2 VSOL 271/2015-A-10
KSOL 10 INS 33870/2014 2 VSOL 271/2015-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníků a) Eduarda anonymizovano , anonymizovano , bytem Bratrušov 199, PSČ 787 01, identifikační číslo 60977752, a b) Mileny anonymizovano , anonymizovano , bytem Bratrušov 199, PSČ 787 01, identifikační číslo 74351869, o insolvenčním návrhu dlužníků, rozhodl o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci č. j. KSOL 10 INS 33870/2014-A-4 ze dne 9.2.2015,

tak to :

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníků. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužníci v insolvenčním návrhu neuvedli rozhodující skutečnosti osvědčující jejich úpadek, z jejich insolvenčního návrhu má soud osvědčenu pouze mnohost věřitelů, neboť v něm chybí zcela konkrétní údaje, z nichž by bylo zřejmé, že alespoň dva závazky dlužníků jsou nejméně 30 dnů po lhůtě splatnosti. Obecné tvrzení, že většina závazků dlužníků je po splatnosti více jak 30 dnů, není dostačující. Úsudek o splatnosti závazků nelze učinit ani ze seznamu závazků, neboť jej dlužníci k insolvenčnímu návrhu nepřipojili. Insolvenční návrh dlužníků tak má vady, pro které nelze v řízení pokračovat, soud proto podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení podali dlužníci odvolání, uvedli, že nedopatřením nedoručili spolu s návrhem seznam závazků s uvedením věřitelů, přestože byl tento uveden v seznamu příloh pod položkou č. 11. Vzhledem k tomu, že se jednalo o opomenutí, uvedenou přílohu nyní posílají.

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekucí se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami k tomuto úkonu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 103 odst. 1 věty první a odst. 2 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že dlužníci podali u soudu prvního stupně dne 16.12.2014 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhali rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V popisu rozhodujících skutečností osvědčující jejich úpadek uvedli, že mají celkem 12 závazků u 9 věřitelů v celkové výši 2.959.011 Kč, jejich závazky jsou po splatnosti více jak 30 dnů s výjimkou závazku u Hypoteční banky, a.s., který je pravidelně splácen. K těmto závazkům v návrhu pouze uvedli název věřitele (právnické osoby), právní důvod a výši závazku. Jako přílohu pod č. 11 v návrhu označili Seznam závazků s uvedením věřitelů. Tuto listinu však dlužníci k insolvenčnímu návrhu nepřipojili, což ani ve svém odvolání nezpochybňují.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že insolvenční návrh dlužníků není projednatelný a že pro jeho nedostatky nelze v insolvenčním řízení pokračovat.

U dlužníka, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2 písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2 písm. c/ IZ). K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. 88/2010).

Závěry formulované v usnesení sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A ze dne 27.1.2010 lze bez dalšího převzít také pro účely posouzení insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který je podnikatelem. U dlužníka, který je podnikatelem, se však (navíc) rozhodujícími skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí i vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník je předlužen, tedy, že dlužník má více věřitelů a souhrn jeho závazků (lhostejno, zda splatných nebo nesplatných) převyšuje hodnotu jeho majetku. K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009-A ze dne 20.5.2010 (publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. 26/2011).

V přezkoumávané věci dlužníci podali insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, ze kterého je pouze zřejmé, že mají závazky vůči více věřitelům (nejméně dvěma), které jsou s výjimkou jednoho závazku, jehož věřitele označili, po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. a/ a písm. b/ IZ). Z jejich insolvenčního návrhu však není zřejmé, že své závazky dlužníci nejsou schopni plnit, ať již z důvodu, že zastavili platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči nim výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 1 písm. c/ a odst. 2 písm. a/ až písm. c/ IZ).

Z insolvenčního návrhu dlužníků tak nevyplývají skutečnosti osvědčující jejich úpadek ve formě platební neschopnosti. Taktéž k úpadku ve formě předlužení dlužníci žádné skutečnosti v návrhu neuvedli. Jejich insolvenční návrh je proto neprojednatelný. Soud prvního stupně z tohoto důvodu zcela správně podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh dlužníků odmítl.

Pokud dlužníci v odvolacím řízení doložili seznam závazků s tím, že tento již obsahuje dostatečná skutková tvrzení ohledně jejich úpadku, k tomu odvolací soud v odvolacím řízení nemohl přihlédnout. Vady insolvenčního návrhu totiž může insolvenční navrhovatel odstranit, jen dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí insolvenčního návrhu podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ; k odstranění vad insolvenčního návrhu provedeném až v odvolacím řízení se nepřihlíží (viz usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPL 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008 ze dne 17.3.2008, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republiky pod č. 11/2009).

Na základě shora uvedeného odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako ve výroku věcně správné potvrdil.

Poučen í: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 24. srpna 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu