2 VSOL 34/2011-A-29
KSBR 37 INS 12058/2010 2 VSOL 34/2011-A-29

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Poláška a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka Ing. Ivo anonymizovano , anonymizovano , bytem Chřestova 1311/9, 664 91 Ivančice, zastoupeného JUDr. Janou Krčkovou, advokátkou se sídlem Na Městečku 247, 664 07 Pozořice, o insolvenčním návrhu věřitele Komerční banka a.s. se sídlem Na Příkopě 969/33, 114 07 Praha 1, zastoupeného JUDr. Petrem Balcarem, advokátem se sídlem E. Peškové 15, 151 31 Praha 5, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. ledna 2011, č.j. KSBR 37 INS 12058/2010-A-24

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesení soud prvního stupně změnil své usnesení ze dne 22.12.2010, č.j. KSBR 37 INS 12058/2010-A-21 tak, že insolvenční řízení se nezastavuje. Na odůvodnění uvedl, že řízení bylo zahájeno 15. 10.2010 na základě insolvenčního návrhu věřitele, kterému soud uložil povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč a ke splnění této povinnosti mu určil lhůtu 3 dnů od právní moci usnesení. Protože věřitel v soudem stanovené lhůtě zálohu nezaplatil, usnesením ze dne 22.12.2010, č.j. KSBR 37 INS 12058/2010-A -21 soud řízení zastavil. Proti tomuto usnesení podal věřitel včasné odvolání s tím, že zálohu poukázal na účet soudu dne 23.12.2010, kdy rovněž podal odvolání. Podle záznamu o složení zálohy tato byla připsána na účet soudu nejpozději dne 28.12.2010. Proto soud odvolání zcela vyhověl a změnil napadené usnesení tak, že řízení se nezastavuje (§ 95 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení /insolvenční zákon/, dále jen IZ ). Proti usnesení soudu prvního stupně podal odvolání dlužník, který v odvolacím řízení žádal jeho zrušení, protože uloženou povinnost splnil věřitel až po uplynutí soudem stanovené lhůty.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 95 IZ rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení, proti kterým je odvolání přípustné, může na jeho základě změnit také soud prvního stupně, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví; to neplatí, jde-li o odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nebo o odvolání proti rozhodnutí ve věci samé.

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že insolvenční soud uložil věřiteli povinnost zaplatit zálohu 50.000,-Kč na náklady insolvenčního řízení, věřitel tuto povinnost nesplnil v soudem určené lhůtě (tj. do pátku 17.12.2010). Proto insolvenční soud v souladu s úpravou § 108 odst. 3 IZ řízení zastavil. Věřitel se, ještě před doručením usnesení o zastavení řízení zvláštním způsobem, proti tomuto rozhodnutí odvolal s tím, že zálohu poukázal v den podání odvolání. Skutečnost, že v průběhu řízení o odvolání věřitele byla záloha uhrazena v soudem určené výši a dle jeho pokynů, je doložena záznamem účtárny soudu ze dne 28.12.2010.

V situaci, kdy věřitel současně s podáním odvolání proti usnesení o zastavení řízení z důvodu dle § 108 odst. 3 IZ splnil uloženou povinnost zaplatit zálohu, nevidí odvolací soud žádného rozumného důvodu nepřihlédnout k jejímu splnění, byť k tomu došlo až po uplynutí určené lhůty a po té, kdy insolvenční soud rozhodl o zastavení řízení právě z důvodu jejího nezaplacení. Pokud by insolvenční soud nezohlednil, byť dodatečné, splnění uložené povinnosti zaplatit zálohu a usnesení o zastavení řízení by nabylo právní moci, byla by již zaplacená záloha věřiteli vrácena a ten by byl poté nucen podat nový insolvenční návrh. V průběhu nového insolvenčního řízení by mu, s velkou pravděpodobností, soud opět povinnost zaplatit zálohu uložil. Takovýto postup by byl zcela rozporný se základními zásadami insolvenčního řízení, jimiž jsou také rychlost a hospodárnost (§ 5 písm. a/ IZ), vyjádřenými i velmi široce vymezenou možností autoremedury v insolvenčním řízení (§ 95 IZ), kterou v tomto řízení soud prvního stupně správě využil. Odvolací soud proto podle § 219 o.s.ř. správné rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í přípustné dovolání.

V Olomouci dne 23. února 2011

Za správnost vyhotovení: Mgr. Milan Polášek v.r. Jana Fuksíková předseda senátu