2 VSOL 25/2011-A-10
KSBR 28 INS 14905/2010 2 VSOL 25/2011-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Poláška a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Ladislava anonymizovano , anonymizovano , bytem Komenského 525, Strážnice, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22.12.2010, č.j. KSBR 28 INS 14905/2010-A-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. Na odůvodnění uvedl, že dlužník se insolvenčním návrhem ze dne 6.12.2010 domáhal zjištění úpadku a prohlášení konkursu. Podle soudu prvního stupně insolvenční návrh neobsahuje všechny rozhodné skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka pro insolvenci, předlužení, ani pro hrozící úpadek. Dlužník v návrhu označil deset svých věřitelů s uvedením výše jejich pohledávek, avšak neuvedl údaje, ze kterých by vyplývalo, po jakou dobu neplní své splatné závazky. Rovněž neuvedl okolnosti, ze kterých by vyplývalo, že nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků, když tvrdil, že je v částečném invalidním důchodu a uvedl údaj o podpoře v nezaměstnanosti pobírané od 1.12.2010, u něhož není zřejmé, zda se týká jeho nebo jeho manželky. Soud prvního stupně proto postupoval v souladu s ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a insolvenční návrh dlužníka odmítl.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání. Namítal, že označil své věřitele, své peněžité závazky, právní důvod jejich vzniku a výši, přičemž pochybnosti mohly vzniknout o datu splatnosti.Tuto pochybnost odstranil v podaném odvolání, v němž uvedl, že převážnou část svých splátek zastavil v listopadu a v prosinci již neplnil žádnou ze splátek, má tedy peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti. Soud jej měl vyzvat k doplnění insolvenčního návrhu, to však neučinil a místo toho návrh odmítl, což je nesprávné. Proto žádá, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu projednání a rozhodnutí.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku (z důvodu insolvence), jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po době splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu insolvenční soud uložil.

Podle ust. § 3 odst. 3 IZ, dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat

Podle ust. § 3 odst. 4 IZ, o hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Z ust. § 128 odst. 1 IZ vyplývá, že insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti, nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení. Učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Jak plyne ze shora citovaného ust. § 3 odst.1 IZ, stav úpadku pro platební neschopnost je definován třemi znaky, a to a) mnohostí věřitelů, b) existencí závazků, které jsou více jak 30 dnů po splatnosti a c) neschopností splácet tyto závazky. Vyvratitelná domněnka neschopnosti splácet závazky může vyplývat také ze skutečností uvedených v § 3 odst. 2 IZ, mezi které patří i to, že dlužník své splatné závazky nehradí po dobu delší jak 3 měsíce po lhůtě splatnosti.

V přezkoumávané věci podal dlužník spolu se svou manželkou Jitkou Sečkovou společně návrh na zahájení insolvenčního řízení a prohlášení konkursu. Soud prvního stupně usnesením ze dne 8.12.2010, č.j. KSBR 28 INS 14905/2010-A-4 vyloučil k samostatnému projednání řízení o insolvenčním návrhu Jitky Sečkové. Dlužník v návrhu uvedl, že byl podnikatelem, fyzickou osobou bez zápisu v OR s předmětem podnikání Koupě a prodej , od 1.12.2010 je veden na ÚP ve Veselí nad Moravou, má více věřitelů a závazky není schopen splnit. V návrhu označil jednotlivé věřitele, uvedl výši závazků a důvod jejich vzniku. Dále tvrdil, že splatné závazky jsou vyšší než jeho majetek, ke dni 3.12.2010 nemá žádné úspory. Má příjem jako částečný invalidní důchodce a od 1.12.2010 podporu v nezaměstnanosti, žije v domě své dcery a vlastní starší movité věci, osobní automobil Ford Transit a nemovitost na LV č. 2157 v katastrálním území Strážnice na Moravě.

Takto vylíčená skutková tvrzení nejsou i podle názoru odvolacího soudu způsobilá naplnit znaky úpadku pro platební neschopnost, vymezené v ust. § 3 odst. 1 IZ. Dlužník v návrhu sice vyjmenoval své věřitele, avšak neuvedl, zda jeho závazky jsou splatné a kdy se staly splatnými. Dlužník tak v návrhu neuvedl konkrétní tvrzení, z nichž by bylo možno dovozovat, že jeho závazky jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti (ust. § 3 odst. 1 písm. c/ IZ). Již z tohoto důvodu návrh neobsahuje tvrzení o rozhodujících okolnostech úpadku dlužníka pro platební neschopnost.

Rovněž tak insolvenční návrh postrádá rozhodující tvrzení o úpadku pro předlužení, tj. konkrétní skutečnosti, ze kterých vyplývalo, že souhrn závazků dlužníka převyšuje hodnotu jeho majetku (ust. § 3 odst. 3 IZ). V neposlední řadě, dlužník neuvedl ani skutečnosti týkající se hrozícího úpadku, tj. důvodný předpoklad, že nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (ust. § 3 odst. 4 IZ).

Popsané vady jsou nedostatkem insolvenčního návrhu, který brání pokračování v řízení a za této situace postupoval soud prvního stupně správně, pokud insolvenční návrh dlužníka podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Podle ustálené judikatury soudů vady insolvenčního návrhu může dlužník odstranit, jen dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí návrhu (srovnej například usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.3.2008, sp. zn. KSPL 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008, zveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 11/2009). Proto nelze v odvolacím řízení přihlížet ke skutečnostem, které dlužník tvrdil v podaném odvolání, jimiž se pokusil insolvenční návrh doplnit.

Napadené usnesení soudu prvního stupně je věcně správné a proto je odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání, které lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně (§ 238a odst. 1 písm. a/, § 239 odst. 3, § 240 odst. 1 o.s.ř.)

V Olomouci dne 17. března 2011

Za správnost vyhotovení: Mgr. Milan Polášek v.r. Jana Fuksíková předseda senátu