2 VSOL 293/2010-B-41
KSBR 38 INS 929/2009 2 VSOL 293/2010-B-41

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Poláška a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Vladimíra anonymizovano , anonymizovano , bytem Nám. Svobody 32/3, 678 01 Blansko, adresa pro doručování: Na Hrázi 308, 679 02 Rájec-Jestřebí, o insolvenčním návrhu věřitele Komerční banky, a.s., se sídlem Na Příkopě 33/969, 114 07 Praha, adresa pro doručování: Komerční banka, a.s., útvar Vymáhání pohledávek, nám. Svobody 92/21, 631 31 Brno, IČ: 45 31 70 54, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4.6.2010, č.j. KSBR 38 INS 929/2009-A-28,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. p o t v r z u j e.

Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka (výrok I.), ustanovil insolvenční správkyní JUDr. Vlastu Němcovou (výrok II.), výrokem III. vyslovil, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku, výrokem IV. vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku, výrokem V. vyzval osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby napříště plnění poskytovaly insolvenční správkyni a výrokem IV. vyzval věřitele, aby insolvenční správkyni neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách dlužníka. Výroky VII. až IX. nařídil na 12.8.2010 přezkumné jednání a první schůzi věřitelů a uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí sestavil a odevzdal insolvenční správkyni seznam majetku a závazků.

V důvodech tohoto usnesení uvedl, že věřitel se insolvenčním návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 23.2.2009 domáhal vydání rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka, neboť dlužník má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit. Při svém rozhodování vyšel z výsledků dokazování, provedeného při jednání dne 8.4.2010. Toto jednání se uskutečnilo přes opětovnou žádost dlužníka o odročení jednání, neboť soud s ohledem na dosavadní přístup dlužníka k insolvenčnímu řízení a s přihlédnutím k charakteru jeho onemocnění dospěl k závěru, že je možno jednat v nepřítomnosti dlužníka dle ust. § 101 odst. 3 os.ř.

Z provedeného dokazování soud prvního stupně především zjistil, že na základě smlouvy o úvěru reg.č. 0640704240433 ze dne 27.10.2004 navrhující věřitel dlužníkovi poskytl hypoteční úvěr ve výši 2.500.000,-Kč na koupi rodinného dmu a že dlužník se zavázal vrátit bance jistinu a úroky nejpozději do 24.12.2034. Přípisem ze dne 16.8.2007 vyzval věřitel dlužníka k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky z důvodu nesplnění podmínek smlouvy o úvěru, přičemž výše pohledávky činila 2.661.415,60,-Kč. Navíc pohledávka věřitele je zajištěna zástavním právem k nemovitostem ve vlastnictví dlužníka, které vzniklo na základě zástavní smlouvy k nemovitostem reg.č. 0640704610433 dne 27.10.2004. Další smlouvu o úvěru reg.č. 0640704220030 ze dne 4.2.2004 věřitel poskytl dlužníkovi osobní úvěr ve výši 400.000,-Kč bez určení účelu s tím, že dlužník vrátí věřiteli jistinu a uhradí úroky nejpozději do 20.1.2010. Přípisem ze dne 16.8.2007 byl dlužník vyzván k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ve výši 389.618,23,-Kč. Smlouvou o úvěru ke kreditní kartě reg.č. 06400704300022 ze dne 10.2.2004 věřitel poskytl dlužníkovi úvěr až do výše 100.000,-Kč. Dne 5.12.2008 byl vydán rozhodčí nález sp.zn. K/2008/06380, kterým byl dlužník zavázán uhradit věřiteli závazek vzniklý z této smlouvy ve výši 171.324,08,-Kč spolu s úroky a náklady řízení. Rozhodčí nález nabyl právní moci dne 7.1.2009. Dále soud prvního stupně zjistil, že dne 19.4.2007 dlužník vystavil směnku na řad věřitele, jíž se zavázal zaplatit dne 1.6.2006 částku 65.664,77 Kč, dne 31.5.2004 vystavila společnost EXTRACOM s.r.o., IČ: 26 90 24 43 směnku na řad věřitele, jíž se zavázala zaplatit dne 1.6.2006 částku 106.340,28 Kč a že dne 27.1.2005 vystavila stejná společnost směnku na řad věřitele, jíž se zavázala zaplatit mu dne 24.4.2008 částku 1.120.014,52 Kč. Směnky vystavené společností EXTRACOM s.r.o. podepsal dlužník jakožto směnečný rukojmí. Na základě těchto zjištění soud prvního stupně měl za doloženou existenci pohledávek věřitele za dlužníkem v celkové výši nejméně 5.717.278,73,-Kč.

Soud prvního stupně provedl dokazování rovněž ve vztahu k tvrzeným pohledávkám dalších věřitelů, kteří byli označení v insolvenčním návrhu. Z přihlášky pohledávky věřitele Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group zjistil, že má za dlužníkem vykonatelnou pohledávku ve výši 25.236,-Kč z titulu neuhrazeného pojistného z pojistné smlouvy ev.č. 4990406702, a to na základě rozsudku vydaného Okresním soudem v Blansku č.j. 4 C 524/2002-12 ze dne 28.8.2002, usnesení Okresního soudu v Blansku č.j. 9 NcE 1763/2005-3 ze dne 29.12.2005 a rozhodnutí Ministerstva financí č.j. 322/93261/2002 ze dne 26.9.2002. Věřitel GE Money Bank, a.s. má za dlužníkem pohledávky v celkové výši 374.249,76,-Kč z titulu debetních zůstatků běžného účtu a avalu směnky zajišťující úvěr společnosti EXTRACOM, s.r.o. v likvidaci a věřitel Všeobecná zdravotní pojišťovna České pohledávky na pojistném, penále, pokutě a nákladech řízení ve výši 32.499,-Kč, z nichž pohledávky ve výši 27.099,-Kč jsou vykonatelné, a to na základě usnesení Okresního soudu v Blansku č.j. 9 Nc 3041/2007-2 ze dne 12.11.2007, č.j. 9 Nc 982/2008-2, č.j. 9 Nc 3440/2008-2, č.j. 11 NcE 1400/2006-2 a platebních výměrů č. 4240701281, č. 2140701280, č. 1340702148 a výkazu nedoplatků č. 7140800512.

Na základě těchto zjištění soud prvního stupně dospěl k závěru, že dlužník je v úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ), když má nejméně čtyři věřitele, vůči nimž má závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti ve výši nejméně 6.149.263,49,-Kč, přičemž tyto není schopen plnit. Soud prvního stupně vyhodnotil námitku dlužníka, že v souvislosti s uzavřením každé smlouvy o půjčce uzavíral rovněž smlouvu o pojištění schopnosti splácet jako nedůvodnou, neboť věřitel uzavření takových smluv nepotvrdil a dlužník sám neuvedl žádná skutková tvrzení ani nenabídl důkazy o jejich existenci.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník prostřednictvím svého tehdejšího právního zástupce odvolání. V něm namítal, že mu nebyla dána možnost účinně se bránit proti podanému insolvenčnímu návrhu, když mu soud prvního stupně spolu s odvolacím soudem zamítli jeho žádost o přidělení právního zástupce. Kromě toho soud prvního stupně projednal insolvenční návrh v jeho nepřítomnosti, čímž porušil právo dlužníka vyjádřit se k insolvenčnímu návrhu před rozhodnutím o úpadku, kde chtěl namítnout několik skutečností týkající se insolvenčního návrhu . I v odvolacím řízení dlužník setrval na tvrzení, že byl pojištěn pro případ neschopnosti splácet úvěrové splátky. Navíc je toho názoru, že věřitel nesprávně v návrhu uplatnil úroky z úvěru, neboť uzavřel smlouvu bez tzv. fixace úroků. Dlužník rovněž rozporoval výši pohledávky Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, neboť v období od 25.3.2005 do 4.4.2005 (výměr č. 2140500933) mu nemělo být pojistné účtováno, neboť se nacházel ve vazební věznici. U odvolacího jednání dlužník své námitky doplnil. Zpochybňoval správnost výpočtu úroků z dlužných částek vůči navrhujícímu věřiteli a u závazku z kreditní karty konstatoval, že závazek nemůže činit více než 100.000,-Kč, což byl dle smlouvy úvěrový rámec. Zdůraznil své přesvědčení, že skutečně byla uzavřena pojistná smlouva k hypotečnímu úvěru, k čemuž ho vede skutečnost, že hypoteční úvěr byl poskytnut ve výši 2.500.000,-Kč, přestože odhad nemovitosti byl stanoven na částku pouze 1.700.000,-Kč. Ve vztahu k pohledávce Kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group tvrdil, že skutečná výše závazku je o cca 16.000,-Kč nižší, neboť tuto částku věřiteli již uhradil. Zpochybňoval i správnost výpočtu úroků z dlužné částky vůči GE Money Bank, a.s. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Navrhující věřitel považoval napadené usnesení za věcné správné. Popřel tvrzení dlužníka, že v dané věci byly uzavřeny smlouvy o pojištění schopnosti splácet závazky. Navíc poznamenal, že i v případě uzavření tohoto typu smluv, se pojištění týká pouze případu úmrtí dlužníka či trvalé invalidity. Podle věřitele nejsou důvodné námitky dlužníka zpochybňující výši uplatňovaných pohledávek, neboť to je vyhrazeno přezkumnému jednání.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Po zjištění, že odvolání je včasné, podané osobou k tomuto úkonu oprávněnou a že obsahuje odvolací důvody dle ust. § 205 odst. 2 písm. c) a g) o.s.ř. odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Odvolací soud nejprve posuzoval námitky dlužníka procesní povahy. K výhradám dlužníka, že mu nebyl k ochraně jeho práv ustanoven zástupce odvolací soud zcela odkazuje na závěry svého usnesení ze dne 11.2.2010, č.j. KSBR 38 INS 929/2009, 2 VSOL 425/2010-A-21, na nichž nemá potřebu ničeho měnit. Nedůvodná je i námitka, že soud prvního stupně pochybil, když podaný insolvenční návrh projednal v nepřítomnosti dlužníka. Tento postup občanský soudní řád připouští v ust. § 101 odst. 3. Soud prvního stupně žádost dlužníka o odročení jednání pečlivě vyhodnotil, přihlédl ke všem okolnostem věci a jeho (řádně odůvodněný) závěr, že dlužníkova žádost o odročení jednání byla nedůvodná, považuje odvolací soud za správný. Charakter onemocnění dlužníka skutečně nebyl takový, aby se nemohl dostavit k soudnímu jednání. Tento závěr plyne jak ze zdravotního záznamu ze dne 29.3.2010, z něhož při svém rozhodování vycházel soud prvního stupně, tak i ze zjištění, která učinil odvolací soud v průběhu odvolacího řízení (viz sdělení ošetřujícího lékaře dlužníka z 20.9.2010 a navazující úřední záznam ze dne 30.9.2010).

Po stránce skutkové vychází odvolací soud především ze správných zjištění soudu prvního stupně, která nebyla účastníky v odvolacím řízení zpochybněna. V zájmu úplnosti skutkových zjištění odvolací soud dokazování pouze doplnil o důkaz listinami, které navrhující věřitel připojil k přihlášce do insolvenčního řízení. Soud prvního stupně totiž při svém rozhodování posuzoval nejen pohledávku věřitele ze smlouvy o hypotečním úvěru (tvrzené v insolvenčním návrhu), ale vzal v potaz i další pohledávky věřitele, které tento uvedl v přihlášce.

Z rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Jiřího Nováka ml. ze dne 5.12.2008, sp. zn. K/2008/06380, pravomocného od 7.1.2009, odvolací soud zjistil, že dlužníkovi bylo uloženo, aby žalobci Komerční bance, a.s. uhradil závazek vzniklý z uzavřené smlouvy o úvěru ke kreditní kartě reg. č. 0640704300022 ze dne 10.2.2004, a to částku 171.324,08 Kč s úrokem ve výši 18,9 % p.a. z částky 99.731,03 Kč od 11.6.2008 do zaplacení, s úroky z prodlení ve výši 6,1 % p.a. z částky 99.731,03 Kč od 11.6.2008 do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 25 % p.a. z částky 44.818,18 Kč od 11.6.2008 do zaplacení a na nákladech řízení částku 8.158,64 Kč.

Ze směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Brně ze dne 1.10.2008, č.j. 5 Sm 86/2008-8, pravomocného od 28.11.2008, bylo zjištěno, že dlužníkovi bylo uloženo, aby zaplatil Komerční bance, a.s. směnečný peníz 65.664,77 Kč s 6 % úrokem p.a. z této částky za dobu od 1.6.2006 do zaplacení, směnečnou odměnu 218,88 Kč a náklady řízení v částce 2.640,-Kč.

Ze směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Brně ze dne 1.10.2008, č.j. 5 Sm 85/2008-8, pravomocného od 28.11.2008, bylo zjištěno, že dlužníkovi bylo uloženo, aby (společně a nerozdílně se společností EXTRACOM s.r.o.) zaplatil Komerční bance, a.s. směnečný peníz 106.340,28 Kč s 6 % úrokem p.a. z této částky za dobu od 1.6.2006 do zaplacení, směnečnou odměnu 354,47 Kč a náklady řízení v částce 4.270,-Kč.

Ze směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Brně ze dne 1.10.2008, č.j. 5 Sm 87/2008-8, pravomocného od 28.11.2008, bylo zjištěno, že dlužníkovi bylo uloženo, aby (společně a nerozdílně se společností EXTRACOM s.r.o.) zaplatil Komerční bance, a.s. směnečný peníz 1.120.014,52 Kč s 6 % úrokem p.a. z této částky za dobu od 24.4.2008 do zaplacení, směnečnou odměnu 3.733,38 Kč a náklady řízení v částce 44.950,-Kč.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se má za to, že dlužník není schopen plnit své závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 97 odst. 3 IZ insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Podle ust. § 136 odst. 1 IZ insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Odvolací soud se plně ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že navrhující věřitel doložil, že má za dlužníkem splatné neuhrazené pohledávky, a to:

Pohledávku z Smlouvy o (hypotečním) úvěru reg. č. 06040704240433 ze dne 27.10.2004. Mezi účastníky bylo nesporné, že věřitel má za dlužníkem pohledávku minimálně ve výši jistiny nesplaceného úvěru (dlužník zpochybňoval pouze výpočet příslušenství) ve výši 2.455.563,09 Kč. Pohledávka se stala splatnou dne 29.8.2007 na základě výzvy věřitele dlužníkovi ze dne 16.8.2007 k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky z důvodu neplnění podmínek úvěru, k čemuž věřitele opravňoval čl. VI odst. 3 písm. e) Obecných podmínek Komerční banky, a.s. pro úvěry občanům.

Pohledávku ze smlouvy o úvěru reg. č. 0640704220030 ze dne 4.2.2004 minimálně ve výši nesplacené jistiny poskytnutého úvěru ve výši 301.793,92 Kč. Rovněž tato pohledávka se stala splatnou dne 29.8.2007 na základě výzvy věřitele dlužníkovi k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky.

Pohledávku ze smlouvy ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě reg. č. 0640704300022 ze dne 10.2.2004 ve výši 203.145,23 Kč, která sestává z jistiny úvěru ve výši 99.731,03 Kč a příslušenství specifikovaného ve shora označeném rozhodčím nálezu JUDr. Jiřího Nováka ml. Rozhodčí nález, jímž byla dlužníkovi uložena povinnost tuto pohledávku věřiteli uhradit, je pravomocný a vykonatelný, nedošlo k jeho zrušení, pročež nemohou obstát dlužníkovy námitky zpochybňující právo věřitele na zaplacení příslušenství pohledávky. Tyto výhrady měl uplatnit v řízení před rozhodcem.

Směnečné pohledávky ve výši 76.461,97 Kč, 123.825,73 Kč a 1.176.588,04 Kč, přiznané pravomocnými a vykonatelnými směnečnými platebními rozkazy Krajského soudu v Brně ze dne 1.10.2008, č.j. 5 Sm 86/2008-8, č.j. 5 Sm 85/2008-8 a č.j. 5 Sm 87/2008-8. Rovněž v těchto případech nemůže dlužník úspěšně zpochybňovat výši dlužných částek, neboť se jedná o vykonatelné pohledávky.

Za doložené považuje odvolací soud i pohledávky dalších označených věřitelů, když v zájmu hospodárností řízení (s ohledem na námitky dlužníka uplatňované ve vztahu k části tvrzené pohledávky Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR) přezkoumal pouze správnost závěru soudu prvního stupně ve vztahu k pohledávkám Kooperativy pojišťovny, a.s. Vienna Insurance Group a GE Money Bank, a.s.

Věřitel Kooperativa pojišťovna, a.s. Vienna Insurance Group doložil existenci splatné pohledávky za dlužníkem především rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 28.8.2002, č.j. 4 C 524/2002-12, kterým bylo dlužníkovi uloženo, aby právnímu předchůdci věřitele uhradil částku 6.613,-Kč s 8 % úrokem z prodlení p.a. od 10.7.2001 do zaplacení a náklady řízení ve výši 6.750,-Kč. Věřitel spolu s náklady exekuce (7.835,-Kč) vůči dlužníkovi uplatňuje pohledávku v celkové výši 25.236,-Kč. I v případě, pokud by odvolací soud přihlédl k dlužníkovu (dosud nedoloženému) tvrzení, že na tuto pohledávku uhradil ve dvou splátkách celkem 16.000,-Kč, měl by věřitel pohledávku za dlužníkem ve výši minimálně 9.236,-Kč.

Věřitel GE Money Bank, a.s. doložil, že má za dlužníkem vykonatelnou pohledávku z titulu směnky zajišťující úvěr dlužníka EXTRACOM, s.r.o. v celkové výši 366.392,89 Kč, když předložil směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 2.3.2007, č.j. 30 Sm 436/2006-8. Z uvedeného vyplývá, že v řízení byla osvědčena mnohost věřitelů dlužníka, neboť kromě pohledávek navrhujícího věřitele v celkové výši minimálně 4.337.377,98 Kč byly doloženy i pohledávky dalších dvou označených věřitelů-Kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group ve výši minimálně 9.236,-Kč a GE Money Bank, a.s. ve výši 366.392,89 Kč. Všechny tyto pohledávky byly k datu vydání napadeného usnesení déle než 3 měsíce po splatnosti a pohledávky Kooperativy Pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group a GE Money Bank, a.s. byly déle než tři roky neúspěšně exekučně vymáhány. Z těchto závěrů se podává, že v řízení byly osvědčeny všechny znaku úpadku dlužníka ve formě platební neschopnosti dle § 3 odst. 1 IZ. Dlužník má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Podle § 3 odst. 2 písm. a) až c) IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, neboť zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (při odvolacím jednání výslovně uvedl, že navrhujícímu věřiteli na jeho pohledávky ničeho neuhradil od ledna či února 2006), své závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (všechny doložené pohledávky byly ke dni vydání napadeného usnesení po splatnosti po dobu delší než 3 měsíce) a věřitelé Kooperativa Pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group a GE Money Bank, a.s. nedosáhli uspokojení svých splatných pohledávek ani cestou exekuce.

Shodně se soudem prvního stupně nepovažuje odvolací soud za důvodnou obranu dlužníka, který tvrdil, že ke všem půjčkám uzavřeným s navrhujícím věřitelem uzavíral smlouvy o pojištění pro případ neschopnosti splácet závazky. Předně toto své tvrzení nijak nekonkretizoval, tj. ke kterým smlouvám (kromě smlouvy o hypotečním úvěru, kterou v této souvislosti výslovně zmiňoval) tyto pojistné smlouvy uzavíral a kdy, hlavně však k jeho prokázání neoznačil žádné důkazy. Kromě toho lze přisvědčit argumentaci navrhujícího věřitele, že námitka dlužníka by v ani v případě, že by prokázal uzavření pojistných smluv, nemohla obstát ve vztahu k jiným než úvěrovým pohledávkám. Dlužník totiž ani netvrdil, že by uzavřel smlouvu o pojištění schopnosti hradit např. směnečnou pohledávku. Existenci takové smlouvy si ostatně lze jen stěží představit.

Z výše uvedeného vyplývá, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud dle § 136 odst. 1 rozhodl o úpadku dlužníka. Proto odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. napadené usnesení ve výroku I. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Olomouci dne 27. října 2010

Za správnost vyhotovení: Mgr. Milan Polášek v.r. Jana Fuksíková předseda senátu