2 VSOL 276/2016-P3-8
KSBR 45 INS 28307/2015 2 VSOL 276/2016-P3-8

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka: Jaroslav anonymizovano , anonymizovano , bytem Hrušovany nad Jevišovkou, Nádražní 562, PSČ 671 67, o odvolání věřitele č. 3: Home Credit a.s., se sídlem Nové sady 996/25, Staré Brno, 602 00 Brno, IČ: 26978636, zastoupeného Mgr. Ing. Jaromírem Škárou, advokátem se sídlem Brno, Blatného 36, PSČ 616 00, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. ledna 2016, č.j. KSBR 45 INS 28307/2015-P3-3

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. ledna 2016, č.j. KSBR 45 INS 28307/2015-P3-3 se m ě n í takto: Soud bere na vědomí zpětvzetí přihlášky pohledávky č. 3 věřitele č. 3 Home Credit a.s., se sídlem Nové sady 996/25, Staré Brno, 602 00 Brno, IČ: 26978636. Právní mocí tohoto rozhodnutí účast věřitele 3 v řízení končí.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně vzal na vědomí zpětvzetí přihlášky pohledávky č. 3 věřitele č. 3 Home Credit a.s. a zároveň řízení o této přihlášce zastavil. V důvodech rozhodnutí uvedl, že věřitel podáním ze dne 3.12.2015 doručeným téhož dne insolvenčnímu soudu přihlásil do výše uvedeného insolvenčního řízení své pohledávky v celkové výši 64.858,09. Podáním ze dne 14.1.2016 doručeným insolvenčnímu soudu téhož dne vzal svou přihlášku isir.justi ce.cz pohledávky v celém rozsahu zpět. Proto insolvenční soud vzal v souladu s ustanovením § 184 insolvenčního zákona zpětvzetí přihlášky na vědomí a řízení o přihlášce zastavil.

Proti tomuto usnesení podal věřitel Home Credit a.s. odvolání. Tvrdil, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí věci. Předmětná vada byla způsobena administrativní chybou systému při odeslání zpětvzetí přihlášky pohledávky č. 3 prostřednictvím datové zprávy, v jejímž důsledku došlo k samovolnému přepisu údajů z databáze bez jakéhokoliv upozornění, přičemž chybu věřitel nebyl schopen objektivně ovlivnit ani jí nikterak zabránit. Proto navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a rozhodl, že pohledávka věřitele č. 3 je přihlášena po právu.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb., insolvenční řízení bylo zahájeno dne 12.11.2015, rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř. ).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ustanovení § 184 odst. 1 IZ věřitel, který podal přihlášku pohledávky nebo na něhož se hledí jako na věřitele přihlášeného, může kdykoli v průběhu insolvenčního řízení vzít přihlášku pohledávky zpět. Insolvenční soud vezme zpětvzetí přihlášky na vědomí rozhodnutím, které se zvlášť doručuje věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen věřitel nebo osoba, která podala návrh na vstup do řízení na místo věřitele (§ 183 odst. 2). Právní mocí tohoto rozhodnutí věřitelova účast v řízení končí.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že věřitel Home Credit a.s. přihlásil dne 3.12.2015 do insolvenčního řízení jednou přihláškou pohledávky celkem 4 pohledávky v celkové výši 64.858,09 Kč včetně příslušenství. Insolvenční soud přihlášku evidoval pod číslem P3. V podání ze dne 14.1.2016, které bylo insolvenčním soudu doručeno téhož prostřednictvím systému datových schránek, a které bylo označeno jako zpětvzetí přihlášky č. P3, věřitel uvedl, že bere zcela zpět svoji přihlášku č. P3 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 28307/2015.

Námitka odvolatele spočívala v tom, že zpětvzetí přihlášky bylo odesláno důsledkem administrativní chyby, kterou věřitel nemohl ovlivnit ani jí zabránit. Věřitel tedy v zásadě tvrdí, že předmětný procesní úkon (zpětvzetí přihlášky pohledávky) neodpovídal jeho vůli a byl učiněn pouze omylem. Této námitce ovšem nelze pro procesní úkony učiněné v rámci občanského soudního řízení přiznat relevanci (a insolvenční řízení je zvláštním druhem občanského soudního řízení, jak vyplývá již z výše citovaného § 7 IZ, dle kterého se pro insolvenčního řízení přiměřeně použijí ustanovení občanského soudního řádu). V procesním právu totiž pro procesní úkony platí tzv. teorie projevu vůle. Tu vystihuje závěr vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.11.2003, sp. zn. 29 Odo 649/2001, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 11/2006. Nejvyšší soud v něm uvedl, že každý procesní úkon je nutno posuzovat podle toho, jak byl navenek projeven, nikoliv podle toho, jestli mezi projeveným procesním úkonem a vnitřní vůli jednajícího je skutečný souhlas. Ani podstatný omyl účastníka mezi tím, co procesním úkonem projevil a tím, co jím projevit chtěl, nemá na procesní úkon a jeho účinnost žádný vliv. Podání, které došlo insolvenčnímu soudu, bylo označeno jako zpětvzetí přihlášky a dle obsahu takovým úkonem jednoznačně bylo. Za administrativní (či písařskou či jinou) by takové podání bylo možné považovat pouze tehdy, pokud by jako takové bylo adresátem podání (soudem) rozpoznatelné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.7.2008, sp. zn. 29 Odo 742/2006, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 38/2009).

Z tohoto důvodu není nutné zkoumat, zda věřitel toto podání učinil skutečně jen omylem, respektive následkem administrativního pochybení (pouze na okraj lze uvést, že věřitel v odvolání nekonkretizoval, jak byla tvrzená chyba v systému způsobena, ani nenavrhl žádné důkazy k prokázání, že k ní skutečně došlo). Insolvenční soud proto nepochybil, pokud po zpětvzetí přihlášky pohledávky věřitelem vzal toto zpětvzetí na vědomí.

Usnesení soudu prvního stupně je zatíženo toliko méně významnou formální vadou spočívající v tom, že insolvenční soud vedle toho, že vzal zpětvzetí přihlášky na vědomí, rozhodl o zastavení řízení o této přihlášce. Dle ustanovení § 184 odst. 1 IZ však soud pouze bere zpětvzetí přihlášky na vědomí, aniž by rozhodoval o zastavení řízení o této přihlášce; řízení již není nutné zastavovat (o zastavení řízení po zpětvzetí se rozhoduje dle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř., toto ustanovení se však v souladu s výše citovaným ustanovením § 7 IZ v daném případě nepoužije, a to právě proto, že § 184 odst. 1 IZ stanoví něco jiného). Místo zastavení řízení lze do výroku zahrnout závěr, že právní mocí rozhodnutí věřitelova účast v řízení končí. Byť z ustanovení § 184 odst. 1 IZ neplyne, že soud by měl do výroku rozhodnutí zahrnout sdělení, že právní mocí rozhodnutí

účast věřitele končí, je to žádoucí, zejména s ohledem na analogickou situaci upravenou v § 185 IZ, za níž je soud při odmítnutí přihlášky povinen o ukončení účasti v řízení uvědomit věřitele přímo ve výroku rozhodnutí.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. změnil pouze tak, že místo zastavení řízení věřitele uvědomil o ukončení jeho účasti v řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci a odvolateli se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 27. května 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu