu na povolení oddlužení a jedinou možností řešení jeho případného úpadku je konkurs (§ 396 odst. 1 IZ).

Pokud v odvolání dlužník argumentoval prospěchem věřitelů a svými příjmy, (podle nichž by za daného skutkového stavu věci byli věřitelé uspokojeni v poměru cca 53% hodnoty jejich pohledávek), nelze k této skutečnosti přihlížet v situaci, kdy dlužník k podání insolvenčního návrhu není legitimován. Příjmy dlužníka z podnikání v minulém období jsou podle odvolacího soudu v dané situaci při hodnocení jeho aktivní legitimace k podání návrhu na povolení oddlužení nevýznamné.

Vzhledem k tomu, že dlužník dle seznamu majetku nemá vůbec žádný majetek (nemá k dispozici žádné pohotové finanční prostředky), je zcela správná úvaha insolvenčního soudu o tom, že na krytí počátečních nákladů insolvenčního řízení je potřebná záloha. Vzhledem k nemajetnosti dlužníka z ní bude třeba pravděpodobně krýt i celkové náklady insolvenčního řízení, proto je výši této zálohy třeba určit v maximální částce 50.000,-Kč s přihlédnutím k potřebě pokrytí zejména odměny insolvenčního správce a náhrady jeho hotových výdajů, když minimální odměna insolvenčního správce při řešení úpadku konkursem, v případě že správce není plátcem DPH, činí 45.000,-Kč (§ 1 odst. 5 vyhl.č. 313/2007 Sb.).

Odvolací soud se ztotožnil s názorem insolvenčního soudu v tom, že v této věci je třeba dlužníku uložit povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení v částce 50.000,-Kč, byť důvody, které ho k tomuto závěru vedly jsou odlišné. Proto podle § 219 o.s.ř. napadené usnesení potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í přípustné dovolání.

V Olomouci dne 25. listopadu 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu