2 VSOL 315/2012-A-9
KSOS 22 INS 3282/2012 2 VSOL 315/2012-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Davida anonymizovano , anonymizovano , bytem Hovězí 132, PSČ 756 01, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o jeho odvolání ze dne 10.4.2012 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.3.2012, č.j. KSOS 22 INS 3282/2012-A-4,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.3.2012, č.j. KSOS 22 INS 3282/2012-A-4, se m ě n í takto:

Insolvenční návrh dlužníka se neodmítá .

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě s poukazem na ust. § 390 odst. 1, § 103 odst. 2, § 3 odst. 1 a § 128 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ), odmítl insolvenční návrh dlužníka.

Podle jeho odůvodnění uvedení skutečnosti osvědčující úpadek, případně hrozící úpadek dlužníka je bez pochyb jednou z nejpodstatnějších náležitostí insolvenčního návrhu. Pokud insolvenční návrh tyto skutečnosti neobsahuje, soud nemůže rozhodnout o úpadku dlužníka a případném povolení oddlužení. V daném případě dlužník označil své podání jako návrh dlužníka na zahájení insolvenčního řízení s návrhem na povolení oddlužení , v návrhu pak citoval zákonnou definici úpadku obsaženou v ust. § 3 odst. 1 IZ, neuvedl však žádné rozhodující skutečnosti, které by osvědčily jeho úpadek, zejména neuvedl, že má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit. Dlužník se nikterak nevyjadřuje k otázce splatnosti svých závazků, netvrdí, že by zastavil platby na podstatnou část svých peněžitých závazků, nenaplnil ani jinou domněnkou své platební neschopnosti (§ 3 odst. 2 IZ). Dále dlužník návrh nepodal na předepsaném formuláři a nepřipojil k návrhu zákonem požadované přílohy, to je seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců, ani listiny, které dokládají jeho úpadek nebo hrozící úpadek. Jedinou přílohou návrhu je výpis z rejstříku trestů ze dne 10.02.2012 a řada exekučních příkazů. Samotný fakt, že na majetek dlužníka byla nařízena exekuce, ještě neznamená, že se dlužník ocitl v úpadku. Dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže není možné dosáhnout uspokojení peněžité pohledávky vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, jak stanoví vyvratitelná právní domněnka objektivní platební neschopnosti dlužníka obsažena v § 3 odst. 2 písm. c) IZ. Toto ustanovení insolvenčního zákona dopadá na situaci, kdy exekuce nařízena na majetek dlužníka se ukáže z hlediska výsledného efektu jako marná. Tato skutečnost z návrhu dlužníka nevyplývá. Soud má za to, že insolvenční návrh dlužníka nesplňuje náležitosti stanovené ustanovením § 103 odst. 2 IZ, a proto jej postupem podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl. V závěru soud prvního stupně vyložil, proč neodmítl návrh dlužníka v 7-denní lhůtě, jak vyžaduje § 128 odst. 1 IZ s tím, že předmětné insolvenční řízení bylo zahájeno 1.2.2012. V tuto dobu však ještě nebylo pravomocně ukončeno insolvenční řízení v téže věci vedené u soudu pod sp. zn. 22 INS 15349/2011, když v této věci Vrchní soud v Olomouci vydal dne 8.2.2012 rozhodnutí, kterým potvrdil rozhodnutí soudu první instance. Toto rozhodnutí bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 8.2.2012, dlužníkovi doručeno dne 9.3.2012 a tento den bylo řízení vedené pod sp.zn. 22 INS 15349/2011 pravomocně ukončeno. V době zahájení tohoto předmětného řízení zde tedy byla překážka litispendence (překážka dříve zahájeného řízení v téže věci), která však následně odpadla.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, v němž se bez bližšího zdůvodnění domáhal zrušení napadeného usnesení.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že napadené usnesení je třeba změnit.

Podle ust. § 103 odst. 1 IZ musí insolvenční návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Podává-li insolvenční návrh dlužník, musí v něm podle § 103 odst. 2 IZ uvést rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo hrozící úpadek a označit důkazy, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30-ti dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit.

K poslední uvedené podmínce pod písm. c) § 3 odst. 2 IZ dále stanoví, že se má za to (jde o vyvratitelné domněnky), že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud podle § 128 odst. 1 IZ odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů potí, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Dlužník, který tvrdí, že je v úpadku, popřípadě hrozícím úpadku, a který navrhuje, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem. Návrh na povolení oddlužení lze podle ust. 391 odst. 2 IZ podat pouze na formuláři, který umožňuje, aby jej dlužník využil i k podání insolvenčního návrhu. Dlužník může podat insolvenční návrh na tomto příslušném formuláři (pokud hodlá současně navrhnout i povolení oddlužení) anebo samostatným podáním.

Přestože návrh na povolení oddlužení, který je podáván spolu s insolvenčním návrhem, je podáván na jediném formuláři, jde obsahově o návrhy dva-jednak samotný insolvenční návrh dle ust. 103 a 104 IZ a dále návrh na povolení oddlužení dle ust. § 391 a 392 IZ. Podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu. Správně se proto soud prvního stupně nejprve zabýval tím, zda insolvenční návrh dlužníka splňuje náležitosti stanovené pro insolvenční návrh v ust. § 103 IZ. To znamená, zda tvrdí zcela konkrétní skutečnosti, ze kterých vyplývají znaky úpadku dle ust. § 3 odst. 1 IZ a na základě nichž lze dovodit, že má více věřitelů (nejméně dva), peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnost, které není schopen plnit.

Odvolací soud se proto, stejně jako soud prvního stupně, zabýval tím, zda z tvrzení v insolvenčním návrhu dlužníka lze učinit závěr, že dlužník tvrdí, že: a) má více věřitelů; b) peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti; c) tyto závazky není schopen plnit.

Pokud z konkrétních skutečností v návrhu tento závěr lze učinit, je návrh projednatelný. V opačném případě jde o vadný návrh.

V daném případě dlužník ve svém insolvenčním návrhu, který spojil s návrhem na povolení oddlužení (aniž však návrh na oddlužení podal na předepsaném formuláři) uvedl obecná tvrzení dle ust. § 3 odst. 1, že je v úpadku, neboť má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a že není schopen své závazky plnit. Konkrétně pak uvedl, že má splatné vykonatelné závazky mimo jiné vůči následně uvedeným 7 věřitelům a to vůči:

-Komerční bance, a.s., kdy dlužná částka sestává z příslušenství ve výši 35.000,-Kč (jistinu ve výši 18.044,28 uhradil), ohledně této pohledávky je vedena exekuce , dne 18.3.2010 byl vydán Exekutorským úřadem v Přerově exekuční příkaz pod č.j. 103 EX 01311/08-16;

-D.A.S. pojišťovně právní ochrany, a.s., dlužná částka sestává z jistiny 2.898,-Kč a příslušenství 17.000,-Kč, ohledně této pohledávky je vedena exekuce, dne 11.5.2010 byl vydán Exekutorským úřadem v Přerově exekuční příkaz pod č.j. 103 EX 06333/2010-10;

-Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, kdy dlužná částka sestává z jistiny 77.726,-Kč a příslušenství 36.200,-Kč, ohledně této pohledávky je vedena exekuce, dne 13.6.2008 byl vydán Exekutorským úřadem v Přerově exekuční příkaz pod č.j. 103 EX 006678/08-8;

-Vodafone Czech Republik, a.s., kdy dlužná částka sestává z jistiny 5.206,-Kč a příslušenství 14.500,-Kč, ohledně této pohledávky je vedena exekuce, dne 13. u Exekutorského úřadu Praha 10 pod sp. zn. 003 EX 3804/11, dne 18.3.2011 byl dlužník exekutorem vyzván k dobrovolnému plnění;

-Telefonica Czech Republic, a.s., výši dlužné částky dlužník neuvedl s tím, že ohledně této pohledávky je vedena exekuce u Exekutorského úřadu Zlín pod sp. zn. 012 Ex 1967/04, kdy dne 10.8.2006 byl v této věci vydán exekuční příkaz;

-Městu Kyjov, dlužná částka činí 1.000,-Kč a příslušenství, ohledně této pohledávky je vedena Exekutorským úřadem v Jihlavě exekuce, dne 2.3.2011 byl exekutorem vyzván k plnění;

-Kooperativě pojišťovně, a.s., kdy dlužná částka sestává ze zůstatku na jistině 7.735,-Kč a nákladů předchozího řízení 5.821, ohledně této pohledávky je vedena exekuce u Exekutorského úřadu Praha 2, dne 22.10.2009 vydal exekutor příkaz k úhradě pod sp. zn. 132 Ex 9049/09.

Ze shora uvedených tvrzení v insolvenčním návrhu dlužníka lze dle názoru odvolacího soudu zcela nepochybně učinit závěr, že dlužník tvrdí, že má vykonatelné závazky vůči 7 věřitelům, které se staly postupně splatnými nejméně od roku 2008-2011 (což vyplývá ze spisových značek označených exekutorských úřadů) a jelikož dlužník podal předmětný insolvenční návrh 10.2.2012, lze dále z jeho tvrzení v tomto návrhu učinit závěr, že převážnou část svých splatných a vykonatelných závazků dlužník nehradí déle než 3 měsíce (vyvratitelná domněnka, že dlužník není schopen své závazky hradit ve smyslu ust. § 3 odst. 2 písm.b) IZ) a tedy, že je v úpadku z důvodu platební neschopnosti (§ 3 odst. 1 písm. a/-c/ IZ).

Oproti názoru soudu prvního stupně tak dospěl odvolací soud k závěru, že v insolvenčním návrhu dlužníka jsou dostatečně uvedeny všechny potřebné rozhodující skutečnosti, které jsou způsobilé, budou-li prokázány, osvědčit úpadek dlužníka ve formě platební neschopnosti (§ 3 odst. 1 IZ). Proto postup dle ust. § 128 odst. 1 IZ v daném případě nebyl dán a soudu prvního stupně nic nebránilo, aby se insolvenčním návrhem dlužníka zabýval věcně, tedy tím, zda dlužník svůj úpadek zákonem vyžadovanými přílohami a dalšími listinami doložil.

Proto postupoval odvolací soud dle § 220 odst. 1 o.s.ř. v platném znění (s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 19.1.2010 sp. zn. Pl. ÚS 16/09, který byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 48/2010 a kterým bylo s účinností od 1.4.2011 zrušeno ust. § 220 odst. 3 o.s.ř.) a napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá.

V dalším řízení bude na soudu prvního stupně, aby se též zabýval návrhem dlužníka na oddlužení, který, jak vyplývá ze spisu, zákonem požadované náležitosti neobsahuje, nebyl rovněž podán na předepsaném formuláři (§ 389-393 IZ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem ( § 74, § 75 IZ).

V Olomouci dne 27. dubna 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu