2 VSOL 26/2014-A-17
KSBR 24 INS 14915/2013 2 VSOL 26/2014-A-17

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Hany anonymizovano , anonymizovano , bytem Budovatelů 561, 679 02 Rájec-Jestřebí, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14.10.2013, č. j. KSBR 24 INS 14915/2013-A-9,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně uložil dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. V důvodech svého usnesení uvedl, že dlužnice podala dne 27.5.2013 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Ze seznamu závazků vyplývá, že dva závazky dlužnice jsou zajištěny nemovitostmi, avšak znalecký posudek k těmto nemovitostem nebyl předložen. Proto byla dlužnice opakovaně vyzvána k předložení znaleckého posudku. V podání ze dne 12.7.2013 dlužnice požádala o prodloužení lhůty k předložení znaleckého posudku. Soud této žádosti vyhověl a usnesením ze dne 16.7.2013 prodloužil dlužnici lhůtu do 15.8.2013. Opakovaně pak byla dlužnice vyzvána k předložení znaleckého posudku po uplynutí uložené lhůty, avšak neučinila tak. Jelikož dlužnice byla soudem dvakrát vyzvána k předložení příloh, které vyžaduje insolvenční zákon a neučinila tak, bude návrh dlužnice na povolení oddlužení odmítnut ve smyslu ust. § 393 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ), a na její majetek bude prohlášen konkurs. Dále soud vysvětlil smysl a účel zálohy na náklady insolvenčního řízení s tím, že složení zálohy považuje za nezbytné. S ohledem na rozsahu majetku dlužnice (movité věci pořízené v letech 2005 až 2009, nemovitosti) a předpokládaným nákladům řízení stanovil zálohu k jejich krytí, neboť prostředky k tomu nelze zajistit jinak.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla v něm, že všechny podklady zaslala a do dnešního dne jí nebyl ustaven insolvenční správce. Částku 50.000 Kč nemá a nebyla předem informována, že bude muset tuto částku hradit.

S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení (27.5.2013) je na danou věc uplatnitelný insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014. S účinností od tohoto data byl insolvenční zákon změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle článku II. zákona č. 294/2013 Sb. platí zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném od nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ust. § 7 věty před středníkem IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k následujícím závěrům.

Podle ust. § 108 odst. 1, odst. 2 IZ (ve znění účinném do 31.12.2013), může insolvenční soud před rozhodnutím i insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčními navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Podle ust. § 392 odst. 2 IZ (ve znění účinném do 31.12.2013), v seznamu majetku dlužník kromě náležitostí uvedených v § 104 odst. 2 u každé položky tohoto seznamu uvede údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu. Nejde-li o nemovitost nebo o majetek, který slouží k zajištění, ocenění znalcem se nevyžaduje.

Podle ust. § 393 odst. 1 IZ (ve znění účinném do 31.12.2013, které nedoznalo změn), neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. Podle odstavce 2, insolvenční soud postupuje podle odst. 1 i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Podle odstavce 3, návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti.

Podle ust. § 396 IZ (ve znění účinném do 31.12.2013, které nedoznalo změn), jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

V přezkoumávané věci se dlužnice insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, doručeným soudu prvního stupně dne 27.5.2013, domáhala zjištění úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Kromě skutečností rozhodných pro posouzení znaků úpadku dlužnice v návrhu uvedla, že má ve svém majetku obvyklé vybavení domácnosti (čtyři položky) a rodinný dům č. p. 561 v obci Rájec-Jestřebí na parcele č. 1265, dále parcelu č. 1266 zahrada, vše zapsáno na LV č. 1148 pro k. ú. Rájec nad Svitavou, přičemž se jedná o zajištěný majetek. Shodné údaje uvedla i ve svém seznamu majetku. K předložení znaleckého posudku k nemovitému majetku vyzval soud prvního stupně dlužnici usnesením ze dne 29.5.2013 a opakovaně usnesením ze dne 17.9.2013. Do dne vydání napadeného usnesení dlužnice soudu znalecký posudek o obvyklé ceně majetku nepředložila.

Z výše uvedených zjištění odvolacího soudu plyne, že po stránce skutkové učinil soud prvního stupně v posuzované správná zjištění, na základě kterých dospěl ke správným závěrům.

Za situace, kdy dlužnice seznam majetku řádně nedoplnila, postupoval soud prvního stupně správně, pokud dlužnici uložil povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Rovněž správně v odůvodnění svého usnesení předestřel dlužnici svůj další postup, tedy že návrh na povolení oddlužení odmítne (§ 393 odst. 3 IZ) a na majetek dlužnice prohlásí konkurs (§ 396 odst. 1 IZ). V této souvislosti nutno zdůraznit, že soud prvního stupně věc posuzoval a rozhodoval podle insolvenčního zákona ve znění účinném do 31.12.2013. Pro posouzení věci odvolacím soudem je však rozhodné, že zákonem č. 294/2013 Sb. byl insolvenční zákon v ust. § 392 odst. 2 zásadním způsobem změněn mimo jiné tak, že již neobsahuje požadavek na znalecké ocenění nemovitého či zastaveného majetku.

V důvodové zprávě k tomuto ustanovení jsou zvláštní náležitosti seznamu majetku v oddlužení, včetně požadavku na znalecký posudek, označeny za nadbytečnou a opomíjenou brzdu plynulosti oddlužení. Tato provedená novelizace platí i pro insolvenční řízení zahájená v době do 31.12.2013 (viz přechodná ustanovení zákona č. 294/2013 Sb.).

Lze tedy uzavřít, že soud prvního stupně sice rozhodl napadeným usnesením správně (vzhledem k právní úpravě účinné v době vydání jeho rozhodnutí), avšak v současné době již znalecký posudek na nemovitosti či věci sloužící k zajištění není povinnou přílohou návrhu na povolení oddlužení. Jejich nedoložení tedy nemůže být důvodem pro odmítnutí návrhu na povolení oddlužení. Z těchto důvodů je napadené usnesení soudu prvního stupně nesprávné, a proto je odvolací soud zrušil podle ust. § 219a odst. 1 a podle ust. § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř. vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení. V něm soud prvního stupně bude návrh na povolení oddlužení posuzovat věcně.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 14. února 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu