2 VSOL 23/2013-A-9
KSBR 40 INS 30903/2012 2 VSOL 23/2013-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužnice Jaroslavy anonymizovano , anonymizovano , bytem Hroznová Lhota, Tasov 118, PSČ 696 63, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 40 INS 30903/2012-A-4 ze dne 12.12.2012

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice doručený soudu dne 7.12.2012.

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že insolvenční návrh dlužnice je neurčitý a neobsahuje všechny náležitosti ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 a odst. 2, § 3 odst. 1 a odst. 2 a § 104 insolvenčního zákona, neboť v něm nejsou dostatečně popsány rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužnice. Dlužnice v návrhu pouze uvedla, že po zodpovědném posouzení situace došla k závěru, že narostlou výši závazků i příslušenství není schopna reálně uspokojovat, stav jejího úpadku ve formě předlužení je zjevný, neboť její závazky převyšují její pohledávky. Dále dlužnice citovala zákonnou definici úpadku ve formě platební neschopnosti. Dlužnice tak nesplnila svou povinnost tvrdit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, v jejím návrhu chybí konkrétní označení věřitelů, vůči kterým má dlužnice peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, specifikace těchto závazků (co do výše a údaje o splatnosti), jakož i tvrzení o platební neschopnosti dlužnice (zda je či není schopna své závazky plnit). Tyto nedostatky způsobují vadnost insolvenčního návrhu a brání pokračování v insolvenčním řízení, soud proto insolvenční dlužnice odmítl podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Namítla, že dle jejího názoru je návrh na zahájení insolvenčního řízení úplný a dostačující k zahájení insolvenčního řízení.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§212, §212 a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 103 odst. 1 věty první a odst. 2 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 a odst. 2 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 3 odst. 3 IZ, dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou -podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Podle § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice podala u soudu prvního stupně dne 7.12.2012 insolvenční návrh, ve kterém se označila jako navrhovatel-insolvenční dlužník. V návrhu uvedla, že je fyzickou osobou nepodnikatelem a po zodpovědném posouzení situace došla k závěru, že narostlou výši závazků a jejich příslušenství není schopna reálně uspokojovat. Stav jejího úpadku ve formě předlužení je zjevný, neboť její závazky převyšují její pohledávky. Dále uvedla, že má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopna plnit. Ke dni podání návrhu nedisponuje finančními prostředky, z nichž by mohla hradit náklady insolvenčního řízení.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje náležitosti předepsané insolvenčním zákonem a že pro tyto nedostatky nelze v insolvenčním řízení pokračovat.

U dlužníka, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2 písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2 písm. c/ IZ). K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A ze dne 27.1.2010 (publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. 88/2010).

Závěry formulované v usnesení sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A ze dne 27.1.2010 lze bez dalšího převzít také pro účely posouzení insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který je podnikatelem. U dlužníka, který je podnikatelem, se však (navíc) rozhodujícími skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí i vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník je předlužen, tedy, že dlužník má více věřitelů a souhrn jeho závazků (lhostejno, zda splatných nebo nesplatných) převyšuje hodnotu jeho majetku. K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009-A ze dne 20.5.2010 (publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. 26/2011).

V přezkoumávané věci byť dlužnice uvedla, že je fyzickou osobou-nepodnikatelem, se insolvenčním návrhem domáhá zjištění svého úpadku a k tomu tvrdí, že je v úpadku jak ve formě platební neschopnosti, tak ve formě předlužení. Dlužnice ve svém insolvenčním návrhu uvedla pouze obecné definice úpadku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 IZ a § 3 odst. 3 IZ, avšak neuvedla žádná konkrétní tvrzení, ze kterých by bylo možno dovodit její platební neschopnost, tj. že má více věřitelů (nejméně dva), vůči kterým má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit. Dlužnice v insolvenčním návrhu konkrétně neoznačila žádného věřitele a jeho pohledávku, neuvedla ani žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých by vyplývala neschopnost dlužnice plnit peněžité závazky. Z insolvenčního návrhu dlužnice tak není zřejmá jedna ze základních podmínek osvědčujících úpadek dlužnice ve formě platební neschopnosti, a to mnohost věřitelů. V tomto směru lze zcela přisvědčit správnému závěru soudu prvního stupně. Nedostatečná jsou však i skutková tvrzení dlužnice ohledně jejího úpadku ve formě předlužení, když ani k tomuto dlužnice neuvedla žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že souhrn jejích závazků převyšuje hodnotu jejího majetku, přičemž ke svému majetku dlužnice v návrhu rovněž neuvedla žádná tvrzení.

Z výše uvedeného je zřejmé, že insolvenční návrh dlužnice trpí vadami, které způsobují jeho neprojednatelnost a brání tak pokračování v insolvenčním řízení. Soud prvního stupně proto postupoval zcela správně, pokud insolvenční návrh dlužnice podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Na základě shora uvedeného odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako ve výroku věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu

dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 30. ledna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Ivana Waltrová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu

Zpracovala: JUDr. Ivana Wontrobová