2 VSOL 191/2012-A-27
KSOS 25 INS 12425/2011 2 VSOL 191/2012-A-27

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka Bronislava anonymizovano , anonymizovano , bytem Nálepkova 866/26, 708 00 Ostrava-Poruba, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2.2.2012, č.j. KSOS 25 INS 12425/2011-A-17,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zastavil insolvenční řízení dlužníka. V důvodech usnesení uvedl, že dlužník se podaným insolvenčním návrhem domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Usnesením ze dne 18.8.2011, č. j. KSOS 25 INS 12425/2011-A-8 soud prvního stupně dlužníka vyzval, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení. Současně byl dlužník poučen, že nebude-li záloha zaplacena, může soud řízení zastavit. Vrchní soud v Olomouci k odvolání dlužníka usnesením ze dne 24.11.2011, č.j. 2 VSOL 560/2011-A-13 potvrdil usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo dlužníkovi doručeno dne 10.1.2012 a lhůta k zaplacení zálohy skončila dne 13.1.2012. Protože dlužník zálohu nezaplatil, postupoval soud dle ust. § 108 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. V něm uvedl, že od 1.1.2012 má nový příjem, a to ve výši 10.880,-Kč od úřadu práce, přičemž v insolvenčním řízení je nutné dosahovat příjmu 9.950,-Kč, aby mohlo být povoleno oddlužení. Požádal odvolací soud, aby bylo rozhodnuto o částce 1.700,-Kč měsíčně tak, jak je uvedeno ve výpočtu v insolvenčním návrhu. Podle obsahu odvolání se domáhal změny napadeného usnesení tak, aby řízení nebylo zastaveno.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ust. § 108 odst. 1 a 2 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě stanovil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Podle odstavce 3, nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Nad rámec skutečností, uvedených v odůvodnění napadeného usnesení, která jsou správná a odpovídají obsahu spisu, z obsahu spisu plyne, že po zahájení odvolacího řízení soud prvního stupně usnesením č. j. KSOS 25 INS 12425/2011-A-19 ze dne 16.2.2012 uložil dlužníkovi, aby doplnil svá tvrzení o povaze příjmu ze strany Úřadu práce ČR, Krajská pobočka v Ostravě, na což dlužník reagoval dne 28.2.2012, kdy doložil, že mu je poskytován příspěvek na živobytí ve výši 3.410,-Kč, doplatek na bydlení ve výši 3.412,-Kč, příspěvek na bydlení ve výši 4.593,-Kč. Přes poučení insolvenčního soudu o tom, že tyto jeho příjmy jsou vyloučeny z výkonu rozhodnutí (viz usnesení č. j. KSOS 25 INS 12425/2011-A-21 ze dne 2.3.2012) dlužník na podaném odvolání trval, v následujících doplněních (doručených soudu dne 13.3. 20121 a 16.3.2012) vyjadřoval své názory na úpravu tzv. osobního bankrotu , možnosti získat zaměstnání odpovídající jeho kvalifikaci a žádal, aby soud v jeho věci nerozhodl dokud se nezmění situace v zaměstnanosti či nebude možné nové řešení jeho případu a aby vyrozuměl všechny věřitele, že dlužník nyní nemůže splácet žádné částky svých dluhů.

Dlužníkovi byla pravomocně uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, proto je pro posouzení věcné správnosti napadeného usnesení rozhodující především to, zda dlužník jako insolvenční navrhovatel zálohu na náklady insolvenčního řízení zaplatil, či nikoliv. Změna poměrů, k níž došlo po 1.1.2012, kdy se dlužník stal poživatelem dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi v celkové výši 11.415,-Kč, nemá na závěr insolvenčního soudu, že řízení je třeba zastavit žádný dopad, protože tyto dávky nejsou exekuovatelné. Vymáhání pravomocně uložené zálohy na náklady insolvenčního řízení by proto bylo zcela neefektivní.

Protože dlužník zálohu na náklady insolvenčního řízení neuhradil a nelze přikročit k jejímu vymáhání, je napadené usnesení o zastavení řízení dle ust. § 108 odst. 3 IZ věcně správné a jako takové bylo odvolacím soudem podle ust. § 219 o.s.ř. potvrzeno.

Závěrem odvolací soud uvádí, že nelze vyhovět návrhu dlužníka, aby nebylo rozhodnuto dokud se nezmění situace v zaměstnanosti či dojde ke změně právní úpravy řešení věci dlužníka , případně, aby vyrozumíval všechny věřitele, že dlužník nyní nemůže splácet žádné částky svých dluhů. Tyto požadavky dlužníka nemají oporu v žádném ustanovení insolvenčního zákona ani v občanském soudním řádu

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 27. dubna 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu