2 VSOL 213/2015-A-9
KSOS 14 INS 29563/2014 2 VSOL 213/2015-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka: Lukáš anonymizovano , anonymizovano , IČ 74584014, náměstí Dr. E. Beneše 555/6, 702 00, Ostrava-Moravská Ostrava, korespondenční adresa: Nádražní 811, 739 21 Paskov, o insolvenčním návrhu dlužníka s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. ledna 2015, č.j. KSOS 14 INS 29563/2014-A-4

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. ledna 2015, č.j. KSOS 14 INS 29563/2014-A-4 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud označeným usnesením insolvenční návrh dlužníka podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl, neboť neobsahoval náležitosti insolvenčního návrhu podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ; v insolvenčním návrhu nebyly uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek, a šlo o vadu, pro kterou nelze pokračovat v řízení.

Proti tomuto podal dlužník odvolání a namítal, že insolvenční soud měl podle § 128 IZ dlužníka vyzvat, aby doplnil svůj návrh, což krajský soud neučinil. Z tohoto se odvolateli jevilo rozhodnutí soudu prvního stupně jako předčasné a vyslovil domněnku, že měl mít možnost svůj návrh doplnit tak, aby byl zcela v pořádku. Z těchto důvodů navrhl zrušit rozhodnutí u soudu prvního stupně a vrátit věc tomuto soudu k dalšímu řízení. V odvolání dlužník doplnil insolvenční návrh o listinné přílohy a domníval se, že po tomto doplnění lze insolvenčnímu návrhu vyhovět, neboť z listin je zřejmé, že má závazky po lhůtě splatnosti delší než 30 dnů.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Insolvenční návrh dlužník podal soudu dne 1.10.2014, proto s ohledem na přechodná ustanovení tohoto zákona je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř. ).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti c) a tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči němu výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Ustanovení § 128 reaguje na situaci, kdy je třeba procesně vyřešit otázku podaného insolvenčního návrhu, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý. Náležitosti insolvenčního návrhu upravuje § 103 a násl., přičemž insolvenční návrh, který neobsahuje vymezené náležitosti, insolvenční soud odmítne, jestliže rozsah nedostatků brání v pokračování v řízení. Pro takový stav insolvenčního návrhu je vyloučeno užití § 43 o. s. ř. Soud proto po zjištění výše popsaných vad insolvenčního návrhu nevyzve k odstranění těchto nedostatků návrhu kvalifikovanou výzvou s poučením o způsobu odstranění vad návrhu a poučením o odmítnutí insolvenčního návrhu v případě neodstranění vad, pokud pro tyto nedostatky nelze v řízení pokračovat. Dojde-li ke zjištění výše takových vad insolvenčního návrhu, soud bez dalšího neprodleně, nejvýše do sedmi dnů po podání insolvenčního návrhu návrh odmítne; lhůta stanovená insolvenčnímu soudu k odmítnutí insolvenčního návrhu je lhůtou pořádkovou. Jde o procesní ukončení řízení, u nějž není vyloučeno podání odvolání proti rozhodnutí insolvenčního soudu o odmítnutí insolvenčního návrhu z důvodu nedostatku obsahových náležitostí či nesrozumitelnosti anebo neurčitosti. Vady insolvenčního návrhu ovšem může navrhovatel odstranit nejpozději do doby, než insolvenční soud rozhodne o odmítnutí insolvenčního návrhu. K později předloženým doplněním a opravám nebude možno v insolvenčním řízení přihlížet. Mezi vady, které zakládají nepřezkoumatelnost insolvenčního návrhu, náleží zejména absence skutkových tvrzení osvědčujících úpadek dlužníka.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud shodně s krajským soudem zjistil, že dlužník v insolvenčním návrhu neuvedl žádné skutečnosti osvědčující jeho úpadek, pouze uvedl, že má více věřitelů a že není schopen již delší dobu své závazky splácet. Dlužník pouze v bodě 17 formuláře uvedl své věřitele a výši závazků, ke každému konkrétnímu závazku netvrdil, kdy a jakým způsobem nastala jeho splatnost, případně neuvedl, kdy uhradil poslední splátku závazku, jehož plnění bylo dohodnuto splátkovým kalendářem. Takové tvrzení dlužníka v návrhu chybí a není tak osvědčené, zda a kdy nastala splatnost jednotlivých závazků a zda jsou tyto závazky po lhůtě splatnosti delší než 30 dnů. Dlužník tedy tvrdil pouze četnost věřitelů (§ 3 odst. 1 písm. a/ IZ), neosvědčil ale, že jeho peněžité závazky jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. b/ IZ). Návrh tedy neobsahuje podstatné náležitosti vymezené v § 103 odst. 2 IZ, neboť dlužník v insolvenčním návrhu neuvedl rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek a o tom, že není schopen plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ). Jde o vadu, pro kterou nelze pokračovat v řízení, soud proto správně bez dalších kroků v smyslu § 43 o.s.ř. návrh podle § 128 odst. 1 IZ odmítl; po tomto správném rozhodnutí již soud k doplnění návrhu o seznam závazků nepřihlíží.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 23. července 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu