2 VSOL 204/2012-P6-20
KSBR 31 INS 2505/2010 2 VSOL 204/2012-P6-20

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Heleny Myškové v insolvenčním řízení dlužníka AUTO ŠVEHLA, s.r.o., IČ: 47916354, Brněnská 346, 674 01 Třebíč, o přihlášce pohledávky č. 6 věřitele Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bytem Obránců Míru 486, 674 01 Třebíč, rozhodl o odvolání věřitele ze dne 7.2.2012 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24.1.2012, č.j. KSBR 31 INS 2505/2010-P6-10,

takto:

Usnesení insolvenčního soudu se mění tak, že přihláška pohledávky věřitele č. 6 Zdeňka anonymizovano ve výši 5.376.220,-Kč se neodmítá.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále též jen insolvenční soud či soud ) odmítl přihlášku pohledávky věřitele č. 6 Zdeňka anonymizovano , ve výši 5.376.220,-Kč (výrok I.) s tím, že právní mocí usnesení se účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí (výrok II.).

Na odůvodnění uvedl, že věřitel přihlásil dne 16.7.2010 do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku evidovanou pod pořadovým číslem 6, která byla na přezkumném jednání dne 3.9.2010 insolvenční správkyní Mgr. Ilonou Chládkovou popřena co do pravosti, výše a pořadí, včetně práva na uspokojení ze zajištění.

Dopisem ze dne 13..9.2010 byl věřitel vyrozuměn o popření jeho pohledávky, vyrozumění mu bylo doručeno insolvenčním soudem dne 23.9.2011 (§ 76 odst. 3 IZ, § 50 odst. 1 o.s.ř.), posledním dnem k podání žaloby na určení popřené pohledávky byl den 10.10.2011, věřitel však ve lhůtě žalobu na určení pohledávky nepodal. Proto insolvenční soud podle § 185 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platném znění (dále jen IZ ) odmítl přihlášku, neboť marným uplynutím lhůty k určení popřené pohledávky se k této ze zákona nepřihlíží (§ 198 odst. 1, věta třetí IZ). Dále soud v odůvodnění usnesení uvedl, že řízení o určení pohledávky věřitele, zahájené žalobou ze dne 21.12.2010, bylo zastaveno usnesením ze dne 15.2.2011, č.j. 31 ICm 2134/2010-29, které v části, týkající se zastavení řízení, zahájeného žalobou na určení pohledávky, nabylo právní moci dne 22.3.2011. Důvodem zastavení řízení bylo nezaplacení soudního poplatku. Dlužník přitom ve lhůtě pro podání žaloby na určení popřené pohledávky, tj. ve lhůtě do 10.10.2011, žalobu opětovně nepodal.

Proti usnesení insolvenčního soudu podal věřitel odvolání. Namítal, že ve stejné věci již bylo insolvenčním soudem rozhodnuto usnesením ze dne 22.12.2010, č.j. KSBR 31 INS 2505/2010-P6-2, o odmítnutí jeho přihlášky pohledávky. Toto usnesení bylo změněno usnesením Vrchního soudu v Olomouci v řízení sp.zn. KSBR 31 INS 2505/2010, 2 VSOL 184/2011 tak, že přihláška pohledávky nebyla odmítnuta, neboť vyrozumění o jejím popření dosud věřiteli nebylo řádně doručeno. V napadeném usnesení soud vychází ze shodných skutkových zjištění jako v předchozím usnesení ze dne 22.12.2010, pouze změnil skutková zjištění o způsobu doručení. Věřitel popíral, že by mu dne 23.9.2011 byla do schránky hozena písemnost soudu, přičemž podle něj mělo být usnesení doručováno do vlastních rukou podle § 47 odst. 1 , neboť se jedná o písemnost, která má být podle insolvenčního zákona doručována do vlastních rukou. Dále namítal, že rozhodnutí odvolacího soudu ve věci sp.zn. KSBR 31 INS 2505/2010, 2 VSOL 184/2011 bylo insolvenčnímu soudu zasláno, podle obsahu insolvenčního rejstříku, dne 30.8.2011 a již 23.9.2011 měl být věřiteli doručen dopis ze dne 13.9.2010. Proto se věřitel domáhá změny napadeného usnesení tak, že přihláška jeho pohledávky nebude odmítnuta.

Insolvenční správce se k odvolání vyjádřil tak, že to není důvodné. Tvrzení věřitele, že vyrozumění k podání žaloby na určení popřené pohledávky nebylo vloženo do poštovní schránky, nemůže obstát, neboť dle obsahu spisu k doručení vyrozumění došlo podle zákona. Věřitel k této skutečnosti nic netvrdí ani nepředkládá. Doručení výzvy podle § 197 odst. 2 IZ soudem za přiměřeného použití § 50 odst. 1 o.s.ř. je správné, protože ani insolvenční zákon, ani občanský soudní řád nestanoví, že toto vyrozumění musí být doručováno do vlastních rukou adresáta (§ 75 odst. 1, 3 IZ, § 49 odst. 1 o.s.ř.). Insolvenční soud respektoval názor odvolacího soudu, vyjádřený v usnesení ze dne 25.8.2011, č.j. 2 VSOL 184/2011-P6-8, proto by napadené usnesení mělo být potvrzeno (pokud nebude odvolání věřitele pro opožděnost jeho odůvodnění ve smyslu § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítnuto).

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné, byť ze zcela jiných důvodů, než uvádí věřitel.

Pro posouzení důvodnosti odvolání jsou podstatné následující skutečnosti, vyplývající z obsahu tohoto insolvenčního spisu, přihlášky pohledávky věřitele evidované pod č. 6 a spisu, vedeného insolvenčním soudem pod sp. zn. 31 ICm 2134/2010 (spor o určení popřené pohledávky věřitele) : -dne 16.7.2010 přihlásil věřitel Zdeněk Švehla v insolvenčním řízení dlužníka AUTO ŠVEHLA, s.r.o. pohledávku ve výši celkem 5.376.220,-Kč z titulu půjčky podle smlouvy ze dne 1.4.2009, včetně dodatku č. 1 ze dne 30.4.2009. -na přezkumném jednání dne 3.9.2010 byla pohledávka č. 6 insolvenční správkyní Mgr. Ilonou Chládkovou zcela popřena co do pravosti, výše a pořadí, včetně práva na uspokojení ze zajištění. -insolvenční správce JUDr. Daniel Ševčík, Ph.D., který byl ustanoven na schůzi věřitelů, následující po přezkumném jednání dne 3.9.2010, vyhotovil 13.9.2010 vyrozumění adresované věřiteli č. 6 o popření jeho pohledávky s poučením o tom, že může uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání a že tato lhůta neuplyne dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění. -vyrozumění správce zaslal věřiteli (poprvé) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu jeho bydliště doporučeným dopisem. Věřitel si zásilku nevyzvedl. Proto správce navrhl insolvenčnímu soudu, aby rozhodl podle § 185 IZ, neboť zásilka obsahující vyrozumění byla uložena provozovatelem poštovních služeb dne 16.9.2010 a podle insolvenčního správce nastala fikce doručení zásilky dne 26.9.2010 v souladu s ustanovením § 76 odst. 2 IZ a § 49 odst. 4 o.s.ř. -usnesením ze dne 22.12.2010 č.j. KSBR 31 INS 2505/2010-P6-2 insolvenční soud přihlášku pohledávky č. 6 věřitele Zdeňka anonymizovano odmítl. Na základě odvolání věřitele toto usnesení odvolací soud usnesením ze dne 25.8.2011, č.j. KSBR 31 INS 2505/2010, 2 VSOL 184/2011-P6-8 změnil tak, že přihláška pohledávky se neodmítá, neboť v případě doručování písemnosti insolvenčním správcem (§ 76 IZ) nelze postupovat přiměřeně dle ustanovení § 45 a násl. o.s.ř. s výjimkou situace, kdy insolvenční správce má při doručování písemností, týkajících se insolvenčního řízení, postavení soudního doručovatele a písemnost doručuje osobně. Protože v daném případě správce doručil vyrozumění prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, byla by písemnost doručena pouze pokud by ji adresát převzal. V případě, že se takové doručení nezdaří, může správce požádat o doručení insolvenční soud, který při jejím doručování postupuje přiměřeně podle § 45 a násl. o.s.ř. Toto usnesení odvolacího soudu bylo věřiteli doručeno insolvenčním soudem dne 21.9.2011 vložením do domovní schránky (§ 49 odst. 2,4 o.s.ř.). -dne 31.8.2011 byla insolvenčnímu soudu doručena žádost správce o doručení vyrozumění dle 197 odst. 2 IZ, které bylo datováno dne 13.9.2010, postupem podle § 45 a násl. o.s.ř. (viz oddíl B spisu, řádek B-40). K žádosti je připojeno vyrozumění, obsahující důvody popření i poučení dle § 198 odst. 1 IZ. Insolvenční soud žádosti vyhověl a vyrozumění doručoval prostřednictvím České pošty s.p. poštovní zásilkou v obálce druhu III. pro doručování jiných písemností (§ 2 instrukce MS ČR ze dne 27.5.2009, č.j. 58/2009-OD-Org) na adresu věřitele Obránců Míru 486, 974 01 Třebíč . Podle poštovní relace na doručence o doručení této písemnosti byla zásilka vložena do domovní schránky adresáta dne 23.9.2011 v 8:50 hod. -dne 17.10.2011 byla soudu doručena žádost insolvenčního správce o odmítnutí přihlášené pohledávky, neboť vyrozumění bylo věřiteli doručeno 23.9.2011, ve lhůtě dle § 198 odst. 1 tento věřitel žalobu na určení nepodal. -ze spisu, vedeného insolvenčním soudem ve věci určení pohledávky věřitele pod sp. zn. 31 ICm 2134/2010, vyplývá, že dne 22.12.2010 byla u insolvenčního soudu věřitelem podána žaloba o určení a) neúčinnosti doručení písemnosti a b) pohledávky věřitele ve výši 5.376.220,-Kč (jedná se o pohledávku ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi věřitelem a dlužníkem dne 1.4.2009 na částku 10.000.000,-Kč ve znění dodatku č. 1 ze dne 30.4.2009). Výzvou ze dne 20.1.2011, č.j. 31 ICm 2134/2010-24 byl věřitel Zdeněk Švehla vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši 1.000,-Kč za návrh ze dne 21.12.2010 o určení neúčinnosti výzvy insolvenčního správce a výzvou ze dne 20.1.2011, č.j. 31 ICm 2134/2010-25 byl věřitel Zdeněk Švehla soudem vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši 1.000,-Kč za návrh ze dne 21.12.2010 o určení pravosti, výše a pořadí pohledávky ve výši 5.376.220,-Kč. Výrokem I. usnesení ze dne 15.2.2011, č.j. 31 ICm 2134/2010-29 soud zastavil řízení ve věci žaloby na určení neúčinnosti doručení písemnosti a na určení pohledávky věřitele ve výši 5.376.220,-Kč, podané dne 22.12.2010 a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Řízení bylo zastaveno podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť v určené lhůtě věřitel vyměřený soudní poplatek nezaplatil. Usnesení o zastavení bylo doručováno věřiteli obálkou druhu III., která byla vložena dne 4.3.2011 do jeho domovní schránky. Věřitel toto usnesení napadl odvoláním (datovaným 23.3.2011), které bylo podáno k poštovní přepravě dne 25.3.2011, kterým napadl usnesení, jímž soud ve výroku I. zastavil řízení ve věci o určení neúčinnosti doručení písemnosti, o určení pohledávky věřitele ve výši 5.376.220,-Kč za dlužníkem . Odvolání odůvodnil tím, že soudní poplatek byl téhož dne žalobcem uhrazen. K odvolání připojil formulář, doručený soudem spolu s výzvou k zaplacení soudního poplatku, podle něhož věřitel vyhovuje výzvě v usnesení ze dne 20.1.2011, č.j. 31 ICm 2134/2010-24 a zasílá v kolkových známkách určený soudní poplatek. Na tomto formuláři je vylepená kolková známka v hodnotě 1.000,-Kč. Spolu s odvoláním byl formulář soudu doručen dne 28.3.2011. Poté soud zrušil usnesením ze dne 19.9.2011, č.j. 31 ICm 2134/2010-44 tu část výroku I. usnesení ze dne 15.2.2011, č.j. 31 ICm 2134/2010-29, kterou bylo zastaveno řízení o určení neúčinnosti doručení písemnosti. Postupoval přitom podle

§ 9 odst. 7 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 19.10.2011.

Podle § 75 odst. 1,2 IZ, o zvláštní způsob doručení jde tehdy, jestliže zákon ukládá, aby písemnost byla doručena zvlášť nebo do vlastních rukou adresáta. Nestanoví-li tento zákon jinak, doručuje se písemnost v insolvenčním řízení zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Soudní rozhodnutí se doručuje zvlášť také osobám, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje, dále osobám, které mají v insolvenčním řízení něco osobně vykonat, a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení. Písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní právní předpis, se doručují zvlášť také orgánu, který vede obchodní nebo jiný rejstřík, v němž je dlužník zapsán.

Podle § 198 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle § 185 IZ, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Odvolací soud se shoduje s názorem insolvenčního soudu, že nevykonatelná pohledávka věřitele byla popřena co do pravosti a že věřitel byl o jejím popření vyrozuměn, včetně důvodů popření, lhůty k podání žaloby na určení a důsledků jejího nepodání včas, a to vyrozuměním doručeným insolvenčním soudem dne 23.9.2011. Vyrozumění bylo doručováno věřiteli postupem dle § 50 o.s.ř. v obálce druhu III. a bylo mu doručeno vložením do jeho schránky (tzv. obyčejné doručení). Tento způsob doručování vyrozumění je v souladu se zákonem, který v případě, že vyrozumění doručuje insolvenční soud na žádost správce, nestanoví soudu povinnost jeho doručení do vlastních rukou, tak jak to stanoví v případě, že vyrozumění doručuje insolvenční správce prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (§ 75, § 76 odst. 2, 3, § 197 odst. 2 IZ). Námitka věřitele, že mu mělo být soudem vyrozumění doručeno do vlastních rukou je nedůvodná, stejně jako námitka, že mu mělo být doručováno postupem dle § 47 odst. 1 o.s.ř. (prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky). Věřitel není fyzickou osobou, které je datová schránka zřizována automaticky (§ 4 odst. 3 zák. č. 300/2008 Sb.) a svá podání soudu doručoval a dosud doručuje osobně nebo poštou. Dle lustrace provedené odvolacím soudem věřitel jako datovou schránku zřízenu nemá. Proto je i tato odvolací námitka nedůvodná.

Tvrzení věřitele o tom, že mu poštovní zásilka obsahující vyrozumění (písemnost soudu) do poštovní schránky nebyla dne 23.9.2011 vložena, vyvrací obsah poštovní relace na doručence zásilky, v níž bylo toto vyrozumění soudem doručováno. Doručenka obsahuje náležitosti podle § 50g o.s.ř. a má povahu veřejné listiny (§ 134 o.s.ř.), proto pouhé tvrzení věřitele nemůže její obsah zpochybnit. Zcela bez právního významu je námitka o tom, kdy bylo insolvenčnímu soudu zasláno předchozí usnesení odvolacího soudu.

Přestože se odvolací soud s námitkami věřitele nesouhlasí, dosud nelze mít za to, že nastala skutečnost dle § 198 odst. 1 IZ, na jejímž základě se k pohledávce věřitele popřené co do pravosti nepřihlíží. Ze spisu, vedeného insolvenčním soudem ve věci určení pohledávky věřitele pod sp. zn. 31 ICm 2134/2010, totiž dosud nelze dovodit, že řízení o včas podané žalobě na určení této jeho pohledávky bylo pravomocně ukončeno.

Žaloba na určení popřené pohledávky byla podána dne 22.12.2010, vyrozumění bylo věřiteli doručeno dne 23.9.2011, tedy až po podání žaloby, proto byla tato žaloba podána včas. Řízení o včas podané žalobě na určení pohledávky věřitele dosud nebylo pravomocně zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Věřitel své odvolání ze dne 23.3.2011 směřoval proti celému výroku I. usnesení ze dne 15.2.2011, č.j. 31 ICm 2134/2010-29, kterým bylo zastaveno řízení jak o určení neúčinnosti doručení písemnosti, tak řízení o určení pohledávky věřitele 5.376.220,-Kč. Soud pravomocně zrušil (svým usnesením ze dne 19.9.2011, č.j. 31 ICm 2134/2010-44) pouze tu část výroku I. usnesení ze dne 15.2.2011, č.j. 31 ICm 2134/2010-29, kterou bylo zastaveno řízení o určení neúčinnosti doručení písemnosti (skutečnost, že věřiteli bylo usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku doručeno již dne 4.3.2011, odvolání bylo podáno až dne 25.3.2011 a formulář s vylepeným soudním poplatkem byl soudu doručen dne 28.3.2011 je z hlediska tohoto přezkoumávaného usnesení nevýznamná). O odvolání věřitele proti té části výroku I., kterou bylo zastaveno řízení o určení jeho pohledávky 5.376.220,-Kč, však (insolvenčním soudem či odvolacím soudem) dosud pravomocně rozhodnuto nebylo a toto řízení proto není pravomocně ukončeno. Vzhledem k tomu, že řízení o určení pravosti pohledávky věřitele 5.376.220,-Kč, zahájené včas podanou žalobou dosud probíhá, nenastala skutečnost, na jejímž základě se k této pohledávce věřitele nepřihlíží ve smyslu § 198 odst. 1, věta třetí IZ. Proto nelze postupovat podle § 185 IZ a odmítnout přihlášku pohledávky věřitele.

Z výše uvedených důvodů se odvolací soud neztotožnil s názorem insolvenčního soudu, že jsou splněny zákonné důvody pro odmítnutí přihlášky pohledávky věřitele Zdeňka anonymizovano , přihlášené ve výši 5.376.220,-Kč, evidované insolvenčním soudem pod č. 6. Toto odmítnutí je přinejmenším předčasné. Proto odvolací soud napadené usnesení insolvenčního soudu podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že přihláška pohledávky se neodmítá.

V dalším řízení bude třeba vyčkat dalšího postupu soudu ve sporu o určení pohledávky věřitele a teprve v závislosti na rozhodnutí o odvolání věřitele do té části výroku I. usnesení ze dne 15.2.2011, č.j. 31 ICm 2134/2010-29, kterou bylo zastaveno řízení o určení jeho pohledávky 5.376.220,-Kč, bude možno posoudit, zda nastaly předpoklady pro odmítnutí jeho přihlášky pohledávky dle § 198 odst. 1, § 185 IZ.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 22. května 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu