2 VSOL 262/2012-A-14
KSBR 32 INS 21257/2011 2 VSOL 262/2012-A-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Blanky anonymizovano , anonymizovano , bytem Chvalkovice 34, PSČ 683 41, zastoupené Mgr. Milenou Platovskou, obecným zmocněncem, bytem Brno, Srbská 3, PSČ 612 00, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, rozhodl o odvolání dlužnice ze dne 12.12.2011 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21.11.2011, č.j. KSBR 32 INS 21257/2011-A-7,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21.11.2011, č.j. KSBR 32 INS 21257/2011-A-7 se m ě n í takto:

Insolvenční návrh dlužnice s e n e o d m í t á .

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ust. § 103 odst. 1, odst. 2 a § 128 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ ) odmítl insolvenční návrh dlužnice, který dlužnice spojila s návrhem na oddlužení, s odůvodněním, že její insolvenční návrh neobsahuje podstatné náležitosti dle insolvenčního zákona, neboť v něm nejsou úplně popsány rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek. Jedná se o nedostatek uvedení údajů k vylíčení skutkového děje v takovém rozsahu a kvalitě, které umožňují jednoznačnou individualizaci konkrétních skutečností vymezujících úpadek a naplnění znaků úpadku definovaných v ust. § 3 IZ. V dané věci dlužnice v insolvenčním návrhu uvedla, že má 14 věřitelů, které označila pouze obecným způsobem (tedy v rozporu s ust. § 103 odst. 1 IZ); dále v něm nejsou popsány skutečnosti, které by svým obsahem popisovaly úpadek tak, jak je vymezen ve shora citovaném zákonném ustanovení. Návrh dlužnice sice obsahuje data splatnosti u jednotlivých pohledávek a konstatování, že dlužnice není schopna tyto závazky splácet, nicméně po posouzení návrhu, včetně jednotlivých závazků dospěl soud k závěru, že z jeho znění nelze usuzovat na objektivní neschopnost dlužnice své závazky splácet. K tvrzení o platební neschopnosti návrh postrádá tvrzení např. o tom, že dlužnice zastavila platby podstatné části svých peněžitých závazků (s konkrétním vymezením této části ve vztahu ke všem závazkům) nebo že není možné dosáhnout uspokojení některého ze splatných peněžitých závazků výkonem rozhodnutí nebo exekucí (s uvedením konkrétních skutečností, z nichž je možné takový závěr učinit). Nedostatečný popis skutečností osvědčujících úpadek neumožňuje insolvenčnímu soudu učinit závěr o reálné situaci dlužníka a kvalifikovaně rozhodnout na základě poskytnutých údajů. Rovněž ze skutečnosti, že je ohledně některých závazků dlužnice vedeno exekuční řízení, jehož prostřednictvím dochází k uspokojování pohledávek jednotlivých věřitelů, nelze usuzovat na dlužníkovu objektivní neschopnost své závazky řádně a včas plnit. K zajištění projednatelnosti insolvenčního návrhu dlužnice by tedy bylo třeba doplnit chybějící náležitosti k úplnému popisu skutečností osvědčujících úpadek. Protože však v insolvenčním řízení nelze postupovat podle ust. § 43 o.s.ř. a vady tohoto návrhu odstraňovat, proto postupoval insolvenční soud dle ust. § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh dlužnice odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání. Namítala, že ačkoliv soud uvedl, že se zabýval každým jednotlivým závazkem, pak tedy nedošel k přílohám-kopiím listin, jež dokazují jejich existenci. Např. smlouvy, rozhodnutí soudů, exekučních úřadů, včetně spisových značek, kde je každý z věřitelů dostatečně specifikován, ostatně již v návrhu a seznamu závazků jsou věřitelé označeni tak, že je nelze zaměnit s jiným subjektem. Vpravdě nešikovný formulář pro návrh přímo vybízí k tomu, aby se zde napsaly jen podstatné údaje a nutnost přiložit desítky až stovky listin vedou k úvaze, proč z nich opisovat dlouhé texty. V návrhu v bodech 6,18 a 21 je uvedena výše jednotlivých závazků a v přílohách č. 1 a 3 také výše jediného příjmu dlužnice, je zde uveden i majetek dlužnice. Pouhým pohledem i bez použití základních početních úkonů je při srovnání výše dluhů, příjmů dlužnice a ceny majetku zřejmé, že dlužnice je v úpadku, že má více věřitelů, peněžité závazky více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a že tyto závazky není dlužnice schopna splácet. Z přílohy č. 3 k návrhu je pak zřejmé, jak relativně nepatrné částky v řádu tisíců za rok sráží dlužnici její zaměstnavatel, tímto tempem není možno dluhy umořit a vhledem k dalším sankčním nákladům tyto narůstají. Navíc mzdová účetní nedodržuje obvyklý postup, kdy se nejprve hradí srážkami ze mzdy nejstarší závazek a pak se přechází k dalšímu, ale podle své úvahy hradí závazky dlužnice různým věřitelům v menších částkách, jak ji napadne, z čehož soud mohl vyvodit, že dlužnice splácí. Pokud by byl dodržen obvyklý postup, bylo by plněno vždy jedinému věřiteli a ostatní závazky by nebyly spláceny vůbec. Dlužnice tento problém nechce řešit, protože by to znamenalo konflikt se zaměstnavatelem, který jí vyplácí v současné době jediný příjem. Z uvedených skutečností lze proto dovodit, že soud prvního stupně z celého návrhu prostudoval pouze bod 6 a dále se návrhem nezabýval. Proto dlužnice navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že napadené usnesení je třeba změnit.

Podle ust. § 103 odst. 1 IZ musí insolvenční návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Podává-li insolvenční návrh dlužník, musí v něm podle § 103 odst. 2 IZ uvést rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo hrozící úpadek a označit důkazy, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30-ti dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit.

K poslední uvedené podmínce pod písm. c) § 3 odst. 2 IZ dále stanoví, že se má za to (jde o vyvratitelnou domněnku), že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud podle § 128 odst. 1 IZ odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů potí, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Dlužník, který tvrdí, že je v úpadku, popřípadě hrozícím úpadku, a který navrhuje, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem. Návrh na povolení oddlužení lze podle ust. 391 odst. 2 IZ podat pouze na formuláři, který umožňuje, aby jej dlužník využil i k podání insolvenčního návrhu. Dlužník může podat insolvenční návrh na tomto příslušném formuláři (pokud hodlá současně navrhnout i povolení oddlužení) anebo samostatným podáním.

Přestože návrh na povolení oddlužení, který je podáván spolu s insolvenčním návrhem, je podáván na jediném formuláři, jde obsahově o návrhy dva-jednak samotný insolvenční návrh dle ust. 103 a 104 IZ a dále návrh na povolení oddlužení dle ust. § 391 a 392 IZ. Podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu. Správně se proto soud prvního stupně nejprve zabýval tím, zda insolvenční návrh dlužnice (v daném případě zejména bod 06 formuláře, v němž má dlužník předepsáno, že zde musí uvést rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek či hrozící úpadek) splňuje náležitosti stanovené pro insolvenční návrh v ust. § 103 IZ. To znamená, že musí tvrdit zcela konkrétní skutečnosti, ze kterých vyplývají znaky úpadku dle ust. § 3 odst. 1 IZ a na základě nichž lze dovodit, že má více věřitelů (nejméně dva), peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnost, které není schopen plnit. Není přitom vyloučeno, aby soud při přezkoumání insolvenčního návrhu dlužníka (co do podstatných náležitostí) vycházel i z údajů uvedených v návrhu na oddlužení, zejména ze zde uvedeného výčtu věřitelů, dlužníkových závazků, jeho příjmů a majetku.

Odvolací soud se proto, stejně jako soud prvního stupně, zabýval tím, zda z tvrzení v insolvenčním návrhu dlužnice, spojeném s návrhem na oddlužení lze učinit závěr, že dlužnice tvrdí, že: a) má více věřitelů; b) peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti; c) tyto závazky není schopen plnit.

Pokud z konkrétních skutečností v návrhu tento závěr lze učinit, je návrh projednatelný. V opačném případě jde o vadný návrh.

V daném případě dlužnice (která dle jejího tvrzení není podnikatelkou a nemá závazky z podnikání) ve svém insolvenčním návrhu (v bodu 06 formuláře) tvrdí, že je v úpadku, neboť má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopna ze svého příjmu 15.067,-Kč splatit. Dále dlužnice v tomto bodě řádně a nezaměnitelně označila celkem 13 věřitelů a celkem 15 závazků v celkové výši cca 936.839,-Kč, z toho se jedná o jeden zajištěný závazek z titulu úvěru od Třebíčské záložny ve výši 105.600,-Kč, splatný 20.11.2007, pohledávka byla postoupena nynějšímu věřiteli Aleši Kaláškovi a je zajištěna nemovitostmi ve vlastnictví dlužnice, které mají hodnotu cca 350.000,-Kč.

-Ohledně dvou závazků vůči České spořitelně, a.s. dlužnice uvedla údaje, z nichž mimo jiné vyplývá, že se jedná jednak o nevykonatelný závazek z úvěru ve výši 93.487,76 Kč, splatný od 15.9.2008, který uznala 8.2.2005; dále se jedná o nevykonatelný závazek z titulu půjčky ve výši 20.087,75 Kč, splatný od 24.8.2007, který dlužnice popírá z důvodu promlčení. Oba tyto závazky dlužnice vůbec nesplácí.

-Ohledně závazku původně vůči eBance,a.s., z titulu spotřebitelského úvěru ve výši 10.971,-Kč uvedla, že tato pohledávka byla 17.12.2004 postoupena věřiteli AB-CREDIT a.s., jde o závazek splatný od 15.4.2005 (zbývající závazek z tohoto titulu ve výši 54.856,-Kč dlužnice popírá z důvodů promlčení). Závazek dlužnice vůbec nesplácí.

-Pokud jde o dva závazky vůči Provident Financial, s.r.o. dlužnice uvedla, že v jednom případě šlo o půjčku z níž dlužní 6.516,-Kč, jde o závazek splatný 31.1.2006, který vůbec nesplácí, neboť jej popírá z důvodu promlčení. Dále označila závazek ve výši 24.270,-Kč, z titulu půjčky, splatný 31.12.2005, opět jej nesplácí, neboť jej popírá z důvodu promlčení.

Dále dlužnice označila vykonatelné závazky vůči:

-Komerčnímu spořitelnímu a úvěrnímu družstvu DOMOV, v likvidaci z titulu půjčky ve výši 61.200,-Kč, splatný od 12.9.2006, exekuce byla nařízena v roce 2007, dlužnice i tento závazek popírá z důvodu promlčení;

-Komerční bance, a.s. z titulu úvěru ve výši 505.832,39 Kč s příslušenstvím, splatný na základě platebního rozkazu Okresního soudu Vyškov ze dne 8.8.2006, právní moc 6.9.2006, ohledně něhož byla nařízena na její plat exekuce (v roce 2007);

-PROFIN EURO INVEST, s.r.o. z titulu půjčky ve výši 41.652,-Kč, splatný 15.5.2005, vykonatelný na základě platebního rozkazu Okresního soudu ve Vyškově ze dne 16.10.2007, ohledně něhož byla rovněž nařízena exekuce;

-VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s. z titulu neuhrazeného pojistného ve výši 5.034,-Kč, splatný 17.7.2004, vykonatelný na základě platebního rozkazu shora uvedeného soudu ze dne 22.6.2005, ohledně něhož byla rovněž nařízena exekuce v roce 2008;

-Kooperativě pojišťovně, a.s. z titulu neuhrazeného pojistného ve výši 13.476,-Kč, splatný 11.12.2004, vykonatelný na základě platebního rozkazu Okresního soudu Vyškov ze dne 7.1.2008, exekuce nařízena v roce 2008 a 2009;

-Československé obchodní bance, a.s. z titulu půjčky ve výši 18.168,-Kč, splatný 2.4.2005, vykonatelný na základě platebního rozkazu Okresního soudu Vyškov ze dne 6.4.2006, exekuce nařízena v roce 2009;

-České televizi z titulu neuhrazených televizních poplatků ve výši 12.779,18 Kč, splatný od února 2004-červen 2007, vykonatelný na základě platebního rozkazu Okresního soudu Vyškov ze dne 30.4.2007, v roce 2008 nařízena exekuce;

-Telefónica 02 Czech Republic, a.s. ve výši 18.742,-Kč, splatný v roce 2008-2009;

-SMART Capital a.s. z titulu úvěru ve výši 4.883,-Kč, splatný 31.12.2006, vykonatelný dle rozhodčího nálezu ze dne 17.4.2007.

Tytéž údaje dlužnice uvedla v přiloženém seznamu závazku, který je povinnou přílohou k insolvenčnímu návrhu, včetně návrhu na oddlužení a v němž dlužnice učinila prohlášení, že jde o seznam správný a úplný.

Ze shora uvedených zjištění z insolvenčního návrhu dlužnice dle závěrů odvolacího soudu vyplývá, že dlužnice tvrdí, že má více věřitelů (13-vůči nimž má celkem 15 závazků), že se u všech jedná o závazky splatné postupně od roku 2004-2009, z toho 8 závazků je vykonatelných, nevykonatelné závazky dlužnice vůbec nesplácí a vykonatelné splácí nikoliv v plné výši, tedy nikoliv řádně a včas. U všech shora vyjmenovaných závazků, s ohledem na dobu jejich splatnosti a s přihlédnutím k příjmům a majetku dlužnice, je nutno nade vší pochybnost dovodit, že dlužnice má vícero závazků vůči více věřitelům, které jsou po splatnosti déle jak 30 dnů, že tyto závazky (přesahující částku 900.000,-Kč) není dlužnice schopna ze svých příjmů, (avšak ani případně ze zpeněžení svého movitého či nemovitého majetku, který je dle údajů v návrhu v celkové pořizovací hodnotě cca do 400.000,-Kč, včetně majetku, který zajišťuje pohledávku zajištěného věřitele) plnit a tedy, že je v úpadku z důvodu platební neschopnosti (§ 3 odst. 1 písm. a/-c/ IZ). Nadto lze z údajů dlužnice v insolvenčním návrhu (bodu 06) její úpadek zcela nepochybně dovodit již z tohoto, že své ať již vykonatelné či nevykonatelné závazky dlužnice nehradí řádně a včas po dobu delší 3 měsíců po lhůtě jejich splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ ).

Oproti názoru soudu prvního stupně tak dospěl odvolací soud k závěru, že v insolvenčním návrhu dlužnice jsou dostatečně uvedeny všechny potřebné rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužnice ve formě platební neschopnosti (§ 3 odst. 1 IZ), proto postup dle ust. § 128 odst. 1 IZ v daném případě nebyl dán. Soudu prvního stupně proto nic nebránilo, aby se insolvenčním návrhem dlužnice zabýval věcně, tedy tím, zda dlužnice svůj úpadek zákonem vyžadovanými přílohami a dalšími listinami doložila.

Proto postupoval odvolací soud dle § 220 odst.1 o.s.ř. v platném znění (s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 19.1.2010 sp. zn. Pl. ÚS 16/09, který byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 48/2010 a kterým bylo s účinností od 1.4.2011 zrušeno ust. § 220 odst. 3 o.s.ř.) a napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se insolvenční návrh dlužnice neodmítá.

V dalším řízení bude na soudu prvního stupně, aby se též zabýval návrhem dlužnice na oddlužení a také zákonnými přílohami a zvážil, zda splňují všechny předepsané náležitosti a v kladném případě, aby se oběma návrhy dlužnice zabýval věcně.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem ( § 74, § 75 IZ).

V Olomouci dne 26. dubna 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu