2 VSOL 249/2013-A14
KSOS 38 INS 1042/2013 2 VSOL 249/2013-A14

USNESENÍ

Vrchní soud vO|omouci vsenátě složeněm zpředsedkyně JUDr. Heleny Myškově a soudkyň JUDr. lvany Waltrově a JUDr. lvany Wontrobově v insolvenční věci dlužníka Michala Chudíka, rodné číslo 861122/5876, Nádražní 625, 747 27 Kobeřice, identifikační číslo 73961558, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26.2.2013, č. j. KSOS 38 INS 1042/2013-A9, takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Vzáhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka Michala Chudíka. V důvodech usnesení uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 15.1.2013 a dlužník spojil insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení. Návrh obsahoval vady spočívající jednak v nedostatku příloh insolvenčního návrhu, jednak vnedostatku příloh návrhu na povolení oddlužení. Soud vyzval dlužníka usnesením ze dne 5.2.2013 k doplnění insolvenčního návrhu spojeněho s návrhem na povolení oddlužení a stanovil mu kdoplnění lhůtu sedmi kalendářních dnů. Dlužníka vyzval, aby upřesnil, zda výše závazků je včetně úroků, úroků z prodlení, smluvní pokuty a podobně, nebo se jedná o původní dlužně částky a dále doplnil seznam majetku tak, že doloží aktuální znalecký posudek. Usnesení bylo dlužníkovi doručeno 11.2.2013. Insolvenční návrh nebyl ve lhůtě, ani po jejím

KSOS 38 INS 1042/2013 pokračování-2-uplynutí doplněn, proto jej soud odmítl podle ust. § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ).

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl, že se odvolává proti usnesení Krajskěho soudu v Ostravě, který odmítl insolvenční návrh proto, že dlužník nedodal znalecký posudek, který je součástí návrhu. Dále uvedl, že soud ho vyzval kdoplnění návrhu a na tuto výzvu reagoval dlužník prosbou o prodloužení lhůty, jelikož není možně znalecký posudek během sedmi dnů doložit. Lhůtu mu však soud odmítl prodloužit s tím, že zákon stanoví lhůtu sedmi dnů. Vjiných případech však krajskě soudy tuto lhůtu prodlužují, aby dlužník byl schopen požadovaně doložit. Ke znaleckěmu posudku podotkl, že žádný ze znalců nemůže zpracovat znalecký posudek během pouhých 14 dnů. Navrhl, aby odvolací soud napadeně usnesení zrušil a vrátil věc k nověmu projednávání.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanskěho soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadeně usnesení i řízení, kterě jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je důvodně, avšak zjiných než dlužníkem tvrzených důvodů.

Podle ust. § 104 odst. 1 písm. a) IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků).

Podle ust. § 104 odst. 3 IZ, je dlužník povinen v seznamu závazků jako svě věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo kterě vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovy blízkě nebo osoby, kterě tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvěst. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, kterě z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jině majetkově hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, kterě movitě věci se nacházejí vdržení věřitele nebo třetí osoby, dále označí druh zajištění a důvod jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a vjakěm rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li kinsolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadovaně přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanoveně náležitosti,

KSOS 38 INS 1042/2013 pokračování-3-určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než sedm dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanoveně lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Vposuzovaně věci se dlužník insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, doručeným Krajskěmu soudu vOstravě dne 15.1.2013, domáhal rozhodnutí o úpadku a jako způsob oddlužení navrhl zpeněžení majetkově podstaty. V návrhu tvrdil, že má celkem dva věřitele, vůči nimž má tři závazky, jež jsou zvelkě části po splatnosti. Dále uvedl, že ze seznamu závazků je patrno, že u dvou závazků je více jak 30 dnů v prodlení. Součástí insolvenčního návrhu učinil tabulku nazvanou Doplnění sekce 18, 19, 20, 21 insolvenčního návrhu, v níž rozvedl nevykonatelně závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění, nevykonatelně závazky, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění, vykonatelně závazky, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění, a na těto listině prohlásil, že výše uvedený seznam závazků je správný a úplný, což potvrdil svým podpisem. K insolvenčnímu návrhu současně doložil seznam závazků vyhotovený dne 14.1.2013, rovněž opatřený prohlášením o správnosti a úplnosti, včetně podpisu dlužníka. Vyplývá z něj, že zajištěně závazky má dlužník u věřitele Raiffeisenbank a.s., a to ve výši aktuálního zůstatku 750.905 Kč, který splácí a není v prodlení, a ve výši 667.670 Kč po splatnosti a dále u věřitele Allianz pojišťovna, a.s. ve výši 15.000 Kč po splatnosti, přičemž všechny tyto tři závazky jsou zajištěny rodinným domem. Nezajištěný závazek má dlužník u věřitele FIXCREDIT MONEY s.r.o. ve výši 138.291 Kč po splatnosti a jedná se o závazek nevykonatelný. Dále ze spisu plyne, že soud prvního stupně usnesením ze dne 5.2.2013 vyzval dlužníka kdoplnění insolvenčního návrhu spojeněho s návrhem na povolení oddlužení tak, že a) upřesní, zda výše uváděných závazků je včetně úroku, úroku zprodlení, smluvní pokuty a podobně, nebo se jedná o původní dlužně částky, výslovně uvede aktuální výši jednotlivých závazků, jakož i celkovou výši všech závazků, b) seznam majetku doplní vsouladu s § 392 odst. 1 IZ aktuálním znaleckým posudkem na odhad obvyklě ceny nemovitostí ve vlastnictví dlužníka zapsaných na LV 639, k. ú. Kobeřice ve Slezsku, obec Kobeřice, okres Opava, c) připojí listiny, kterých se v návrhu dovolá, a listiny, kterě prokazují v návrhu tvrzeně skutečnosti. Kdoplnění určil dlužníkovi lhůtu sedmi kalendářních dnů. Na tuto výzvu reagoval dlužník žádostí ze dne 8.2.2013, ve kterě žádal o prodloužení lhůty zdůvodu nemožnosti zajistit znalecký posudek dříve než 31.3.2013. Přípisem ze dne 14.2.2013 soud dlužníkovi sdělil, že jeho žádosti nelze vyhovět, když lhůta je stanovena insolvenčním zákonem.

Vpřezkoumávaně věci je zásadní skutečností to, že soud prvního stupně vdůvodech svěho usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu nevysvětlil, zjakých konkrětních důvodů insolvenční návrh dlužníka odmítl. Podle přesvědčení odvolacího soudu je odůvodnění napadeněho usnesení nepřesvědčivě a nepřezkoumatelně. Soud prvního stupně vněm pouze konstatoval, že insolvenční návrh dlužníka obsahoval vady spočívající v nedostatku příloh insolvenčního návrhu i příloh návrhu

KSOS 38 INS 1042/2013 pokračování-4-na povolení oddlužení. Dále zrekapituloval obsah usnesení ze dne 5.2.2013, jímž dlužníka vyzval kdoplnění insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení. Nutno zdůraznit, že výzva soudu na doplnění, zda výše uváděných závazků je včetně úroku, úroku z prodlení, smluvní pokuty nebo se jedná o původní dlužně částky, se váže k seznamu závazků, který je povinnou přílohou insolvenčního návrhu (§ 104 odst. 1 písm. b/ IZ), a výzva na doplnění seznamu majetku o doložení aktuálního znaleckěho posudku má vazbu na povinně přílohy k návrhu na povolení oddlužení (§ 392 odst. 1, písm. a/ a odst. 2 IZ). Zformulace výroku (insolvenční návrh dlužníka se odmítá) a z odkazu na ust. § 128 odst. 2 IZ je zřejmě, že soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka pro vady seznamu závazků. Je to však zřejmě pouze odvolacímu soudu, nikoliv třetím osobám a zejměna dlužníkovi, který z postupu soudu prvního stupně i z odůvodnění napadeněho usnesení nabyl dojmu, že v řízení o jeho insolvenčním návrhu nebude pokračováno proto, že seznam majetku nedoplnil o znaleckě ocenění. O tom svědčí obsah žádosti dlužníka ze dne 8.2.2013 a zejměna pak jeho odvolací námitky rozvedeně v odvolání ze dne 13.3.2013.

Pokud jde o seznam závazků, soud prvního stupně v důvodech napadeněho usnesení neobjasnil, proč požadoval po dlužníkovi upřesnit, zda dlužná částka je tvořena jistinou a příslušenstvím, popřípadě smluvní pokutou. Nevysvětlil ani, proč ve výzvě na doplnění seznamu závazků požadoval po dlužníkovi doplnit původní dlužně částky či aktuální výše jednotlivých závazků, když ze seznamu závazků zcela nepochybně plyne, že dlužník označil u zajištěných i nezajištěných závazků aktuální zůstatek. Jestliže soud prvního stupně spatřoval vady seznamu závazků vtom, že dlužník v tomto seznamu neuvedl konkrětní údaje o splatnosti jednotlivých závazků a u zajištěných závazků nespecifikoval náležitým způsobem věci, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, pro tyto vady seznamu závazků nemohl insolvenční návrh dlužníka odmítnout, nebot, kjejich odstranění dlužníka nevyzval.

Lze tedy uzavřít, že odvoláním napadeně usnesení soudu prvního stupně je nepřezkoumatelně pro nedostatek důvodů, přičemž tento nedostatek brání odvolacímu soudu zhodnotit jeho správnost (srovnej rozsudek Vrchního soudu vPraze ze dne 24.4.1993, sp. zn. 2 Cdo 2/93, publikovaný vBulletinu Vrchního soudu, ročník 1993, pod č. 19). Proto odvolací soud napadeně usnesení zrušil (§ 219a odst. 1 písm. b/ o.s.ř.) a vrátil věc k dalšímu řízení soudu prvního stupně (§ 221 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.), který opětovně věc posoudí a svě rozhodnutí přesvědčivým a přezkoumatelným způsobem zdůvodní.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení | z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení kNejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajskěho soudu v Ostravě, pokud napadeně rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotněho nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustáleně rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování

KSOS 38 lNS 1042/2013 pokračování-5-dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručeně okamžikem zveřejnění vinsolvenčním rejstříku; dlužníku se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 27. března 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu