2 VSOL 276/2012-A-14
KSBR 26 INS 4757/2012 2 VSOL 276/2012-A-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci Antonína anonymizovano , anonymizovano , bytem Úvoz 507/4, 602 00 Brno, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19.3.2012, č.j. KSBR 26 INS 4757/2012-A-9,

takto:

Usnesení insolvenčního soudu se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud či soud ) dlužníkovi uložil, aby ve lhůtě pět dnů od jeho právní moci zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení 50.000,-Kč na označený účet nebo v hotovosti na pokladně Krajského soudu v Brně. Na odůvodnění uvedl, že dne 28.2.2012 bylo zahájeno insolvenční řízení insolvenčním návrhem dlužníka, spojeným s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu dlužník uvedl, že má nezajištěné závazky ve výši 613.295,-Kč, pobírá mzdu 7.124,-Kč měsíčně čistého a má vyživovací povinnost k jednomu dítěti ve výši 800,-Kč měsíčně. Dále pobírá příspěvek na bydlení (3.412,-Kč) a je oprávněn z darovací smlouvy k částce 2.500,-Kč měsíčně. Dle předběžné kalkulace soud dospěl k závěru, že ze mzdy dlužníka nelze provádět žádné srážky, příspěvek na bydlení nepodléhá výkonu rozhodnutí a nelze jej použít pro účely oddlužení. Z příjmu z darovací smlouvy by dlužník za dobu pěti let trvání oddlužení uhradil věřitelům částku 150.000,-Kč, od ní je třeba odečíst výživné (800,-Kč měsíčně, celkem 48.000,-Kč za pět let), a náklady insolvenčního řízení spočívající v odměně a hotových výdajích insolvenčního správce ve výši 64.800,-Kč (v případě, že je plátcem DPH) nebo 54.000,-Kč (pokud plátcem DPH není). Podíl ve výši 30 % hodnoty pohledávek nezajištěných věřitelů činí 183.988,-Kč, proto, i kdyby insolvenční soud přihlédl k plnění z darovací smlouvy, nebyl by dlužník schopen tento limit splnit, přičemž dlužník souhlas věřitelů s nižším plněním nedoložil. I s přihlédnutím k názoru Vrchního soudu v Olomouci, který je vyjádřen v jeho usnesení ze dne 25.1.2011, č.j. 3 VSOL 11/2011-A-9, proto soud dospěl k závěru, že případný úpadek dlužníka není řešitelný oddlužením a jediným způsobem řešení jeho úpadku by byl konkurs (§ 396 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení /insolvenční zákon/ v platném znění, dále jen IZ ). Vzhledem k tomu, že dlužník nedisponuje pohotovými finančními prostředky a vlastní pouze movité věci (základní vybavení domácnosti), je nezbytné požadovat zaplacení zálohy. Při určení její výše soud vyšel z minimální výše odměny správce v částce 45.000,-Kč v případě řešení úpadku konkursem.

Proti usnesení insolvenčního soudu podal dlužník odvolání, v němž namítal, že není schopen požadovanou zálohu zaplatit, protože na její úhradu nemá finanční prostředky. Opakoval svá tvrzení o důvodech, pro které se dostal do stavu úpadku, a tvrdil, že jeho úmysly, související se závazky vždy byly čestné , nyní však není schopen závazky splácet řádně a má obavy z dalších exekucí. Proto není schopen zajistit prostředky na úhradu zálohy a povinnost ji uhradit by mu fakticky znemožnila podání insolvenčního návrhu. K odvolání dlužník připojil dohodu o provedení práce, uzavřenou se svým zaměstnavatelem Falcon security s.r.o., IČ 26 21 83 99, na základě které se jeho měsíční příjem zvýší minimálně o 4.000,-Kč. Podle něj, spolu s příjmem z darovací smlouvy, bude splňovat podmínky pro oddlužení. V odvolacím řízení, dle obsahu odvolání, dlužník žádal změnu napadeného usnesení tak, aby mu nebyla uložena povinnost hradit zálohu.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ust. § 108 odst. 1, odst. 2 IZ, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.

Podle ust. § 395 odst. 1 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr nebo za b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30% jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle § 396 odst. 1 IZ , jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Údaje o osobní, příjmové a majetkové situaci dlužníka, uvedené v odůvodnění napadeného usnesení odpovídají obsahu insolvenčního spisu a odvolací soud pro stručnost na tyto odkazuje. Z dohody o provedení práce, uzavřené dne 30.12.2011 mezi dlužníkem a společností Falcon security, s.r.o., IČ 26 21 83 99, se sídlem Masarykova 25/27, č.p. 430, Brno, vyplývá, že tato je uzavřena na dobu od 1.1.2012 do 31.12.2012, přičemž sjednaný rozsah pracovní doby vyplývá z požadavku klienta zaměstnavatele, maximálně však 300 hodin za kalendářní rok s tím, že tato dohoda může skončit vyčerpáním maximálního limitu 300 hodin dříve než je sjednaná doba uzavření dohody.

Závěr insolvenčního soudu, že dle § 398 odst. 3 IZ lze dlužníku z jeho mzdy nelze na splátky pohledávek nezajištěných věřitelů měsíčně strhnout žádnou částku, je správný. Správný je i jeho závěr, že i kdyby bylo možno v tomto případě přihlížet k příjmu z darovací smlouvy, dlužník by nesplnil minimální zákonný limit pro povolení oddlužení dle § 395 odst. 1 písm. b) IZ, tedy nebyl by schopen ze svého příjmu zaplatit nejméně 30% pohledávek nezajištěných věřitelů. Proto je důvodná úvaha, že návrh na povolení oddlužení je třeba zamítnout a jediným možným způsobem řešení úpadku dlužníka je konkurs (§ 396 odst. 1 IZ).

K jinému závěru nelze dospět ani po vyhodnocení příjmu dlužníka z dohody o provedení práce ze dne 30.12.2011, kterou dlužník předložil (až) v odvolacím řízení. Příjem z této dohody, která je dle obsahu dohodou ve smyslu § 75 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), totiž nepodléhá výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy a jiných příjmů (§ 299 odst. 1 občanského soudního řádu), proto k němu nelze pro účely oddlužení přihlížet (§ 398 odst. 3 IZ).

Z tohoto důvodu odvolací soud dále nehodnotil, z hlediska poctivosti podaného návrhu na povolení oddlužení, skutečnost, že dlužník ve svém návrhu ze dne 16.2.2012 neuvedl příjem z této dohody, uzavřené již dne 30.12.2011 (§ 395 odst. 1, písm. a/ IZ).

Výše uložené zálohy odpovídá ustanovení § 108 IZ, když dlužník, dle seznamu majetku, nemá k dispozici finanční prostředky a rovněž nevlastní věci větší hodnoty. Proto je důvodný předpoklad, že prostředky ze složené zálohy bude třeba na krytí nejen počátečních nákladů insolvenčního řízení, ale také jako záruky úhrady konečných nákladů tohoto řízení. Minimální odměna insolvenčního správce v případě

řešení úpadku konkursem (pokud je zpeněžován majetek podstaty) činí 45.000,-Kč (§ 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb.), proto je v tomto případě opodstatněná záloha v maximální výši 50.000,-Kč.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení posoudil jako věcně správné a podle § 7 odst. 1 IZ a § 219 o.s.ř. toto usnesení potvrdil.

Závěrem odvolací soud uvádí, že námitka dlužníka, že není schopen uloženou povinnost splnit, protože nemá finanční prostředky ani si je ve své situaci není schopen opatřit, není právně významná. Pro uložení zálohy insolvenčnímu navrhovateli jsou významná pouze kriteria dle § 108 odst. 1 IZ, tedy potřeba krytí nákladů insolvenčního řízení a možnost jejich zajištění jinak než zálohou.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 22. května 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu