2 VSOL 317/2012-P10-10
KSOS 36 INS 18160/2011 2 VSOL 317/2012-P10-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka PANEDI STYLE s.r.o., se sídlem Pivovarská 30, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, identifikační číslo osoby 27 83 33 56, o přihlášce pohledávky věřitele č. 10 LOANA ROŽNOV a.s., se sídlem Bezručova 211, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, identifikační číslo osoby 27 15 72 29, rozhodl o odvolání věřitele č. 10 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21.3.2012, č. j. KSOS 36 INS 18160/2011-P10-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně pro opožděnost odmítl věřitelem č. 10 LOANA ROŽNOV a.s. přihlášené zajištění nemovitostmi dlužníka-budovou čp. 550, pozemkem st. 342, 1846/2, 1850/2, 1850/3 a 1850/1, vše v k.ú. Kelč-Nové Město, zapsáno na LV č. 45 u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí.

V důvodech usnesení uvedl, že dne 6.10.2011 bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka. O úpadku dlužníka soud rozhodl dne 9.11.2011 a o řešení úpadku konkursem dne 4.1.2012. Rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 9.11.2011. Věřitel č. 10 uplatnil přihláškou ze dne 15.11.2011 doručenou soudu dne 23.11.2011 dvě nezajištěné pohledávky. Dne 20.12.2011 obdržel soud prvního stupně podání, podané na poštu dne 19.12.2011, kterým věřitel nově uplatnil k dílčí pohledávce č. 1 zajištění vzniklé na základě smlouvy ze dne 31.3.2008. Jako majetek tvořící zajištění v přihlášce uvedl budovu čp. 550, pozemky st. 342, 1846/2, 1850/2, 1850/3 a 1850/1, vše v k.ú Kelč-Nové Město, zapsáno na LV č. 45 u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí. Dne 5.1.2012 bylo u soudu podáno podání, kterým věřitel č. 10 nově uplatnil k dílčí pohledávce č. 2 zajištění vzniklé na základě smlouvy ze dne 31.3.2008. Jako majetek tvořící zajištění v přihlášce uvedl budovu čp. 550, pozemek st. 342, 1846/2, 1850/2, 1850/3 a 1850/1, vše v k.ú Kelč-Nové Město, zapsáno na LV č. 45 u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí. Lhůta pro podávání přihlášek do insolvenčního řízení skončila dne 9.12.2011. Věřitel č. 10 však uplatnil zajištění k dílčí pohledávce č. 1 až podáním dne 19.12.2011 a k dílčí pohledávce č. 2 podáním dne 5.1.2012. Jestliže tedy zajištěný věřitel, který zajištěnou pohledávku včas a řádně přihlásil do insolvenčního řízení jako osobní dlužníkův věřitel, aniž se dovolal zajištění, uplatní právo na uspokojení pohledávky ze zajištění samostatným podáním (doplněním přihlášky) až po uplynutí lhůty stanovené insolvenčním zákonem pro přihlašování pohledávek, insolvenční soud odmítne opožděně přihlášené pořadí pohledávky. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že uplatněné zajištění je třeba považovat za opožděné, a proto opožděně přihlášené pořadí dle ust. § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) odmítl.

Proti tomuto usnesení podal věřitel odvolání. V něm uvedl, že nedisponuje finančními prostředky, aby si mohl dovolit právní služby více než u jednoho právního zástupce, a proto se při podání přihlášky striktně držel informací a pokynů na internetových stránkách www.justice.cz, zejména ust. § 192 odst. 2 IZ, ve znění do 31.3.2011. Dále namítl, že pokyn uvedený v rozhodnutí o úpadku, kterým byli věřitelé vyzváni, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, je diametrálně odlišný jak od původního, tak od aktuálního zákonného znění, týkajícího se přihlašování zajištěných pohledávek. Podle věřitele lze odborným výkladem právním normy dovodit, že za změnu pořadí lze považovat uplatnění zajištění a navíc dodatečným uplatněním zajištění neměnil pořadí své pohledávky, neboť stále zůstává věřitelem druhé třídy, ale pouze uplatňuje zvláštní právo k uspokojení u určité části majetku zahrnutého v majetkové podstatě. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se přihlášení zajištěné uvedenými nemovitostmi dlužníka do insolvenčního řízení uznává.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ust. § 136 odst. 2, písm. d) IZ platí, že insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě a poučí je o následcích jejího zmeškání. Dle odstavce 3, tato lhůta nesmí být kratší třiceti dnů a delší dvou měsíců. Ustanovení § 136 odst. 2 písm. f) stanoví, že rozhodnutí o úpadku musí obsahovat i výzvu, aby věřitelé insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, s poučením o následcích nesplnění této povinnosti.

Podle ust. § 173 odst. IZ, věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují (odstavec 1). Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí (odstavec 2). Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku (odstavec 3). Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu (odstavec 4).

Podle ust. § 174 odst. 3 IZ, jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo.

Dle ust. § 192 odst. 4 IZ, může věřitel až do skončení přezkumného jednání, dokud jeho pohledávka není zjištěna, měnit výši přihlašované pohledávky. Jestliže v důsledku této změny není možné přezkoumat přihlášenou pohledávku při nařízeném přezkumném jednání, nařídí insolvenční soud zvláštní přezkumné jednání. Věřitel je však povinen uhradit ostatním věřitelům na jejich žádost náklady, které jim vznikly v souvislosti s jejich účastí na zvláštním přezkumném jednání.

Podle ust. § 185 IZ, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu spisu vyplývá, že usnesením č. j. KSOS 36 INS 18160/2011-A-31 ze dne 9.11.2011 soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka a vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku. Lhůta pro podávání přihlášek uplynula dne 9.12.2011. Věřitel č. 10 přihláškou pohledávky, doručenou soudu prvního stupně dne 23.11.2011, včas přihlásil své dvě pohledávky za dlužníkem. Jednalo se o pohledávky nezajištěné. První pohledávka ve výši 3.903.393,95,-Kč byla přihlášena z titulu nezaplacení kupní ceny za prodej nemovitosti dle kupní smlouvy a vyúčtovaná daňovým dokladem č. 9580125 ze dne 31.3.2008, splatným dne 31.12.2009. Druhá pohledávka byla přihlášena ve výši 3.002.707,27,-Kč z titulu nezaplacení kupní ceny za prodej zboží, vyúčtované daňovým dokladem č. 9580135 ze dne 9.4.2008, splatná dne 31.12.2008.

Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 20.12.2011 a dne 5.1.2012 věřitel uplatnil zajištění k výše uvedeným pohledávkám. K pohledávce č. 1 sdělil, že tato je ve výši 3.903.393,95,-Kč zajištěná majetkem dlužníka a zajištění vyplývá z přímé vykonatelnosti dle exekutorského zápisu č. 1/2010 ze dne 15.1.2010. K pohledávce č. 2 ve druhém podání doručeném soudu prvního stupně dne 5.1.2012 uvedl, že tato je ve výši 3.022.707,27,-Kč zajištěná majetkem dlužníka, což vyplývá z přímé vykonatelnosti dle exekutorského zápisu č. 1/2010 ze dne 15.1.2010. Majetkem, který tvoří zajištění obou pohledávek, je budova čp. 550 Kelč, a pozemky st. 342, 1846/2, 1850/2, 1850/3, 1850/1, vše v k.ú. Kelč-Nové Město.

Shodně se soudem prvního stupně má odvolací soud za to, že při posuzování přihlášky pohledávky a jejího doplnění o zajištění pohledávky věřitele, lze vyjít se závěrů formulovaných Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 30.11.2011, sen. zn. 29 NSČR 16/2011, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS ČR pod č. 54/2012, byť se jedná o řešení situace ve smyslu ust. § 192 odst. 2 IZ, ve znění do 31.3.2011. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud vysvětlil, že účinky spojené s opožděným přihlášením práva na uspokojení pohledávky ze zajištění se případně mohou pojit jen se zmeškáním lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku k přihlášení pohledávek a nikoli se zmeškáním lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku jako součást výzvy (poučení) dle § 136 odst. 2 písm. f) IZ. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v případě, že zajištěný věřitel, který zajištěnou pohledávku včas a řádně přihlásil do insolvenčního řízení jako osobní dlužníkův věřitel, aniž se dovolal zajištění, uplatní právo na uspokojení pohledávky ze zajištění samostatným podáním (doplněním přihlášky) až po uplynutí lhůty stanovené insolvenčním zákonem ke změně pořadí, insolvenční soud odmítne opožděné přihlášené pořadí pohledávky podle § 185 věty první IZ. Ve smyslu § 173 odst. 1 věty druhé IZ totiž nastala skutečnost, na základě které se k přihlášenému právu na (přednostní) uspokojení ze zajištění nepřihlíží. Zajištěná pohledávka se v důsledku tohoto uspokojuje v insolvenčním řízení jako nezajištěná.

Věřitel správně vystihl, že dikce ust. 192 IZ doznala změny. Stalo se tak zákonem č. 69/2011 Sb., který novelizoval insolvenční zákon s účinností od 1.4.2011. Na rozdíl od úpravy účinné do 31.32011 (dle které věřitel mohl až do přezkoumání jím přihlášené pohledávky, dokud jeho pohledávka nebyla zjištěna nebo účinně popřena, měnit důvod vzniku, výši i pořadí pohledávky) může podle nyní platného znění § 192 odst. 4 IZ věřitel měnit až do skončení přezkumného jednání, dokud není jeho pohledávka zjištěna, pouze výši přihlašované pohledávky. Za situace, kdy insolvenční zákon v platném znění zapovídá věřitelům měnit důvod a pořadí již přihlášené pohledávky (a je vůči věřitelům přísnější), nevidí odvolací soud žádného rozumného důvodu, proč by závěry vyslovené ve shora označeném rozhodnutí Nejvyššího soudu nebylo možno aplikovat i v posuzované věci.

Věřitel nese plnou odpovědnost za to, zda uvede (či neuvede) všechny obligatorní náležitosti přihlášky. Ze zákonné dikce (§ 174 odst. 3 IZ) plyne, že věřitel se výhodnějšího pořadí musí v přihlášce dovolat přímým uvedením skutečností, ze kterých vyplývá, že jeho pohledávka je skutečně zajištěná. Primárně se věřitel musí zajištění (pokud jej uplatňuje) dovolávat ve formuláři přihlášky pohledávky, což věřitel v posuzované věci neučinil, když (včas) přihlásil své pohledávky jako nezajištěné. Své pochybení se snažil napravit tím, že podáními, která byla doručena soudu prvního stupně dne 20.12.2012 a 5.1.2012, doplnil přihlášku pohledávky o zajištění svých pohledávek. Učinil tak však až po lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku, tedy opožděně. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když podle ust. § 185 IZ odmítl pro opožděnost přihlášené zajištění nemovitostmi dlužníka-budovou čp. 550, pozemkem st. 342, 1846/2, 1850/2, 1850/3 a 1850/1, vše v k.ú. Kelč-Nové Město, zapsáno na LV 45 u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí.

Námitky věřitele vyhodnotil odvolací soud jako nedůvodné. Jak již shora uvedl s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 16/2011, účinky spojené s opožděným přihlášením práva na uspokojení pohledávky ze zajištění se pojí jen se zmeškáním lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku. Pokud tedy věřitel tvrdí, že tyto účinky se pojí s výzvou, na základě které mají věřitelé neprodleně sdělit insolvenčnímu správci, jaká zjišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, je jeho přesvědčení mylné.

Z výše uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je věcně správné. Proto je postupem podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání, které lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení zvláštním způsobem prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu soudu ČR v Brně (§ 238a odst. 1 písm. a/, § 239 odst. 3, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Olomouci dne 23. května 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu