2 VSOL 195/2015-B-39
KSBR 27 INS 4220/2013 2 VSOL 195/2015-B-39

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Ing. Marie anonymizovano , anonymizovano , bytem Popovická 927, Modřice, PSČ 664 42, adresa pro doručování: Hráského 15, Praha-Chodov, PSČ 148 00, zastoupené JUDr. Liborem Nedorostem, Ph.D., advokátem se sídlem Malostranské nám. 265/6, Praha, PSČ 118 00, za účasti Krajského státního zastupitelství v Brně, Mozartova 3, Brno, PSČ 601 52, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli Romanu Minarovičovi, bytem Gaštanová 1868/16, Stupava, PSČ 900 31, Slovenská republika, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 27 INS 4220/2013-B-25 ze dne 1.12.2014,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení ve výši 1.256.197 Kč zajištěnému věřiteli Romanu Minarovičovi. V důvodech rozhodnutí uvedl, že insolvenční správce Ing. Pavel Sattler požádal dne 21.11.2014 o souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům Česká spořitelna, a.s. a Romanu Minarovičovi s tím, že byl zpeněžen majetek zapsaný do soupisu majetkové podstaty, a to nemovitosti zapsané na LV č. 2398 pro k.ú. a obec Modřice, za částku 7.000.000 Kč. Náklady spojené se správou činí 16.111,14 Kč, náklady spojené se zpeněžením činí 32.000 Kč, odměna insolvenčního správce činí 341.212,74 Kč včetně DPH. Z částky určené k vydání zajištěným věřitelům ve výši 5.799.850,16 Kč bude zajištěnému věřiteli Česká spořitelna, a.s. vydána částka 4.543.653,16 Kč a zajištěnému věřiteli Romanu Minarovičovi částka 1.256.197 Kč. Návrh insolvenčního správce byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku dne 24.11.2014, v zákonné lhůtě proti němu nepodal nikdo námitky. Pohledávka zajištěného věřitele Romana Minaroviče byla na přezkumném jednání dne 5.11.2013 zjištěna ve výši 1.256.197 Kč včetně práva na uspokojení ze zajištění. Insolvenční soud po přezkoumání návrhu insolvenčního správce shledal, že je návrh věcně správný, a proto podle ustanovení § 298 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení. Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla, že je podstatné, že insolvenční správce podal žádost o souhlas s prodejem nemovitostí mimo dražbu, jehož přílohou byly pokyny zajištěných věřitelů České spořitelny, a.s. a Romana Minaroviče, a následně byl informován o tom, že insolvenční soud nebude vyslovovat souhlas s prodejem nemovitostí mimo dražbu, neboť insolvenční správce obdržel pokyny zajištěných věřitelů k jejich prodeji. Podle pokynů zajištěných věřitelů ze dne 6.2.2014 a 12.2.2014 mělo být zpeněžení nemovitého majetku provedeno prodejem mimo dražbu prostřednictvím společnosti REAL SPEKTRUM a.s. za podmínky, že nemovitosti budou nabízeny minimálně za cenu 10.000.000 Kč pod dobu 4 měsíců a provize bude činit maximálně 3 % z dosažené kupní ceny, nebude-li v této lhůtě nalezen vážný zájemce, bude prodej nemovitosti proveden formou aukce prostřednictvím společnosti EURODRAŽBY CZ a.s. Dne 11.7.2014 byla uzavřena kupní smlouva mezi insolvenčním správcem a Mgr. Jiřím Úlehlou, která je neplatná pro rozpor s ustanovením § 5 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), neboť nemovitosti byly prodány za cenu 7.000.000 Kč, ačkoliv obvyklá cena podle tržního posouzení ceny nemovitostí je v rozpětí 10.000.000 až 11.500.000 Kč (znalecký posudek ze dne 15.10.2013 vypracovaný společností REAL SPEKTRUM a.s.), případně 11.600.000 Kč (znalecký posudek Ing. Rudolfa Kliky, znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí). Věřitel Česká spořitelna, a.s. dne 10.7.2014 vyslovil souhlas s prodejem nemovitostí za částku 7.000.000 Kč, avšak tento souhlas byl zřejmě udělen dodatečně, tj. až po zaplacení kupní ceny. Podle jejího názoru tak došlo k nespravedlivému poškození účastníků insolvenčního řízení (které konkrétně označila), neboť z částky 10.000.000 Kč mohly být uspokojeny veškeré závazky v celkové výši 8.891.976,69 Kč, jakož i náklady insolvenčního řízení. Naopak došlo k nedovolenému zvýhodnění zajištěných věřitelů. Tito účastníci insolvenčního řízení mohou být plně uspokojeni se svými nároky v celkové výši 5.851.388,25 Kč, neboť výše jejich pohledávek nedosahuje částky kupní ceny nemovitostí, tj. 7.000.000 Kč. Zajištění věřitelé zneužili svého oprávnění vyplývajícího z ustanovení § 293 odst. 1 IZ tím, že nevyčkali marného uplynutí lhůty stanovené v pokynu České spořitelny, a.s. ze dne 6.2.2014, kdy mělo být zpeněžení nemovitého majetku provedeno prodejem mimo dražbu prostřednictvím společnosti REAL SPEKTRUM a.s. za podmínky, že nemovitosti budou nabízeny minimálně za cenu 10.000.000 Kč po dobu 4 měsíců, tento pokyn bezdůvodně a účelově změnili tak, že souhlasili s prodejní cenou 7.000.000 Kč. Dále zneužití spatřuje v tom, že ačkoli insolvenčnímu správci byla známa skutečnost, že podle tržního posouzení ceny nemovitostí se tržní cena pohybuje v rozpětí 10.000.000 Kč až 11.500.000 Kč, neodmítl pokyn zajištěného věřitele Česká spořitelna, a.s. ze dne 10.7.2014, v němž byla uvedena cena 7.000.000 Kč. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá správnost skutkových zjištění soudu prvního stupně, a proto pro stručnost odůvodnění na ně odvolací soud zcela odkazuje. Dále z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice podala až dne 22.12.2014 stanovisko k žádosti insolvenčního správce o udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli s tím, aby soud žádosti nevyhověl. V důvodech mimo jiné uvedla, že dne 30.7.2014 podala prostřednictvím svého právního zástupce u Krajského soudu v Brně žalobu, kterou požaduje, aby soud rozhodl tak, že kupní smlouva ze dne 11.7.2014 je neplatná pro rozpor s ustanovením § 5 písm. a) IZ, a to z důvodu nespravedlivého poškození její osoby a dalších účastníků insolvenčního řízení, jakož i zvýhodnění zajištěných věřitelů, prodejem nemovitostí na základě této smlouvy, když nemovitosti byly prodány za cenu 7.000.000 Kč, ačkoliv obvyklá cena podle tržního posouzení ceny nemovitostí byla v rozpětí 10.000.000 Kč až 11.500.000 Kč.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud dále zjistil, že dlužnice a Radek anonymizovano podali u soudu prvního stupně dne 30.7.2014 žalobu proti insolvenčnímu správci, kterou se domáhají určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne 11.7.2014 ze shodných důvodů, jaké dlužnice uvedla v odvolání. Toto řízení je vedeno u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 27 ICm 2561/2014 a dosud není pravomocně skončeno.

Podle § 298 odst. 1 IZ, zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna.

Podle § 298 odst. 2 IZ, výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli.

Podle § 298 odst. 3 IZ, proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví.

Podle § 298 odst. 4 IZ, náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu.

Podle § 298 odst. 7 IZ, rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání.

Podle § 289 odst. 3 IZ, platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku.

V přezkoumávané věci dlužnici soustředila své odvolací námitky pouze do skutečností, které podle dlužnice odůvodňují neplatnost kupní smlouvy, na základě které byly nemovitosti dlužnice zpeněženy prodejem mimo dražbu, přičemž jiné námitky proti vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli v řízení neuplatnila.

Podle odvolacího soudu při rozhodování o výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli podle ustanovení § 298 IZ insolvenční soud zásadně nepřihlíží k dosud neskončeným řízením o žalobách na neplatnost veřejné dražby, kterou došlo ke zpeněžení předmětu zajištění (§ 286 odst. 1 písm. a/ a § 287 IZ), tedy dražby, která byla napadena žalobou na určení její neplatnosti (§ 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů) a o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Právo na určení neplatnosti dobrovolné veřejné dražby lze uplatnit žalobou podanou do 3 měsíců ode dne konání dražby, jinak toto právo zaniká. K tomuto řízení je povolán okresní (obvodní) soud místně příslušný podle ustanovení § 88 písm. t) o.s.ř.; nejde však o incidenční spor. Úprava obsažená v ustanovení § 289 odst. 3 IZ pak (oproti předchozí úpravě provedené zákonem č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31.12.2007) umožňuje právo napadnout u insolvenčního soudu i platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení majetkové podstaty mimo dražbu, a to incidenční žalobou (projednávanou jako incidenční spor), jež musí být podána nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku (§ 286 odst. 1 písm. c/ a § 289 IZ). Smyslem tohoto ustanovení je zjevně to, aby neplatně uzavřené smlouvy mohly být ještě za trvání insolvenčního řízení odklizeny a mohla být včas zjednána náprava.

Ustanovení § 289 odst. 3 IZ výslovně nezakazuje insolvenčnímu správci nakládat s výtěžkem zpeněžení ani po dobu řízení o podané žalobě na neplatnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení mimo dražbu. Takový zákaz nestanoví insolvenční zákon (ani jiný právní předpis) taktéž pro případ, že ke zpeněžení majetku podstaty došlo ve veřejné dražbě, ohledně níž probíhá řízení o určení její neplatnosti. Rovněž ustanovení § 298 IZ nestanoví jako podmínku vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli to, že veřejná dražba nebo smlouva, kterou došlo ke zpeněžení předmětu zajištění mimo dražbu, nebyla napadena žalobou na určení (vyslovení) její neplatnosti. K podání takových žalob ostatně může dojít až poté, co již byl výtěžek zajištěnému věřiteli vydán, a nelze činit rozdíl mezi situací, kdy v době vydání výtěžku zajištěnému věřiteli již byla žaloba na neplatnost podána, a situací, kdy se tak zatím nestalo, ale v budoucnu k tomu dojít může. Nelze přitom přehlédnout, že zajištěný věřitel (§ 2 písm. g/ IZ) má oproti ostatním (nezajištěným) věřitelům privilegované postavení spočívající především v tom, že jeho zajištěná pohledávka se uspokojuje přednostně již v průběhu insolvenčního řízení (§ 204 odst. 1 IZ), tedy ještě před rozvrhem (§ 305 odst. 1 IZ), a to zásadně ihned po zpeněžení předmětu zajištění, pokud je pohledávka s právem na uspokojení z tohoto zajištění v insolvenčním řízení zjištěna. Akceptovat neskončené řízení o neplatnost veřejné dražby nebo smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení mimo dražbu, jako okolnost, která bez dalšího brání považovat zpeněžení majetku podstaty provedené na jejich základě za řádně uskutečněné, by fakticky vedlo k zablokování insolvenčního řízení, v němž by (do doby skončení řízení o neplatnost) nebylo možno pokračovat, tedy rozhodnout o použití výtěžku získaného napadeným zpeněžením, ani projednat a schválit konečnou zprávu. Fakticky by tak došlo k přerušení insolvenčního řízení, které je v insolvenčním řízení nepřípustné (§ 84 IZ).

Na základě shora uvedeného nelze podle odvolacího soudu akceptovat dlužnicí prosazované námitky ohledně neplatnosti kupní smlouvy, kterou byl zpeněžen majetek dlužnice prodejem mimo dražbu, jako důvod pro nevyhovění žádosti insolvenčního správce o souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, když na shodných námitkách dlužnice staví svou žalobu o neplatnost předmětné kupní smlouvy, ohledně které řízení dosud pravomocně skončeno není. Dlužnicí prosazovaný názor totiž nemá zákonnou oporu, naopak by takový postup ve svém důsledku vedl k poškození práv a právem chráněných zájmů zajištěného věřitele a byl by v rozporu se zásadami insolvenčního řízení podle ustanovení § 5 písm. a/ IZ, podle kterých insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Odvolání dlužnice proto není důvodné.

Vzhledem k tomu, že zákonné podmínky pro rozhodnutí o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli podle ustanovení § 298 IZ byly podle výše uvedených zjištění splněny a správně byla určena i částka výtěžku, k jejímuž vydání udělil soud prvního stupně insolvenčnímu správci napadeným usnesením souhlas, odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, zajištěnému věřiteli, insolvenčnímu správci, zástupci věřitelů a státnímu zastupitelství se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 27. srpna 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu