2 VSOL 259/2012-A-9
KSBR 40 INS 5716/2012 2 VSOL 259/2012-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužnice Michaely anonymizovano , anonymizovano , bytem Tasov 118, 696 63 Hroznová Lhota, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13.3.2012, č.j. KSBR 40 INS 5716/2012-A-4,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech usnesení uvedl, že podáním dlužnice doručeným soudu prvního stupně dne 9.3.2012 bylo zahájeno insolvenční řízení. Podle soudu prvního stupně však insolvenční návrh neobsahuje konkrétní vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek dlužnice. V insolvenčním návrhu chybí konkrétní označení věřitelů, vůči kterým má dlužnice peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, specifikace těchto závazků a tvrzení o platební neschopnosti dlužnice. Dlužnice k návrhu nepřiložila ani žádné listiny k prokázání svých tvrzení. Proto postupoval soud prvního stupně podle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění, (insolvenční zákon, dále jen IZ ) a insolvenční návrh dlužnice odmítl.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání, ve kterém uvedla, že podle jejího názoru je její návrh úplný a dostačující .

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost).

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Mezi tyto zvláštní náležitosti patří uvedení skutečností osvědčujících jeho úpadek nebo hrozící úpadek. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle ust. § 104 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Předně je nutno uvést, že soud prvního stupně učinil z insolvenčního návrhu podaného dlužnicí u Krajského soudu v Brně dne 9.3.2012 správná zjištění. Vyplývá z nich, že dlužnice tvrdí existenci svého úpadku, neboť má za to, že nelze reálně uspokojovat její závazky včetně příslušenství s ohledem na jejich výši . Takto vylíčená skutková tvrzení však nejsou způsobilá naplnit znaky úpadku dlužnice, vymezené v ust. § 3 odst. 1 IZ. Jedná se totiž o tvrzení velmi obecná. Popis rozhodujících skutečností, z nichž má vyplývat úpadek dlužníka, musí obsahovat náležité vylíčení rozhodujících skutečností, které by svědčily o existenci úpadku dlužníka ve smyslu ust. § 3 odst. 1 IZ, tj. označení nejméně dvou věřitelů (písm. a/), uvedení konkrétních peněžitých závazků po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (písm. b/) a určité uvedení skutečností, z nichž lze usuzovat na platební neschopnost dlužníka (písm. c/).

Odvolací soud se tedy ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že podaný insolvenční návrh vykazuje vady, které brání pokračování v řízení. Proto postupoval soud prvního stupně správně, když tento insolvenční návrh dlužnice podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl. Napadené usnesení soudu prvního stupně je věcně správné, proto je odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání, které lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení zvláštním způsobem prostřednictvím Krajského soudu v Brně k Nejvyššímu soudu ČR (§ 238a odst. 1 písm. a/, § 239 odst. 3, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Olomouci dne 22. května 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu