2 VSOL 2/2012-A-19
KSBR 28 INS 2231/2011 2 VSOL 2/2012-A-19

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Mariana anonymizovano , anonymizovano , bytem Nám. Míru 111, 666 01 Tišnov, zastoupeného JUDr. Štefánií Fajmonovou, advokátkou se sídlem v Lískách 1065/31, 591 01 Žďár nad Sázavou, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21.11.2011, č. j. KSBR 28 INS 2231/2011-A-14,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zastavil insolvenční řízení. V důvodech usnesení uvedl, že dlužník se insolvenčním návrhem ze dne 14.2.2011 domáhal zjištění úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Usnesením č. j. KSBR 28 INS 2231/2011-A-11 ze dne 14.10.2011, které nebylo právní moci dne 3.11.2011, soud uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 4.000,-Kč. Současně byl dlužník poučen, že nebude-li záloha ve stanovené lhůtě zaplacena, může soud před rozhodnutí o insolvenčním návrhu zastavit insolvenční řízení. Vzhledem k tomu, že dlužník zálohu ve stanovené lhůtě nezaplatil, postupoval soud dle ust. § 108 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. V něm poukázal na skutečnost, že dne 2.11.2011 doručil soudu žádost o prominutí povinnosti složit zálohu na náklady insolvenčního řízení, přičemž o jeho žádosti nebylo dosud rozhodnuto. Dále uvedl, že tuto žádost odůvodnil tím, že je nemajetný, zcela bez finančních prostředků, jeho jediným příjmem je invalidní důchod a na úhradu zálohy na náklady insolvenčního řízení nemá finanční prostředky. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a dlužníka osvobodil od povinnosti hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ust. § 108 odst. 1 IZ, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka, a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Dle odstavce 2, výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Dle odstavce 3, nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

V přezkoumávané věci se dlužník insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 11.2.2011 domáhal rozhodnutí o úpadku a jako způsob oddlužení navrhl plnění splátkového kalendáře. V návrhu tvrdil, že od roku 2008 mu podstatně poklesl příjem, neboť mu již nenáleží náhrada za ztrátu výdělku z titulu nemoci z povolání. Dostal se tak do finanční tísně a nebyl schopen splácet své veškeré závazky. Dále ze spisu plyne, že usnesením ze dne 14.10.2011, č. j. KSBR 28 INS 2231/2011-A-11 byla dlužníkovi uložena povinnost zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 4.000,-Kč. Usnesení bylo doručeno právní zástupkyni dlužníka dne 18.10.2011 a nabylo právní moci dne 3.11.2011. Lhůta pro zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení uplynula dnem 7.11.2011. Přípisem doručeným soudu prvního stupně dne 2.11.2011 požádal dlužník o prominutí úhrady nákladů z důvodu své nemajetnosti.

Za situace, kdy dlužník nesplnil soudem pravomocně uloženou povinnost a zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 4.000,-Kč v určené lhůtě nezaplatil, soud prvního stupně nepochybil, když v souladu s obsahem poučení, kterého se dlužníkovi dostalo v usnesení ze dne 14.10.2011, řízení podle ust. § 108 odst. 3 IZ zastavil. Pro posouzení věcné správnosti usnesení o zastavení řízení se stalo rozhodným pouze to, zda dlužník jako insolvenční navrhovatel zaplatil (či nezaplatil) zálohu na náklady insolvenčního řízení. K žádosti dlužníka o osvobození od placení zálohy na náklady insolvenčního řízení považuje odvolací soud za nutné uvést, že záloha na náklady insolvenčního řízení není soudním poplatkem. Proto nelze dlužníka osvobodit od povinnosti uhradit tuto zálohu postupem podle ust. § 138 odst. 1 o.s.ř., a to bez ohledu na jeho majetkovou situaci. I když to soud prvního stupně výslovně v odůvodnění napadeného usnesení neuvedl, postupoval správně, pokud k žádosti dlužníka ze dne 31.10.2011 nepřihlížel.

Z výše uvedených důvodů je napadené usnesení soudu prvního stupně věcné správné, proto je odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 23. února 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu